SPRÁVNÁ PRAXE
PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 16
Bezpečnost práce
ve školství
Obsah
1 Úvod 2
2 Zásady pro zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci 2
3 Rizikové faktory 9
4 Osobní ochranné pracovní prostředky 12
5 Zdravotní způsobilost 13
6 Péče o zdraví a bezpečnost dětí a žáků 14
7 Související předpisy 24
Vydal: Výzkumný ústav bezpečnosti
práce, Jeruzalémská 9, Praha 1
Rok: 2004
Vydání: první
Zpracoval: Ing. Vojtěch Mráz
2
1 Úvod
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
(BOZP) spočívá především ve vytváření
podmínek pro výkon práce v bezpečném
a zdraví neohrožujícím prostředí.
V resortu školství jsou stanovené povinnosti
v oblasti BOZP dvojnásobně těžší
než v jiných odvětvích, protože vedle
zaměstnanců se ve školách a školských
zařízeních pohybuje hlavní objekt vzdělávacího
procesu ­ děti a žáci.
Problematika bezpečnosti práce ve školství
je velmi složitá, protože zasahuje do
mnoha speciálních oborů, neboť školství
připravuje pracovníky pro všechny profese
a obory.
2 Zásady pro zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci
Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci jsou dále uvedeny jako výběr povinností
zaměstnavatelů z ustanovení
zákoníku práce a některých souvisejících
předpisů.
a) Prevence rizik
(§ 132a zákoníku práce)
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření
vyplývající z právních a ostatních
předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele,
která mají za cíl předcházet
rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat
působení neodstranitelných rizik.
Předcházení rizikům ve školství
Při stanovení konkrétních opatření péče
o bezpečnost a ochranu zdraví žáků vychází
škola z vyhledávání, posuzování a
zhodnocení rizik spojených s činnostmi a
prostředím v celém režimu žáka ve škole
v rámci výchovného a vzdělávacího pů-
sobení.
Bere v úvahu možné ohrožení žáků při
výuce jednotlivých předmětů, při přesunech
žáků v obci v rámci školního vyučování
a při účasti školy na různých akcích
pořádaných ve škole i mimo školu.
Přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem,
fyzické a duševní vyspělosti, zdravotnímu
stavu a ukázněnosti žáků
Škola v rámci výchovného působení seznamuje
žáky s veškerým povinným rozsahem
učiva týkajícího se ochrany zdraví
žáků, s riziky a ohrožením
při dopravním provozu
na komunikacích, při
jejich mimoškolních aktivitách
a v době školních prázdnin.
b) Školení. Informace. Pokyny.
Poučení žáků
(§ 133 odst. 1 písm. e) a f), § 35 odst. 2
ZP; Metodický návod k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci
v regionálním školství)
Zaměstnavatel je povinen
* zajistit zaměstnancům školení o právních
a ostatních předpisech k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
které doplňují jejich kvalifikační
předpoklady a požadavky pro výkon
práce, které se týkají jejich práce a
pracoviště; pravidelně ověřovat jejich
znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat
jejich dodržování
* zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům
v pracovním poměru na
dobu určitou, mladistvým a jejich
zákonným zástupcům, podle potřeb
vykonávané práce ve vhodných inter-
3
valech dostatečné a přiměřené informace
a pokyny o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci, zejména
formou seznámení s riziky, s výsledky
vyhodnocení rizik a s opatřeními na
ochranu před působením těchto rizik,
která se týkají jejich práce a pracoviště.
Těhotné a kojící ženy a matky do
konce devátého měsíce po porodu je
dále povinen seznámit s riziky a jejich
možnými účinky na těhotenství nebo
kojení a učinit potřebná opatření,
včetně opatření, která se týkají snížení
rizika duševní a tělesné únavy a jiných
druhů tělesné a duševní zátěže
spojené s vykonávanou prací, a to po
celou dobu, kdy je to nutné k ochraně
jejich bezpečnosti nebo jejich zdraví.
Informace a pokyny je třeba zajistit
zejména při přijetí zaměstnance, při
jeho převedení, přeložení nebo změně
pracovních podmínek, změně pracovního
prostředí, zavedení nebo
změně pracovních prostředků, technologie
a pracovních postupů.
Čím začít při zajišťování školení?
Především zpracováním podrobného
seznamu prací a činností, které zaměstnanci
v rámci plnění pracovních úkolů
vykonávají.
Zdroji vzdělávání jsou právní předpisy
k zajištění BOZP, ostatní předpisy k zajištění
BOZP (např. technické normy),
výsledky hodnocení rizik a opatření na
ochranu před jejich působením, požadavky
zaměstnavatele a pokyny k zajištění
BOZP, dokumentace o strojích,
technických zařízeních a technologiích a
výsledky prověrek BOZP, opatření
z nežádoucích událostí na pracovištích.
Druhy školení o právních a ostatních
předpisech k zajištění BOZP
1. Školení při nástupu do práce
2. Školení v průběhu pracovního poměru
* Poskytování informací a pokynů
* Opakované školení
* Školení vedoucích zaměstnanců
* Školení zaměstnanců v odborných
profesích
* Školení zaměstnanců ­ cizích státních
příslušníků
Co platí pro všechna školení,
informace a pokyny
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli
povinnost ověřovat u zaměstnanců znalost
právních a ostatních předpisů
k zajištění BOZP, zaměstnance zase
zavazuje povinností podrobit se takovému
ověření.
Dokumentace
Zaměstnavatel musí vést o školeních,
informacích a pokynech dokumentaci.
Poučení žáků
Škola zajistí, aby žáci byli poučeni a
podrobně instruováni o možném ohrožení
zdraví a bezpečnosti při všech činnostech,
jichž se účastní při výchově a vyučování
nebo v přímé souvislosti s tím.
Žáky zároveň seznámí s konkrétními
bezpečnostními pokyny a se zásadami
bezpečného chování a s čím se mohou
žáci ve škole a v okolí setkat (např. nebezpečí
od neznámých lidí, nebezpečí
šikany ze strany spolužáků, apod.) Seznámí
žáky s ustanoveními bezpečnostních
předpisů a pokynů, pokud se vztahují
na příslušnou činnost, akci nebo
pracoviště a průběžně s ustanoveními
školního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných
pracoven, sportovních zařízení,
4
tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s
dalšími opatřeními školy, jež mohou mít
bezpečnostně preventivní význam. Pokud
to stanoví bezpečnostní předpisy,
nebo je-li to odůvodněno rizikem činnosti,
budou žáci z těchto znalostí přezkou-
šeni.
O provedeném poučení žáků učiní škola
záznam. Žáky, kteří nebyli v době poučení
přítomni, je třeba v nejbližším vhodném
termínu poučit. Ve složitějších případech,
zejména při instruování o obsahu
závažných bezpečnostně technických
předpisů a pokynů, se pořídí zápis podepsaný
žáky, z něhož lze podle potřeby
zjistit konkrétní obsah provedené instruktáže
.
c) První pomoc a ošetření
(§ 133 odst. 1 písm. h), § 99 odst. 6, §
134 písm. f), § 139 odst. 2 ZP, příloha 11
nař.vl.č. 178/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů; Metodický návod k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v regionálním školství)
Škola zajistí, aby byly vytvořeny podmínky
pro včasné poskytnutí první pomoci
a lékařského ošetření při úrazech a
náhlých onemocněních. Odpovídá za
vhodné rozmístění lékárniček první pomoci
s potřebným vybavením. Rovněž
zajistí, aby se zásadami poskytování
první pomoci byli seznámeni žáci (jde o
základní učivo), všichni pedagogičtí pracovníci
a potřebný počet ostatních pracovníků.
Na vhodných místech umístí
seznam telefonních čísel zdravotnických
zařízení zajišťujících dopravu raněných,
nemocných a rodiček. O provedených
opatřeních informuje kromě pedagogických
pracovníků a ostatních zaměstnanců
školy i žáky.
Podle závažnosti úrazu a s ohledem na
věk postiženého žáka, případně dalších
okolností, zajistí jeho doprovod do zdravotnického
zařízení a zpět, nebo domů.
O události a provedených opatřeních
informuje neprodleně zákonného zástupce
žáka.
Přiměřená opatření k zajištění první pomoci
provede škola i při školních akcích
konaných mimo školu.
d) Kouření na pracovištích
(§ 133 odst. 1 písm. j) ZP; Pracovní řád
pro zaměstnance škol a školských zaří-
zení)
Zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování
zákazu kouření na pracovištích
stanoveného zvláštními právními předpisy.
Této povinnosti zaměstnavatele odpovídá
v zákoníku práce povinnost zaměstnanců
dodržovat zákaz kouření na
pracovištích, kde pracují také nekuřáci.
Zvláštním předpisem, který vymezuje
případy, kdy platí zákaz kouření, je zejména
zákon č. 37/1989 Sb., ve znění
p.p., který zakazuje kouřit mj. i na schůzích,
poradách a jednáních konaných
v uzavřených místnostech, v pracovních
místnostech, kde účinkům kouření jsou
vystaveni nekuřáci, ve školách, s výjimkou
prostor k tomu vyhrazených.
e) Pracovní podmínky žen
a mladistvých
(§ 83 odst. 2 písm. d), § 89 odst. 1, §
133 odst. 1 písm. f) a odst. 2, § 134c
odst. 6, § 149, § 150 až 168, § 232 odst.
2, § 274 odst. 2 ZP; Pracovní řád pro
zaměstnance škol a školských zařízení)
Školy dodržují zákazy prací platné pro
ženy a zákazy prací mladistvým a pod-
5
mínky, za nichž mohou mladiství tyto
práce výjimečně konat z důvodů přípravy
na povolání. (ZP § 167, vyhl. č.
288/2003 Sb.)
Ředitel školy přeruší studium žákyni pro
těhotenství a mateřství , jestliže praktické
vyučování probíhá při pracích a na
pracovištích zakázaných těhotným ženám
a matkám do konce devátého měsíce
po porodu podle zvláštních předpi-
sů.
f) Prověrky BOZP
(§ 136a odst. 4 ZP; Metodický návod
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci v regionálním školství, pokyn
MŠMT k prohloubení kontrolní činnosti a
k provádění prověrek na úseku bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci
v organizacích resortu školství)
Zaměstnavatel je povinen organizovat
nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci na
všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele
v dohodě s příslušným odborovým
orgánem nebo zástupcem zaměstnanců
pro oblast BOZP a zjištěné nedostatky
odstraňovat. Výsledek prověrky je
prověrkovou komisí zpracován ve formě
,,Zprávy o provedení prověrky BOZP".
