Syndrom vyhoření u speciálněpedagogických pracovníků – psychopedů. Vymezení předmětu a cíle výzkumu. Syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků je v současné době velmi aktuální téma, zejména v problematice speciální pedagogiky. V posledních letech dochází ke změnám vzdělávání intaktních jedinců i jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami. Nároky na práci pedagogických pracovníků vzrůstají, přitom práce pedagogů není ve většině případech dostatečně ohodnocena. Povolání učitele je ze strany veřejnosti často bráno jako náročné a stresující, ale bývá také poukazováno na krátkou pracovní dobu a dva měsíce prázdnin. Je však nutné zdůraznit, že pedagog nemá prázdniny, ale řádnou dovolenou, na kterou má ze zákona právo každý pracující občan, a že pracovní doba pedagoga je složena z přímé a nepřímé práce u dětí. Profese pedagoga je velmi náročná a vyžaduje profesionalizaci, celoživotní učení i určité nároky na osobnost učitele. Nízká mzda a malá pravděpodobnost kariérního postupu způsobuje také masivní nárůst feminizace ve školství. Syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků má vliv na kvalitu života učitelů i žáků. Vlivem stresu se u pedagogů často vyskytuje kardiovaskulární onemocnění (Havlíková, Kopřiva, Mayer, Vildová a kol, 1998) a jiné zdravotní problémy. Až 80% učitelů užívá pravidelně léky na uklidnění (Průcha, 2002). Zdravotní a psychický stav učitelů pak negativně ovlivňuje práci s dětmi. Cílem diplomové práce je analýza příčiny a míry intenzity výskytu příznaků syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků – psychopedů, kteří působí v Mateřských školách speciálních, Základních školách praktických a Základních školách speciálních ve Zlínském kraji. Základní výzkumná otázka. Jsou absolventi pedagogických škol málo připraveni na práci ve školství a proto se setkáváme se syndromem vyhoření i u mladších pedagogických pracovníků[u1] ? Vedlejší výzkumné otázky. Mají pedagogové ze své práce radost nebo je pro ně vykonávání práce stresující? Jsou nervózní a nechají se ovlivnit okolím? Je stres ovlivněn věkem a zkušenostmi pedagoga? Výzkumná strategie. Pro svou práci jsem zvolila kva[INS: ntit :INS] [DEL: lit :DEL] ativní výzkum. Budu pracovat s velkým výzkumným vzorkem, výsledky budou vyhodnoceny procentuálně. Výzkum provedu technikou dotazníkového šetření s využitím dalších výzkumných technik –[DEL: nestandardizovaný :DEL] rozhovor, pozorování. Zpracováním údajů získám potřebná data pro zjištění verifikace/falzifikace stanovených hypotéz. Pro větší přehlednost převedu vyhodnocená data do tabulek a grafů. Jako dotazníky jsou zvolila 3 [DEL: standardizované :DEL] dotazníky. Otázky jsou přesně formulovány, jako odpověď slouží čtyřstupňová škála. První dotazník WCQ, jehož autory jsou S. Folkman a R. S. Layarus obsahuje 65 otázek. Dotazník se zaměřuje na reakce osob na nepříjemné a stresující situace. Další dotazník obsahuje 40 otázek, zjišťuje psychické vlastnosti a charakteristiky dotazovaných osob. Autory jsou C. D. Spielberger, J. Strelau, M. Tzsarczyk a K. Wrzesniewski. Poslední částí je dotazník (Maslach Burnout Investory) vytvořený Ch. Maslachovou, skládající se z 25 otázek vyjadřujících vztah člověka k sobě samému a jeho práci. Teoretická hypotéza. H1: Pedagogové s malými pracovními zkušenostmi mají menší schopnost ovládat se v situacích, které jsou stresující, zatímco učitelé s dlouhodobou praxí ve školství jsou spokojenější a méně nervózní. [u2] Praktické hypotézy a výzkumné otázky. H1: Schopnost ovládat se ve stresových situacích se zvyšuje s rostoucí pedagogickou praxí. · V těžkých situacích se umím ovládat. (otázka č.24, dotazník č.3) · 1- velmi často, 2 – někdy, 3 – málokdy, 4 – nikdy. H2: Méně