STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY



                                               ÚVOD

                                Informační zdroje pedagogiky tvoří

•             jak prameny primární – díla pedagogických teoretiků-např.
J.A.Komenský,J.Loock,J.Dewey, oficiální dokumenty o školství a o jednotlivých výchovně-
vzdělávacích zařízeních, archivní materiály ap,

•             tak prameny sekundární – knihy, časopisecké stati a zprávy k dějinám pedagogiky.

                                  ČESKÁ PEDAGOGIKA A JEJÍ PROMĚNY





                                      Význam dějin pedagogiky
                                můžeme vymezit základními funkcemi

•            Funkce teoretická

•            Která umožňuje poznat podstatu výchovy a její historické proměny

•            Funkce prognostická

•            Ta zdůrazňuje, že dějiny pedagogiky jsou zdrojem podnětů, zkušeností i vyrovnáním při
tvorbě nových modelů výchovně  vzdělávací práce i jejích jednotlivých součástí (studium programů,
principů, metod, forem ap).



                                        VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

                                    •           ZÁKLADNÍ ŠKOLA

                             •           OBECNÁ ŠKOLA (OBČANSKÁ ŠKOLA)

                                     •           NÁRODNÍ ŠKOLA

                              •           RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM



                              •           ALTERNATIVNÍ  FORMY  VÝUKY







   Úzké spojení mezi školou a společností dokumentují i proměny školy a celé vzdělávací soustavy

  Budu konstatovat známou skutečnost, že česká vzdělávací soustava má oddělené úrovně vzdělávání,
                              jímž také odpovídají i různé typy škol.



                              Zásady vzdělávání (§2,zák.561/2004. Sb)

                                              Souhrn



                                II. Vzdělávací program obecná škola

                               III. Vzdělávací program národní škola





  2. Modelový učební plán vzdělávacího programu základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním
                                    jazyků, čj. 16333/96-22-21

  3. Modelový učební plán vzdělávacího programu základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním
                       matematiky a přírodovědných předmětů, čj. 21968/96-22

  4. Modelový učební plán vzdělávacího programu základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním
                                 výtvarné výchovy, čj. 21970/96-22

  5. Modelový učební plán vzdělávacího programu základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním
                                 hudební výchovy, čj. 21969/96-22

  6. Modelový učební plán vzdělávacího programu základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním
                                tělesné výchovy, čj. 29738/96-22-50

  7. Modelový učební plán vzdělávacího programu základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním
                        informatiky a výpočetní techniky, čj. 16845/2001-22



 Rozvrh hodin v týdnu není chápán jako dogma. Je na učiteli, jak si rozvrhne denní program výuky,
   při zachování časových proporcí jednotlivých předmětů v týdnu. Vyučovací jednotkou nemusí být
   vyučovací hodina v tradičním pojetí, ale i jiný časový úsek s vnitřní logickou stavbou, který
  zřejmě bude v podmínkách 1. stupně převážně kratší. V opačném případě je nutno dodržovat zásady
 hygieny školní práce ( přestávky, relaxace a pod.). 1.stupeň je z hlediska organizačního ideálním
                         prostředím pro realizaci tzv. projektové metody .



 Škola tedy při plánování zařadí dle konkrétních podmínek a svého pedagogického záměru do učebního
 plánu ještě další 2 - 5 hodin z nadstavbové části. (Součet týdenního minima výše vedeného je 110
                            hodin.) Tyto hodiny jsou pro žáky povinné.
 Z toho důvodu je důležité, aby škola sestavila konkrétní podobu učebního plánu pro třídu vždy na
                                         celých 5 ročníků.
  Kromě povinných předmětů může škola dle svých možností a zájmů žáků zařadit v nadstavbové části
                      ještě další předměty nebo hodiny,které jsou nepovinné.
   V rámci týdenního plánu je možné podle potřeby a v souladu s platnými předpisy třídu dělit na
                                             skupiny.
            Obsahový popis předmětů nadstavbové části je uveden v samostatné kapitole.

 2. Učební plán vzdělávacího programu národní škola, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.2004, 2.
                                              stupeň




                                       Cíle vzdělávání (§2)







                                Systém vzdělávacích programů (§3):

                                    Rámcový vzdělávací program

                              Organizace základního vzdělávání (§46):

                                          MATEŘSKÉ ŠKOLY




                                        Základní vzdělávání


                         Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména (§4):



                                 Školní vzdělávací programy (§5):





                                 Vzdělávací program pro VOŠ (§6):


                                    ZMĚNY V ZÁKLADNÍM ŠKOLSTVÍ