Koncepce trvale udržitelného rozvoje - obrazová dokumentace některých skutečností Altruistický pohled TUR Obr. 2-1 la Regionální produkce potravin: Afrika, Latinská Amerika, Severní Amerika index (1952-56-fOO) 300 Afrika 100 celková produkce potravin. produkce potravin ne osobu 300 Latinská Amerika 100 300řSeverní Amerika 100 Celková produkce potravin sé v oblastech, kde je nejvetif hled. ze posledních 30 tet zdvojnásobila nebo ztrojnásobila, avšak množství potravin na jednu osobu se v těchto oblastech jen stěží změnilo, neboť počet jejich obyvatel rostl téměř stejně rychle. (Pramen: FA0. Organizace pro výživu a zemědětovQ 1960 1970 1980 1990 Překročení mezi Scénář4 Dvojnásobné zdroje, technologie regulace znečištění a zvyšování výnosů z půdy Stav světa zdroje populace w jr." ,^»* ,ii»lltfT znečistení wmtilBffmľľTn.......niiiiiiHuiiiniimm'"*11""*_ v,„íni průmyslu produkt 1 900 Hmotná životni úroveň 2000 2 100 očekávaná délka života spotřební zboží na osobu 1 900 2000 2100 Jestliže modelový svět ke své Technológii regulace znečištění přidá soubor technologií podstatně zvyšujících výnos z jednotky půdy, zrychlí vysoká intenzita zemědělství ztráty půdy. Světoví farmáři získávají stále větší výnosy na stále menším rozsahu půdy za stále rostoucích nákladů kapitálového sektoru. Sluneční energie vstupuje do atmosféry v podobě světelných vln a ohřívá Zemi. Jisté množství této energie ohřívající Zemi je potom vyzářeno zpět do vesmíru v podobě infračervených vln. tomu se teplota na Zemi udržuje v příznivých mezích. Venuši obklopují skleníkové plyny tak husté, že tamější teploty jsou pro lidi příliš vysoké. Naproti tomu řídká atmosféra Marsu skleníkové plyny téměř neobsahuje, tudíž teploty, které tam panují, jsou extrémně nízke. Země má výjimečné štěstí-zdejší teploty ná~ přesně vyhovují. Problém, před nímž nyní stojíme, vznikl tím, *e tenká vrstva atmosféry je činností lidí 7ahušt'ována obrovským množstvím oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. A jak houstne, zachycuje velkou část z infračerveného záření, které by jinak z atmosféry zase uniklo do vesmíru. V důsledku toho se teplota 7Gmské atmosféry i oceánů nebezpečné zvyšuje. To je podstata klimatické krize. _ e srovnáte emise na jednoho obyvatele \, Indii, Africe, Japonsku, Evropské unii sku 5 hodnotami ze Spojených států, Té, jak vyplývá zgrafu vpravo nahoře, k je daleko, daleko nad všemi ostatními. S EMISEMI ještě v 80. letech 20. století na ■re území USA padaly kyselé deště té se lo týkalo Severovýchodu], i movativnť program pomohl se jich |t. S podporou obou hlavních polit it-stran Kongres zavedl systém obcho->f s emisemi hlavního viníka kyse- pešťú, oxidu siřičitého (S0S). Systém vcap-and-trade' využil potenciál aby pomohl emise SO, radikálně a přitom umocnil průkopnickým |inostem profitoval ? působení při ně řivotního prostředí. |dobný pň'stup muže urychlit snížení CO?. Evropská unie z USA tuto ■nku přejala a mré se, aby efektivně wals. U nás v USA. kdě: obdobný sys-iro emise oxidu uhličitého Kongres neschválil, se zatím úspěšně rozvíjí orné obchodování s povolenkami nise. Chicagská klimatická burza je teprve začínající trh založený na ?m předpokladu, že snižovat tyto : má cenu - není ro jen idealistický slova z něj mohou plynoui peníze. btože přední společnosti jako Ford, Royce, IBM a Motorola tento experi-smluvné přijaly, je jasné, že někteří brtích představitelů byznysu vidi Cké burzy je vymyslet, jak trh liro-emisemi provozovat co nejlépe. Samozřejmě je nutné vzít v úvahu i počet obyvatel. Když se do grafu tyto údaje zahr (viz dole vpravo), vystoupí do popredí postavení Číny jako významného faktoru, je na vzestupu.Totéž platí o Evropě. Přesto Spojené státy nadále zůstávají daleko nad ostatními. aby pro