EVROPSKÉ REFERENČNÍ ÚROVNĚ OVLÁDÁNÍ JAZYKŮ A JEJICH APLIKACE DO VÝUKY Alice Brychová MODERNÍ FILOLOGIE NA PRAHU TŘETÍHO TISÍCILETÍ, 17.2. 2010 — „Smysluplnost učení se zvýší, když jsou témata aplikována na situace ze života.“ Stella Vosniadou Jazykové znalosti jako nástroj ke komunikaci — Jazykové vzdělávání a evropská vzdělávací politika — Rada Evropy a její cíle: mobilita, tři jazyky, konkurenceschopnost, celoživotní vzdělávání, evropská kulturní identita — Projekty: Společný evropský referenční rámec pro jazyky Evropské jazykové portfolio Společný evropský referenční rámec pro jazyky — Podpora a sjednocení cizojazyčného vzdělávání občanů Evropy — jak se jazykům učíme — jak je vyučujeme — jak v jazycích hodnotíme Sjednocující funkce SERR — Společná referenční stupnice ovládání jazyků — deskriptivní schéma, společný aparát — popis výsledků učení se cizím jazykům v různých kontextech — konkrétní realizace u cílových skupin — měřitelný pokrok v jazyce Společný evropský referenční rámec pro jazyky — Význam a cíle: „SERR poskytuje obecný základ pro vypracování jazykových sylabů, směrnic pro vývoj kurikula, zkoušek, učebnic atd. v celé Evropě. V úplnosti popisuje, co se musí studenti naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Popis se rovněž týká kulturního kontextu, do něhož je jazyk zasazen. Rámec také definuje úrovně ovládání jazyka, které umožňují měřit pokrok studentů v každém stádiu učení se jazyku a v průběhu celého života studenta.“ (SERR, 2002,s.1) Společné úrovně ovládání jazyků — Šest základních úrovní : — A1-A2 = uživatelé základů jazyka — B1-B2 = samostatní uživatelé cizího jazyka — C1-C2 = zkušení uživatelé cizího jazyka — Podrobnější členění (pomocí indexu 1,2): v naší praxi zatím problematické — B1 Threshold = práh Obtíže při identifikaci jazykové úrovně na podkladě referenční tabulky —Důležité vodítko pro obtížnost jazykové zkoušky, výuky a učebních materiálů Praxe: —1. stupnice referenčních úrovní nedefinuje kvalitu výkonu (SERR obsahuje tabulku s kvalitativními aspekty na s. 28/29) —2. nelineární stupnice, kornout —Počet lexikálních jednotek: A2 = 850 jednotek, B1 = 1500 j., B2 = 4500 s více než 8000 sémantickými významy. (srov. Little/Perclová, 2001) —Profile deutsch (2005): sociální domény, řečové akty, gramatika a slovní zásoba pro navázání kontaktu Obtíže při identifikaci jazykové úrovně — 3. SERR popisuje různé komponenty jednotlivých referenčních úrovní (lingvistické, sociolingvistické a pragmatické) — 4. globální a detailní popisy úrovní Deskriptory jazykových úrovní — Pozitivní formulace — Určitost/jednoznačnost např.: v dovednosti poslech - B1„ Rozumím podstatným informacím v krátkých, jasných a jednoduchých hlášeních, v rádiu nebo jiných zvukových nosičích, když se mluví pomalu a důrazně.“ — Stručnost — Nezávislost např. C2 - monologické mluvení: „ Umím přednášet velmi flexibilně myšlenky a názory, přitom něco zdůraznit, odlišit a případně odstranit nejednoznačnost.“ (srov. SERR, s. 205-207) Proces vzniku deskriptorů — Zkušenosti z vytváření testů s mezinárodní platností — Teorie škálování v oboru aplikované psychologie — Názory učitelů, kteří se projektu tvorby referenční rámcové stupnice účastnili (švýcarský projekt) — Metody kvantitativní, kvalitativní a intuitivní např. metoda klíčových pojmů: – ověření shody deskriptorů se skutečným pokrokem v jazyce - vhodné pro senzibilizaci vyučujících Evropské jazykové portfolio jako nástroj pro sebehodnocení na podkladě referenčních úrovní ovládání jazyků — Obtíže s identifikací jazykových úrovní — Detailnější deskriptory, aplikace na konkrétní situace — Funkce pedagogická: decentralizace výuky (změna pozice učitele), senzibilizace v otázkách referenčních jazykových úrovní, sebehodnocení — Funkce informativní: v rámci školy i u „odběratele“ v praxi? Praktické náměty pro využití portfolia — Příležitost k pedagogickému experimentování a k vzájemnému poznávání — Fáze plánování: formulace učebních cílů — Fáze monitorování: hledání vhodných aktivit, přiřazování k deskriptorům, sledujeme učební strategie — Fáze hodnocení a prezentace výsledků učení: prezentace materiálů ve Sbírce prací a dokumentů, sebehodnocení podle deskriptorů Nácvik sebehodnocení v části portfolia Jazykový životopis — Vyučující odhadne, na jaké úrovni se asi nachází většina žáků. — Formou diskuse se zorientuje, jak