Nárok a výše sociálního příplatku Nárok na sociální příplatek je uveden v § 20 zákona č.117/1995 Sb. – zde se uvádí, že nárok na sociální příplatek má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a2 (tzn. zvyšování koeficienty pro zdravotní postižení, více dětí atd. viz níže uvedené), a koeficientu 2. Je-li splněno zároveň více podmínek uvedených v Výše sociálního příplatku se stanoví za kalendářní měsíc. Výše sociálního příplatku činí dle §21 zákona č. 117/1995 Sb. za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,0. V případě, že rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka, odpovídající životnímu minimu této rodiny. Příklad 1: Rodina je tvořena 4 osobami - otec, matka a 2 nezaopatřené děti ve věku 12 a 15 let. Rozhodný příjem rodiny je 11 800 Kč. Náleží-li sociální příplatek rodině a v jaké výši? Částka životního minima otce 2 880 Kč Částka životního minima matky 2 600 Kč Částka životního minima 1. dítěte 1 960 Kč Částka životního minima 2. dítěte 1 960 Kč Částka životního minima obou dětí 3 920 Kč Životní minimum rodiny celkem 9 400 Kč Sociální příplatek = 3 920 - [(3 920 x 11 800) / (9 400 x 2,0)] = 3 920 - [(46 256 000 / 18 800)] = 3 920 - 2 460 1 460 Kč § 22 Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o : a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00; b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67; c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34; d) děti, které se narodily současně, a to v době do 3 let jejich věku, koeficientem 1,22 e) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia, nebo na vysoké škole v prezenční formě studia, koeficientem 1,2 Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby, rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže: * oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35; * osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30; * jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05; * jde o osamělého rodiče (není dlouhodobě těžce zdravotně postižený), koeficientem 1,17. Pro vymezení nepříznivého zdravotního stavu byla vytvořena klasifikace stupňů zdravotního postižení a stanoven způsob jejich posuzování. Stupně zdravotního postižení jsou stanoveny v § 9 zákona o státní sociální podpoře a jsou posuzovány dle Vyhlášky č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a pro účely státní sociální podpory má stanoveny tři stupně, které jsou vyjádřeny v procentech. Jestliže činí stupeň zdravotního postižení a) od 20 % do 49 %, jde o nezaopatřené dítě ve státní sociální podpoře dlouhodobě nemocné, b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou. Nepříznivý zdravotní stav posuzuje okresní správa sociálního zabezpečení svým lékařem. Příklad: Sociální příplatek Příklad: Vypočítejte zdali má nárok na sociální příplatek rodina tvořená mužem, ženou a dvěma dětmi ve věku 2 a 4 let, přičemž starší dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jejíž rozhodný měsíční příjem činí 20 tisíc Kč. Stanovení nároku: Částka životního minima otce 2 880 Kč Částka životního minima matky 2 600 Kč částka životního minima 1. dítěte 1600 částka životního minima 2. dítěte 3x1600 Životní minimum rodiny 11 880 Hranice nároku je 2x 11 880 23 760 Rodina splňuje nárok na sociální příplatek Výše sociálního příplatku : 6 400 – (6400 x 20000): (11880 x 2) = 6400 – (128 000 000 : 23 760) = 6400 - 5387 = 1013,- Kč