Plán ozdravných opatření zahrnuje Závady
odstranitelné vlastními prostředky
(název závady, termín odstranění, náklady,
zodpovídá), závady odstranitelné
v následujících dvou letech, závady velkého
rozsahu, dále pak závady, jejichž
odstranění není doposud zajištěno a
požadavky na majitele budov
g) Pracovní úrazy. Nemoci
z povolání. Školní úraz. Odpovědnost
za škodu
(§ 133c odst. 1 až 5 ZP; nař. vl. č.
494/2001 Sb.; Pracovní řád pro zaměstnance
škol a školských zařízení, Metodický
návod k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci v regionálním
školství)
Školní úraz
Školním úrazem je úraz, který se stal
žákům při výchově a vzdělávání na školách
a při činnostech, které s nimi přímo
souvisejí.
Výchovnou a vzdělávací činností je
účast žáků při výchovné a vzdělávací
práci školy, ve škole od vstupu žáků do
prostor školy až do odchodu z nich,
včetně doby přestávek a každá činnost
vyplývající z přímé souvislosti s tím.
Školním úrazem je rovněž úraz, který
se stal žákům při akcích konaných mimo
školu, organizovaných školou a uskutečňovaných
za dozoru pověřené odpovědné
osoby. Jedná se zejména o úrazy
žáků na vycházkách, výletech, zájezdech,
putováních, exkurzích, při koupání,
při plaveckém a lyžařském výcviku,
sportovních a turistických kurzech, při
účasti na soutěžích a přehlídkách. Školním
úrazem není úraz, který se žákům
stane na cestě do školy a zpět, nebo na
cestě na místo, nebo cestou zpět, jež
bylo určeno jako shromaždiště mimo
areál školy při akcích konaných mimo
školu.
Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl
úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně
zjištěny a případně odstraněny příčiny
úrazu.
Všechny školní úrazy jsou evidovány
v knize úrazů. Jde-li o úraz, který způsobil,
že se žák neúčastní činnosti školy
nejméně jeden den, kromě dne, kdy
k úrazu došlo, je o výsledku šetření se-
6
psán následně po ohlášení úrazu záznam
o školním úrazu na stanoveném
tiskopise.
Školy odpovídají v rozsahu stanoveném
zvláštními předpisy žákům za škodu,
která jim vznikla v důsledku školního
úrazu. Odškodnění projedná škola se
zákonnými zástupci žáka.
Nemoci z povolání
(§ 133c odst. 6 ZP; vyhláška č. 342/1997
Sb., nařízení vlády č. 290/1995 Sb.)
Nemoci z povolání patří do zvláštní kategorie
poškození zdraví zaměstnanců.
Jsou to nemoci, uvedené v seznamu
nemocí z povolání, který je stanoven
nařízením vlády č. 290/1995 Sb., včetně
podmínek, za nichž tyto nemoci vznikají.
K tomu, aby zaměstnanec prokázal, že
onemocněl nemocí z povolání, musí
předložit důkaz, že onemocněl nemocí
uvedenou v seznamu nemocí z povolání,
tato nemoc vznikla za podmínek, které
jsou v tomto seznamu uvedeny a zaměstnavatel,
u kterého uplatňuje nárok
na náhradu škody, je tím zaměstnavatelem,
u kterého pracoval naposledy za
podmínek, za kterých nemoc z povolání
vzniká.
O tom, zda půjde o nemoc z povolání,
vydává posudek pouze zdravotnické
zařízení, jehož součástí je oddělení nebo
klinika nemocí z povolání nebo pracovního
lékařství ­ pracovně lékařské pracoviště.
Na podkladě posouzení uznávají
nemoci z povolání určená zdravotnická
zařízení ­ střediska nemocí z povolání.
Jejich seznam a také postup při uznávání
nemocí z povolání uvádí vyhl.
č. 342/1997 Sb.
Odpovědnost zaměstnavatele
za škodu při pracovních úrazech
a nemocech z povolání
(§ 190 až 203 ZP; Metodický návod
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci v regionálním školství)
Který zaměstnavatel nese odpovědnost za škodu při
PRACOVNÍM ÚRAZU? NEMOCI Z POVOLÁNÍ?
Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
k poškození na zdraví, nebo k jeho smrti
úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu
tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl
zaměstnanec v době úrazu v pracovním
poměru.
(§ 190 odst. 1 zákoníku práce)
Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí
z povolání odpovídá zaměstnavatel,
u něhož zaměstnanec pracoval naposledy
před jejím zjištěním v pracovním poměru
za podmínek, z nichž vzniká nemoc
z povolání, kterou byl postižen.
(§ 190 odst. 3 zákoníku práce)
Pro určení odpovědnosti ve smyslu citovaného
ustanovení není rozhodné, kde
se zaměstnanci pracovní úraz přihodil
(onemocněl nemocí z povolání), ani to,
zda vznik úrazu (nemoci z povolání) zaměstnavatel
zavinil či nikoliv. Podstatné
je, že úraz zaměstnanec utrpěl při plnění
pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním a nemoc z povolání za pod-
7
mínek, v nichž u zaměstnavatele konal
práci v pracovním poměru.
Žáci, studenti
(§ 206 ZP; § 27 nař. vlády č.108/1994
Sb., ve znění pozdějších předpisů; Metodický
návod k zavedení jednotné metodiky
evidence, výkaznictví a rozborů
školní a mimoškolní úrazovosti dětí, žáků
škol a výchovných zařízení a další
předpisy).
1. Žáci střední školy, středního odborného
učiliště, odborného učiliště, vyšší odborné
školy nebo učiliště nebo studenti
vysoké školy, popřípadě fakulty odpovídají
škole, popřípadě fakultě nebo právnické
nebo fyzické osobě za škodu, kterou
jí způsobili při teoretickém nebo
praktickém vyučování anebo v přímé
souvislosti s ním. Pokud ke škodě došlo
při výchově mimo vyučování ve školském
zařízení nebo v přímé souvislosti s
ní, odpovídají žáci za škodu školskému
zařízení.
2. Za škodu, která vznikla žákům základních
škol, základních uměleckých
škol, zvláštních škol a pomocných škol
při vyučování nebo v přímé souvislosti s
ním, odpovídá škola, při výchově mimo
vyučování ve školském zařízení nebo v
přímé souvislosti s ní odpovídá školské
zařízení. Nevystupuje-li škola nebo školské
zařízení v právních vztazích svým
jménem a nemá-li odpovědnost vyplývající
z těchto vztahů, odpovídá žákům
zřizovatel školy, popřípadě školského
zařízení.
3. Žákům středních odborných učilišť,
odborných učilišť nebo učilišť, pokud ke
škodě došlo při teoretickém vyučování
ve škole a v přímé souvislosti s ním, odpovídá
příslušné učiliště, pokud ke škodě
došlo při praktickém vyučování u
právnické nebo fyzické osoby nebo v
přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická
nebo fyzická osoba, u níž se vyučování
uskutečňovalo. Pokud ke škodě
došlo při výchově mimo vyučování ve
školském zařízení nebo v přímé souvislosti
s ní, odpovídá za škodu školské
zařízení. Věta druhá odst. 2 platí i zde.
4. Žákům gymnázií a středních odborných
škol a žákům vyšších odborných
škol, pokud ke škodě došlo při teoretickém
vyučování a praktickém vyučování
ve škole nebo v přímé souvislosti s ním,
odpovídá právnická nebo fyzická osoba,
u níž se vyučování uskutečňovalo. Pokud
ke škodě došlo při výchově mimo
vyučování ve školském zařízení nebo v
přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu
školské zařízení. Věta druhá odstavce
2 platí i zde.
5. Za škodu, která vznikla studentům
vysokých škol, popřípadě fakult při teoretickém
vyučování a při praktickém vyučování
ve škole (fakultě) nebo v přímé
souvislosti s ním, odpovídá vysoká škola,
popřípadě fakulta, pokud ke škodě
došlo při praktickém vyučování u právnické
nebo fyzické osoby nebo v přímé
souvislosti s ním, odpovídá právnická
nebo fyzická osoba, u níž se vyučování
uskutečňovalo.
Výdělek žáka po úrazu
(§ 35 odst. 2 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů)
Ode dne, kdy měla skončit povinná školní
docházka nebo studium (příprava) na
střední škole, odborném učilišti, vyšší
odborné škole, učilišti nebo vysoké škole,
přísluší žáku a studentu náhrada za
ztrátu na výdělku jen po dobu, o kterou
8
se následkem pracovního úrazu, popřípadě
nemoci z povolání prodloužila jeho
povinná školní docházka nebo studium
(příprava), po dobu pracovní neschopnosti
pro pracovní úraz, popřípadě nemoc
z povolání, jestliže se stal následkem
pracovního úrazu, popř. nemoci z
povolání invalidním a jestliže se stal následkem
pracovního úrazu, popřípadě
nemoci z povolání částečně invalidním,
nebo byl-li uznán osobou se změněnou
pracovní schopností, pokud vlastní vinou
nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním
práce pro něho vhodné.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
za škodu při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání je dáno
v § 205d odst. 1 zákoníku práce a vyhlášce
č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších
předpisů)
Bližší podmínky a sazby pojistného jsou
dány vyhláškou MF č. 125/1993 Sb., ve
znění pozdějších předpisů. (Ve školství
činí sazba 4,2 promile z vyměřovacího
základu).
h) Práva a povinnosti zaměstnanců
Práva zaměstnanců
(§ 135 odst.1 až 3 ZP; Pracovní řád pro
zaměstnance škol a školských zařízení)
Zaměstnanci mají právo na zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
na informace o rizicích jejich práce a na
informace o opatřeních na ochranu před
jejich působením. Jsou oprávněni odmítnout
výkon práce, o níž mají důvodně za
to, že bezprostředně a závažným způsobem
ohrožuje jejich život nebo zdraví,
popřípadě život nebo zdraví jiných osob;
takové odmítnutí nelze posuzovat jako
nesplnění povinnosti zaměstnance.
Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet
se na vytváření zdravého a bezpečného
pracovního prostředí, a to
zejména uplatňováním stanovených a
zaměstnavatelem přijatých opatření a
svou účastí na řešení otázek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci.
