Organizační pokyny V tomto semestru Vás čeká zkouška z didaktiky geografie, proto si Vám dovoluji podat přehled o tématech, která se týkají Didaktiky geografie 1 Didaktiky geografie 2. Tato témata spolu s tématy předmětu Didaktika geografie 3 tvoří základní teze pro zkoušku z didaktiky geografie v tomto semestru. Didaktika geografie 1 Cílem předmětu je osvojení základních dovedností společného základu z pedagogiky a psychologie doplňujících teoretické znalosti získané v odborných předmětech.Výuka se bude zaměřovat na charakteristiku a význam didaktiky geografie pro základní vzdělávání. Osnova 1. Proč učit didaktiku geografie, proč učit zeměpis ? - vývoj vyučování zeměpisu v české republice, jako vyučovacího předmětu; - vývoj didaktiky geografie v ČR; - vývoj didaktiky geografie ve vybraných zemích; - vymezení vědní disciplíny – didaktiky geografie a objasnění jejího postavení jako hraniční vědy. 2. Výzkum v didaktice geografie - základní výzkum v didaktice geografie; - aplikovaný výzkum v didaktice geografie; - pedagogický výzkum v didaktice geografie; 3. Zeměpisné vzdělávání či vzdělávání zeměpisem? - cíle výuky zeměpisu v kontextu s obecnými vzdělávacími cíly; - vzdělávací význam geografie deklarovaný mezinárodní chartou geografického vzdělávání; - dvouúrovňový model kurikula v ČR – Rámcový vzdělávací program a zeměpisné kurikulum; - zásady pro tvorbu zeměpisného kurikula ve školním vzdělávacím programu; - standardy geografického vzdělávání. Didaktika geografie 2 Stručná anotace Cílem předmětu je osvojení základních dovedností společného základu z pedagogiky a psychologie doplňujících teoretické znalosti získané v odborných předmětech. Didaktika geografie 2 řeší teoretické i praktické otázky didaktik dílčích geografických disciplín. Její snahou je aplikace získaných geografických a obecných didaktických vědomostí a dovedností do konkrétních vyučovacích celků geografického kurikula 11 - 15 letých žáků. Řeší zapracování témat z planetární geografie, kartografie a topografie a obecné fyzické geografie do geografického kurikula. Osnova 1. Regionální princip ve výuce zeměpisu na základní škole. 2. Využívání a rozvíjení různých zdrojů pro výuku zeměpisu na základní škole - učebnice zeměpisu, strukturní prvky učebnic zeměpisu a jejich význam pro výběr učebnic; - používání map a atlasů ve výuce zeměpisu na základní škole; - náčrty ve výuce zeměpisu; - ITC technologie ve výuce zeměpisu na základní škole 3. Zásady pro tvorbu zeměpisného kurikula v oblasti: - spirálový model výstavby zeměpisného kurikula - planetární zeměpis; - kartografie a topografie; - fyzické geografie – poznání nejdůležitějších přírodních systémů na Zemi; 4. Standardy zeměpisného vzdělávání – porovnání očekávaných výstupů v RVP a geografických standardů USA. 5. Zpracování vybraného tématu z výše uvedených tématických celků podle spirálového modelu kurikula. Didaktika geografie 3 Stručná anotace Cílem předmětu je osvojení základních dovedností společného základu z pedagogiky a psychologie doplňujících teoretické znalosti získané v odborných předmětech. Didaktika geografie 2 řeší teoretické i praktické otázky didaktik dílčích geografických disciplín. Její snahou je aplikace získaných geografických a obecných didaktických vědomostí a dovedností do konkrétních vyučovacích celků geografického kurikula 11 - 15 letých žáků. Řeší zapracování témat ze socioekonomické geografie a nauky o krajině a životním prostředí do geografického kurikula základní školy. Osnova 1. Žák a učení v zeměpise, hodnocení žákova učení a jeho kvalita a. odlišné cesty žákova učení; b. samostatné učení – individuální cesta; c. práce s talentovanými žáky – zeměpisné soutěže; d. zkoušení a perspektiva; e. škálové hodnocení, slovní hodnocení; 2. Zásady pro tvorbu zeměpisného kurikula v oblasti socioekonomické geografie a nauky o krajině: a. spirálový model výstavby