Abiotické faktory vody
Slané x „sladké" vody
Tekoucí x stojaté vody
Reofilové x reofobové
A,
l
f
řični fauna potoční faun a <mi......
prameniště - ----- ^. — -p 0*tf
48. Schematické znázorněni změn ryekftlHi p9M6$ Wpi§^ fody a zoocenóz vodního toku od pramene až po ústí do moře (podle ILLMB)
30. Denní průběh teploty, koncentrace kyslíku, jeho nasycení a změny světelné intenzity (lx) v řece Jihlavě {na profilu Hrubžice) s bohatou primární produkcí. Světlá část dne je vymezena
Šipkami; 14.-15. 7.1976 (Helan, orig.)
hodiny
i_I_I
20 23
40. Příklady různých adaptací organismů na vlívy proudění: 1 utváření listů a řapflců Nuphar luteum, 2 přichycování k podkladu pomocí háčků na končetinách a poálnkách (larva chrostíka Rhyacophtla), 3 silně zplortel? typ larvy Blepharicera s břišními přísavkaml, 4 pridržovači poloha larev muchnicek, 5 boční zátěže schránky larvy chrostíka Silo, 6 příčný a podélný profil těla ryb; A lososovitá ryba z proudící vody, B vrankovity' typ těla (dno tekoucích vod), C cejnovity" tvar těla (volná voda pomalejších toků a nádrží; podle různých autorů)
Další příklady:
7,5 mm; B zploštělá larva jepice Ecdyonurus venosus, pohled z boku a shora, velikost kolem 15mm; C ulita kamomila říčního (Aneylus fluvtatilis), pohled shora a z boku, velikost 7 mm; D terčovitč rozšířená schránka chrostíka rodu Thremma, pohled shora, velikost 6,5 mm (podle GEILERA,
spád
37. Schéma pohybů vodních organismů v rámci osídiovacflio koloběhu podle současných znalostí o vztazích v říčním ekosystému: 1 poproudový snos (drift) vodou. 2 poprouHové a protiproudové přesuny živočichů po dně, 3 migrace živočichů mezi bentálem a hyporeálem, 4 vzduřná část kolonizace - poproudové, protiproudové a různosměrné výlety vodního
hmyzu (Kubíček, 1978)
		Í		
		ÍOOtn		
B
			I 4	J J
	•	1 ..........— i .....-........		p-
				
E
3P
D
Obr, 56. Zařízeni k odberu driftu: A - skládací drif-tová trubice podle Kubíčka a Zelinky, B -driftovací trubice kombinovaná s planktonní sítí a průtokoměrem ve versi Elliota, C, D - upravené planktonní sítě pro odběr driftu
Topografické členění
Ekologické členění
pramen
g ^ I pram. _cĽ s; | stružka _
í     I korní S.    | tok
-f—
střední lok
— I---
dolní
| tok ústí toku
pstruhové
_ honil__
písmo pstruhové Mf± _
pásmo
liptnové
písmo ~~ ~ písmo"
CtjftOVt
"bukická zóna
cukrenal krenal    r~--——
hypokrenal
I epirhitral |------
rhitral    | matarhitral
| hyporhítral I epipotamal
petamal j rhetapetamal
^^^^B    ^M^* ^MM*
1
hypopotamal
L Topografické a ekologické členění ekosystému vodního toku (podle SCHWERDTFEGERA)
Průtok tekoucí vody
Objem tekoucí vody - do odměrné nádoby (kýblová metoda - omezená)
