Antikoncepce: n Obrana proti oplodnění při vaginálním styku. Má zabránit vniknutí spermií do vajíčka při souloži. Rozdělení antikoncepce Nehormonální antikoncepce: n Bariérová antikoncepce n Chemická antikoncepce n Nitroděložní antikoncepce n Sterilizace n Metoda plodných a neplodných dnů n Přerušovaná soulož n Chrání před otěhotněním vytvářením bariér proti spermiím, zamezuje jejich pohybu nebo vytváří v děloze nepřátelské prostředí vůči nim. Hormonální antikoncepce: n Kombinovaná pilulka n Minipilulka n Pohotovostní záchranná pilulka n Gestagenní antikoncepce n Antikoncepční náplasti n Zabraňuje zrání a uvolnění vajíčka (ženské zárodečné buňky) a v děloze vytváří nepřátelské prostředí pro spermie. Nehormonální antikoncepce Bariérová antikoncepce n Muži – Kondom (prezervativ) n spolehlivost: 2 - 12 žen ze sta během jednoho roku otěhotní n Kondom je trubice z jemné latexové gumy na jednom konci uzavřená. Latexové kondomy jsou baleny v rolovací formě, jsou určeny k nasunutí na konec penisu a pak natažení přes penis v erekci. Jako metoda antikoncepce mají kondomy výhodu, že jejich použití je prakticky bez vedlejších efektů a že poskytují ochranu i před sexuálně přenášenými infekcemi. Kondom Bariérová antikoncepce n Ženy – Poševní pesary n spolehlivost: 12 žen ze sta během 1 roku otěhotní n Jsou to gumové membrány, které se zavádí před pohlavním stykem do pochvy tak, aby kryly děložní čípek a bránily spermiím proniknout do hrdla dělohy. Při společném použití se spermicidní látkou dosahuje jejich spolehlivost 96 – 97 %. Pesarů jsou dva druhy: vaginální a cervikální. Největší výhodou je to, že nemají žádné vedlejší účinky. Pro použití je nutno se poradit s lékařem. Poševní pesar Chemická antikoncepce n Spermicidní přípravky (krémy, pěny, gely…) n spolehlivost: 3 - 21 % žen během 1 roku otěhotní n Vytvářejí bariéru mezi mužským spermatem a ženským vajíčkem. Obsahují chemikálie, které zabíjejí spermie a brzdí jejich postup vzhůru pochvou. Samy o sobě nejsou příliš spolehlivé, proto se používají v kombinaci s prezervativem, pesarem, nebo antikoncepčními pilulkami. Tyto přípravky jsou k dostání bez receptu, avšak doporučuje se konzultace s lékařem. Spermicidy Nitroděložní antikoncepce n Nitroděložní tělísko (IUD, DANA) n spolehlivost: 0,8 - 3 % žen během 1 roku otěhotní n Spolehlivý prostředek, který je gynekologem zaveden do dělohy, zde se ponechává často až 5 let-max. Je vyrobeno z plastu, nebo kovu doplněným měděným drátkem, který má toxický vliv, nebo tělísko obsahuje hormon nostergel, který působí na hlen děložního hrdla. Tímto výskytem cizího tělesa v děloze jsou přitahovány bílé krvinky, které likvidují spermie. n Nežádoucí účinky - souvisí se zánětem – zánět dělohy, vaječníků, vejcovodů… Nitroděložní tělísko Sterilizace n U ženy podvazem vejcovodů, u muže podvazem chámovodů. Po provedení zákroku již nelze otěhotnět. Přerušovaná soulož n spolehlivost: 4 - 18 žen ze sta během 1 roku otěhotní n Patří k nejstarším metodám. Muž se při ní snaží přerušit pohlavní styk tak, aby k výronu jeho semene došlo mimo pochvu. Podle průzkumů používá tento způsob ochrany před početím v České republice až 40 % párů. Metoda klade nároky na sebekontrolu partnera a je velmi nespolehlivá. n Odpovídá za většinu nechtěných těhotenství. Metoda plodných a neplodných dnů n spolehlivost: 20 % žen během 1 roku otěhotní n Žena může otěhotnět jen v některé dny v průběhu menstruačního cyklu. Je založena na omezené době životaschopnosti spermií a vajíčka. Po ovulaci je vajíčko bez oplození schopno přežít maximálně 72 hodin. Životnost spermií v těle ženy se odhaduje na maximálně 7 dní. Plodné období ženy by tedy mělo začínat sedm dní před ovulací a končit tři dny po ní. V těchto dnech je nutné vyvarovat se pohlavnímu styku. n Závisí na disciplinovanosti partnerů a na tom, s jakou přesností se podaří určit ovulaci. K jejímu přesnému určení se používá řada metod - kalendářová metoda, měření bazálních teplot, hlenová metoda, změny na děložním čípku, symptotermální metoda a stanovení ovulace pomocí krystalizace slin. Hormonální antikoncepce Kombinovaná pilulka n Je metodou, která ve srovnání s ostatními antikoncepčními metodami nejméně selhává. Spočívá v denním užívání pilulky s hormony po dobu tří týdnů. Potom následuje sedmidenní pauza, během které obvykle začíná, případně i končí, pseudomenstruace (nepravá menstruace). Pak následuje znovu třítýdenní užívání pilulky. Obsahují ženské pohlavní hormony estrogen a gestagen. Pilulky ovlivní charakter hlenu v děložním hrdle tak, že pro spermie nepropustný. Minipilulka n Netradiční metoda hormonální antikoncepce. Oproti klasické pilulce obsahuje jen jeden z obou hormonů, a to gestagen