Povinnosti zaměstnanců
(§ 135 odst. 3 a 4 ZP; Pracovní řád pro
zaměstnance škol a školských zařízení,
Metodický návod k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci v regionálním
školství)
Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet
se na vytváření zdravého a bezpečného
pracovního prostředí, a to
zejména uplatňováním stanovených a
zaměstnavatelem přijatých opatření a
svou účastí na řešení otázek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci.
Každý zaměstnanec je povinen dbát
podle svých možností o svou vlastní
bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost
a zdraví osob, kterých se bezprostředně
dotýká jeho jednání, případně opomenutí
při práci. Znalost předpisů a požadavků
zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci je nedílnou a
trvalou součástí kvalifikačních předpokladů
zaměstnance.
I) Kontrolní činnost, účast
zaměstnanců
(§ 18, 135 odst. 3, 136, 136a ZP; Metodický
pokyn k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a
školských zařízení, Metodický návod
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci v regionálním školství)
9
Dodržování podmínek pro bezpečnost a
ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně
vedoucí zaměstnanci školy v rámci své
působnosti.
Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují
dodržování bezpečnostních předpisů
a pokynů žáky.
Do programu prověrek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci prováděných
nejméně jednou ročně zahrnují školy
také kontrolu školních dílen, laboratoří,
tělocvičen, tělocvičného nářadí a načiní,
školních hřišť, školních pozemků i dalších
školních pracovišť užívaných žáky,
včetně jejich vybavení. Pokud se na
ně a na jejich vybavení vztahují zvláštní
bezpečnostní předpisy, např. o elektrických
zařízeních, plynu, hromosvodu,
atd., provádějí se speciální odborné kontroly
a revize ve lhůtách stanovených
těmito předpisy.
U tělocvičného nářadí a náčiní se kromě
jeho běžných kontrol v hodinách tělesné
výchovy a v rámci ročních prověrek provádějí
i odborné technické kontroly nejméně
jednou za tři roky. Součástí prověrek
je rovněž kontrola lékárniček první
pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak
lhůt použitelnosti léků.
Kontrolu dodržování podmínek pro bezpečnost
a ochranu zdraví žáků při činnostech,
které přímo souvisejí
s výchovou a vzděláváním provádí Česká
školní inspekce a Svazová inspekce
bezpečnosti práce ČMOS PŠ. Kromě
běžné kontrolní činnosti se podílejí
zejména na prošetřování smrtelných,
hromadných a těžkých školních úrazů.
Výkon dohledu nad bezpečností a ochranou
zdraví při práci ve školách jako celku
je v působnosti ČÚBP.
Školy poskytují potřebnou součinnost při
výkonu kontrolních pravomocí odborovým
orgánům (v souladu se ZP § 136) a
orgánům státního odborného dozoru nad
bezpečností a ochranou zdraví
(v souladu se ZP § 138), které je provádějí
podle zvláštních předpisů.
Zaměstnanci se účastní na řešení otázek
souvisejících s bezpečností a ochranou
zdraví při práci prostřednictvím příslušných
odborových orgánů nebo zástupců
pro oblast bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
3 Rizikové faktory
a) Povinnosti zaměstnavatele
(§ 134 zákoníku práce)
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby
pracoviště byla prostorově a konstrukčně
uspořádána a vybavena tak, aby pracovní
podmínky pro zaměstnance z hlediska
bezpečnosti, hygieny a ochrany
zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním
požadavkům a hygienickým limitům
na pracovní prostředí a pracoviště.
b) Rizikové faktory pracovních
podmínek
(§ 134c ZP; §§ 37, 38, 39 odst. 2 písm.
d) a § 106 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění p. p; vyhl. č. 432/2003 Sb.; § 3 až
27 nař.vlády č.178/2001 Sb., ve znění
p.p; § 3 odst. 1 písm. o) nař. vl.
378/2001 Sb.)
Pokud se na pracovištích zaměstnavatele
vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel
povinen měřením zjišťovat a
kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit,
aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny
na nejmenší rozumně dosažitelnou
10
míru a při zjišťování, hodnocení a přijímání
opatření k dodržení nejvyšších přípustných
hodnot postupovat podle
zvláštních právních předpisů. Rizikovými
faktory jsou zejména faktory fyzikální
(například hluk, vibrace), chemické (například
karcinogeny), biologické činitele
(například viry, bakterie, plísně) a nepříznivé
mikroklimatické podmínky (např.
extrémní chlad, teplo a vlhkost).
Zaměstnavatel je povinen pravidelně
kontrolovat úroveň rizikových faktorů
pracovních podmínek a dodržet metody
a způsob zjištění a hodnocení rizikových
faktorů podle zvláštního právního předpisu
(např. vyhláška č. 432/2003 Sb.,
nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění
nařízení vlády č. 88/2004 Sb., nařízení
vlády č. 480/2000 Sb., nařízení vlády č.
178/2001 Sb.,ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 18/1997 Sb.,ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 353/1999
Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 356/2003 Sb., ve znění zákona č.
186/2004 Sb.
Práce se zobrazovacími jednotkami
Hodnocení rizika práce na zařízeních se
zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat
zejména zjištění a vyhodnocení
možnosti nepříznivého
vlivu této práce na zrak
a psychickou zátěž, jakož
i možnosti vzniku
obtíží pohybového aparátu
z nevhodně uspořádaného
pracovního místa. Hodnocení
rizika musí dále přihlédnout k tomu, že
současné působení jednotlivých faktorů
může zvyšovat závažnost výsledného
působení.
Práce na zařízeních se zobrazovacími
jednotkami musí být během pracovní
směny přerušována bezpečnostními
přestávkami nebo změnami činnosti,
jejichž účelem je snížit pracovní zátěž
vyplývající z povahy práce se zobrazovací
jednotkou.
Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10
minut musí být zařazeny po každých
dvou hodinách nepřetržité práce.
Biologické činitele
(ZP, § 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, příloha 10 k
nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č.
432/2003 Sb.)
Biologické činitele jsou např. viry, bakterie,
plísně. Významným profesionálním
rizikem jak z hlediska frekvence i závažnosti
jsou onemocnění přenosná a parazitární,
tropické choroby přenosné a parazitární,
choroby přenosné ze zvířat na
lidi a dále nemoci např. z prachu rostlin
(textilní vlákna, dřeva) a ostatních rostlin
(tabák, mouka, čaj apod.
c) Kategorizace prací
(§ 132a odst. 3 a § 134c ZP; § 37, 38,
106 zák.č. 258/2000 Sb., ve znění p.p.;
vyhláška č. 432/2003 Sb.; nařízení vlády
č. 178/2001 Sb., ve znění p.p.)
Podle míry výskytu faktorů, které mohou
ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti
pro zdraví se práce zařazují do
čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro
zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí
právní předpis (vyhláška
č. 432/2003 Sb.).
Z faktorů pracovního prostředí je ve
školství rozhodující psychická a zraková
zátěž, a to především učitelů. Práce učitele
je proto řazena do kategorie 2
11
z hlediska psychické zátěže. Z hlediska
zrakové zátěže nesplňuje práce učitele
žádná kriteria uvedená ve vyhlášce
č.432/2003 Sb., proto je řazena do kategorie
1.
Práce ostatních pracovníků ve školství
(školník, uklizečka, pracovníci kuchyně,
apod.) jsou řazeny z hlediska psychické i
zrakové zátěže do kategorie 1. Pokud
jde o ostatní zaměstnance ve školství
vystavené dalším faktorům pracovního
prostředí (pracovníci kuchyní, údržby a
praktické výuky), je nutno zajistit individuální
objektivizaci rizik jejich práce.
d) Hygienické požadavky na prostory
a provoz škol (předškolních zařízení
a některých školských zařízení)
Hygienické požadavky na prostory a
provoz škol (předškolních zařízení a některých
školských zařízení- např.plocha
dětského hřiště v předškolním zařízení,
výška vodovodního kohoutku od podlahy
v předškolním zařízení, plocha ve školních
učebnách, plocha v odborných pracovnách,
laboratořích a počítačových
učebnách ve školách, plocha v jazykových
učebnách ve školském výchovném
zařízení nebo velikost pracovišť pro rukodělné
a strojní obory ve speciálních
školách, atd. jsou uvedeny ve vyhlášce
č. 108/2001 Sb.
Další hygienické požadavky na vybavení,
provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické
podmínky, zásobování vodou a
úklid škol, předškolních zařízení a školských
zařízení uvádí vyhláška č.
108/2001 Sb. a její přílohy č. 1 (Požadavky
na hygienická zařízení), č. 2 (Velikosti
typů nábytku ­ výška sedáku židle,
výška desky stolku a vhodné výšky dětí),
č. 3 (Požadavky na osvětlení ve školách
a školských zařízeních ­ podle druhu
prostoru a požadavky na osvětlení
v předškolních zařízeních ­ podle druhu
prostoru) a č. 4 (Výměna vzduchu
v učebnách, tělocvičnách, šatnách a hygienických
zařízeních zařízení pro výchovu
a vzdělávání).
Hygienické požadavky na umístění, prostorové
podmínky, ubytování, osvětlení,
vybavení a úklid, zásobování vodou,
odstraňování odpadků a splaškových
vod, stravování a režim dne zotavovacích
akcí pro děti stanovuje vyhláška č.
106/2001 Sb., ve znění vyhlášky č.
148/2004 Sb.
Hygienické požadavky na umístění, stavební
konstrukci, prostorové a dispoziční
uspořádání, zásobování vodou, vytápění,
osvětlení, odstraňování odpadních
vod, větrání a vybavení provozoven
stravovacích služeb a dále podmínky
výroby, přípravy, přepravy, rozvozu,
značení a skladování pokrmů a jejich
uvádění do oběhu, případy, kdy musí být
určeny kritické body, mikrobiologické a
chemické požadavky na podávané pokrmy
a podmínky odběru a uchování
vzorků vyrobených pokrmů stanovuje
vyhláška č. 137/2004 Sb. Tento předpis
dále upravuje zásady osobní a provozní
hygieny, které musí být uplatňovány při
výkonu činností epidemiologicky závaž-
ných.
e) Zvláštní požadavky pro stavby
škol, předškolních, školských
a tělovýchovných zařízení
Zvláštní požadavky pro stavby škol,
předškolních, školských a tělovýchovných
zařízení, např.nejmenší světlé výšky,
nejmenší světlé šířky chodeb, péče o
zřizování a provoz hygienických a soci-
12
álních zařízení, zásobování pitnou vodou,
vytápění, větrání a úklid atd.) jsou
uvedeny ve vyhlášce č. 137/1998 Sb., o
obecných technických požadavcích na
výstavbu.
