Románové modely 20. století PhDr. Ivana Ryčlová, Ph.D. 4/ JS Román a mýtus (Pospíšil, I. Ruský román znovu navštívený. Brno : 2005.) n Vývoj vpřed není vždy spojován pouze s objevováním nových postupů, se vznikem nových tvarů a žánrů, ale také s návraty n Přehodnocování starých poetik n Přeskupování již známých myšlenkových postupů n Hledání jejich nového smyslu a nové funkce n V.G. Odinokov n Pokrok v lit. často spočívá v obnovování již vytvořených hodnot, v proměně jejich funkcí Duchovně obranná úloha literatury (Odinokov) n Tato funkce je u literatury hlavní n Novum/pokrok literatury tkví n v promyšlené práci s tradičními hodnotami n v konfrontaci hodnot se společenskou realitou, v níž se zásadně proměňuje jejich funkce n Tyto hodnoty nejsou „promiskuitní“, nejsou volně k dispozici a použití n Obsahují skrytý mravní potenciál, který uvolňuje svou sílu až po důkladné práci řady uměleckých generací Praxe ruského románu druhé 1/2 20. století n Dojem mnohovrstevnatosti vzniká n nikoli jen hromaděním nových vrstev, ale průnikem, přestavbou vztahů již existujících prvků a struktur n Výskyt tzv. mytologické literatury („magický realismus“) n Teoretik literatury A. Bělorusec, studie Zájem o nekonečno n na materiálu lit. světové, ale především ruské a gruzínské ukázal, že hledání kořenů v minulosti směřuje hlavně k budoucímu myšlení A. Bělorusec: Zájem o nekonečno n Dnešní myšlení a umění prožívá podobný zlom jako před 2000 lety, kdy se utvářely nové systémy ve filozofii a teologii n Vytváření nových, nečekaných „mostů“, které vedou od minulosti do budoucnosti n Naše představy o světě se mění a tyto změny – bezprostředně, metaforicky nebo symbolicky – reflektuje současná složitá próza Mýtus v moderní lit. n Neobjevuje se osamoceně: obvykle se spojuje s jinými žánry, konverguje s nimi a vytváří tako nové slovesné celky n Mýtus často konverguje s kronikou n Starobylý původ obou žánrů n Schopnost kroniky pojmout do sebe jiné tvary a zychovat si přitom stabilní rysy své poetiky n Někdy kronika funguje jako vnější rámec, v němž se dává volné pole vývoji různých žánrových útvarů Prostupování kroniky a mýtu n Saltykov-Ščedrin: Golovlevské panstvo n Klasická ruská románová kronika 19.st n García Márquez: Sto roků samoty (1967) n Takřka kanonizované dílo mytologického románu kolumbijského nositele Nobelovy ceny n Č. Ajtmatov: A věku delší bývá den (1980) n Přerušovaná kroniková linie je dotvářena dalšími dvěma vrstvami: mytickou a futurologickou n Č. Ajtmatov: Popraviště (1986) n Integruje do tří syžetových linií mýtus o Ježíši a Pilátovi jako paralelu a dílem i polemiku k Bulgakovovi a jeho pojetí v Mistru a Markétce Biblické události jako filozofické východisko románu M. Bulgakova Mistr a Markétka „…Podivný mrak se přihnal od moře k večeru čtrnáctého dne jarního měsíce nísánu. Převalil se přes Golgotu, kde kati spěšně dobíjeli ukřižované…“ M. Bulgakov, Mistr a Markétka, kapitola dvacátá pátá Román Mistr a Markétka n Klenot světové literatury n Kultovní kniha n Román v románě n Příběh o Mistru a Markétce n Román o Pilátu Pontském n Magická síla románu (motto s Goethova Fausta) n Vyprávění se postupně mění v hledání cesty, která by vedla k pochopení smyslu zemského bytí, kosmického řádu n Vábí svojí tajemností, mnohoznačností n Množství interpretací n Inspirace (Rolling Stones: Sympathy for the Devil, výtvarné zpracování – forma komiksu) Společensko-historický kontext vzniku románu Mistr a Markétka n Michail Bulgakov (1891–1940) n Formoval se jako spisovatel v době, kdy po Říjnové revoluci v roce 1917 došlo ke zhroucení hodnot, jež byly po staletí oporou duchovního a kulturního života země. n Rozporuplnost Bulgakovova světonázoru byla dána skutečností, že spisovatel nepřijal nové sovětské zřízení, ale zároveň nenacházel oporu ani v minulosti. n Jakkoli byl Bulgakovův vztah k Písmu svatému ambivalentní, zvolil si právě biblickou látku jako filozofické východisko pro román Mistr a Markétka. Nadčasové filozofické poselství románu n Bulgakov silou svého talentu vzdoroval rodícímu se společenskému zlu (stalinistickému systému) n Zašifroval do románu mnoho z toho, co tvoří základ hierarchie hodnot člověka v křesťanské civilizaci n Otázka, zda existoval Ježíš Kristus a s ní související otázka o existenci Boha (během románových dějových kolizí se vynořuje znovu a znovu) n Obraz Ješui Ha-Nocri je blízký pojetí Krista na předělu 19./20.st. n Obraz Wolanda jako kosmické síly, prostředníka mezi božskou spravedlností a pozemským světem. („…Té síly díl jsem já, jež chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná…“ )