Q = V/t
měrné přelivy - ▼ Thomsonův Q = 0,014 . H5/2 -    lichoběžníkový CipolettihoQ = 1,86 . H5/2 _
Protokol 1 (odevzdání kdykoliv po vypracování)
Úkol 1: průtok řeky Svratky (úsek nejbližší škole) momentální, min a max
Rychlost proudu - nerovnoměrná
Měření rychlosti proudu - plováky Vp =L/t (m.s-2), konstanta dna
- Pittotova trubice
- Hydrometrické křídlo - V = rychlost x plocha měrného profilu
Okol 2: Rychlost proudu ve Svratce - při břehu, v proudnici
Morfometrické charakteristiky toku
Šířka a hloubka toku Plochy peřejí a tišin Charakter dna, porosty vodních rostlin Erozní znaky, popis břehu, vegetace Expozice vodní plochy - zastínění, oslunění
Úkol 3: Šířka toku Svratky na vybraném místě Úkol 4: Hloubka regulovaného toku u břehu, v proudnici
Úkol 5: Další charakteristika toku - plochy peřejí a tišin
- popis břehu a břehové vegetace
- zastínění, oslunění
Kontaminace vod
Činitelé ovlivňující jakost vody
Činitelé přírodní - autochtónni znečištění vody
Antropogenní činitelé - alochtonni znečištěni
Eutrofizace vod
Trofie - stav dostupnosti živin pro autotrofy (řasy a sinice)
Výsledek: vegetační zákal vody se stanovením podle bioindikátorů nebo
laboratorního pokusu (společenstva pakomárů a zooplanktonu - Skandinávie)
Saprobita
Biologická situace vody vyvolaná znečištěními biochemicky rozložitelnými látkami Saprobní index
Limnosaprobita
				mg.l-1	(obojí)
				BSK5	O2
I. Xenosaprobita	-0,50 -	0,5	velmi čistá voda	0,6	9
II. Oligosaprobita	0,51 -	1,5	čistá voda	1,6	8,8
III. p-mezosaprobita	1,51 -	2,5	znečištěná voda	3,1	6,5
IV. a-mezosaprobita	2,51 -	3,5	silně znečištěná voda	6,2	3,3
V. polysaprobita	3,51 -	4,5	velmi silně znečištěná v.	17	1,7
Eusaprobita					
Eusaprobita
Isosaprobita
Metasaprobita
Hypersaprobita
Ultrasaprobita
Toxicita vody
Samočisticí schopnost vody
Srovnání stupňů limnosaprobity s dalšími charakteristikami (Kubíček a Zelinka, 1982)
Saprobita	Rybí pásmo	Třída čistoty vody	BSKs x	O2 mg. rl	
			mg. r102	průměr	minimum
xenosaprobita	pramenná stružka + pstruhové	La velmi čistá voda vhodná pro veškeré použití	0,60	9,5	8,5
oligosaprobita	pstruhové* lipanové	I. a dtto	1,60	9,5	8.0
beta-mezosaprobtte " .i--... i	ipanuwwé +	L b dtto	3,10	8,0	5,0
alfa-mezosaprobitm	eódkné tfmnfoy ryb	II. až málo znečištěná voda, neodpovídá podmínkám zásobování III. znečištěná voda, i průmyslové použití vyžaduje úpravu	X 6,15	6,0	1,5
polysaprobita	bez ryb	III. až dtto IV. nepřípustně znečištěná voda	17,0	3,5	0
Fyzikální vlastnosti vody
Z fyzikálních vlastností vody řadíme mezi nejdůležitější teplotu, barvu, hustotu, pach, průhlednost, tlak, viskozitu a povrchové napětí.
