Základy pedagogické metodologie

                                             PROMĚNNÉ

                                        ORGANIZACE SEMINÁŘE

●           Co je to proměnná?

●           Operační definice proměnné

●           Kvalitativní a intenzivní proměnné

●           Závislé a nezávislé proměnné

                                             PROMĚNNÉ

●           Proměnná

●           Znak

●           Veličina

                                             PROMĚNNÉ

●         definujeme

●         pozorujeme

●         měříme

●         vysvětlujeme vztahy mezi nimi

                                         Operační definice

●           Abychom mohli s proměnnou pracovat, musí se operačně definovat. Musíme jí učinit
měřitelnou.

Např.: na hodnotu proměnné vědomosti v přírodopisu usuzujeme např. z výsledků didaktického testu.

                                        Hodnoty proměnných

●           Proměnné nabývají různých hodnot

např.: různý věk, různé počty bodů v didaktickém testu, různý prospěch z daného předmětu, různý typ
střední školy, různá četnost vyrušování žáků ve výuce, atd.

●           data proměnných tvoří aktuální pozorované hodnoty proměnných

např.: 14 let, 38 bodů, chvalitebně, gimnázium, 18 vyrušení, atd.

                                   Typy proměnných podle měřítka

●             intenzivní (existence uspořádání hodnot proměnné)

- ordinální - existuje tam pouze uspořádání (hodnota x<y) např.: míra souhlasu s výrokem: určitě
ano; spíš ano; spíš ne; určitě ne

- metrické (kardinální) - čísla (intervalové, poměrové - existence absolutního nulového bodu)

- diskrétní (např. body, počet bodů, celá čísla)

- spojité - libovolné hodnoty (např.: tělesná hmotnost m = 53, 26 kg)

●             kvalitativní (nominální) - neexistuje uspořádání - nemůžeme říci, že jedna kategorie
je výš než druhá (např. pokud proměnná oblíbená zelenina nabývá hodnot: mrkev, kedlubna, ředkvička,
paprika, zelí, cibule, celer, petržel, aj.)

- dichotomické (nabývají pouze dvou hodnot; např. pohlaví)

- polytomický (nabývá více než dvou hodnot; např. rodinný stav: ženatý, svobodný, rozvedený)

                                   typy proměnných podle měřítka

                                   Typy proměnných podle měřítka

●             prospěl/neprospěl                                kvalitativní dichotomický

●             navštěvovaný kroužek                    kvalitativní (polytomický)

●             prospěch    (1- 5)                                int. ordinální

●             tělěsná výška                                       int. metrický spojitý

●             počet střelených gólů v házené           int. metrický diskrétní

●             rodinný stav                                         kvalitativní polytomický

●             počet učitelů ve škole                          int. metrický diskrétní

●             míra souhlasu s tvrzením                   int. ordinální

●             obec, ve které respondent bydlí          kval. i int. (bereme-li
p.o.)

                                       DÁLE DĚLÍME PROMĚNNÉ

●           Závisle proměnná (odpovědná, kriteriální, cílová)

●           Nezávisle proměnná (prediktor, intervenující, explanační)

●           Často se mezi proměnnými předpokládá příčinný vztah: změna v nezávisle proměnné způsobí
změnu v závisle proměnné

např. závislost průměrného prospěchu (z.p.) na počtu žáků ve třídě (n.p.); závislost prospěchu žáka
(z.p.) na jeho inteligenci (n.p.)

                                       DÁLE DĚLÍME PROMĚNNÉ

●           Přirozený prediktor: nezávisle proměnná, kterou nemůžeme ovlivňovat, protože je
atributem jedince, objektu nebo prostředí (např. věk, pohlaví, IQ, místo bydliště, aj.)

●           Manipulativní prediktor měnit můžeme



                                   kauzální charakter proměnných

●           Abychom mohli rozhodnout, že vztah mezi dvěma proměnnými má kauzální charakter, musí
platit:

1. musí existovat souběžné změny v obou proměnných

2. musíme vyloučit existenci nějaké další, vnější příčiny (což je ve spol. vědách dost
problematické) a

3. změny v obou proměnných se musí objevit v logickém časovém pořadí

(podle Disman 2002 s. 28)

                                   kauzální charakter proměnných

●            “Třetí podmínka znamená, že změny v nezávisle proměnné, tedy v té proměnné, kterou
považujeme za příčinu, musí nastat dříve než v druhé, závisle proměnné. Zjistit tento fakt
v sociálních vědách může být obtížné a velmi často i nemožné.“ (Disman 2002 s. 28)

●            Nejsme schopni říci, zda čtení časopisu přispělo k vytvoření tohoto názoru, nebo zda
lidé čtou časopis proto, že odpovídá jejich názorům. (podle Disman 2002 s. 28)

●            Kauzální analýza se dělá především experimentálně. Při jiném typu výzkumu se často
musíme smířit s tím, že nejsme schopni určit, jaká proměnná je příčinou (n.p.) a jaká následkem
(z.p.)

                                    operacionalizace proměnných

●            Proměnné (uvedené ve výzkumném problému popř. v hypotézách) se poté musí ještě
operačně definovat. To znamená definovat podle indikátorů, z nichž na hodnotu usuzujeme.

např.:

proměná: agresivita dětí předškolního věku

operační definice proměnné: četnost projevů agresivity dětí předškolního věku

                                    operacionalizace proměnných

●             Další příklad porměnné: politická participace

musíme nalézt měřitelné ukazatele - indikátory proměnné.

Operační definice („V operační definici je koncept vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen.“
(Disman 2002 s. 79):

- frekvence sledování politických pořadů v TV

- frekvence sledování politických pořadů v rozhlase

- frekvence čtení politických úvodníků

- politické debaty v rodině

- politické debaty s přáteli

- odebírání nebo pravidelná četba politicky orientovaných periodik

(podle Disman 2002 s. 83)

                                        POUŽITÁ LITERATURA

●           DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN:
80-246-0139-7

●           GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.

●           HENDL, J. Přehled statistických metod. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-73-67-123-9.

●           CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. 978-80-247-1369-4.

                                        DĚKUJI ZA POZORNOST

                                          Zdeněk Hromádka



                                        13549@mail.muni.cz

                         Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně