1
PedF, katedra geografie 1
Ze2BP_ORP6
Metody regionální geografie vymezení
konceptu region
jarní semestr 2008/2009
PedF, katedra geografie 2
Obsah přednášky
Koncept regionu
Historický vývoj
Základní znaky
Metody vymezování regionu
Regionální klasifikace
Regionální hierarchie
Regionální taxonomie
PedF, katedra geografie 3
Koncept regionu
Region = objekt sociální geografie.
Složitý dynamický prostorový systém.
Vznikl na základě interakcí přírodních a sociálněekonomických
jevů a procesů.
Vykazuje určitý typ organizační jednoty, která jej
odlišuje od ostatních regionů.
2
PedF, katedra geografie 4
Historické vymezení
Počátky v antické chorologii.
19. století:
Svět se skládá z regionů, které jsou ovládány konkrétní
svrchovanou silou (Humbolt, Ritter ­ 19. století).
Z latiny ­ ,,regere = ovládat" ,,regio = království,
krajina či politické území".
19. století ­ geografie popisná ­ popis regionů.
Deterministický přístup (Humbolt, Ritter).
PedF, katedra geografie 5
Historické vymezení
20. století:
P. de la Blacha ­ komplexní pojetí ­ vývoj posibilismu.
Idiografické pojetí ­ popis znaků, které region odlišovaly
od ostatních regionů.
R. Hartshorne ­ prostorová (územní) diferenciace.
Indeterministický přístup ­ popírá spojení společnosti a
krajiny.
PedF, katedra geografie 6
Současnost
Regiony jsou objektivně existující entity (Baškovský a
Lauk 1990).
Idiografický a nomotetický přístup.
Hodnotí podobné znaky (např. obyvatelstvo, služby,
dopravu apod.).
Region je výsledkem prostorové diferenciace (přírodní,
politický, ekonomický, sociální či kulturní přístup).
3
PedF, katedra geografie 7
Region
Obecné vymezení:
Navzájem se lišící části geo sféry.
Část geografické sféry, která je vymezená na základě
zvoleného kritéria.
Část geografické sféry, která je menší než celá zájmová
oblast výzkumu, ale větší než konkrétní místo.
Nejlogičtější způsob organizace geografických informací.
(Hagget 1965, Domański 1982, Baškovský a Lauko 1990, Johnson a
kol. 2000, Mičian 2007)
PedF, katedra geografie 8
Metody vymezení regionu
Klasifikace
Hierarchie
Taxonomie
PedF, katedra geografie 9
Klasifikace regionů
4
PedF, katedra geografie 10
Klasifikace regionů
Klasifikace slouží pro výzkumné účely.
Rozdělení regionů dle různých kritérií:
1. Odvětvové hledisko
2. Metodologické hledisko
3. Taxonomické hledisko
4. Hledisko formy
PedF, katedra geografie 11
Odvětvové hledisko
Dle odvětví 3 typy regionů:
1. Fyzickogeografický region (litologické, geomorfologické,
klimatické, hydrogeografické, pedogeograf. a biogeograf.)
2. Sociálněgeografický region (zemedělské, průmyslové,
dopravní, dojížďkové, rekreační, administrativní atd.)
3. Komplexní geografický region
PedF, katedra geografie 12
Metodologické hledisko
K čemu regiony slouží?
Proč je vymezujeme?
3 základní přístupy k regionu (Dziewoński 1967):
1. Region jako nástroj geo výzkumu (statický region)
2. Region jako objekt geo výzkumu (,,cílový" region)
3. Region jako nástroj managementu území (plánovací region)
5
13PedF, katedra geografie
PedF, katedra geografie 14
Taxonomické hledisko
Důležitá geografická lokace:
1. Individuální regiony (vymezeny na základě unikátních a
specifických znaků) ­ mají své neopakovatelné jméno (např.
Krkonoše, Valašsko, Jižní Morava)
2. Typologické regiony (definovány na základě obecných a
typických vlastností (např. národní parky, regiony s hustou
železniční sítí, řídce osídlené oblasti apod.)
PedF, katedra geografie 15
Taxonomické hledisko
6
PedF, katedra geografie 16
Hledisko formy
Nejdůležitější vymezení.
3 základní typy regionů + až další tři vymezení (Hagget 1965,
Hampl 1971).
1. Homogenní regiony (formální, skalární, uniformní regiony)
2. Nodální regiony (uzlové, vektorové, funkční, spádové regiony)
3. Plánovací regiony (organizační, rozvojové regiony)
PedF, katedra geografie 17
Homogenní region
Kritérium vymezení platí po celé ploše území!