Úkol 6: Další charakteristika toku - teplota a barva vody (průhlednost)
Chemické vlastnosti vody
Při posuzování chemických vlastností vody hodnotíme obsah různých kationtů a aniontů, obsah kyslíku, oxidu uhličitého a dalších organických látek. Z kationtů obsažených ve vodách jsou to především ionty vodíkové H+ (pH), kationty sodíkové Na+ a draslíkové K+, tyto ionty se do vody dostávají vyluhováním z půdy. Hlavním zdrojem vápníkových kationtů Ca2+ jsou vápence a sádrovce. Kationty vápníku a hořčíku utvářejí uhličitanovou tvrdost vody. Z aniontů jsou důležité hydrogenuhličitanové anionty, které ovlivňují reakci vody a vytvářejí její alkalitu. Dále se zde vyskytují anionty chloridové Cl-, síranové SO42-, dusičnanové NO-3. Zvýšený obsah dusičnanových a fosforečnanových aniontů způsobuje zemědělská výroba Reakce vody - pH Kyslík O2 Oxid uhličitý CO2
Dusík N
Vápník Ca Fosfor P Železo Fe Síra S Křemík Si ChSK BSK5
(Úkol: Případné chemické charakteristiky vody - neprováděny)
Biologické charakteristiky toku
Zastoupení rostlin a živočichů - kvalitativní x kvantitativní metody
Úkol 7: Vodní rostliny - habitat, determinace, nákres včetně drobnohledných (pozorování pod mikroskopem) Úkol 8: Živočichové ve vodě (pod kameny aj.), nákres
Abundance, biomasa a dominance (D) larev vodního hmyzu v zoobentosu potoka (podle ILUESE)
Taxonomická skupina	Abundance		Biomasa (sušina)	
			e	Dv%
Chironomidae	23 514	©	3,3	11
Trichoptera	11703	23	15,3	®
* Ephemeroptera	8 548	16	7,4	24
Plecoptera	4 949	10	3,3	11
Simuliidae	1185	2	0,3	1
Ceratopogonidae	1066	2	0,1	1
ostatní skupiny	1035	2	1,1	4
Biologické hodnocení čistoty vod (bioindikace)
Bioindikace - zjišťování stavu nebo změn prostředí pomocí vybraných druhů organismů nebo společenstev.
Bioindikátor - organismus se známými požadavky na prostředí. Z jejich reakce lze zpětně usuzovat na vlastnosti prostředí.
Vodní makrofyta jako bioindikátory čistoty vod
Třída II: hvězdoš křídloplodý, parožnatka obecná, okřehek menší, stulík žlutý,
leknín bílý, l. bělostný, stolístek klasnatý, rdesno obojživelné, rdest světlý r. prorostlý, r. maličký
Třída II - III: vodní mor kanadský, rdest kadeřavý, r. vzplývavý, závitka mnohokořenná, šejdračka bahenní
Třída III: šípatka střelolistá, lakušník okrouhlý
Třída III - IV: okřehek hrbatý, rdestík hřebenitý
Třída II-IV: růžkatec ponořený
Vodní živočichové jako bioindikátory čistoty vod
- ze standardně získaných vzorků sesbíráme všechny živočichy
- determinujeme bioindikační skupiny, v každé skupině rozlišíme formy a
určíme jejich počet
- pro orientační určení stanovíme saprobitu vody podle převažujícího indexu
nebo vypočteme výsledek při zohlednění počtu jedinců
Indikační
hodnota Bioindikátory
1,0 larvy pošvatek, přísalek, ploché l. jepic
1,5 ploštěnka potoční, larvy schránkatých chrostíků
2,0 jiné larvy jepic, okružáci, kamomil říční, blešivci, ploštěnka
mléčná, chobotnatka plochá, larvy muchniček, larvy bezschránkatých chrostíků, plovatky, hrachovky 3,0 beruška vodní, hltanovka bahenní, larvy bráněnek,
okružanky 3,5 larvy pakomárů
4,0 nítěnky, larvy pestřenek
Okol 9: Biologické hodnocení čistoty vod
Shrnutí úkolů
Úkol 1: průtok řeky Svratky (úsek nejbližší škole) momentální, min a max
Úkol 2: Rychlost proudu ve Svratce
Úkol 3: Šířka toku Svratky na vybraném místě
Úkol 4: Hloubka regulovaného toku u břehu, v proudnici
Úkol 5: Další charakteristika toku - plochy peřejí a tišin
- popis břehu a břehové vegetace
- zastínění, oslunění
Úkol 6: Další charakteristika toku - barva vody
Úkol 7: Vodní rostliny - habitat, determinace, nákres včetně drobnohledných
(pozorování pod mikroskopem) Úkol 8: Živočichové ve vodě (pod kameny aj.), nákres (Úkol: Případné chemické charakteristiky vody - neprováděny) Úkol 9: Biologické hodnocení čistoty vod