AUTOR: SLIACKY JIŘÍ PASEKOVÁ VENDULA UČO 322250 Výchovná kompetence v dalším vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží Úvod — —Další vzdělávání – je dáno především důrazem kladeným na celoživotní učení člověka. — Podle Lazarové má další vzdělávání mnoho názvů a konotací, které souvisejí s typem organizace, nastavením společnosti ve které se odehrává. — Kohnová a kol. jej charakterizují mimo jiné jako celoživotní rozvíjení kompetencí a trvalý osobnostní rozvoj. —Tento článek se věnuje dalšímu vzdělávání dobrovolných pracovníků s dětmi a mládeží, tedy těch, kteří se této činnosti věnují ve svém volném čase. —Další vzdělávání dobrovolných pracovníků se zaměřuje na volný čas. — — —Do volného času se zahrnuje odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. (Pávková a kol. 2002,s.13) — —Je nutné si uvědomit, že kvalita trávení volného času se následně odráží například ve studijních výkonech jedince nebo v jeho rodinných vztazích. — —Hlavním úkolem pracovníků je, aby byly náležitě připraveni a patřičně vybaveni k ovlivňování volného času u dětí a mládeže. Další vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží — —Objektem výchovy a vzdělávání ve volném čase jsou děti a mládež. — — —Za děti se považují všechny fyzické osoby mladší osmnácti let a mládeží jsou rozuměny všechny fyzické osoby od 18 do dovršení 26 let. — — —Dne 7.7.1998 zakládá z důvodu užší spolupráce osm občanských sdružení dětí a mládeže Českou radu dětí a mládeže (ČRDM), jejímž posláním je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. — — —V současnosti ČRDM sdružuje již téměř sto sdružení dětí a mládeže a své poslání naplňuje tím, že podporuje mimoškolní výchovu a činnost svých členů. — — —Tato oblast se tak přesouvala z okraje zájmů do popředí, což vyústilo v její legislativní ukotvení. — —Za základní kámen legislativy lze označit dokument ,,Koncepce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a odborné přípravy pracovníků s dětmi a mládeží v oblasti volného času”, který vznikl v roce 2002 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). — —Tato koncepce zdůvodňuje potřebu dalšího vzdělávání pracovníků, ale především stanovuje podmínky, za kterých je mohou organizace provádět. Kompetence — —Kompetenci pracovníka je možno chápat jako do osobnosti integrovaný celek vlastností a schopností, hodnot a postojů a znalostí a dovedností, který utváří vybavenost pracovníka pro kvalifikované jednání při práci s dětmi a mládeží. — —Kompetence tak nejsou samy o sobě obsahem edukačního procesu, ale jsou jeho výsledkem. — —Cílem vzdělávání podle kompetencí tedy je, aby byl pracovník schopen ,,efektivně zvládat situaci a úkoly, které bude aktuálně či v budoucnosti řešit. Model struktury kompetencí pracovníka s dětmi a mládeží: — —a) výchovná kompetence — - kognitivní kompetence — - komunikativní kompetence — - diagnostická kompetence — b) osobnostní kompetence — c) rozvíjející kompetence — - adaptivní kompetence — - informační kompetence — - sebevzdělávací kompetence — - sebereflektivní kompetence — - autoregulativní kompetence — d) navazující kompetence — Výchovná kompetence — —Výchovnou kompetenci je možné podle Švece (1999,s.23) vymezit jako —Souhrn způsobilostí, kterými by měl být vybaven pracovník, aby mohl efektivně a pozitivně ovlivňovat psychosociální a kognitivní vývoj dětí a mládeže. — - kognitivní kompetence – zastupuje poznávací a učící složku edukačního procesu. — - komunikativní kompetence – poukazuje na význam komunikace ve výchově. — - diagnostická kompetence – stanovování cílů, diagnostika osobnosti. — —Osobnostní kompetence - za základní kameny je možné považovat sociální schopnosti a dovednosti. — —Rozvíjející kompetence – jedná se o kompetenci k dalšímu rozvoji osobnosti, pohledu na realitu, přístupu k řešení problémů atd. To vše má vliv i na proces výchovy a vzdělávání, který bude jedinec ve své praxi realizovat. — —Navazující kompetence – jedná se o kompetenci, která je navázána na samostatné konkrétní praktické činnosti, jež pracovník s dětmi a mládeží vykonává. Výzkum struktury výchovné kompetence v brněnských organizacích — —Cíl tohoto výzkumu byl následující: — — —Na základě kategorizace vzájemně porovnat obsah dalšího vzdělávání u vybraných organizací v oblasti výchovné kompetence. — —Výzkumný vzorek byl vybrán metodou prostého záměrného výběru. — —Postup spočíval v tom, že bez uplatnění dalších specifických metod či strategií byli mezi potencionálními účastníky výzkumu, splňujícími stanovená kritéria, vybrání ti, kteří byly pro účast vhodní a zároveň se svou účastí souhlasili. — —Osloveny a zařazeny do výzkumu tak byly tři organizace, a sice sdružení Pionýr, Junák – svaz skautů a skautek ČR a Hnutí Brontosaurus. Výzkum — —V následující tabulce je ve sloupci kategorie uvedeno její kódové označení a ve sloupci s názvem příslušné organizace je uvedeno, zda se tato kategorie v její struktuře nalézá, či nikoliv. — — Výsledky provedeného výzkumu Kategorie Pionýr Junák Brontosaurus Cíle výchovy ano ano ano Styly vedení (řízení) ano ano ano Charakteristika hry ano ano ano Odměny a tresty ano ano ano Formy a prostředky motivace ano ano ne Partnerská výchova ne ano ne Socializace dětí a mládeže ano ne ne Sociálně patologické jevy ano ne ne Sociální rizika ne ano ne Sociální role jedince ne ano ne Týmová práce ne ne ano Závěr — —Výchova a vzdělávání ve volném čase jsou neodmyslitelnou součástí dnešní edukační reality. Volný čas je totiž významným prvkem soudobé společnosti, jehož úkolem není poskytovat prostor pouze pro zábavu a odpočinek, ale podílet se také na rozvoji jedince. — —Toto je nejpodstatnější u dětí a mládeže, jejichž objem volného času je relativně velký a nejsou ještě dostatečně vybaveni pro samostatné vytváření optimálních podmínek k jeho trávení. — Děkuji za pozornost