Vzhledem ke složitosti geografické sféry se nikdy nejedná
o homogenní region.
Regiony jsou proto ,,relativně (geneticky)" homogenní,
kvazihomogenní.
Typické pro FG (geologické, geomorfologické, klimatické,
biogeografické vymezené).
V SG (produkční zemědělské regiony, politické,
administrativní celky apod.).
PedF, katedra geografie 18
7
PedF, katedra geografie 19
Nodální region
Základem jsou funkční vztahy v území!
Základem je jádro, kolem kterého je region organizován.
Vychází z polarizace prostoru.
Častější v SG (dopravní obslužnost, dojížďka do
zaměstnání, spádové regiony nemocnic apod.).
Založeny na vazbách mezi jádrem a periferií (Thünen 1826, Weber
1909, Christaller 1933, Lösch 1940, Isard 1956).
PedF, katedra geografie 20
Nodální region
PedF, katedra geografie 21
Plánovací region
Vymezeny prostorem, pro který plánujeme nové využití,
změnu vnitřní struktury, nové funkční řešení, atp. v
procesu regionálního a územního plánování.
Může být homogenní i nodální!
8
PedF, katedra geografie 22
Hierarchie regionů
PedF, katedra geografie 23
Hierarchie
Složitost geo sféry nutí zavedení systému = hierarchické
struktury.
Regiony jsou různé ­ základní princip velikost či
měřítko.
2 typy:
Skladebné (jednotky nižní vytvářejí prostorovou strukturu
jednotky vyšší)
Neskladebné
PedF, katedra geografie 24
Hierarchie fyzickogeografická
Nutné definovat nejvyšší a nejnižší úroveň!
Nejvyšší ­ Planeta Země
Nejnižší ­ elementární jednotky
1. Topická (nejnižší úroveň, relativně homogenní ­ od 0,5
ha do několika km2)
2. Chorická (relativní homogenita)
3. Regionální (heterogenní)
4. Planetární
9
PedF, katedra geografie 25
Hierarchie sociálněgeografická
Nutné definovat nejvyšší a nejnižší úroveň!
Nejvyšší ­ Planeta Země
Nejnižší ­ nejmenší administrativní jednotka, lidský
jedinec
1. Mikroregionální Jedinec
2. Mezoregionální Rodina (cenzová domácnost)
3. Makroregionální Komunita
4. Národní Lokalita
5. Globální Region
Příklady hierarchie
Biogeografické členění ČR:
1. geobiocenóza
2. biochora
3. biogeografický region
4. biogeografická
podprovincie
5. provincie
6. biosféra
Sídelní systém:
1. zóna sídla
2. sídlo
3. spádové území střediska
osídlení místního významu
4. okres
5. kraj
6. země
7. stát
8. společenství států
9. antroposféra
PedF, katedra geografie 26
PedF, katedra geografie 27
10
PedF, katedra geografie 28
Regionální taxonomie
Periodizace
Uspořádání v čase
Regionální taxonomie
Uspořádání v prostoru
Klasifikace
Uspořádání nezávisle na prostoru a čase
Regionální taxonomie
PedF, katedra geografie 29
Regionální taxonomie
Speciální případ klasifikace obsahující prostorový
aspekt (uspořádání informací v prostoru).
Slouží k diferenciaci nehomogenního prostoru a
k vymezování regionů.
Regiony mohou mít různou genezi, velikost, hierarchické
postavení, vnitřní strukturu atd.
PedF, katedra geografie 30
11
Regionální taxonomie
Klasifikace se může uskutečnit dvojím způsobem:
rozklad množiny na množiny menší ­ na základě
přítomnosti nebo nepřítomnosti určitého klasifikačního
znaku (znaků), regionalizačního kritéria, který se v dané
chvíli a na dané úrovni považuje za podstatné.
slučování základních (individuálních) jednotek do
větších množin ­ na základě shlukovacích procedur.
PedF, katedra geografie 31
V prvním případě jsou klasifikační kategorie předem definované,
některé z nich však mohou po dokončení klasifikace zůstat prázdné.
Tento postup se nazývá deduktivní (nebo také ,,od shora dolů").
Postupuje se tedy rozkladem určité kategorie na kategorie menší,
teoreticky až k individuální jednotce (individuu).
Ve druhém případě jsou kategorie na počátku procedury tvořeny
individuálními jednotkami (co jednotka to jedna kategorie), které se
slučují do vyšších kategorií. Klasifikace se pak může ubírat různými
směry a přizpůsobovat se průběžným výsledkům. Tento postup se
nazývá induktivní (nebo také ,,ze zdola nahoru").
