FORMA ZPRACOVÁNÍ VÝZKUMNÉ SEMINÁRNÍ PRÁCE. Připravujeme výzkum P.Gavora: Úvod do pedagogického výzkumu STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE ¡ OBSAH TEORETICKÁ ČÁST ¡ student má prokázat adekvátní znalost vědeckých produktů na dané téma ¡ vyhledávat i řešitelská srovnání, např. místní, regionální, republiková ¡ inspirace v mezinárodním měřítku HYPOTETICKÉ PŘEDPOKLADY ¡ ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ VYHODNOCENÍ ¡ ZÁVĚR PŘÍPRAVA A ORGANIZACE VYZKUMU ¡ Etapy výzkumu ¡ Stanovení výzkumného problému Informační příprava výzkumu ¡ Studium informačních zdrojů (knih, článků, výzkumných zpráv, dizertací), ¡ ale i konzultace se zkušenějšími odborníky, ¡ účast na diskusích a seminářích mu pomohou zbavit se nejistoty a dají mu pevnou ruku při výzkumu. Příprava výzkumných metod ¡ Musíme si vybrat vhodnou výzkumnou metodu (metody) a v rámci ní výzkumný nástroj. KVANTITATIVNĚ A KVALITATIVNĚ ORlENTOVANÝ VÝZKUM ¡ Jak je z názvu zřejmé, ¡ kvantitativní výzkum pracuje s číselnými údaji. ¡ Zjišťuje množství, rozsah nebo frekvenci výskytu jevů, resp. jejich míru (stupeň). ¡ Číselné údaje se dají matematicky zpracovat. Je možno je sčítat, vypočítat jejich průměr, vyjádřit je v procentech nebo použít další metody matematické statistiky (vyjádřit směrodatnou odchylku, korelační koeficient, statistickou významnost rozdílu mezi dvěma anebo více výsledky apod.). SROVNÁVACÍ TABULKA kvantitativnÍ výzkum kvalitativn výzkum ¡ filozofická východiska ¡ pozitivizmus fenomenologie ¡ existence reality jedna realita více realit ¡ cíle výzkumu ¡ vysvětlení jevů ověřování teorie porozumění smyslu jevů budování nové teorie ¡ přístup ¡ číslo význam, slovo ¡ zkoumá velké skupiny lidí zkoumá malé skupiny lidí ¡ směřuje ke zevšeobecnění jedinečnost ¡ odstup od zkoumaného vcítění se, ponoření se ¡ do situace ¡ Fenomenologie:je kritikou matematizujícího přírodovědného přístupu k člověku a světu. Od fáze nazíravě popisné se vyvíjí k výkladu smyslů. (Ped.slovník) Formulace hypotéz naznačují, jakým způsobem se bude hypotéza potvrzovat ¡ Změňte výroky tak, aby vyjadřovaly rozdíly, vztahy nebo následky: ¡ ¡ Chlapci mají dobrý vztah k fyzice. ¡ Žáci, kteří bydlí na sídlišti, mají rozvinuté záliby. ¡ U starších učitelů je typický efekt vyhasínání (burn-out effect). ¡ Žáci, kteří sledují televizi, málo čtou. ¡ Učitelé se chovají vůči druhému pohlaví rozdílně. ¡ Podávání mléka žákům ve škole pomáhá jejich zdraví. ¡ Image školy vytváří ředitel. ¡ Zvláštní školy jsou dobře vybaveny učebními pomůckami. ¡ Pomoc rodičů škole na venkově je vysoká. ¡ Výcvik zaměstnanců, který probíhá na pracovišti, je úspěšný. UKÁZKY ¡ Vraťme se k už použitému příkladu a analyzujme ho: ¡ H1 ¡ U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci pozitivnější postoj k jeho vyučovacímu předmětu než u učitele, který má direktivní styl vyučování. ¡ H2 ¡ U učitele základní školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování. HYPOTÉZA – tvrzení, které vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. ¡ Vyjádření rozdílů – více, častěji, silněji… Skupinová výuka zvyšuje výkon žáků. HYPOTÉZA ¡ Vyjadřující vztahy mezi proměnnými – pozitivní, negativní, neutrální … Mezi vzděláním rodičů a inteligencí dítěte je pozitivní vztah. HYPOTÉZA ¡ Vyjadřující následky mezi proměnnými – jak –tak, čím-tím. Čím větší je aktivizační potenciál výukových metod, které učitel používá, tím větší je zájem žáků o výuku (předmět). VÝZKUM A JEHO PŘÍPRAVNÉ PLÁNOVÁNÍ ¡ KONKRETIZACE VÝZKUMNÉHO PROJEKTU ¡ Volba FORMY výzkumu ¡ Terénní realizace výzkumného záměru spolu se zpracováním a interpretací výsledků ¡ Zpracování výzkumné zprávy ¡ Projektová prezentace ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY ¡ ŘEŠÍ OTÁZKY: ¡ Personálního zajištění (výběr vzorku respondentů) ¡ Časové možnosti a potřeby (vliv má zvolená volba výzkumné metody) ¡ Finanční náročnosti a hledání zdrojů PŘED ZVOLENÍM VÝZKUMNÉ METODY ¡ Jsou přesně určeny všechny metody na získávání údajů? ¡ Má s nimi výzkumník zkušenosti? ¡ Použil je v předvýzkumu? ¡ Mají výzkumné metody dostatečnou validitu? ¡ Mají výzkumné metody dostatečnou reliabilitu? PROJEKT