Krev n Tělní tekutiny = voda obsažená v těle • Nitrobuněčná tekutina (intraclulární)- 2/3 • Mimobuněčná tekutina (extracelulární) -1/3 ü krevní plazma ü tkáňový mok a lymfa ü tekutina v pojivu ü tekutina transcelulární (mozkomíšní mok, nitrooční tek., nitrokloubní, v dutině pohrudniční, v břišní duť., osrdečníkovém vaku) n Krev (sanguis) je tekutý orgán, neprůhledná, vazká n U dospělého člověka: 5-6 l (= 8% hmotnosti) n Maximální možná ztráta: 1,5 l (náhle), 2,5 l (pomalé) n Za rok se vytvoří asi 18 l krve (krev se za rok 3krát „vymění“) n Složení: Krevní plazma (3-3,5 l) Hematokrit: poměr plazmy a buněčné složky (erytrocytů): 50 : 40 (-42) u žen 50 : 44 (-46) u mužů 50 : 50 (-55) u novorozence Buněčná (korpuskulární) složka: erytrocyty, leukocyty, trombocyty Krevní obraz n Funkce krve: Zabezpečení stálosti vnitřního prostředí • Transportní funkce – plynů (O2, CO2, živiny, metabolity, nosič hormonů, vitamínů, miner.látek) • Rozvod tepla (voda – velká tepelná kapacit – rozvod tepla vznikající při metabolismu) • Nárazníkový systém (pufr, udržování pH a t) • Nespecifická obrana organismu (makrofágy, lymfocyty, protilátky) • Hemostatický mechanismus (zástava krvácení – stah cév a enzymatický proces) Plazma n Průhledná, nažloutlá n 91% voda + 9% org.(8%) a anorg.látek(1%) n 7% bílkoviny: Fce: udržení osmotického tlaku transport – MK, lipoproteinů, hormonů, min.l. (Fe, Cu, Ca, Mg) imunitní obranné reakce V TĚLE NENÍ ZÁSOBA BÍLKOVIN – při nedostatku z AK (tělní b.) Albuminy (60%) – udržení koloidně osmotického tlaku (váží vodu v krvi) Globuliny (35%) alfa, beta, gama - transport (alfa, beta – tuk, Fe), imunitní rce (gama) Fibrinogen (5%) Krevní sérum= plazma bez fibrinogenu n Glukóza : glykémie 3,3 – 5,5 mmol/l (hladina udrž. glykogenem z jater) n Močovina, kreatinin, k.močová, bilirubin n 1% anorg.složka (Na, Cl, Ca, Mg, Fe, Cu, uhličitan sodný) n pH: 7,4 (slabě zásaditá) n Osmotický tlak = 0,9% NaCl (fyziologický roztok) Plazma Pufrovací systémy: 1) Hydrogenkarbonátový s.(k.uhličitá : hydrogenuhličitanový anion, 1:20) 2) Hemoglobinový s.(oxygenovaný a deoxygenovaný hemoglobin) 3) Systém bílkovin 4) Fosfátový systém (fosforečnany) Korpuskulární složka krve n Červené krvinky (erytrocyty) n Bílé krvinky (leukoyty) n Buněčné fragmenty = krevní destičky (trombocyty) Erytrocyty § Bezjaderné buňky piškotovitého tvaru § Bikonkávní tvar Erytrocyty n Novorozenec: 5-7. 10¹²/l (200g hemoglobinu/l) n Žena: 3,8 – 4,8 . 10¹²/l n Muž: 4,3 - 5,3 . 10¹²/l n BEZ JÁDRA!!! - zvětšení povrchu – lepší fce n Bez ribozomů, mitochondrií n 5 l krve = 25 . 10¹² = 3 800 m² = 2000krát povrch těla n Životnost: 120 dní n OXYHEMOGLOBIN – vazba kyslíku n REDUKOVANÝ HEMOGLOBIN – bez kyslíku n KARBAMINOHEMOGLOBIN - s oxidem uhličitým n KARBOXYHEMOGLOBIN – s oxidem uhelnatým n Tvorba:kostní dřeň – zde kmenové bb do 4 let – všechny kosti produkují erytrocyty následně jen v krátkých a plochých kostech n Zánik: slezina, játra n Zrání erytrocytu a tvorba hemoglobinu – ERYTROPOETIN z ledvin n Zrání = změna tvaru, ztráta jádra, přibývání hemoglobinu n Malé erytrocyty – při nedostatku Fe a krvácení n Makrocyty – nedostatek vit.B12 n Anémie - chudokrevnost Tvorba krevních elementů Krvetvorba, hemoglobin n nebílk.- hem (červeně) n bílkovina – globin (zeleně) Hemoglobin n Hemoglobin: Hem – nebílkovinná složka Globin –bílkovinná složka Hem obsahuje dvojmocné železo Fe², které na sebe váže kyslík Hemolýza – hemoglobin se dostává ven z erytrocytu – např.při působení fyzikálních (UV, ultrazvuk, teplota) a chemických faktorů (saponáty, bateriální, rostlinné a živočišné jedy), nesprávná krevní transfúze Zánik erytrocytů: staré erytrocyty jsou fagocytovány retikuloendotelovým systémem (slezina, játra, lymfatické uzliny) Globin (bílkovina)– štěpen na AK Fe - opětovně využito, v zásobě – JÁTRA, SLEZINA, DŘEŇ - FERITIN Biliverdin – mění se na bilirubin – do žluči Pohyb Fe mezi GIT a dření – transferin (krev.bílkovina) Denní potřeba: 10-15mg !!!těhotné, děti, dospívající!!! Bílé krvinky - leukocyty n Počet: 4tis.