V obou případech jsou výsledkem klasifikační procedury hierarchie
kategorií (tříd).
Kategorie jsou vnitřně homogenní a mezi sebou heterogenní.
Regionální taxonomie
PedF, katedra geografie 32
PedF, katedra geografie 33
12
50. a 60. léta: základní FG problém, prakticky cíl
výzkumu.
V současné době je její význam především
metodologický a metodický.
Každá práce věnovaná konkrétnímu území musí
nějakým způsobem řešit problematiku
regionalizace.
Regionální taxonomie
PedF, katedra geografie 34
Regionální taxonomie
Regionalizační kritérium = klasifikační znak
Volí ho ten, kdo provádí regionalizaci
Je tedy do jisté míry subjektivní.
Je nutné subjektivní momenty co nejvíce potlačit.
Je vybíráno z vlastností geografické sféry.
Stavová veličina (u homogenních regionů).
Spádovost k jádru vyjádřená určitou prostorovou
vazbou (u nodálních regionů).
PedF, katedra geografie
Georeliéf
Morfometrické, morfogenetické charakteristiky
Litosféra
Kritéria hornin a jejich vlastnosti
Atmosféra
Makroklimatické, mikroklimatické parametry
Hydrosféra
Kritéria vybrané z povrchových a podzemních vod
Pedosféra
Fyzikální, chemické vlastnosti půdy, úrodnost
Biosféra
Znaky přirozené potenciální vegetace, reálné vegetace, areály land
cover
Regionalizační kritérium
PedF, katedra geografie 36
13
Regionální taxonomie
1. Regionalizace
nebo také individuální regionalizace
2. Regionální typologie
nebo také typologická regionalizace
Obě části spolu velice úzce souvisí.
Ze striktně metodologického hlediska navazuje
regionální typologie na regionalizaci!
PedF, katedra geografie 37
Regionalizace
Proces vlastního vymezování regionů na zvolené
hierarchické úrovni.
Regionalizace se zaměřuje na odlišnosti v rámci
geografické sféry.
Regionalizace má individuálních charakter a identifikuje
tedy individuální regiony.
Stupeň vnitřní homogenity výsledné kategorie (třídy)
z toho důvodu logicky klesá.
PedF, katedra geografie 38
Regionální typologie
Hledá opakující se charakteristiky.
Regionální typologie je analogická k obecné klasifikační
proceduře, je to tedy proces seskupování
prostorových jednotek do kategorií (tříd) na základě
zvolených kritérií.
Regionální typologie má typologický charakter a
identifikuje tedy typologické regiony.
Homogenita výsledných kategorií (tříd) je vyšší než
v předchozím případě.
PedF, katedra geografie 39
14
Typologie a regionalizace
Regionální taxonomie
Podle obsahu
Odvětvová (geomorfologické, zemědělské jednotky....)
Částečně komplexní (FG, SG regiony)
Komplexní (komplexní geografické regiony)
Podle formy
Formální (pro vymezování homogenních regionů),
Funkční (pro vymezování nodálních regionů)
PedF, katedra geografie 41
Podle způsobu klasifikace
Nehierarchická (jednostupňová) ­ území se člení na základě 1
regionalizačního znaku
Hierarchická (vícestupňová) ­ území se člení na základě vícero
regionalizačních znaků
Regionální taxonomie
PedF, katedra geografie 42
15
Podle postupu
Deduktivní ­ dělení větších jednotek na menší
(teoreticky od celé geografické sféry po topickou
dimenzi v případě FG, po mikroregionální dimenzi v
případě SG).
Induktivní ­ slučování menších jednotek ve větší
(teoreticky od topické dimenze v případě FG, či od
,,základní prostorové jednotky" v případě SG po
geografickou sféru).
Regionální taxonomie
PedF, katedra geografie 43
Výsledek regionální taxonomie: regiony
Regionalizační kritérium (znak) by mělo uvnitř regionu (či
regionální kategorie) být maximálně homogenní (v případě
nodálních regionů by vnitroregionální integrační procesy měly
být maximálně uzavřené).
Mezi jednotlivými regiony (či regionálními kategoriemi) by
regionalizační kritérium (znak) mělo být maximálně odlišné
(v případě nodálních regionů by měly být minimalizovány
meziregionální procesy).
Vymezené regiony by měly mít určitou minimální velikost,
která závisí na cílech výzkumu.
Vymezené regiony by měly být skladebné do vyšších
hierarchických úrovní.
PedF, katedra geografie 44