zeměpisného kurikula – model demografického přechodu; b. z. obyvatelstva a sídel; c. z. zemědělství; d. z. průmyslu; e. z. dopravy a spojů; f. z. služeb; g. nauka o krajině a životním prostředí; Standardy zeměpisného vzdělávání – porovnání očekávaných výstupů v RVP a geografických standardů USA. Cvičení z DG3 Cvičení č. 1 Porovnejte očekávané výstupy a učivo SEG v RVP s příslušnými NGS USA Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru RVP ZV ČR versus NGS USA SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ - Očekávané výstupy SOCIOEKONOMICKÉ SYSTÉMY Ø posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa Ø posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel Ø zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje Ø porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit Ø porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků Ø lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech Učivo obyvatelstvo světa - základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické hospodářské a kulturní charakteristiky globalizační společenské, politické a hospodářské procesy - aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace světové hospodářství - sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně regionální společenské, politické a hospodářské útvary - porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států; geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska Standard 9: Systémy v lidské společnosti - charakteristiky, rozdělení a stěhování lidských populací na zemském povrchu - popsat struktury různých populací pomocí hlavních pojmů užívaných v demografii, na příkladu toho, že je schopen: - popsat rozdíly v míře populačního růstu v rozvojových a rozvinutých zemích za použití pojmů jako přirozený přírůstek, hrubá míra porodnosti, hrubá míra úmrtnosti a kojenecká úmrtnost - používat věkové pyramidy k popisování struktury obyvatel v různých zemích (např. „mladá“ populace v Keni či v Mexiku, „starší“ populace v Německu a Švédsku) - analyzovat populační charakteristiky a vysvětlovat tak demografické chování obyvatel, na příkladu toho, že je schopen: - používat statistická data k tomu, aby vytvořil mapy/kartogramy různých zemí či regionů a naznačil důvody demografických charakteristik, které jsou z mapy patrné (např. hustota zalidnění na Madagaskaru, přírůstek obyvatel v Jižní Africe). - vysvětlit migrační proudy v průběhu času, na příkladu toho, že je schopen: - najít příčiny a následky migračních proudů (např. pohyb Mongolů přes Asii do Evropy ve 13. století, přesun čínských dělníků na západ Severní Ameriky ve druhé polovině 19. století) - používat mapy a obrázky z různých období k tomu, aby ilustroval změny způsobené migrací (např. Nové Dillí před a po rozdělení Indického subkontinentu ve 40. letech 20. století a masivní přesun hinduistů a muslimů; Boston před a po mohutném přílivu imigrantů z Irska v polovině 19. století) - vysvětlit, jak pohyb lidí může změnit charakter místa (např. vliv usazení Indů v Jižní Africe, usazení Alžířanů ve Francii, usídlení Vietnamců ve Spojených státech) Standard 10: Charakteristika, rozložení a složitost kultur na Zemi - vysvětli důvody přítomnosti různých etnických skupin v různých zemích - najdi důkazy o existenci odlišných kultur ve svém okolí (příjmení, restaurace) - krajinné rysy a kulturní aspekty Chinatowns v západním světě - jak vypadají evropské enklávy v Číně - jak ovlivnili italští, irští…migranti USA - příklady asimilace v posledních 4 stoletích - vytvoř mapy šíření jazyků v minulých stoletích Standard 11: Celosvětová ekonomická provázanost - Definování a zmapování 3 primárních a 3 sekundárních ekonomických aktivit (v celosvětovém měřítku) a terciéru, spolu s vysvětlením jeho současné zásadní role - Dovoz a vývoz zboží (pohyb určitého produktu, se kterými zeměmi obchodují USA a proč, čím