ve velmi nízké dávce. Bere se denně bez přestávky. Působí změny hlenu děložního krčku, které jsou v podstatě stejné jako u klasické pilulky. Významně ovlivňuje a narušuje sliznici děložní, a tak ztěžuje uhnízdění zárodku člověka. Nezřídka vede i k nepravidelnému děložnímu krvácení. Ovulaci ale blokuje minipilulka velmi nespolehlivě. Její výhodou je, že odpadnou všechny nepříznivé vedlejší účinky estrogenové složky klasické pilulky. Pohotovostní záchranná pilulka n Jde o hormonální tabletky, které se používají jednorázově po nechráněném pohlavním styku. Tyto přípravky slouží jako nouzový prostředek zejména v případech, kdy selhala jiná antikoncepční metoda, nebo kdy její účinnost nelze zaručit. Jejich požití často provázejí vedlejší účinky, zejména poruchy v pravidelnosti menstruačního krvácení. Tyto pilulky nelze používat pravidelně, slouží jen jako prostředek v případě nouze. n Měla by se užít do 24 hodin po styku, nejdéle však do 72 hodin po styku, podle typu pilulky. n Nesmí být použita vícekrát než jednou za měsíc. Je vhodná při jednorázovém selhání jiné antikoncepce, např. sklouznutí kondomu. Lékaři ji rozhodně nedoporučují užívat jako pravidelnou formu antikoncepce. Gestagenní antikoncepce n Depotní nitrosvalová injekce n Jde o injekce ženského pohlavního hormonu progesteronu, které se podávají 4x ročně. Při správném použití je jeho účinnost stoprocentní. Používá se pouze, pokud jsou běžné metody nevhodné. Mají více vedlejších účinků. Injekce jsou dlouhodobě působící, po přerušení této antikoncepce může trvat šest měsíců i dva roky, než žena otěhotní. Gestagenní antikoncepce n Podkožní implantát n Tyčinka velikosti zrnka rýže se všije pod kůži (paže) a uvolňuje zde malé množství hormonu. Délka účinku může dosáhnout až několika let. Kapsli lze kdykoliv vyjmout. Závažné vedlejší účinky se však pozorovaly v případě poškození kapsle v podkoží. V takových případech je někdy obtížné i odstranění jejích zbytků. Antikoncepční náplasti n Uvolňují hormony průběžně přímo do krve. Jejich hladina v těle je stabilní a játra nezpracovávají nárazy, které přicházejí po každém spolknutí tablety. Náplast obchází žaludek a její účinnost zůstává nezměněna při průjmu nebo zvracení. Nalepuje se co sedm dní. Pro koho antikoncepční pilulka není vhodná? n samozřejmě pro ty, které právě chtějí otěhotnět, n pro silné kuřačky (denně více než 15 cigaret) starší 35 let, n pro ženy s akutním i chronickým onemocněním jater, n pro ženy s trombózou, embolií nebo opakovanými záněty žil, n pro ženy s vážným onemocněním kardiovaskulárního systému (vysoký krevní tlak, infarkt myokardu apod.), n pro ženy se zhoršujícím se průběhem cukrovky, který má za následek postižení některých orgánů, n pro ženy s ženskými nádory (prsu, dělohy atd.), n pro ženy s neobjasněným krvácením z rodidel, n pro dlouhodobě imobilní pacientky (ortopedické operace, vážné zlomeniny končetin). Vedlejší účinky hormonální antikoncepce n dodávat do těla hormony je vždy lehkomyslné experimentování n vážné vedlejší účinky (vzácné, ale možné) n zvýšená srážlivost krve (4% žen má vyšší dispozice) n trombóza (plicní embolie) n zánět žil (bez ohledu na věk) n mozková příhoda n může zhoršovat jaterní onemocnění n lehké vedlejší účinky n zvýšení krevního tlaku n zvýšení hmotnosti n změny psychiky Ale… n Reklamy tvrdí, že snižují riziko rakoviny sliznice děložní a rakoviny vaječníku X n Mnohonásobně zvyšují riziko rakoviny prsu a děložního čípku!!! (a to nikde neslyšíme) … Užívání antikoncepčních metod ve světě n Ve vyspělých zemích používá v současné době antikoncepci 68,5 % vídaných žen v reprodukčním věku, zatímco v rozvojových zemích to je 59,4 %. n Ve vyspělých zemích je nejčastěji používána antikoncepční pilulka, kterou používá 15,7 % vdaných žen v reprodukčním věku, a kondom (13,2 %). Téměř 10 % vdaných žen v reprodukčním věku je sterilizováno a zhruba stejný podíl (8 %) vdaných žen se spoléhá na nitroděložní tělísko a přerušovanou soulož. n V rozvojových zemích je struktura používání antikoncepčních metod poněkud odlišná. Nejčastěji používanou metodou je sterilizace žen (22,2 % vdaných žen v reprodukčním věku), následuje nitroděložní tělísko (15,0 %) a antikoncepční pilulka (5,7 %). V ČR n V loňském roce v ČR používalo nějakou metodu antikoncepce 55 % žen v plodném věku, ve většině případů se jednalo o antikoncepci hormonální. n Vzrostl ale počet párů, které odmítají jakoukoliv formu antikoncepce. Ze 4 na 7 procent. n ( Světový den antikoncepce - 26.9. ) Použitá literatura n www.antikoncepce.cz n www.vybersiantikoncepci.cz n BARTÁK, A. Antikoncepce. Grada, 2006. ISBN:80-247-1351-9. n STOPPARDOVÁ, M. Dospívajícím dívkám. Neografia, 1997. ISBN:80-88892-04-X.