4 Osobní ochranné pracovní
prostředky
(§ 133a ZP; Metodický návod k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
v regionálním školství)
Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně
omezit technickými prostředky nebo
opatřeními v oblasti organizace práce, je
zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům
osobní ochranné pracovní
prostředky. Osobní ochranné pracovní
prostředky jsou ochranné prostředky,
které musí chránit zaměstnance před
riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí
bránit při výkonu práce a musí splňovat
požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem (nařízením vlády č.
21/2003 Sb.
V prostředí, v němž oděv nebo obuv
podléhá při práci mimořádnému opotřebení
nebo znečištění, poskytuje zaměstnavatel
jako osobní ochranné pracovní
prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
Zaměstnavatel je povinen poskytovat
zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční
prostředky na základě zhodnocení
rozsahu znečištění zaměstnanců při práci
nebo jejich ohrožení dráždícími látkami
a na pracovištích s nevyhovujícími
mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu
a za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem, též ochranné
nápoje.
Zaměstnavatel je povinen udržovat
osobní ochranné pracovní prostředky v
použivatelném stavu a kontrolovat jejich
používání.
Osobní ochranné pracovní prostředky,
mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a
ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně podle vlastního
seznamu zpracovaného na základě
vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek
práce.
Poskytování osobních ochranných pracovních
prostředků nesmí zaměstnavatel
nahrazovat finančním plněním.
Rozsah a bližší podmínky poskytování
osobních ochranných pracovních prostředků,
mycích, čisticích a dezinfekčních
prostředků vláda stanovila svým
nařízením č. 495/2001 Sb.
Podle tohoto nařízení ochranné prostředky
musí
a) být po dobu používání účinné
proti vyskytujícím se rizikům a jejich
používání nesmí představovat
další riziko
b) odpovídat podmínkám na praco-
višti
c) být přizpůsobeny fyzickým předpokladům
jednotlivých zaměst-
nanců
d) respektovat ergonomické požadavky
a zdravotní stav zaměst-
nanců.
Tam, kde přítomnost více než jednoho
rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali
současně více ochranných prostředků,
musí být tyto ochranné prostředky
vzájemně slučitelné.
Zaměstnanci musí být s používáním
ochranných prostředků seznámeni. Používání
ochranných prostředků více zaměstnanci
je možné pouze v případě, že
13
byla učiněna opatření, která zamezí
ohrožení přenosnými chorobami.
Způsob, podmínky a dobu používání
ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel
na základě četnosti a závažnosti
vyskytujících se rizik, charakteru a druhu
práce a pracoviště a s přihlédnutím k
vlastnostem těchto ochranných pro-
středků.
Při hodnocení rizik pro výběr a použití
ochranných prostředků se postupuje
zejména podle přílohy č. 1 k nařízení
vlády č. 495/2001 Sb.
Při výběru ochranných prostředků se
postupuje zejména podle příloh č. 2 a 3
k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.
K předcházení vzniku a šíření infekčních
onemocnění poskytne zaměstnavatel
dezinfekční prostředky. Za dezinfekční
prostředky se považují též ochranné
masti s dezinfekčním účinkem.
Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku
s látkami, jež mohou způsobit podráždění
pokožky nebo znečištění zaměstnance,
poskytne zaměstnavatel podle druhu
látky mycí a čisticí prostředky, jejichž
doporučené množství je uvedeno v příloze
č. 4 k tomuto nařízení, případně
regenerační krémy a masti.
Poskytování osobních ochranných
pracovních prostředků žákům
Osobní ochranné pracovní prostředky
(dále jen OOPP) se žákům poskytují při
praktickém vyučování, pokud to vyžaduje
ochrana jejich života a zdraví. Škola je
žákům poskytuje podle vlastního seznamu,
zpracovaného na základě zhodnocení
rizik a konkrétních podmínek na
pracovišti. Vychází přitom z ustanovení
zvláštního předpisu. (ZP § 132, odst. 1,
2, § 133a odst. 2 nařízení vlády č.
108/1994 Sb., nařízení vlády č. 21/2003
Sb., nařízení vlády č. 495/2001 Sb.)
5 Zdravotní způsobilost
(§ 133 odst. 1 písm. a) až d) ZP; Pracovní
řád pro zaměstnance škol a školských
zařízení, Metodický návod
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci v regionálním školství)
Zaměstnavatel je povinen nepřipustit,
aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž
výkon by neodpovídal jeho schopnostem
a zdravotní způsobilosti, informovat
zaměstnance o tom, do jaké kategorie
byla jím vykonávaná práce zařazena;
kategorizaci prací upravuje zvláštní
právní předpis, zajistit, aby práce v
případech stanovených zvláštním právním
předpisem vykonávali pouze zaměstnanci,
kteří mají zdravotní průkaz,
kteří se podrobili zvláštnímu očkování
nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze
a dále sdělit zaměstnancům, které
zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní
preventivní péči a jakým druhům
očkování a jakým lékařským preventivním
prohlídkám souvisejícím s výkonem
práce jsou povinni se podrobit, umožnit
zaměstnancům podrobit se těmto očkováním
a účastnit se lékařských preventivních
prohlídek a mimořádných preventivních
prohlídek v rozsahu stanoveném
zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím
příslušného orgánu hygienické
služby.
Zvláštním předpisem státní zdravotní
správy, na který se odkazuje v § 28 zákoník
práce, jsou směrnice MZ č.
49/1967 Věstníku MZ, o posuzování
14
zdravotní způsobilosti k práci, (reg. v
částce 2 Sbírky zákonů roku 1968), ve
znění směrnic MZ č. 17/1970 Věstníku
MZ, o změnách v posuzování zdravotní
způsobilosti k práci (reg. v částce 20
Sbírky zákonů roku 1970), ve znění pozdějších
změn a doplňků.
Školy se řídí ustanoveními zvláštních
předpisů, jež se týkají zjišťování zdravotního
stavu žáků a jejich zdravotní
způsobilosti pro příslušný studijní obor a
pro účast na některých výchovných a
vzdělávacích činnostech školy, např. na
škole v přírodě, sportovních a tělovýchovných
akcích, plaveckém nebo lyžařském
výcviku.
Zákonní zástupci nezletilých žáků, popř.
žáci, informují školu o změně zdravotní
způsobilosti nebo zdravotního stavu žáka,
pokud může mít vliv na studovaný
obor nebo účast na akcích uvedených
v předchozím odstavci.
Ředitel školy uvolní dlouhodobě žáka
z účasti na vyučování vyučovacího
předmětu na základě vyjádření nebo
posudku lékaře. Při uvolňování z vyučování
tělesné výchovy se postupuje podle
výše uvedené směrnice.
6 Péče o zdraví a bezpečnost dětí
a žáků
Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví
­ má-li přinášet výsledky - předpokládá,
že bude v ,,dobrých rukou" dostatečně
odborně způsobilých pedagogů, jak požaduje
zejména školský zákon i Pracovní
řád pro zaměstnance škol a školských
zařízení a rovněž zákoník práce.
a) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních škol, středních škol a vyšších
odborných škol (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů (§ 38a, § 49, § 65
odst. 2 a 3)
Orgány, organizace a školy, které zabezpečují
výchovu a vzdělávání, zajišťují
bezpečnost a ochranu zdraví žáka při
činnostech, které přímo souvisejí
s výchovou a vzděláváním, soustavně
vytvářejí podmínky pro bezpečnost a
ochranu zdraví žáka a kontrolují jejich
dodržování.
Orgány, organizace a školy, které zabezpečují
výchovu a vzdělávání, zabezpečují
současně i ochranu žáka před
riziky poruch zdravého vývoje, pokud
mohou být způsobeny nebo zvětšeny
výchovnou a vzdělávací činností školy.
Škola je odpovědna za bezpečnost
zdravotně postižených dětí.
Součástí povinné dokumentace vedené
školami jsou i knihy úrazů.
Při praktickém vyučování žáků středních
škol a odborných učilišť se řídí škola i
organizace příslušnými učebními plány a
učebními osnovami.
Na právní poměry žáků při praktickém
vyučování se vztahují ustanovení zákoníku
práce, která upravují pracovní dobu
a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu
zdraví při práci, péči o pracovníky a
pracovní podmínky žen a mladistvých.
Za vytvoření podmínek pro praktické
vyučování žáků středních škol a odborných
učilišť odpovídají školy, školská
zařízení a organizace, v nichž se praktické
vyučování koná.
Při praktickém vyučování žáků středních
škol a odborných učilišť se řídí škola i
organizace příslušnými učebními plány a
učebními osnovami.
15
b) PRACOVNÍ ŘÁD pro zaměstnance
škol a školských zařízení
(14 269/2001-26; Věstník MŠMT 5/2001
­ článek 13 až 15)
Blíže rozvádí v souladu s právními předpisy
ustanovení zákoníku práce a dalších
právních předpisů a upravuje některé
podrobnosti pracovněprávních vztahů
podle zvláštních podmínek ve školství.
Soubor povinností zaměstnavatelů a
zaměstnanců v bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a při výchovně vzdělávací
činnosti se uvozuje obecným ustanovením
o povinnosti všech zaměstnanců
školy dbát o svou vlastní bezpečnost a
zdraví i o bezpečnost a zdraví žáků.
Při výchově a vzdělávání dbají pedagogičtí
pracovníci o bezpečnost a zdraví
žáků, především při výuce předmětů, při
nichž může docházet k častějším ohrožením
zdraví žáků. Těmito předměty a
činnostmi jsou např. tělesná výchova,
chemie, praktické vyučování, školní výlety,
lyžařský nebo plavecký výcvik.
Pracovní řád dále zdůrazňuje oznamovací
povinnosti zaměstnanců, zákazy
kouření a požívání alkoholických nápojů.
Stanovuje základní podmínky pro provádění
dozoru nad žáky a podmínky náhrady
škody.
c) METODICKÝ POKYN k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví dětí
a žáků ve školách a školských
zařízeních
(29 159/2001-26; Věstník MŠMT
12/2001)
Metodický pokyn zdůrazňuje klíčová
ustanovení obecně platných předpisů
MŠMT pro jednotlivé typy škol a školských
zařízení a doporučuje způsob postupu
při zajišťování bezpečnosti a
ochrany zdraví při výchově a vzdělávání
dětí a žáků ve školách a školských zařízeních.