VÝZKUMU OBSAHUJE ¡ Stanovení cíle zkoumání ¡ Hypotézy, které se mají ověřovat ¡ Metody výzkumu ¡ Výběr zkoumaných osob ¡ Způsob zpracování výsledků ¡ Využití zpracovaných výsledků ¡ P.Gavora, s.9 CÍL VÝZKUMU ¡ Volit takovou metodu, aby pomocí ní výzkumník zjistil to, co má. ¡ V zásadě stanovujeme primárně výzkumný cíl a potom adekvátní výzkumnou metodu ¡ Někdy výzkumný nástroj vstupuje do popředí – ověřování nových metod PODMÍNKY VÝZKUMU ¡ PSYCHOLOGICKÉ ¡ TECHNICKÉ ¡ ORGANIZAČNÍ PSYCHOLOGICKÉ PODMÍNKY ¡ JDE O „NASTAVENÍ“ ZKOUMANÝCH OSOB ¡ Ochotu spolupracovat (např. rozsah dotazníku, jeho tématika) ¡ Případně jejich schopnosti (odborná zdatnost, naladění, sociální orientace, somatopedická problematika) ¡ Somatopedie- jeden z oborů spec.pedagogiky, zabývá se výchovou a vzděláváním tělesně a zdravotně postižené mládeže a dospělých osob (Ped.slovník, s.207) ¡ P.Gavora, s.9 TECHNICKÉ PODMÍNKY ¡ Výzkumník má k dispozici: ¡ Techniku nahrávací ¡ Registrační zařízení ¡ Vyhodnocovací zdroj ¡ P.Gavora, s.9 VÝZKUMNÁ METODA ¡ „Výzkumná metoda je všeobecný název pro proceduru, která se sleduje při výzkumu. Výzkumná metoda má jisté vlastnosti, které je potřebné dodržet při jejich použití“ ¡ P.Gavora, s. 11 PŘÍKLAD VÝZKUMNÝCH METOD ¡ POZOROVÁNÍ ¡ ŠKÁLOVÁNÍ ¡ ( PŘEDSTUPEŇ MĚŘENÍ V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU – VĚTŠÍ-MENŠÍ, ČASTO-OBČAS-NIKDY),od kpojmů kvalitativních ke kvantifikacipořadových dat. Ped.slovník, 221 ¡ DOTAZNÍK ¡ INTERVIEW ¡ METODA VERBÁLNÍ VÝPOVĚDI ¡ PROJEKTOVÁ METODA ¡ EXPERIMENT VALIDITA ¡ Znamená schopnost výzkumného nástroje zjišťovat, co zjišťovat má. ¡ Validita má svoje stupně – více či méně validní výzkumný nástroj ¡ Vybrat nejvhodnější validní nástroj ¡ Př. nástroje : krejčovský metr.(Krejčovský metr je vysoce validní nástroj na ??????????, ale na určování ????????má nulovou validitu) RELIABILITA ¡ Znamená přesnost, spolehlivost výzkumného nástroje ¡ Výzkumné nástroje s vysokou i nízkou reliabilitou ¡ Př. sluneční a digitální hodiny F.Kerlinger (1972,s.434) ¡ „Reliabilita je druhou velmi důležitou vlastností výzkumného nástroje. Jak vysoká reliabilita sice sama o sobě není zárukou dobrých výzkumných výsledků, ale dobré výzkumné výsledky nemůžeme získat pomocí nereliabilních výzkumných nástrojů“ PŘED ZVOLENÍM VÝZKUMNÉ METODY ¡ Byly postupy pro ověření těchto vlastností vhodně zvolené? ¡ Jsou připraveny všechny pracovní pomůcky (instrukce, návod atd.)? ¡ Je připraven přesný popis celé procedury při získávání údajů (krok za krokem)? ¡ Jsou přístroje, registrační pomůcky (ale i posuzovatelné, řádně zkontrolované)? ZÁVĚR ¡ Potvrzení, vyvrácení položených hypotéz ¡ Sumarizace hodnot a jejich výsledný efekt ¡ Zhodnocení přínosu pro vlastní práci ¡ Zamyšlení nad doporučením ve smyslu vlastních opatření Výzkumný problém Jasná a jednoznačná otázka, na kterou hledáme odpověď. ¡ Popisný výzkumný problém – popis reality, situace, jevu. Jaký je postoj mládeže k tzv. lehkým drogám? Výzkumný problém ¡ V. problém, který se ptá na vztah určitých proměnných. Jaký je vztah mezi pohlavím žáků a jejich zájmy? Výzkumný problém ¡ Kauzální v. problém – ptá se na příčinu, která vedla k určitému důsledku. Způsobuje slovní hodnocení žáků učitelem zlepšení žákovských výkonů? Definování pojmů ¡ Operacionální definice – neznámý pojem definujeme prostřednictvím pozorovatelné, měřitelné proměnné. Cizojazyčnou schopnost definujeme jako skóre subjektu v Testu cizojazyčných schopností. Definování pojmů ¡ Reálná definice – neznámý pojem definujeme pomocí pro něj typických vlastností, vztahů mezi těmito vlastnostmi. Frustrace je emocionální stav vzniklý zablokováním uspokojování potřeb. Proměnné ¡ Měřitelné – můžeme určit počet nebo míru, stupeň jevu nebo vlastnosti. Počet chyb v písemce, počet bodů v testu, stupeň oblíbenosti předmětu … ¡ Kategoriální - nelze je kvantifikovat, ale pouze zařadit do tříd. Pohlaví (muž-žena), rodinný stav (svobodný-ženatý-rozvedený), výchovný postup (represivní-vstřícný)… Vztahy mezi proměnnými zjišťované při výzkumu ¡ S (podnětové) ¡ O (vnitřní, organismické) ¡ R (jako reakce na podnět, odpověďové) Mohou být zjišťovány různé vztahy mezi proměnnými.