se hodnotí žáci, a oba odhady vzájemně porovnají. — V tabulkách pro sebehodnocení v jednotlivých dovednostech nejdříve společně, později již samostatně označují deskriptory dané úrovně, které „umí“. — Deskriptory konfrontují s učebními materiály a tak si vybavují, resp. Ověřují, zda „umí“ popisované činnosti. — Navrhují kritéria pro úspěšné splnění popisované dovednosti. — Aktuálně vyučující i žáci navrhují aktivity odpovídající ověřovaným deskriptorům. Ověřování sebehodnocení a hodnocení spolužáků Testování na stanovištích: — V učebně vytvořit čtyři stanoviště (vždy pro jednu z dovedností nebo pro 1 dovednost a více deskriptorů) — student / učitel jako hodnotitel — ostatní studenti obdrží zadání k úkolům, která se vztahují k ověřovaným deskriptorům — studenti na svá zadání poznamenají, zda si myslí, že úkol splní značkou +, nejsou si jisti,0, úkol nezvládnou - — Po provedení úkolu před hodnotitelem, obdrží jeho hodnocení pomocí shodných znaků. Obě hodnocení lze porovnat a sledovat, jak velké je procento shody vlastního a cizího hodnocení. O rozdílném názoru je možno diskutovat. Detailnější rozlišení referenčních úrovní Nové přístupy k práci s EJP — http://www.lingualevel.ch/page/content/index.asp?MenuID=1247&ID=1420&Menu=7&Item=12 — Banka dat k popisům úrovní: — rozlišení: úroveň: A 1.1, A 1.2 / dovednost: poslech aktualizovat sbírku prací všechny uvedené úlohy: německy francouzsky italsky anglicky — A 1.2 Ho29 Když poslouchám rozhovor, při němž se mluví velmi pomalu a velmi důrazně, umím zachytit slova a krátké věty a porozumět jim (např. rozhovor zákaznice a prodavačky v obchodě). (G1/V1) — A 1.2 Ho33 Když se mluví pomalu a důrazně, rozumím krátkým rozhovorům o tématech, která dobře znám (např. škola, rodina, volný čas). (G1/V1) — poznámky a nápady pro práci s instrumentem — banka dat k testovacím úkolům — úvodní text k testovým úlohám Příklad testové úlohy v portfoliu — HV_04_engl_A - Party: Hosté dorazili — Úrovně A 1.1, A 1.2, A 2.1 — Jenny pozvala hosty. Poslechni si, jak se vítají a zdraví. Zodpověz k tomu otázky. Napiš své odpovědi česky do políček. (G1/V2) Vliv práce s Evropským jazykovým portfoliem na žáky — Vnitřní motivace pro dosažení vlastních cílů — Seznámení se podrobněji s výsledky vlastního učení — Transparentní souvislost učiva s životní realitou — Odhad reálných cílů — Pozitivní přístup k učení — Negativně působí: nejistota při sebehodnocení (nácvik), časová náročnost vyplňování množství tabulek + tradice hodnocení a známkování Vliv práce s Evropským jazykovým portfoliem na vyučující — Poznání žáků — Větší míra spolupráce s žáky ve všech fázích procesu učení — Adekvátně zaměřená výuka, vhodná volba učebních materiálů a formulace individuálně pojatých cílů — Škola jako učící se instituce — Problém: propojit práci s učebnicí a portfoliem — Podle dánské učitelky Lindy Darling-Hammond: „Učitelé se nejlépe učí tak, že pozorně poslouchají žáky a pozorují jejich práci. Takto i pochopí, co žáky zajímá, jaké je jejich sebepojetí a co je bude nejvíce motivovat.“ Děkuji za pozornost Literatura — BLEYHL, W. Leistung und Leistungsbeurteilung. In EDELHOFF, CH. (eds.): Neue Wege im Fremdsprachenunterricht. Hannover: Schroedel Verlag, 2001, s. 38-46. — BRYCHOVÁ, A. Evropské jazykové portfolio jako nástroj sebereflektivního hodnocení cizojazyčné kompetence, disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009. — QUETZ, J. A1-A2-B1-B2-C1-C2 Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen, Deutsch als Fremdsprache, č. 1, roč.2003, s. 42-48, ISSN 0011-9741. — CINK, P. Jazyková politika v nové Evropě (III). Cizí jazyky, 1998/1999, roč. 42, č. 9-10, s. 153, ISSN 1210-0811. — COUNCIL OF EUROPE. překlad: KOL. AUTORŮ. Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2002. ISBN 80-244-0404-4. — GLABONIAT, M. / MÜLLER, M. / RUSCH, P. a kol.: Profile deutsch. Berlin: Langenscheidt, 2002. a CD-ROM. ISBN 3-468-49410-6. — LITTLE, D. / PERCLOVÁ, R. Evropské jazykové portfolio. Příručka pro učitele a školitele. Praha: MŠMT, 2001. — PERCLOVÁ, R. Evropské jazykové portfolio pro žáky ve věku 11 – 15 let v České republice. Praha: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-796-0. — SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999, ISBN 80-7178-262-9. — http://www.lingualevel.ch/page/content/index.asp?MenuID=1247&ID=1420&Menu=7&Item=12