Při stanovení konkrétních opatření
vychází škola z vyhledávání, posuzování
a zhodnocení rizik spojených
s činnostmi a prostředím v celém režimu
žáka ve škole v rámci výchovného a
vzdělávacího působení. Bere v úvahu
možné ohrožení žáka při výuce jednotlivých
předmětů, při přesunech žáků
v obci v rámci školního vyučování a při
účasti školy na různých akcích pořádaných
ve škole i mimo školu. Přihlíží
k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické
a duševní vyspělosti, zdravotnímu stavu
a ukázněnosti žáků.
Škola v rámci výchovného působení seznamuje
žáky s veškerým povinným rozsahem
učiva týkajícího se ochrany zdraví
a bezpečí žáků, s riziky a ohrožením
při dopravním provozu na komunikacích,
při jejich mimoškolních aktivitách a
v době školních prázdnin.
Pokud školy při výchově a vzdělávání
žáků organizují praktické vyučování, odborný
výcvik, případně jiné práce, mohou
mladistvé žáky zaměstnávat pouze
pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému
a rozumovému rozvoji, a poskytují
jim při práci zvýšenou péči.
Metodický pokyn dále řeší problematiku
zdravotní způsobilosti, osobních ochranných
pracovních prostředků, poučování
žáků a dozoru nad nimi, stanovuje
zvláštní pravidla pro některé činnosti,
např. tělesnou výchovu, plavecký a lyžařský
výcvik, sportovní a turistické akce,
při soutěžích a přehlídkách a zahraničních
výjezdech. Přináší zásady pro
evidování a registrování školních úrazů a
jejich odškodňování a sledování školní
úrazovosti. Zabývá se rovněž povinnostmi
v kontrolní činnosti.
16
d) Dozor a dohled nad žáky
Školy jsou povinny vykonávat podle
zvláštních předpisů nad nezletilými žáky
náležitý dohled. Kromě bezpečnostních
hledisek zajišťují pedagogičtí pracovníci
při dohledu nad žáky také hledisko výchovné
(dále jen dozor). Dozor zajišťují
školy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám
školy, věku žáků a dalším okol-
nostem.
Pedagogický pracovník koná dozor nad
žáky ve škole před vyučováním, po vyučování,
mezi dvěma vyučovacími hodinami,
podle potřeby při přechodu žáků
z jedné budovy školy do druhé budovy
školy, do školní jídelny, školní družiny,
atp. Při zajišťování dozoru nad žáky se
postupuje podle rozvrhu dozoru, který
stanoví ředitel školy.
Dozor ve škole začíná 15 minut před
začátkem dopoledního nebo odpoledního
vyučování a končí odchodem žáků ze
školy po skončeném vyučování. Jestliže
ředitel školy povolil žákům pobývat ve
škole před vyučováním nebo po vyučování,
zabezpečí, aby tito žáci nezůstali
bez dozoru. V rozvrhu dozorů stanoví
způsob jejich zabezpečení.
Při akcích konaných mimo školu, kdy
místem pro shromáždění žáků není škola,
počíná dozor 15 minut před dobou
shromáždění na určeném místě. Po
skončení akce dozor končí na předem
určeném místě.
Podle rozhodnutí ředitele školy mohou
dozor ve výjimečných případech konat
vedle pedagogických pracovníků i jiné
zletilé osoby, a to jen pokud to s nimi
bylo dohodnuto. Tyto osoby musí být
řádně poučeny o povinnostech dozoru a
ředitel školy o tomto poučení provede
písemný záznam.
Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle
pokynů ředitele dozor i mimo školu,
např.ve školní jídelně, při praktickém
vyučování, při kurzech, exkurzích a jiné
činnosti vyplývající z učebních osnov, při
účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě
při jejich přípravě a na jiných akcích
organizovaných školou .
Při akcích konaných mimo školu, kdy
jsou jejich účastníci ubytováni v jiných
objektech cizích organizací, dodržují žáci
bezpečnostní a protipožární pokyny
platné v těchto objektech. Žáci dodržují
stanovený režim dne a pokyny vydané
pro dobu nočního klidu. Za seznámení
žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich
dodržování odpovídá vedoucí akce, nebo
jím určený pedagogický pracovník.
Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění
dohledu v době nočního klidu.
O způsobu zajištění dozoru nad žáky
rozhoduje ředitel školy. Pokud jsou
v právních předpisech nebo v pedagogických
dokumentech obsažena zvláštní
ustanovení, jež mohou souviset
s výkonem dozoru, např. ustanovení o
dělení tříd na skupiny, nebo jiná ustanovení
o poměru mezi počtem žáků a počtem
dozírajících osob, případně
podrobněji určují způsob dozoru (dozor,
dozor stálý, přímý dozor v některých případech
praktického vyučování ), dodržuje
ředitel školy tato zvláštní ustanovení.
da) Mateřské školy
(vyhláška č. 35/1992 Sb., ve znění vyhlášky
č. 235/2003 Sb.
Za bezpečnost dětí v mateřské škole
odpovídají po celou dobu výchovné práce
s dětmi pedagogičtí pracovníci mateřských
škol, a to od doby převzetí dětí od
jejich zástupce nebo jím ověřené osoby
17
až do doby jejich předání zástupci dítěte
nebo jím pověřené osobě. V době nočních
služeb a pomocných výchovných
prací v internátních mateřských školách
odpovídají za bezpečnost dětí pomocní
vychovatelé. Jejich počet stanoví ředitel
tak, aby byl zajištěn dostatečný dohled
nad dětmi.
db) Speciální školy. Speciální
mateřské školy
(vyhláška č. 127/1997 Sb., ve znění vyhlášky
č. 236/2003 Sb.
Ředitel speciální mateřské školy a speciální
školy určí počty žáků v jednotlivých
třídách s přihlédnutím k pedagogickým,
hygienickým, ekonomickým a prostorovým
podmínkám, může dělit třídy na
skupiny v souladu s učebním plánem a
požadavky na bezpečnost žáků a ochranu
jejich zdraví, určí počty skupin a počet
žáků ve skupině s ohledem na specifika
postižení žáků, charakter vyučovacího
předmětu a podmínky školy. Při
péči o zdraví a při dozoru nad žáky speciálních
škol postupují školy podle obecných
předpisů platných pro základní a
střední školy (s odchylkami při koupání a
plaveckém výcviku, lyžařském výcviku).
dc) Základní škola
(vyhláška č. 291/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů)
Třídy se naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel
školy stanoví s přihlédnutím
k pedagogickým, hygienickým, ekonomickým
a prostorovým podmínkám počty
žáků v jednotlivých třídách, může stanovit
i vyšší počet žáků ve třídě, umožňují-li
to pedagogické, hygienické a prostorové
podmínky školy. Ředitel může v souladu
s učebním plánem dělit třídy na skupiny,
počet skupin a počet žáků ve skupině
určí podle podmínek školy a charakteru
vyučovacího předmětu a v souladu
s požadavky na bezpečnost a ochranu
zdraví žáků.
Při akcích organizovaných mimo sídlo
školy vykonává dozor do počtu 25 žáků
jeden pedagogický pracovník.
Při větším počtu
žáků zajistí ředitel školy
účast další zletilé osoby.
Výjimku z počtu osob vykonávajících
dozor nad
žáky stanoví ředitel školy,
a to s ohledem na náročnost zajištění
bezpečnosti v prostředí, v němž se budou
žáci pohybovat.
dd) Školní družiny a školní kluby
(vyhláška č. 87/1992 Sb.)
Za bezpečnost žáků v družině nebo
v klubu odpovídají pedagogičtí pracovníci
družiny nebo klubu, a to od příchodu
žáka až do odchodu žáka z družiny nebo
klubu. Příchod a odchod žáka je zaznamenán
v docházkovém sešitě. Při přechodu
žáků ze školy do družiny určí ředitel
školy s přihlédnutím na náročnost
zajištění bezpečnosti dětí pedagogického
pracovníka, případně dalšího pracovníka
zajištěním dozoru nad žáky. Do
klubu žáci docházejí samostatně.
Při činnosti organizované mimo objekt
družiny nebo klubu, popřípadě školy,
odpovídá za bezpečnost do počtu 25
žáků jeden pedagogický pracovník. Ředitel
může při vyšším počtu žáků nebo
vyžaduje-li to náročnost zajištění dozoru
nad žáky v prostředí, v němž se budou
pohybovat, určit další pracovníky odpovídající
za bezpečnost žáků.
18
Při činnostech družiny nebo klubu sloužících
žákům speciálních základních
škol, zvláštních škol, speciálních osmiletých
gymnázií a pomocných škol se počet
žáků, za jejichž bezpečnost odpovídá
jeden pedagogický pracovník, rovná počtu
žáků v příslušné třídě.
de) Střední školy
(vyhláška č. 354/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů)
Třídy se na základě přijímacího řízení
naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel střední
školy může v odůvodněných případech
a s přihlédnutím k pedagogickým,
hygienickým i prostorovým podmínkám
stanovit vyšší počet žáků ve třídě,
zejména v případě přestupu žáka z jiné
střední školy, změny studijního nebo
učebního oboru a opakování ročníku,
nejvýše však 33.
Praktické vyučování se uskutečňuje ve
školách, ve školských zařízeních a
v organizacích. Ředitel střední školy může
při praktickém vyučování v souladu
s učebním plánem dělit třídy na skupiny,
Počet skupin a počet žáků ve skupině
určí podle podmínek školy, charakteru
vyučování a podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví žáků.
Pokud se praktické vyučování uskutečňuje
v organizacích, uzavře ředitel školy
s organizací dohodu, v níž se stanoví mj.
... pracovní a hygienické podmínky,
podmínky poskytování osobních ochranných
prostředků, opatření k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém
vyučování.
Odborný výcvik vyučuje mistr odborné
výchovy ve skupinách. Procvičování dovedností
žáků se provádí za vedení a
dozoru instruktorů. Instruktor vede současně
nejvýše 3 žáky.
df) Domovy mládeže
Základní organizační jednotkou výchovně
vzdělávací činnosti v domově je výchovná
skupina, která se naplňuje do
počtu 24 ubytovaných žáků, nebo 15
ubytovaných žáků cizí státní příslušnosti
nebo shodného s počtem žáků ve třídě
speciální školy, pokud se jedná o žáky
speciálních škol. Výjimky z maximálního
počtu žáků ve výchovné skupině určuje
ředitel domova nebo ředitel střední školy,
jejíž součástí domov je.
Pomocní vychovatelé vykonávají noční
službu. Jejich počet stanoví ředitel domova
nebo ředitel střední školy
s přihlédnutím k počtu budov, jejich rozmístění,
počtu žáků,
zásadám bezpečnosti
a hospodárnosti.