-9tis. mm3 (méně = leukopenie, více = leukocytóza) Pohyb bílých krvinek k cizorodé látce v mezibuň.prostoru - diapedéza n 2 typy: 1) Granulocyty (75%)–laločnaté jádro, v cytoplazmě barvitelná granula neutrofilní (55- 65%) –fagocytóza bakterií, odumřelých bb. eozinofilní (1-5%) – fagocytóza komplexů antigen-protilátka, alergie bazofilní (0,5-1%) – heparin, histamin – fce při srážení krve Životnost: hodiny – dny Obsahují enzym myeloperoxidázu – k fagocytóze bakterií 2) Agranulocyty (25%) – okrouhlé nesegmentované jádro lymfocyty (20 – 25%) – T (T – thymus – brzlík, zde dozrávají), B - TVORBA PROTILÁTEK = mizní bb(miz.uz.,slezina, mandle) – do krve monocyty (=makrofágové, 4-8%) – fagocytóza, v RES granulocyty agranulocyty Trombocyty – krevní destičky Trombocyty n 100 – 300 tis. V mm3 n fragmenty buněk uložených v kostní dřeni n Tvorba je řízena trombopoetinem n V cytoplazmě trombocytů: Ø granula s látkou ovlivňující průsvit cév Ø destičkový faktor 4 a 3 Ø faktory ovlivňující buněčné dělení (hladké svaloviny, vazivové bb, endotel) fce: hemostáza Hemostáza n Hemostáza= 1) Rce cévní stěny v místě poranění – zúžení cévy v místě poranění (reflexně a hormonálně) – vytvoření trombu (krevní sraženiny) 2) Činnost krevních destiček – jejich shlukování, díky porušení endotelu kapilár a prostaglandiny, přilnavost (adheze) destiček, rozpad destiček (- ucpání poranění), uvolňování destičkových faktorů 3) Srážení krve – hemokoagulace – tkáňové a destičkové faktrory, ionty vápníku, fibrinogen, protrombin, vit.K (střevní bakterie) Fibrinogen a protrombin – tvorba v játrech Rce kdy se mění fibrinogen (rozpuštěný v plazmě) na fibrin (vláknitý) díky trombinu Protrombin (játra, vit.K – do krve) se mění na trombin díky trombokináze (uvolňování z rozpadlých trombocytů) a iontům Ca Trombin mění fibrinogen na fibrin – vzniká krevní koláč a krevní sérum Vrozené chybění faktorů - hemofilie n KREVNÍ SÉRUM MÁ STEJNÉ SLOŽENÍ JAKO PLAZMA ALE NEOBSAHUJE FIBRINOGEN n Sedimentace: Po přidání protisrážlivého činidla se usazují erytrocyty (sedimentace)a nad nimi jsou bílé krvinky a krevní plazma Sedimentace u zdravého muže: 2-5 mm/1h u zdravé ženy: 3-8 mm/1h Fyziologické zrychlení sedimentace: menstruace, těhotenství Imunita n Cizorodá látka: bakterie, bakteriální toxiny,jed hadů, hmyzu… n Cizorodá látka v těle vyvolá obrannou (imunitní) rce n Cizorodá látka v krvi = antigen n Antigen vyvolá tvorbu protilátek n Proces vzniku protilátek = imunizace n Imunitní rce – 2 typy leukocytů n A) rozpozná antigen a vytvoří protilátku - lymfocyty n B)vychytává antigen a fagocytuje ho – granulocyty, monocyty n Tvorba lymfocytů v kostní dřeni – následně jejich zrání v lymf.org. (brzlík -thymus, uzliny, slezina, mandle, lymf.tk.v tenkém střevě) n Thymus – zde dozrávají lymfocyty T – buněčná imunita (transplantace, alergie, nádorové bb, bakterie, viry, plísně, parazity) n Uzliny,… = B lymfocyty – protilátková imunita tj.po setkání s antigenem se mění na plazmocyty (plazmanitcké bb) a tvoří protilátky n Protilátka je specifická (proti konkrétnímu antigenu), jsou to gama – globuliny n Imunita: Plod – fagocytóza, buněčná imunita Po porodu – f., b.i. + protilátková Vrozená imunita – od matky, fagocytóza Získaná imunita – přirozená (po prodělané nemoci –aktivní) - umělá (aktivní – po očkování, pasivní – hotové protilátky) Nespecifická (buněčná - fagocytóza, protilátková- komplement, který „značkuje“antigen a usadňuje fagocytózu) Specifická (buněčná- T lymf., protlátková –B lymf.) Imunoalterační n.- imunodeficience, alergie, autoimunitní