Metody poznávání a hodnocení dítěte s poruchovým chováním III. Měření chování nežádoucích projevů chování - pozorování Metody hodnocení a analýzy chování žáka Pozorování - základní metoda lJde o druhý krok první fáze behaviorálního managementu lidentifikace problémového chování je preciznější, podrobnější lmůže změnit náš názor na chování žáka ljak často, kde a kdy lumožní stanovit priority intervence lmůže odhalit model chování žáka, který sám nabízí intervenční postupy Zjišťuje se: •stupeň poruchy, ·frekvence nežádoucích projevů chování (NPCH), ·dynamika NPCH, ·upřednostňované způsoby chování popř. NPCH, ·situace, které předchází NPCH atd. l Rámec metod měření chování lAktivita lpozorování a měření aktivity tj. NPCH, ljak často se určité chování projevuje v určitém časovém úseku – jaká je jeho frekvence lČas ljak dlouho se určité chování projevuje v daném časovém úseku Aktivita – pozorování a měření aktivity l Metoda záznamu frekvence popř. metoda fajfkování = tally method l l Zjišťuje, jak často se určité chování projevuje v určitém časovém úseku – jaká je jeho frekvence l za předem zadaných podmínek (přesně stanovený časový úsek). l l Cíleně se zaznamenává pouze chování předem určené. l Základ metody l ·Sledované chování je zaznamenáváno (odfajfkováno) vždy, když se objeví v daném časovém úseku. ·Záznam o chování je opakován podle předem dohodnutých pravidel. l Příklad: Pozorované chování: hlasité nekontrolované výkřiky Délka pozorování: 30 minut Záznamy: 9krát Výpočet frekvence: Počet výskytu chování = 9 Čas 0,5 = 18 za hodinu Pozorování 1: 10 incidentů za 30 min. 20/hodinu Pozorování 2: 22incidentů za hodinu 22/hodinu Pozorování 3: 5 incidentů za 15 min. 20/hodinu Pozorování 4: 18 incidentů za 60 min. 18/hodinu Průměr: 20 incidentů Užití metody la) určení frekvence chování lb) porovnání frekvence chování v různých situacích lc) k vyhodnocení, zda je nezbytné věnovat chování pozornost, zda je jeho frekvence natolik vysoká. lNPCH – vykřikování, vstávání z místa, neadekvátní afektivní reakce, házení věcmi, bušení do lavice apod. l Omezení metody l ·sleduje chování, které se vyskytuje vysoce frekventovaně – klepání perem, houpání na židli, rozptyl pozornosti apod. ·nevhodná při sledování více projevů nevhodného chování (je třeba více pozorovatelů nebo rozdělit projevy chování) l Výhody metody ·užití ve třídě při výuce, nepotřebuje žádné speciální nástroje ·nepřekrývá se s výukovými aktivitami, nezatěžuje výuku ·může být užita při analýze široké škály NPCH ·vede naší pozornost přirozeným způsobem k výraznějším projevům nežádoucího chování ·může být podkladem pro dlouhodobé záznamy o chování žáka Zásady při užití metody (fajfkování) měření aktivity - průvodce lIdentifikace a definování chování pro sledování lDostatek znalostí o chování žáka lRozhodnutí o způsobu pozorování lRozhodnutí o osobách – pozorovatelích lKalkulace incidentů lVytvoření diagramu NPCH Metoda pozorování v čase lPozorujeme průběh výskytu určitého chování. lMetoda intervalového vzorku – sleduje, jak často se pozorované chování (NPCH) vyskytuje v předem určených časových intervalech. lMetoda časového vzorku - sleduje časový poměr mezi nežádoucím (sledovaným) a požadovaným chováním. Metoda intervalového vzorku lV jednom týdnu - pozorování 15 minut denně v hodině matematiky. l 15 minutový úsek je rozdělen na 3 pětiminutové intervaly. l 1. bude na začátku hodiny, 2. uprostřed, 3. na konci. l Důvodem je podchytit reprezentativní profil chování v hodině. l Každý pětiminutový blok je dále rozdělen na jednominutové sekce. lŽák je sledován v pětiminutovém bloku a na konci každé minuty se zaznamenává, zda se sledovaný projev chování objevuje – lekování (L), šaškování (Š)- když se neobjevuje, záznamový arch zůstává prázdný. l Získáme časovou proporci času – úkol, lelkováním, šaškováním. lKdyž se všechna pozorování v týdenním úseku zprůměrují, získáme přesný výsledek, který odráží, kolik času v hodině matematiky věnuje žák šaškování a lekování na úkor školní práce. Zásady při užití metody intervalového vzorku – průvodce1 l Přesně definovat chování, které má být pozorováno l chování výskyt alespoň několik sekund l l Rozhodnout, zda bude sledován jeden nebo více projevů chování l určit jednoduchý kód pro rozlišení l l Udělat rozhodnutí o časových relacích l Kdy se bude pozorování realizovat. l Zda bude realizováno ve více blocích. l Jaký interval bude sledován každý den. l l kombinace – např.5min blok může být rozdělen do deseti 30sekundových intervalů nebo pěti 1minutových atd. Zásady při užití metody intervalového vzorku - průvodce2 lRozhodnout o formě záznamu dat l záznamový arch (protokol) l způsob záznamu l lPozorování provádět pouze v předem dohodnutých časových blocích l mimo tyto bloky konfliktní chování nezaznamenávat l lKalkulace incidentů l průměr sledovaných projevů chování l lVytvoření diagramu NPCH l tabulka nebo graf, l po provedené intervenci jsou tato data podkladem pro vyhodnocení její účinnosti Metoda časového vzorku lCílem je zjistit časový poměr mezi nežádoucím projevem chování a chováním, které je vyžadováno. lPrůběh pozorování: ¡v pravidelných intervalech určitého časového úseku (většinou v době vyučovací hodiny). ¡intervaly mohou být např. 5 nebo 10 minut ¡záznam výskytu nebo absence sledovaného chování Příklad užití Problém žáka: Zírání z okna,lelkování lPozorování metodou časového vzorku lKaždých 5 minut učitel žáka sleduje, když „zírá“ zaškrtne okénko v záznamovém archu. lNa konci sledovaného časového úseku můžeme propočítat, jaký je poměr mezi „zíráním z okna (NPCH) a ostatním chováním. lPočet sledovaných časových úseků 10 lVýskyt NPCH 6 l lVýpočet: Počet výskytu NPCH : počtem intervalů l 6 : 10 = 0,6 = 60% l l Závěr: Žák tráví 60% času zíráním z okna. Výhody užití metody časového vzorku lMůže být užita poměrně jednoduše v průběhu vyučování nebo celého dne. lMůže se různě přizpůsobovat potřebám podle charakteru chování, které má být sledováno i podle profesní zručnosti pozorovatele. lMůže se sledovat souběžně více než jeden typ NPCH. lDává možnost poměrně přesného odhadu chování, aniž by byla náročná na dlouhodobé sledování. Zásady při užití metody časového vzorku – průvodce 1 l1)Přesně definovat chování, které má být pozorováno lSledovat lze pouze chování, které se vyskytuje alespoň několik sekund. l2)Rozhodnout o podmínkách pozorování lRozhodnout, kolik jevů chování se bude pozorovat. lUrčit jednoduchý kód pro jejich rozlišení. lUrčit časový úsek pozorování a interval. Např. v jedné hodině po pětiminutových intervalech. l3)Rozhodnout o formě záznamu dat lZáznamový arch (protokol), lZpůsob záznamu, zpravidla se pořizuje pouze zaškrtáváním Zásady při užití metody časového vzorku – průvodce 2 l4) Rozhodnout o signálech lJaký signál (např. budík) bude pozorovateli pomáhat dodržovat termíny pro pozorování. l5) Záznamy – evidence lZáznamy dělat pouze v dohodnutých časech, mimo ně si NPCH nevšímat. l6) Kalkulace incidentů lNa konci pozorování spočítat poměr chování sledovaného a chování ostatního. l7) Vytvoření diagramu NPCH lZanést NPCH do tabulky nebo grafu, aby mohla být lvyhodnocena účinnost intervence. l Příklad užití metody časového vzorku Pozorování - sledování více projevů NPCH Podmínky: 50 minut/den, 5 minutový úsek 1 týden Ch: A=vykřikování, B= fyzický atak na spolužáka, C=dumlání palce lVykřikování 11 = 22% l 50 lkopání, šťouchání, strkání spolužáků l 19 = 38% l 50 ldumlání palce 18 = 36% l 50 celkově: 96% Jiné metody diagnostiky lMetoda proporce lpoměr mezi dvěma určitými způsoby chování lNapř.jak často žák nepracuje podle instrukce dané lučitelem. lZjišťujeme poměr mezi všemi zadanými instrukcemi la chováním žáka, kdy se podle nich neřídil. Vždy, lkdyž je vydán pokyn učitele, sledujeme žáka, jestli lse podle něj chová. Jestli ne, uděláme si záznam. lVýpočet poměru je pak následující: l Počet pokynů l Počet záznamů x 100 = l Metody přímého pozorování u chování, které se nedá přehlédnout, zaměnit l M. pozorování celé třídy l Metoda časového vzorku l Užívá se, když chce učitel změnit chování skupiny. l Jde například o vytvoření časového vzorku o lelkování při ukončování písemného úkolu. l Učitel spočítá žáky, kteří ztrácí čas čekáním na to, až jiní úkol dokončí, zprůměruje ztrátový čas (lelkování). l Situaci řeší např. zadáním alternativních úkolů a po zavedení nového způsobu práce si zkontroluje, zda mělo jeho nové řešení efekt. M. pozorování celé třídy 2 lMetoda vzorku aktivit lpři sledování žáků, kteří ve třídě vykřikují atd. lkaždý žák, který vykřikuje, dostane značku lzáznamy se dělají v časových úsecích předem stanovených lMetoda souhrnného časování lpokud chceme změnit chování, které se týká celé třídy. lnapř. jestliže je problém podchytit pozornost žáků na začátku, konci hodiny lpomocí stopek učitel měří, jak dlouhý je interval mezi jeho pokynem a započetím pracovní činnosti posledního žáka