V případě, že noční
služba není zabezpečena
pomocnými
vychovateli, vykonávají noční pohotovost
a dohled mimo pracovní dobu od 22:00
do 6:00 hodin vychovatelé.
dg) Školy v přírodě
Do školy v přírodě nemůže být vyslán
žák, jehož zdravotní stav by mohl být
tímto pobytem ohrožen, a žák, který by
mohl zdravotně ohrozit ostatní žáky.
Ředitel vysílající školy nebo předškolního
zařízení zabezpečí při výjezdu do
školy v přírodě odborně i zdravotně způsobilý
doprovod v takovém počtu, aby
byla zajištěna výchova a výuka žáků,
včetně žáků se zdravotním postižením,
jejich bezpečnost a ochrana zdraví podle
příslušných právních předpisů.
19
dh) Kvalifikovaný pedagogický dozor
Je požadován dále Organizačními řády
Středoškolské odborné činnosti, Olympiády
v českém jazyce, Chemické olympiády,
Biologické olympiády, Matematické
olympiády a Fyzikální olympiády, Turnaje
mladých fyziků, Soutěže mladých historiků,
soutěží v cizích jazycích.
di) Výjezdy do zahraničí (základních
a středních škol)
K zajištění výjezdů do zahraničí a
k výkonu pedagogického dozoru nad
žáky během jeho trvání, vyšle ředitel
pořádající školy (školského úřadu) své
pedagogické pracovníky na zahraniční
pracovní cestu podle příslušných ustanovení
zákoníku práce. Školy zajišťují
bezpečnost a ochranu zdraví žáků a vytvářejí
pro to nezbytné podmínky, k nimž
patří i zajištění pedagogického dozoru ve
smyslu Pracovního řádu pro pedagogické
pracovníky a ostatní zaměstnance
škol a školských zařízení, včetně náležitého
dohledu nad nezletilými žáky ve
smyslu občanského zákoníku.
K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
budou žákům prokazatelně uděleny po-
kyny.
e) Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví dětí a žáků
ve školách a školských zařízeních
(č.j. 29 159 /2001 ­ 26)
ea) Omezení pro činnost žáků
Pokud školy při výchově a vzdělávání
žáků organizují praktické vyučování, odborný
výcvik, případně jiné práce, mohou
mladistvé žáky zaměstnávat pouze
pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému
a rozumovému rozvoji a poskytují
jim při práci zvýšenou péči
eb) Zvláštní pravidla při některých
činnostech
Kromě obecných zásad úrazové prevence
jsou při některých činnostech dodržována
zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména
při výuce některých odborných
předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení
zdraví a života, při praktickém vyučování,
při výuce tělesné výchovy, koupání,
plaveckém a lyžařském výcviku, sportovních
a turistických akcích . Ve všech
takových případech klade škola zvýšený
důraz na dodržování bezpečnostních
předpisů, pokynů a zásad úrazové prevence
pedagogickými pracovníky i žáky.
Důsledně je vyžadováno ukázněné chování
žáků.
Při pohybových činnostech (míčové hry,
apod.) se účastníci řídí ustanoveními o
bezpečnosti obsaženými v pravidlech
pro danou věkovou skupinu a jejich modifikaci
pro dané prostorové podmínky
školy a ustanovením soutěžních řádů
daných sportů.
Při praktickém vyučování, sportovních a
jiných činnostech, kde je zvýšená možnost
ohrožení zdraví, odkládají žáci na
určená místa ozdobné a jiné předměty,
jako náramky, náušnice, náhrdelníky,
prsteny, ozdobné kroužky, aj. Řídí se
přitom pokyny vyučujícího, který nedovolí,
aby se žák bez odložení uvedených
předmětů účastnil příslušné činnosti.
Žáci používají pracovní oděv nebo cvičební
úbor a obuv a mají výstroj podle
druhu vykonávané činnosti a podle pokynů
učitele, který dodržování tohoto
požadavku kontroluje.
1. Praktické vyučování
Při praktickém vyučování musí být pracoviště
a jeho vybavení, včetně pracovního
nářadí, v nezávadném stavu a musí
20
odpovídat požadavkům předpisů
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci. Musí být dodržovány bezpečnostní
i hygienické předpisy a ustanovení
učebních dokumentů o dělení tříd na
skupiny, odůvodněná bezpečnostními
hledisky. Žákům jsou podle potřeby přidělovány
OOPP.
Pokud se praktické vyučování uskutečňuje
v jiné organizaci, musí být
v dohodě, kterou o tom škola
s organizací uzavírá, obsažena mimo
jiné i ustanovení o opatřeních k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví žáků,
včetně poskytování OOPP.
2. Tělesná výchova
Při výuce tělesné výchovy dodržuje škola
platné učební osnovy, metodické a
didaktické zásady. Bezpečnost žáků při
tělesné výchově zajišťuje učitel svou
přítomností po celou dobu vyučování.
V nezbytném a výjimečném případě vyučující
cvičení dočasně přeruší a zajistí
dozor zletilou osobou. Vydává jasné,
přesné a žákům srozumitelné povely a
pokyny, kontroluje bezpečnost a funkčnost
tělocvičného nářadí a náčiní před
zahájením cvičení. Přihlíží zejména
k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a
předchozím zkušenostem. Při pohybových
činnostech v přírodních podmínkách
je třeba volit terén a překážky
úměrné možnostem žáků. K zařazení
sportovních odvětví, jejichž obsah není
v učebních osnovách podrobně rozveden
(netradiční sporty), musí mít učitel
povolení ředitele školy a dodržovat bezpečnostní
pravidla i metodické postupy
pro danou věkovou kategorii platné
v oblasti školního nebo svazového spor-
tu.
3. Koupání
Koupání se provádí pouze na vyhrazených
místech, kde není koupání zakázáno.
Učitel osobně předem ověří bezpečnost
místa pro koupání, přesně vymezí
prostor, kde se žáci mohou pohybovat
(plavat), a učiní taková opatření, aby měl
přehled o počtu koupajících se žáků ve
skupině. Skupina na jednoho učitele je
maximálně deset žáků, pro žáky speciálních
škol se počet řídí zvláštním předpisem.
Učitel rozdělí žáky na dvojice,
které se vzájemně při koupání sledují.
Po skončení koupání skupiny žáků učitel
vždy překontroluje počet žáků.
4. Plavecký výcvik
Plavecký výcvik se uskutečňuje
v zařízeních k tomu
určených. Žáci se jej
účastní po předchozím
souhlasu lékaře.
Při plaveckém výcviku
se třída na
základní škole dělí na skupiny. Nejvyšší
počet žáků-plavců ve skupině je 15, žáků-neplavců
10. Pro žáky speciálních
škol se počet řídí zvláštním předpisem
uvedeným v článku 8. Plavecký výcvik
provádí vyučující jen s jednou skupinou
žáků .
Vyučující má přehled o celém prostoru
výcviku, a všech žácích ve vodě. Po
skončení výcviku překontroluje počet
žáků.
Vyučující věnuje zvláštní péči neplavcům.
Jejich výcvik se provádí podle
možností odděleně v bazénu s mělkou
vodou.
Za bezpečnost žáků při plaveckém výcviku
v cizím zařízení odpovídají ti, kdo
jej přímo vedou. Za bezpečnost žáků do
doby jejich předání pracovníkům pově-
21
řeným vedením plaveckého výcviku odpovídají
pedagogičtí pracovníci, kteří
žáky na plavecký výcvik doprovázejí.
Pedagogický pracovník je přítomen po
celou dobu výcviku. V dohodách uzavíraných
o využívání cizích zařízení
k plaveckému výcviku je nutno upravit ve
smyslu těchto zásad podrobně povinnosti
zaměstnanců zúčastněných stran, týkajících
se jejich odpovědnosti za bezpečnost
žáků.
Pokud v celém průběhu výcviku nemůže
být zachován náležitý přehled o všech
jeho účastnících, pedagogický pracovník,
nebo cvičitel plavání přeruší.
5. Lyžařský výcvik
Lyžařský výcvik je veden kvalifikovanými
instruktory, jejichž kvalifikaci si ověří ředitel
školy. Jejich práci řídí vedoucí zájezdu
určený ředitelem školy, který též
schvaluje plán výcviku. Vedoucí zájezdu
před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní
na nutnost seřízení bezpečnostního
vázání lyží. Žáci prokáží seřízení
bezpečnostního vázání lyží potvrzením
servisu, popř. čestným prohlášením zákonných
zástupců, nebo svým v případě
zletilých žáků.
Žáci jsou rozděleni do družstev podle
výkonnosti a zdravotního stavu. Tato
hlediska dodržují instruktoři i v průběhu
výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště
též na sjezdových tratích a za ztížených
podmínek, na zledovatělém povrchu, za
snížené viditelnosti, apod. Družstvo má
nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním
postižením se počet snižuje vzhledem
k charakteru postižení a dalším okolnos-
tem.
Při zájezdu je nutná účast zdravotníka.
Lanovky a vleky se používají pro organizovaný
výcvik po řádném poučení o
všech pravidlech o jízdě na vlecích a
lanovkách. Během pobytu na horách je
nutno dbát všech pokynů Horské služby
a výstražných značek. Za nepříznivých
podmínek (hustá mlha, sněhová bouře,
teplota pod -12 oC) se výcvik a horské
výlety omezují, případně nekonají.
Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá
lyžařské vyspělosti členů družstva.
Zvýšená pozornost se věnuje výběru
terénu pro začínající lyžaře, zvláště
s bezpečným dojezdem.
Při výletu jedou žáci ve skupině
v pravidelných odstupech, které se při
snížené viditelnosti zkracují až na dotek.
Skupina se řídí pokyny vedoucího, který
jede v čele. V závěru jede vždy zkušený
lyžař. V průběhu akce se často provádí
překontrolování počtu účastníků. Totéž
se provádí při jejím zakončení. O trase a
časovém plánu výletu musí být informován
personál ubytovacího zařízení.
Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i
při lyžařském výcviku konaném v hodinách
tělesné výchovy v místě, nebo
v blízkosti školy.
Do programu lyžařského zájezdu je
možno zařadit i výcvik na svowboardu za
předpokladu, že ho vede kvalifikovaný
instruktor a jsou dodržována pravidla
bezpečnosti při jízdě na snowboardu. Při
organizaci výcviku je nutno dbát, aby
nedocházelo ke kolizi mezi účastníky
obou výcviků.
