1. 5. Hydrogeografická charakteristika

Více než polovina Austrálie nemá odtok k moři. Žádný jiný kontinent nemá tak velké plochy svého povrchu bez stále tekoucích řek. Největší plocha území náleží úmoří Indického oceánu (38 % území).

Charakteristickým rysem australské říční sítě je nerovnoměrnost rozložení a proměnlivost vodních stavů. Řeky s nestálým vodním tokem (creeky) najdeme zejména v Západoaustralské tabuli a ve Středoaustralské nížině. Řeka Murray s přítokem Darling představuje jediný rozsáhlejší říční systém kontinentu a poskytují vodu většině zavlažované půdy v zemi.

V nejjižnější části Středoaustralské bezodtoké pánve leží Eyreovo jezero (-16 m n. m.) s kolísavou výškou hladiny.

Téměř třetinu kontinentu zabírají artéské pánve, z nichž je možno získávat vodu. Podzemní voda artéských pánví je životně důležitým zdrojem umožňujícím život obyvatel a chov dobytka, zejména v suchém vnitrozemí, kde jsou jen periodické toky.

Objevení artéské vody v Austrálii spadá do 19. stol., kdy byla navrtána první artéská studna. Pod nepropustnými horninami se nachází podpovrchová voda zadržená v horninách propustných. Voda z některých vrtů stříká nad povrch. Vysvětlete, jak je to možné? Hloubka vrtů se pohybuje od několika metrů až do hloubky přes 2 100 m. Voda ze studní se většinou čerpá čerpadly, je mineralizovaná a nevhodná pro zavlažování.

1. 6. Klimatogeografická charakteristika

Klima Austrálie se mění se zeměpisnou šířkou od tropického, subtropického až k mírnému.

Celistvost pevniny a jednotvárnost povrchu způsobuje rovnoměrné rozložení teplot, 2/3 území má průměrnou roční teplotu vyšší než 20 ºC. Leden a únor obvykle bývají nejteplejší měsíce, naopak nejchladněji je v horách na jihovýchodě a v Tasmánii. Letní období se prodlužuje směrem k severu. Rozložení srážek v Austrálii je nerovnoměrné.

Podle chodu teplot a srážek je možné rozdělit Austrálii do tří oblastí:

1. Severní a východní pobřeží, které je vystaveno pravidelným mořským větrům (monzunům a pasátům). Většina dešťových srážek spadne na severu v období monzunových dešťů a v oblasti Východoaustralského pohoří na východních svazích, proto území na západ jsou suchá.

Záplavy jsou v této oblasti běžné kdykoliv v průběhu tzv. „mokrého“ léta, tedy v období mezi listopadem a dubnem, kdy přichází monzun. Severní pobřeží také postihují tropické bouře (hurikány), přicházející z oceánu. Projevují se ničivým větrem, lijáky a bouřlivým příbojem.

2. V centrální Austrálii panují dlouhé periody horkého sucha a po celá léta tam nemusí spadnout ani kapka deště.

Např. v pánvi Eyreova jezera často ročně nenaprší ani 150 mm srážek. Naopak jiné roky však mohou přinášet i katastrofální průtrže mračen, které mohou vyvolat rozsáhlé záplavy.

3. V oblasti jižního pobřeží se mění planetární cirkulace větrů. Přicházejí zde deště na jihozápadní pobřeží a na ostrov Tasmánie (zde roční průměrný úhrn srážek přesahuje 2000 mm).

 

 

Obr. Klimatické zóny Austrálie

 

Shrnutí:

Více než polovina Austrálie nemá odtok k moři. Velkým říčním systémem je povodí řeky Darling s přítoky. V sušších oblastech jsou periodické toky zvané creeky. Důležitým zdrojem podzemních vod jsou artézské pánve. Klima Austrálie se mění v závislosti na zeměpisné šířce. Zastoupen je od severu k jihu tropický, subtropický a mírný pás. Na rozdíl od teplot jsou srážky rozloženy velmi nerovnoměrně.

 

• Může být v některých místech omezujícím faktorem rozvoje zemědělské výroby nedostatečné množství srážek?

• Jak nazýváme australské řeky s občasným odtokem? Domníváte se, že s množstvím vody v těchto řekách souvisí výška hladiny největšího australského jezera?

• Co víte o vzniku a využívání podpovrchové vody artéských pánví?

•  

• Pokuste se objasnit, které faktory ovlivňují roční rozdělení srážek v Austrálii.

• Podle Školního atlasu světa zjistěte, zda poloha světadílu na Zemi a jeho reliéf má vliv na podnebí Austrálie?

• Zjistěte, zda jsou následující tvrzení pravdivá a vysvětlete proč:

1. olympijské hry v září 2000 probíhaly v období jarního příjemného počasí

2. vánoční prázdniny na školách v Austrálii znamenají příchod léta

3. lyžařská sezóna v horách vrcholí v období, kdy je na severní polokouli léto.