obecná charakteristika krytosemenných rostlin • dřeviny i byliny • v sekundárním dřevu tracheje, sítkovice mají průvodní buňky • tyčinky (mikrosporofyly) nesou 4 mikrosporangia • samčí gametofyt tříbuněčný (vegetativní a dvě generativní buňky) • vajíčka uzavřená v plodolistech – gyneceum (semeník) • samičí gametofyt je osmijaderný – zralý zárodečný vak • dvojí oplození • různé typy opylení: původně entomogamie – koevoluce s hmyzem • vznik před 140 mil. let v juře • nyní je to dominantní skupina s více než 257 000 druhů důkazy monofyletičnosti krytosemenných • důkazy poskytují molekulární studie a společné odvozené znaky tj. – semena vznikají v plodolistech s bliznou, která má význam při klíčení pylových zrn – samičí gametofyt je velmi redukovaný, nejčastěji osmijaderný v sedmi buňkách – dvojí oplození, které vede ke vzniku embrya a typického triploidního vyživovacího pletiva, endospermu slabá místa v klasickém systému krytosemenných • chybějící paleontologické důkazy • časté evoluční konvergence jako odraz působení ekologických podmínek • problémy při posuzování morfologických znaků • nemožnost experimentálního důkazu fylogeneze Východiska – molekulárně biologická data molekulární data • pro posuzování fylogeneze jsou nutné části genomu, které: – jsou dostatečně konzervativní – jsou dostatečně velké – jsou často se opakující chloroplastová DNA – dědí se matroklinně - gen rbcL – kóduje podjednotku fotosyntetického enzymu ribulózo-1,5-bifosfátkarboxylázy/oxigenázy (RuBisCo) jaderná DNA /ribozomová RNA - sekvence 18S a 26S tradiční členění krytosemenných je založeno na srovnání těchto znaků DVOUDĚLOŽNÉ • dva děložní lístky • kořenová soustava • cévní svazky stonku v kruhu (eustélé) • mezisvazkové kambium je přítomné – možnost druhotného tloustnutí • listy se zpeřenou žilnatinou • květních částí je zpravidla 5n nebo 4n • květní obaly zpravidla rozlišené na kalich (calyx) a korunu (corolla) JEDNODĚLOŽNÉ • jeden děložní lístek • adventivní kořeny • cévní svazky stonku volně rozptýlené (ataktostélé) • chybí mezisvazkové kambium, nebo není žádné kambium • listy s rovnoběžnou žilnatinou • květní části většinou 3n • květní obaly nerozlišené, tvoří okvětí (periant) Členění na základě kladistických analýz DVOUDĚLOŽNÉ NEJSOU MONOFYLETICKÁ SKUPINA rozpadly se na několik samostatných větví: - paleorostliny, tzv. skupina „ANITA“ - primitivní dvouděložné, tzv. magnoliová větev - rostliny nezařaditelné (Chloranthales, Ceratophyllales) - pravé dvouděložné (trikolpátní krytosemenné) JEDNODĚLOŽNÉ JSOU MONOFYLETICKÁ SKUPINA vznik krytosemenných rostlin • přelom jury a křídy, před 140 mil. let • centrum vzniku tropy východní Asie • předpoklady úspěchu: koevoluce s hmyzem • ochrana reprodukčních orgánů Znaky krytosemenných rostlin celkový vzhled původně dřeviny byliny rostliny původně stálezelené opadavé listy původně velké, jednoduché rozmanité vznik květu květy původně jednotlivé, terminální květenství květy původně oboupohlavné jednopohlavné květy velké množství květních částí květy s malým určitým počtem částí tyčinky ploché, široké úzké, rozlišené v nitku a konektiv semeník apokarpní synkarpní, parakarpní, lysikarpní opylení původně entomogamie ostatní typy znaky • byliny i dřeviny • pouze tracheidy • listy velké, jednoduché • květní části uspořádané spirocyklicky, velké množství • tyčinky ploché • pyl monokolpátní • gyneceum apokarpní • samičí gametofyt o 4 buňkách • malá vajíčka, velký diploidní endosperm • rozšíření: tropy jv. Asie a stř. Ameriky znaky • převážně dřeviny, někdy liány a byliny • tracheje i tracheidy • listy velké, jednoduché • květy jednotlivé, nebo v květenstvích • květní části uspořádané spirocyklicky, velké množství • pyl monokolpátní • gyneceum apokarpní nebo synkarpní