prípad, že naše vláda celostátní program schválí (mnozí očekávají, že to konečně udělá!, byly všechny zádrhele už odstraněny. Prozatím se noví účastníci do burzy hlásí dobrovolně a zavazují se snížit ob^ jem emisí skleníkových plynů fstanovují se cíle pro šest z nich). Jakmile se emi.se každého člena přemění v obchodo-vatelné povolenky, bufia funguje jako kterýkoli jiný trh. Jestliže účastnici sníží emise pod vytyčený dl, mohou své přebytky na burze výhodně prodat. Jestliže jejich emise neklesnou, musejí povolenkj kupovat od ostatních. Hodnota povolenekzávisí víc na tom, kůlik f iŕerrt je kupuje, než kolik je prodává Zatím firmy prodávají (emise snížily vic, než si daly za cilř, proto je jejich cena nízké. V Evropě, kdejeuh mnohem rozvinutejší, se obchoduje za podstatně vyiší ceny. Geny povolenek na evropských burzách Jsou vyšší, protože přípustná množství emisi stanovuji vlády. I v jiných částech světa nastal pohyb tímto směrem. V Kanadě na Montrealské komoditní burze a v Indii na Bontbajské komoditní burze, abych jmenoval alespoň dvě instiiute, obchodováni s těmito Dovolenkami pravě zahajují. To je povzbudivý vývoj, jenž svět přibližuje ke konečné vizi" uzavřeného globálního trhu s emisemi těchto oxidů, který spoji všechny burzy v jediný systém. Zde ve Spojených státech se přikročilo na úrovni státu k obchodováni I se stanovenými emisemi ave šíitech na severovýchodě prišli s regionální iniciativou týkající se skleníkových pfyn9 V Kalifornii není příslušná legislativa dCK sud projednána. Posun vpřed však na rvavnč- zásluhou sc-jkromě iniciativy na-Chicagské klimatické burze. Pro mnoho společnosti, které se už 0ři0ú ily. je :ú niiV.í.to:,:, jak na tomto tr'u. iiikai p r ji.u> eiľ!-ii le tp také jednoho ze zakladatelů Chicagské k tické burzy, je klíčovým přinošeni ša utvářet pravidla a postupy pro systém.;: obchodovaní. Zj dobu svě účasti jí firr provedla změny, aby snížila emise: sujeenera,t?!it,kou hospodárnost a snižuje emise skleníkových plynů při výrobě. Do Otcagské klimatické burzy- ^ mohou vstoupit npjrůJněJsi yrganiHK| K Jejím členům nyní patři národťrl vtí<Í organizace jako Institut světových zdrojů, města jako Oakland v KalfoCM i univerzity jako například Oklahomstá Chicagská klimatická bur;-:a ran cesí k budoucnosti, kdy by snižováni eiTJPS skleníkových plynů mohlo přinést "?H prospěch životnímu prostředí, aletalí? odměnu finanční. |SE OXIDU UHLIU IĽMU ľift JtLIINU U SUB U Afrika Indií Japonsko ED Rusko ^^^H-ý průmět USA EMISE OXIDU UHLIČITÉHO V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH/REGIONECH Afrika Indie Japonsko Rusko USA :J:WORHřHESOUR£ES IN4TITUTE. ÜDAJ6 DÁLE ZE ZDIOIV U, S- DEPU S t MĚHT 0 f ENEOÍY, f NFBGV IN F O R M ATION A D MINISTB ATI O N , ***TIOM*L ENERGY ANNUAL 1»»9. llAMKA GRAF UVAdI EMISE OÍIDU UHLÍKU S P .". .' f II f U i Pft I1> V i N ■ U FOStlNICH PALÍV >logie, tjich áležitost. Na tomto grafickém znázorněni je dobře vid&j podíl, jakým jednotlivé státy či geografické celky přispívají ke globálnímu oteplování. Spojené státy produkují víc skleníkových p|yr^ znečisťujících atmosféru než Jižní Amerika, Afrika, Střední východ a Asie dohromady. 2,3 % KANADA 3,8 % STREDNÍ A JIŽNÍ AMERIKA 3,7 % JAPONSKO 12,2 % JIHOVÝCHODNÍ ASIE, INDIE. / AUSTRÁLIE Tento graf ukazuje, že celkové množství srážek na světě v minulém století vzrostlo téměř o 20%. • #■ Účinky změny klimatu na atmosférické srážky však nejsou všude stejné; ve 20. století jich ceJkově spadlo více, což se pří globálním oteplování dalo očekávat, ovšem jsou i oblast, kde srážek zaznamenali méně. f^odré tečky označují oblasti, kde srážek přibylo: čím větší tečka, tím větší přírůstek. Oranžovou barvou jsou obdobně vyznačena místa, která naopak postihl úbytek srážek. Změna tak dalekosáhlá někdy přinese zkázu. Jako příklad může posloužit část Afriky ležící při samém kraji Sahary. DŮSLEDKY VYSYCHÁNÍ ČADSKÉHO JEZERA \Z stejně velké ploše jako Erijské ^hranicích USA a Kanady. Avšak dku.stále měně wdsrných srážek yocjy-uamí nyní j původní rozlohy. );soi"'i"éduny, na zbývající vodězávisi vit: jjiíMicikdy Hřív.O-iiH Cadskénc jezera je jŤiuině příznačný pio čjm světa. kde se měna klimatu dá měřit nejen na j tupne 'pfh'r-M. 