Profesně pracovní způsobilost člověka a její edukační utváření



Práce = specifická činnost člověka, charakteristická svým cílevědomým, individuálně i společensky
významným zaměřením, umožňujícím uspokojovat základní potřeby člověka.



Druhy práce:

•             tvořivá

•             mechanická



•             s převážně intelektuální činností

•             vyrovnané použití intelektu a motoriky

•             převaha manuální činnosti



•             práce vědecké, abstraktní povahy

•             práce umělecké povahy

•             práce technické povahy vyžadující zacházení s neživými materiály

•             práce technické povahy vyžadující zacházení s živou přírodou

•             práce s převahou interpersonálních vztahů

•             práce administrativní povahy



Komplex požadavků jednotlivých profesí:



1) dosažené vzdělání

2) poznávací, volní a emotivní vlastnosti a schopnosti

3) speciální nadání – technické, matematické, umělecké, sportovní, vědecké apod.

4) zdravotní stav

5) organizační schopnosti, znalosti, zkušenosti

6) morální vlastnosti

7) vzhled

8) adaptační schopnosti, flexibilita, tvořivost apod.

                                      Profesionální orientace

Rámcová představa: dlouhodobý proces,

spojený s pedagogicko-psychologickou diagnózou, prognózou a s pedagogickou regulací.



Skutečný stav:

volba profese je často

•             dílem náhodných okolností

•             výrazně ovlivněna rodiči

•             v malé míře ovlivnění vlastním zájmem (14% – 18% žáků ZŠ)

•             každá doba  má svoje atraktivní profese



Ideální stav:

Po dlouhodobém pedagogicko-psychologickém vlivu, vlivy volitelných předmětů, dlouhodobá
diagnostika, podporování dlouhodobých zájmů apod.

                                  Etapy profesionální orientace:

Etapa základní, obecné profesionální orientace

•                            pochopení smyslu práce a základů její organizace,

•                            jaký je její psychický i fyzický podíl,

•                            probíhá od předškolního věku doma, ve škole a při dalších
příležitostech



Etapa profesionální aproximace (přiblížení)

•                            znalost osobnosti žáka (studenta), jeho dispozic, potřeb, zájmů

•                            znalost způsobů pedagogického ovlivňování,

•                            orientace v profesních nárocích, jejich potřebách a výkonech



Etapa profesionální selekce (výběru) a determinace (určení)

•                            studijní typy žáků s výraznou studijní charakteristikou

•                            studijní typy žáků s potencionální studijní charakteristikou

•                            nestudijní typy s průměrným nadáním a se zaměřením na náročnější obory

•                            nestudijní typy se zaměřením na méně náročné obory



Problémy:

•             studijní se mohou později ukázat jinak a naopak

•             zájmům žáků (studentů) není z různých důvodů vyhověno

•             zájem se rozvíjí i vlivem profese, zážitkem situací během života apod., např. 68
dospělých respondentů z 2 200 explicitně uvedlo, že se na základě svého úspěšného ztotožňování se s
fikční postavou rozhodlo pro konkrétní zaměstnání nebo studium nebo změnu oboru.

Literatura:

•             HŘEBÍČEK, L. Profesně pracovní způsobilost člověka a její edukační utváření. In
STŘELEC. S. et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998.

•             KOŽÚCHOVÁ, M. Pracovná výchova a technické vzdelávanie na ZŠ. Bratislava: UK, 1993.

•             MOJŽÍŠEK, L. Pracovní výchova dětí a mládeže. Praha: SPN, 1979.