je světový obchod narušován) - Analýza prostorového rozložení ekonomických aktivit (lokalizace ve vlastním regionu a její důsledky, důsledky úbytku malých obchodů, ekonomické a sociální dopady přemístění výroby) - Příčiny vzniku světového obchodu (komparativní výhody jednotlivých zemí, světový pohyb zboží, důvody a důsledky exportu surovin, na kterém se zakládají ekonomiky některých zemí) - Historické a současné obchodní sítě (obchod do trojúhelníku, imperialismus, migrace pracovníků) - Lokalizace USA průmyslu (historický vývoj a setrvačnost hlavního průmyslového pásu, hlavní lokalizační faktory a jejich proměna) - Vývoj systémů dopravy a komunikace a jejich vliv na vývoj ekonomických aktivit (srovnání minulosti a současnosti, kvality, efektivity a rychlosti, vliv inovací) Grades 9 - 12 - Klasifikace a popis jednotlivých ekonomických systémů (jejich fungování, produktivita, sociální důsledky, +/- a problémy s přechodem mezi jednotlivými typy systémů) - Prostorové aspekty ekonomických systémů (př. oblast odbytu určitého obchodu v regionu, zda oblast funguje jako funkční region, výhody seskupení výroby) - Vztah osídlení, ekonomických aktivit a ceny pozemků (zónování a různá cena pozemků v různých zónách - ekonomické faktory lokalizace) - Vývoj prostorových vzorců (vliv raného námořního obchodu, vznik monokultur, obchodní cesty před a po vytvoření průplavů) - Otázky mezinárodní ekonomiky z prostorového hlediska (proměna hodnoty pozemků vlivem zahraničních investic, mezinárodní zadluženost - její příčiny a důsledky, +/- vstupu zahraničního kapitálu do výroby, obchodu a vlastnictví pozemků) Cvičení č. 2 Vyberte si téma z osnovy z bodu č. 1 – vyhledejte k němu literaturu a k jedné vybrané publikaci udělejte rozbor. Cvičení č. 3 Zařadˇte učivo SEG do svého vzdělávacího programu včetně mezipředmětových vazeb. Zařadit k tomuto plánu využití místní krajiny pro tuto tematiku. Cvičení č. 4 Tvorba pracovního listu k tematickému celku ze socioekonomické geografie. Cvičení č. 5 Porovnej standardy k životnímu prostředí ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Očekávané výstupy Životní prostředí a lidská společnost Ø porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin Ø uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů) Ø uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí Učivo krajina - přírodní a společenské prostředí, typy krajin vztah příroda a společnost - trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické a environmentální problémy lidstva Standard 14: Jak lidská činnost modifikuje životní prostředí? - popis jednotlivé složky Země a její ovlivnění lidskou činností - jak je možné, že dopady lidské činnosti se projevují i na jiných místech, kde člověk přímo nepůsobí ( pesticidy v řekách, přenos znečištění vzduchem,…) - vysvětli dopad stavby přehrad na okolí řeky - porovnej mapy a tabulky a zjisti dopady určité lidské činnosti na jiných místech ve světě ( Černobyl, kyselé deště,….) - vývoj lidských technologií v čase a vyvozené dopady na životní prostředí Standard 15: Jak přírodní systémy ovlivňují lidskou společnost - shromáždit data o využívání půdy, ekonomické ukazatele, statistiku dopravy, stavebním materiálu a stylu architektury, - charakterizovat kulturu jejich prostředí a srovnat s jinými regiony, jak kultura reflektuje podmínky prostředí - srovnat zemědělskou produkci v různých přírodních regionech - přemýšlet o důsledcích nežádoucích změn prostředí na lidské aktivity a navrhnout řešení některých problémů - shromáždit informace o adaptacích lidí na různá prostředí, a napsat, jak přírodní prostředí ovlivňuje život v jejich regionu a v jiných oblastech světa - popsat vztah mezi lidmi a přírodními hazardy v různých regionech státu a světa a srovnat - zhodnotit jaký mají dopad na společnost (ekonomický dopad, ztráty životů, sociální dopad, dlouhodobý dopad, …)