'rD'"ty. ate i počtem zfra(C# • íych. životů. Kvú-i vy-.yí. !"iLíni teto vodní "i. m liony lidí musely opustit sve ffiKfeSiě víc je jich ohroženo, jskéjczeio kdysi bylo šestým nejvét-s-ívěiě. tekládalo se na hranicích Nigérie, Kamerunu a Nigeru. Udá 'odnu zavlažovali poie. lovili v nem "tápajesi dobytek a o f a; i z něho a vedu. M'gu'igm', město v Nigeru, feřeío kdysi obklopovalo ze tři stran, w břehů nyní de.li témě? 100 km. ybáľú 3 prevodníku už zůstanou wfr.oa &uc:hu. Podobný osud jako ffjfiže/o potkal i Malařator v Niciérii. ^Q.e:i;'idfy pähuje 70 miliard tun uhlíku, který se při (Ŕnäní permarrosto staví nestabilním. I&sibirsko oůdy obsahují desetinásobek rac&tvj uhlíku každoročně vypou&ě-rksdoritnioífcr, ďj>:=dku1dské; jpno&ti. Sergej Kirpotin z lomské státní tóyeraty, předm ruský odborník v tomto tXíri-. přišel 5 vážnym varováním; táni per-EPPstujcekologíckš lavino.., spoicná vplováním klimatu* s ZDHOiľ flCIA LEDOVEC ROSEG VE ŠVÝCARSKU V ROCE 1949 LEDOVEC ROSEG V ROCE 2003 Takové byly Italské Alpy ještě v 19. století. Stejné místo dnes vypadá zcela jinak. LEDOVEC ADAMELL0 V TRENT1NU V ITÁLII V ROCE 1880 LEDOVEC ADAMELLO V ROCE 2003 Řasy jsou jenom jedním z přenašečů nemocí, kterých vlivem globálního oteplování přibývá. A až se tito pfenašeči - kromě řas například komáři či klíšťata - začnou vyskytovat v nových oblastech a působit na větších plochách, pravděpodobnost interakce s lidmi se zvýší a z nemocíjimi přenášených se stanou vážnější hrozby. Obecně platí, že mikrobiální svět choroboplodných zárodků a virů představuje pro lidi| menší hrozbu, jsou-li zimy chladnější, noci studenější a je-li klima stabilnější, s menším počtem poruch. Hrozba ze strany mikrobů také snižuje, dokud bude v oblastech jako trc pické deštné pralesy, kde žije největší procei druhů naší planety, bohatá diverzita fauny i flory chráněna před zánikem a nevhodnýr lidskými zásahy. PŘENAŠEČI nastupujících infekčních nemocí rasy komáři bodalka tse-tse hlodavti o o klíšťata netopýři blechy © Q Q obalní oteplování všechny tyto hranice posouvá spatným směrem, čímž zvyšuje nebezpečí že lidé budou nakaženi novými a neznámými nemocemi anebo i novými podobami nemocí, které mívali pod kontrolou. Uvedu jeden důležitý příklad: globální oteplování významně ovlivnilo výskyt komárů. Některá města byla postavena právě v takové nadmořské výšce, aby ležela těsně nad hranici jejich výskytu. K ním patří Nairobi v Keni nebo Harare v Zimbabwe. Ovšem nyní, v době globálního oteplování, komáři pronikají i do vyšších poloh. KOMAňl SE ŠÍŘI 00 VÝSE POLOŽENÝCH MÍST DNES Oteplováni způsobilo, je někteří komár 3 jimi přenášené nemoci se nyni šíři i da větších výšek. 1 před rokem ma Mráz ve velkých výškách vyháněl komáry i 5 nemocemi, které přenájeji. do niie položených oblasti. nne další příklad toho, jak globální ání narušuje stávající rovnováhu ě. ířívka dole vyznačuje prudký pokles lnů v roce, kdy v jižním Švýcarsku při ^ne. Jak ukazuje oranžová plocha, ve lobé došlo k prudkému zvýšení počtu lích druhů, které zabírají nově vytvo-ologické niky. Totéž se děje i ve Spojených státech. Napříkla-na západě kdysi šíření kůrovce zpomalovaly chladnější zimy, které jejich počty každoročn snižovaly. Ale když je nyní mrazivých dnů méně, broukům se výborně daří a ničí borov lesy. Počet invazivnjcn druhú 1900 2000