6. Sportovně turistické kurzy
Před zahájením cyklistického kurzu ověří
vedoucí kurzu povinné povinné vybavení,
technický stav jízdních kol (včetně
povinnosti mít ochrannou přilbu) a znalosti
žáků o pravidlech silničního provozu
(zákon č. 361/2000 Sb.) bez jejichž znalostí
se žáci nemohou kurzu zúčastnit. V
22
silničním provozu má družstvo maximálně
10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí
družstva. Trasu přesunu volí vedoucí
kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní
stav žáků, na stav a frekvenci dopravy
na komunikaci, atd.
Před zahájením kurzu jsou účastníci poučeni
školou o vhodné výstroji. Při nástupu
na kurz je provedena určeným
zaměstnancem její kontrola. Bez potřebného
vybavení nemohou být žáci do kurzu
přijati.
Kurzy jsou zajišťovány kvalifikovanými
instruktory (pedagogy). Jejich činnost
řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň
kontroluje dodržování předpisů o bezpečnosti
a ochraně zdraví. Žáci se dělí
do družstev podle výkonnosti. Družstvo
má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními
předpisy stanoven pro některé činnosti
počet nižší. Družstvo žáků speciálních
škol tvoří polovina nejvyššího počtu
žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem.
Počet instruktorů nesmí být menší
než počet družstev. Účastní-li se kurzu
více než 30 žáků, musí škola zajistit
zdravotníka. Kurzy s počtem do 30 žáků
musí doprovázet tři dospělé osoby,
z nichž jedna musí mít absolvován kurz
první pomoci.
Vybavení, technický stav jízdních kol
(včetně povinnosti mít ochrannou přilbu)
a znalosti žáků o pravidlech silničního
provozu (zákon č. 361/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) bez jejichž znalostí
se žáci nemohou kurzu zúčastnit.
V silničním provozu má družstvo maximálně
10 cyklistů, za které odpovídá
vedoucí družstva. Trasu přesunu volí
vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a
zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci
dopravy na komunikaci, atd.
6.1 Provoz na pozemních komunikacích
(zákon č. 361/2000 Sb.,o provozu na
pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů, vybraná ustanovení,
ve znění pozdějších předpisů) ­ výběr.
Účastník provozu na pozemních komunikacích
je každý, kdo se přímým způsobem
účastní provozu na pozemních
komunikacích (§ 2).
Hry dětí na pozemní komunikaci jsou
dovoleny jen v obytné zóně (§ 39).
Řidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných
osob starších 12 let překročil
počet povolených míst určených k přepravě
osob (§ 48).
Vedoucí útvaru chodců může být jen
osoba starší 15 let, která je k tomu dostatečně
způsobilá, pro organizovanou
skupinu dětí, které dosud nepodléhají
povinné školní docházce, platí ustanovení
pro chodce (vlevo), vedoucí organizovaného
útvaru školní mládeže nebo
organizované skupiny dětí, které dosud
nepodléhají povinné školní docházce je
oprávněn při přecházení vozovky zastavovat
vozidla (§ 56 odst. 4, 6, 7).
Cyklista mladší 15 let je povinen za jízdy
používat ochrannou přilbu, mít ji nasazenou
a řádně připevněnou na hlavě,
dítě mladší 10 let smí jet na silnici, místní
komunikaci jen pod dohledem osoby
starší 15 let, to neplatí pro jízdu na
chodníku, cyklistické stezce, osoba starší
15 let smí vést osobu mladší 7 let
(§ 58 odst. 1, 2, 3).
Zastavovat vozidla je oprávněna - osoba
pověřená okresním úřadem k zajištění
bezpečného přechodu dětí a školní mládeže
přes pozemní komunikaci v blízkosti
školního zařízení. Pověřená osoba
je povinna při výkonu činnosti být označena
podle prováděcího předpisu. Může
23
se používat zastavovací terčík, vztyčená
paže, za snížené viditelnosti červené
světlo, znamení k zastavení vozidla se
musí dávat včas a zřetelně s ohledem na
okolnosti provozu na pozemních komunikacích
tak, aby řidič mohl bezpečně
zastavit vozidlo a aby nedošlo
k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích, pověřenou osobou
může být pouze osoba starší
18 let, která je k činnosti dostatečně
způsobilá (platí odst.1 j), pověřená osoba
musí mít při činnosti u sebe pověření
vydané okresním úřadem. Pověření musí
být časově omezeno, nejdéle na dobu
jednoho roku. Na požádání je pověřená
osoba povinna prokázat se policistovi
platným pověřením, pověřená osoba
může zastavovat vozidla pouze na přechodu
pro chodce. Kde přechod pro
chodce není, nebo je neschůdný, smí
zastavovat vozidla i na jiném místě na
vozovce, pověřená osoba nesmí zastavovat
vozidla v blízkosti křižovatky
s řízeným provozem, a to ani na přechodu
pro chodce (§ 79 odst. 1, 3, 4, 5, 6,
7).
Posuzuje lékař pro účely zákona: a)
praktický lékař, b) lékař zařízení závodní
preventivní péče, registrující praktický
lékař je povinen předat lékaři závodní
preventivní péče na jeho vyžádání výpis
ze zdravotnické dokumentace (§ 84
odst. 4, 5).
6.2 Vodní turistika
Před zahájením kurzu vodní turistiky
zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti
žáků Vedoucí kurzu odpovídá za
zhodnocení stavu sjížděné řeky. Instruktor
odpovídá nejvýše za pět kanoí nebo
kajaků , nebo za dvě pramice. Při obtížnějších
podmínkách vedoucí kurzu počet
lodí na jednoho instruktora sníží. Žáci
jsou vybaveni při jízdě na proudící vodě
plovací vestou, při jízdě na divoké vodě
nebo obtížně sjízdných propustech plovací
vestou a přilbou. Pokud se
v průběhu jízdy na divoké podmínky
zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu
jízdu přeruší, nebo sjíždění ukončí.
Při horské turistice musí instruktor seznámit
žáky s možným nebezpečím hrozícím
v horách. Při horských túrách musí
důsledně respektovat aktuální podmínky,
zejména povětrnostní a pokyny Horské
služby. Před začátkem túry oznamuje
kompetentní osobě směr a cíl túry a
předpokládaný čas návratu . Hlásí včas
eventuální zdržení. Na horskou túru doprovázejí
družstvo nebo skupinu žáků
vždy nejméně dva instruktoři.
6.3 Horolezecký výcvik
Horolezecký výcvik, včetně základního,
může provádět pouze kvalifikovaný instruktor
horolezectví (pedagog) ­ člen
horolezeckého svazu při dodržení všech
bezpečnostních pravidel daných Českým
horolezeckým svazem.
7. Bezpečnost žáků při soutěžích
a přehlídkách
Školy zajišťují péči o bezpečnost a zdraví
žáků na soutěžích a přehlídkách pořádaných
pro žáky /viz výše/. Pokud dozor
nad nezletilými žáky včetně dopravy
neprovádějí zákonní zástupci žáků, zajišťuje
vysílající škola po dohodě
s organizátorem soutěže nebo přehlídky
dozor. Po dobu vlastní soutěže přebírá
náležitý dohled nad žáky organizátor
soutěže.
Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo
přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou
účast žáků poskytnutím případ-
24
ných OOPP, náležitým vybavením laboratoří
a jiných soutěžních míst.
8. Zahraniční výjezdy
Školy odpovídají za bezpečnost a
ochranu zdraví žáků při zahraničních
výjezdech, které organizují v souvislosti
s výchovně vzdělávací činností školy. o
konkrétních opatřeních a poučeních žáků,
případně jejich zákonných zástupců,
se pořizuje před uskutečněním výjezdu
zápis podepsaný jeho účastníky.
f) Dokumentace BOZP
Jednotná dokumentace vedená organizací
umožňuje hodnocení stavu BOZP
podle jednotlivých kritérií a na základě
shodných časových úseků.
Vedením jednotné dokumentace je také
zajištěno soustředění informací a podkladů
pro příslušné kontrolní orgány.
Dokumentaci BOZP, kterou je povinna
organizace vést, tvoří zejména :doklady
o stavu budov a dalších prostor, zejména
doklady o kolaudaci budov, dílen,
laboratoří, tělocvičen, atd. a stavební
plány objektů, apod., zprávy z každoročních
prověrek BOZP včetně plánu
ozdravných opatření ze všech pracovišť,
doklady o zprovoznění a předepsaných
prověrkách , kontrolách, zkouškách a
revizích vnitřního vybavení a technických
zařízení ,dokumentace ke kotelně a jejímu
provozu, školní řády dílen, laboratoří,
tělocvičen, odborných učeben, apod.,
zápisy o provedeném školení a přezkušování
pracovníků, vedoucích zaměstnanců,
topičů, řidičů, svářečů, elektrikářů,
chemické látky a přípravky žáků, dětí,
doložení evidence pracovní doby, přesčasové
práce, ověřování znalostí, dokumentace
k ustanovení odborných pracovníků
pro BOZP a PO, včetně jejich
pracovní náplně, kniha úrazů, záznamy
o školních a pracovních úrazech, přehled
registrovaných školních a pracovních
úrazů, jejich odškodňování, zprávy
ze šetření příčin smrtelných, těžkých a
hromadných školních úrazů, zprávy ze
šetření smrtelných pracovních úrazů,
rozbory školních úrazů (od 1.9. ­ 31.8.
příslušného školního roku), rozbory pracovních
úrazů (za kalendářní rok), nemoci
z povolání ­ za posledních pět let,
zajištění závodní preventivní péče, včetně
doložení zdravotní způsobilosti jednotlivých
zaměstnanců (týká se i externích
pracovníků, kategorizace prací
v souladu se ZP § 133, odst.1 b, vyhl. č.
432/2003 Sb., provozní řád škol, školských
zařízení (dle zákona č. 258/2000
Sb., § 7), prevence rizik v souladu se ZP
§ 132 , odst. 1 , § 132 a vyhledání rizik a
v návaznosti na to přidělení OOPP,
údržba a čištění OOPP, kontrola používání
OOPP, vedení evidence OOPP,
vypracování vlastního seznamu v souladu
se ZP a nařízením vlády č. 495/2001
Sb., dokumentace k pracím a pracovištím
zakázaným ženám, těhotným ženám,
matkám do konce 9. měsíce po
porodu a mladistvým, zápisy o výsledcích
kontrol provedených kontrolními
orgány ­ IBP, OOVZ, zřizovateli, odbory
školství KÚ, apod., kniha závad a zprávy
o stavu BOZP, rozpis dozorů nad žáky a
zajišťování první pomoci.
