Výpočet důchodu Od r. 1996 byla zavedena tzv. dvousložková konstrukce důchodu. Ø Každý důchod se skládá ze dvou složek: základní a procentní výměry Ø součtem základní a % výměry dostaneme celkovou výši důchodu Ø základní výměra je stanovena pevnou částkou , která je jednotná pro všechny důchody (výše základní výměry od 1.8. 2008 je 2170,- Kč/měs.) a Ø procentní výměra se stanoví individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. – výše % výměry činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu. Ø výše % výměry se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykovávané po vzniku nároku na důchod a to za každých 90 kalend. dnů o 1,5% výpočtového základu Ø výše % výměry činí nejméně 770,- Kč/měs. Při stanovení výpočtového základu je nutno nejdříve určit: 1) rozhodné období - V případě přiznání důchodu do roku 2016 (včetně) počíná rozhodné období kalendářním rokem 1986 a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, v němž se přiznává důchod. Po roce 2016 rozhodné období bude stanovováno v rozsahu 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se však nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející. 2) úhrn ročních vyměřovacích základů – nejdříve zjistit roční vyměřovací základy za jednotlivé kalendářní roky, které spadají do rozhodného období a vyloučené doby v tomto období - Za roční vyměřovací základ pojištěnce se považuje úhrn vyměřovacích základů za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Součtem těchto ročních vym. základů vynásobených koeficientem nárůstu získáme úhrn ročních vym. základů - Vyměřovacím základem za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku ( vyměřovací základ VZ (zaměstnavatelé – úhrn VZ jejich zaměstnanců; zaměst-ci příjem od zam-ele za výkon zaměstnání; OSVČ – částka, kterou si osoba sama určí ne menší než 50% příjmů po odpočtu výdajů, přičem platí minimální a max. hranice VZ) a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení. - koeficient nárůstu všeobecného vym. základu – slouží k eliminaci vlivu růstu obecné mzdové úrovně – cílem tedy je, aby úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok byl pro výpočet důchodu hodnocen ve výši, která by odpovídala jeho hodnotě při mzdové úrovni před přiznáním důchodu. – aktualizace – zreálnění mzdy. Je stanoven jako podíl všeobec. vym. základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rk, za který se vypočítává roční vym. základ. 3) Vypočte se osobní vyměřovací základ – tímto základem je měs. průměr součtu/úhrnu ročních vym. základů pojištěnce za rozhodné období: úhrn ročních vyměřovacích základů za rozhodné období OVZ = ----------------------------------------------------------------------------------- x 30,4167 počet kalend. dnů v rozhodném období snížený o počet kalend. dnů vyloučených dob v tomto období 4. stanovení výpočtového základu redukcí OVZ - v rámci solidarity vyšších příjmových skupin s nižšími příjmovými skupinami je osobní vyměřovací základ (průměr ročních vyměřovacích základů) redukován. Hranice pro redukci výdělků se podle stanovených kritérií pružně zvyšuje nařízením vlády. K jejich zvýšení dochází vždy k 1.1., pokud % výměra vyplácených důchodů bude od předchozího stanovení hranic redukcí zvýšena alespoň o 5%. Redukční hranice v roce 2009 jsou: * plně se započítává částka do 10 500 Kč, * z částky přesahující 10 500 Kč, nejvýše však do 27 000 Kč, se započítává 30 %, * z částky přesahující 27 000 Kč se započítává 10 %. Procentní výměra důchodu je počítána tak, že za každý rok pojištění do doby dosažení věkové hranice nároku na starobní důchod bude náležet 1,5% výpočtového základu Příklad 1 Muž narozený 15. 1. 1947 požádal o řádný starobní důchod (podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb.). Jeho důchodový věk je 62 let. Tohoto věku dosáhne 15. 1. 2009 a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. OVZ muže za rozhodné období 1986-2008 činí 23 890 Kč. Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu 23 890 Kč následujícím způsobem: * částka 10 500 Kč náleží v plné výši, * k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 890 Kč a částkou 10 500 Kč (13 390 Kč; 2. redukční hranice je 27 000 Kč) = 30 % z 13 390 Kč, tj. 4 017 Kč. Výpočtový základ činí celkem 14 517 Kč (10 500 Kč + 4 017 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, za 45 let pojištění činí tedy procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu, tj. 9 799 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru), a základní výměra 2 170 Kč. Starobní důchod bude celkem ve výši 11 969 Kč. Příklad 2 Zaměstnanec byl účasten důchodového pojištění nepřetržitě od 1. 1. 1969 do 31. 12. 2008 a získal tak celkem 40 let pojištění. Jeho výpočtový základ byl 12 000 Kč. K 1. 1. 2009, tedy 3 roky před dosažením důchodového věku, odejde do předčasného starobního důchodu. Tyto 3 roky znamenají 12 celých a 1 započaté období 90 kalendářních dnů, tj. ztrátu 13 x 0,9 % = 11,7 %. Důchod se v tomto případě vypočítá následujícím způsobem: * základní výměra stejná pro všechny důchody = 2 170 Kč, * procentní výměra = za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tj. 7 200 Kč (1,5 % x 40 let x 12 000 Kč). Výsledná částka se snižuje o 0,9 % i za každých započatých 90 kalendářních dní z doby před dosažením důchodového věku, tj. 1 404 Kč (0,9 % x 13 x 12 000 Kč). Původní částka 7 200 Kč se tedy snižuje o 1 404 Kč a procentní výměra starobního důchodu tak činí 5 796 Kč (7 200 Kč - 1 404 Kč). Celková výše předčasného starobního důchodu bude 7 966 Kč. Příklad 3 Žena narozena 15. 5. 1952, jež vychovala 3 děti hodlá požádat o starobní důchod. Vypočítejte datum od kdy žena má nárok na řádný starobní důchod a spočítejte výši jejího důchodu, když tato žena získala 30 let doby pojištění a její OVZ za rozhodné období činilo 15 000,- Kč. a) datum odchodu do důchodu: normálně 54 let tzn. 1952 + 54= 15.5.2006 – 1995= 11 let rozdíl, tzn. 11 x 4= 44 měs. tj. 3 roky + 8 měs. tzn. 15.5. 2006 + 3r.8m.= 15.1.2010 b) výše důchodu : výpočtový základ: redukce: 10500 + [0,3 x (15 000 – 10 500)] = 10 500 + 1350 = 11 850,- Kč za každý rok pojištění činí 1,5% tzn. 30 x 1,5 = 45% z výpočtového základu: tzn. výše procentní výměry: 0,45 x 11850 = 5332,5 Kč + základní výměra (2170,- Kč) důchod činí : 7502,5 Příklad 4 Vypočítejte datum odchodu do řádného důchodu ženě nar. 15.7.1966, jež vychovala dvě děti a určete rozhodné období pro výpočet výpočtového základu. 1966 + 55 roků = 15.7. 2021 + (26x4)= 15.7. 2021 + 104 měs.= 15.7.2021 + 8 r. a 8 měs.= 15.7. 2029 + 8 měs. = 15.3. 2030 její věková hranice nároku na řádný starobní důchod bude 63 let a 8 měsíců