7 Související předpisy
1) Zákon ČNR č. 76/1978 Sb., o školských
zařízeních, ve znění pozdějších
předpisů (úplné znění v zákoně
č. 395/1991 Sb.)
25
2) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních, středních škol a vyšších
odborných škol (školský zákon), ve
znění pozdějších předpisů (úplné
znění v zákoně č. 258/1996 Sb.)
3) Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní
správě a samosprávě ve školství, ve
znění pozdějších předpisů
4) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých
školách, ve znění pozdějších předpi-
sů
5) Nařízení vl. č. 68/1997 Sb., kterým
se stanoví míra vyučovací povinnosti
učitelů a míra povinností výchovné
práce ostatních pedagogických pracovníků
ve školství, ve znění pozdějších
předpisů
6) Nařízení vlády č. 11/2002Sb., kterým
se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních
značek a zavedení signálů,
ve znění pozdějších předpisů
7) Nařízení vl. č. 19/2003 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky na
hračky
8) Vyhláška MŠMT č. 188/1991 Sb., o
postupech a úkolech školských orgánů
a organizací při řízení a přípravě
mládeže pro povolání ve středních
odborných učilištích a střediscích
praktického vyučování ve znění pozdějších
předpisů
9) Vyhláška MŠMT č. 291/1991 Sb., o
základní škole, ve znění pozdějších
předpisů,
10) Vyhláška MŠMT č. 292/1991 Sb., o
základních uměleckých školách ve
znění pozdějších předpisů
11) Vyhláška MŠMT ČR č. 353/1991 Sb.,
o soukromých školách, ve znění zákona
č. 138/1995 Sb.
12) Vyhláška MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.,
o středních školách, ve znění pozdějších
předpisů
13) Vyhláška MŠMT č. 35/1992Sb., o
mateřských školách, ve znění vyhlášky
č. 235/2003 Sb.
14) Vyhláška MŠMT č. 64/1992 Sb., o
domovech mládeže, ve znění pozdějších
předpisů
15) Vyhláška MŠMT č. 87/1992 Sb., o
školních družinách a o školních klu-
bech
16) Vyhláška MŠMT č. 432/1992 Sb., o
střediscích pro volný čas dětí a mlá-
deže
17) Vyhláška MŠMT č. 303/1996 Sb., o
školách v přírodě
18) Vyhláška MŠMT č. 127/1997 Sb.,
o speciálních školách a speciálních
mateřských školách, ve znění pozdějších
předpisů
19) Vyhláška MZ č. 84/2001 Sb., o hygienických
požadavcích na hračky a
výrobky pro děti ve věku do 3 let
20) Vyhláška MZ č. 108/2001 Sb., kterou
se stanoví hygienické požadavky na
prostory a provoz škol, předškolních
zařízení a některých školských zaří-
zení
21) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se
stanoví práce a pracoviště, které jsou
zakázané těhotným ženám, kojícím
ženám a matkám do konce devátého
měsíce po porodu a mladistvým, a
podmínky, za nichž mohou mladiství
výjimečně tyto práce konat z důvodu
přípravy na povolání
22) Vyhlášky MZ č. 135/2004 Sb., kterou
se stanoví hygienické požadavky na
koupaliaště, sauny a hygienické limity
v pískovištích
23) Výnos MŠ ČSR č. j. 13 825/75-200 z
29. 5. 1975, jímž se mění směrnice o
organizaci lyžařského výcviku žáků a
učňů
26
24) Směrnice MŠ ČSR č. j. 29 394/72-
200 z 1. 12. 1972 o organizaci lyžařských
zájezdů žáků a učňů
25) Směrnice MŠ o organizování základního
plaveckého výcviku na prvním
stupni základní školy č.j. 21 840/80-
200 (Věstník MŠ a MK, sešit 9/1980)
26) Metodický návod Ministerstva školství,
k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci v regionálním
školství č.j. 10 007/1998-26 (Věstník
MŠMT, sešit č.4/1998)
27) Metodický pokyn MŠMT čj.: 29
159/2001-26 k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách
a školských zařízeních ze dne 9.
listopadu 2001
28) Metodický pokyn č.j. 18338/94-50
k organizování sportovně turistických
kurzů (věstník MŠMT, sešit 9/1994)
29) Metodický návod MŠ ČSR č.j. 12
419/73-200 z 2. 5. 1973 k organizaci
lyžařského výcviku žáků a učňů
30) Metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 24
799/93-50 ze dne 6. prosince 1993 k
organizaci lyžařského výcviku žáků
základních a středních škol (Věstník
MŠMT sešit č. 12/1993)
31) Metodický pokyn č.j. 25 861/93-50 z
6. prosince 1993 k personálnímu zabezpečení
lyžařských výcvikových
zájezdů pořádaných základními a
středními školami a ke vzdělání instruktorů
školního lyžování pro lyžařské
výcvikové zájezdy
32) Metodický návod k zavedení jednotné
metodiky evidence, výkaznictví a
rozborů školní a mimoškolní úrazovosti
dětí, žáků škol a výchovných
zařízení a studentů vysokých škol č.j.
33 238/1975-42 (Věstník MŠ a MK
ČSR, sešit 1/1976)
33) Metodické pokyny pro údržbu a
opravy tělocvičného nářadí ­ vydané
ČSTV v roce 1974 (pro potřeby škol
doplněny a vydány Ústavem rozvoje
vysokých škol ČR pod názvem
,,Údržba tělovýchovného nářadí a ná-
činí"
34) Pokyn MŠMT č.j. 16 741/97-20
k výjezdům základních a středních
škol do zahraničí (Věstník MŠMT sešit
5/1997) ve znění pokynu č.j. 20
029/98-22 (Věstník MŠMT sešit
10/1998)
35) Pracovní řád pro zaměstnance škol a
školských zařízení č.j.: 14 269/2001ze
dne 16. května 2001
36) Informace MŠMT k výuce plavání
žáků I. stupně základní školy v rámci
povinné tělesné výchovy č.j.
29248/96-50
37) ČSN EN 957-1+A1 (94 0201) Stacionární
tréninková zařízení. Část 1:
Základní bezpečnostní požadavky a
zkušební metody (11.98) (norma stanoví
základní bezpečnostní požadavky
pro používání tréninkových zařízení
- posilovacích nářadí, norma
se nevztahuje na stacionární tréninková
zařízení určená pro děti)
38) ČSN EN 913 Tělocvičná nářadí. Základní
bezpečnostní požadavky a
zkušební metody (10.97)
39) ČSN EN 914 (94 0341) Tělocvičné
nářadí - bradla paralelní a bradla o
nestejné výšce žerdí. Funkční a bezpečnostní
požadavky a zkušební metody
(10.97)
40) ČSN EN 12196 (94 0344) Gymnastické
nářadí - Kůň a koza Funkční
a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (08.03)
41) ČSN EN 12197 (94 0345) Gymnastické
nářadí ­ Hrazda - Bezpeč-
27
nostní požadavky a zkušební metody
(09.01)
42) ČSN EN 12346 (94 0346) Gymnastické
nářadí ­ Žebřiny, průlezky a
šplhací rámy ­ Bezpečnostní požadavky
(08.01)
43) ČSN EN 12655 (94 0347) Gymnastické
nářadí ­ Gymnastické kruhy
- Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (08.01)
44) ČSN EN 12432 (94 0348) Gymnastické
nářadí ­ Kladina ­ Funkční
a bezpečnostní požadavky a zkušební
metody (09.01)
45) ČSN EN 12503-1 (94 0349) Sportovní
žíněnky ­ Část 1: Žíněnky pro
gymnastiku, bezpečnostní požadavky
(09.02)
46) ČSN EN 12503-2 (94 0349) Sportovní
žíněnky ­ Část 2: Žíněnky pro
skok o tyči a skok vysoký, bezpečnostní
požadavky (09.02)
47) ČSN EN 12503-3 (94 0349) Sportovní
žíněnky ­ Část 3 Žíněnky pro judo,
bezpečnostní požadavky (09.02)
48) ČSN EN 1176-1 (94 0515) Zařízení
dětských hřišť - Část 1: Všeobecné
bezpečnostní požadavky a zkušební
metody (8.00)
49) ČSN EN 1176-7 (94 0515) Zařízení
dětských hřišť - Část 7: Pokyny pro
zřizování, kontrolu, údržbu a provoz
(12.98)
50) ČSN EN 1177 (94 0516) Povrch hřiště
tlumící náraz - Bezpečnostní požadavky
a zkušební metody (12.98),
změna A1 (02.03)
51) ČSN EN 1271 (94 0517) Zařízení
hracích ploch. Zařízení pro volejbal.
Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (09.01)
52) ČSN EN 1270+A1 (94 0518) Zařízení
hracích ploch - Zařízení pro basketbal.
Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (09.01)
53) ČSN EN 748+A1(94 0510) Zařízení
hracích ploch. Branky na fotbal.
Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (11.98)
54) ČSN EN 749+A1 (94 0511) Zařízení
hracích ploch. Branky pro házenou.
Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (11.98)
55) ČSN EN 750+A1 (94 0512) Zařízení
hracích ploch. Branky pro pozemní
hokej. Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (11.98)
56) ČSN EN 1509 (94 0514) Zařízení
hracích ploch. Zařízení pro badmington.
Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (12.97)
57) ČSN EN 1510 (94 0513) Zařízení
hracích ploch. Zařízení pro tenis.
Funkční a bezpečnostní požadavky,
zkušební metody (12.97)
58) ČSN EN 1069-1 (94 0910) Vodní
skluzavky vysoké 2 m a více. Část 1:
Bezpečnostní požadavky a zkušební
metody (09.01)
59) ČSN EN 1069-2 (94 0910) Vodní
skluzavky vysoké 2 metry a více.
Část 2: Pokyny (09.01)
60) ČSN EN 13451-1 (94 0915) Vybavení
plaveckých bazénů. Část 1: Všeobecné
bezpečnostní požadavky a
zkušební metody (07.02)
61) ČSN EN 13451-3 (94 0915) Vybavení
plaveckých bazénů. Část 3: Další
specifické bezpečnostní požadavky a
zkušební metody pro přívod a odtok
vody (06.02)
62) ČSN EN 13613 (94 2840) Kolečková
sportovní zařízení ­ Skateboardy Bezpečnostní
požadavky a zkoušení
(07.02)