zkušení učitelé se nechají více ovlivnit okolními událostmi. · Snažím se o to, aby některé události příliš neovlivňovali mé pocity (otázka č.53, dotazník č.1) · 1- každopádně ano, 2 – spíše ano, 3- spíše ne, 4 – každopádně ne. H3: S odpracovanými lety se snižuje nervozita pedagogických pracovníků. · Jsem nervózní. (otázka č.12, dotazník č.2) · 1 - skoro nikdy, 2 – někdy, 3 – často, 4 – skoro vždycky. H4: Učitelé s dlouholetými zkušenostmi jsou ze své práce spokojenější. · Po práci s mými dětmi se cítím spokojený/á. (otázka č.21, dotazník č.3) · 1- velmi často, 2 – někdy, 3 – málokdy, 4 – nikdy. Operacionalizace. Pracovní zkušenosti – indikátorem jsou odpracované roky ve školství. Stres – indikátorem je schopnost ovládat se, pracovní spokojenost, nervozita. Výzkumný vzorek. Jako výzkumný vzorek jsem si zvolila pedagogické pracovníky Mateřských škol speciálních, Základních škol praktických a Základních škol speciálních ve Zlínském kraji. Pro tento kraj jsme se rozhodla proto, že zde mám trvalé bydliště a během své pedagogické praxe jsem několik pracovišť osobně navštívila[u3] . Příklady otázek a odpovědí. Dotazník WCQ (S. Folkman, R. S. Lazarus) 43 Snažím se nebrat danou situaci vážně 1 2 3 4 44 Říkám někomu o mých pocitech 1 2 3 4 45 Nevzdávám to, bojuji o to, po čem toužím 1 2 3 4 46 Obviňuji jiné lidi 1 2 3 4 47 Přivolávám zkušenosti z minulosti, když jsem byl v podobné situaci 1 2 3 4 48 Vím, co mám dělat, a proto se velmi snažím, aby se všechno zdařilo 1 2 3 4 49 Nechci si připustit, že se něco děje 1 2 3 4 50 Slibuji si, že přístě to bude jiné 1 2 3 4 51 Dívám se na problém z různých stran 1 2 3 4 52 Jsem s tím smířený, protože se nedá nic dělat 1 2 3 4 53 Snažím se o to, aby některé události příliš neovlivňovali mé pocity 1 2 3 4 54 Moc bych chtěl změnit to, co už se stalo 1 2 3 4 55 Měním se 1 2 3 4 56 Představuji si lepší situaci, než ta ve které se v současné době nacházím 1 2 3 4 57 Moc si přeji, aby byla daná situace co nejdál od mne nebo aby už byl konec 1 2 3 4 58 Sním o tom, jak by mohlo být lépe 1 2 3 4 Stupně reakce: 1- každopádně ano 2- spíše ano 3- spíše ne 4- každopádně ne Problémy při výzkumu. Největším problémem při výzkumu bude pravděpodobně návratnost a použitelnost vyplněných dotazníků. Řada pracovníků považuje vyplnění dotazníků za zbytečné a zatěžující, nejsou ochotni spolupracovat a návratnost dotazníků tak velmi klesá. Někteří učitelé mají obavy z možného zveřejnění výsledků, přestože je dotazník anonymní. Dalším problém je použitelnost dotazníků. Nesprávně vyplněné dotazníky, např. dotazníky s nevyplněnými údaji o pedagogické praxi, taktéž není možné využít. Literatura. ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X KREJČÍŘOVÁ, O. Speciální pedagogika mentálně retardovaných. In Renotiérová, M., Ludíková, L., Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0646-2 HAVLÍKOVÁ, M., KOPŘIVA, P., MAYER, I., VILDOVÁ, Z. a kolektiv Program podpory zdraví ve škole. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-263-7 MYRON, D. R.. Syndrom vyhoření. Praha: Návrat domů, 2004. ISBN 80-7255-074-8 PIPEKOVÁ, J. Humanizační trendy v edukaci jedinců s mentálním postižením. In Vítková, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika, Integrace školní a speciální. Brno: Paido, 2004a. ISBN 80-7315-071-9 PIPEKOVÁ, J. Pedagogika osob s mentálním postižením – psychopedie. In Vítková, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika, Integrace školní a speciální. Brno: Paido, 2004b. ISBN 80-7315-071-9 POLÁK, M. Pracovní podmínky učitelů a syndrom vyhoření In Pedagogická orientace. Brno: Česká pedagogická společnost, 2004. ISSN 1211-4669 PRŮCHA, J. Učitel, Současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-621-7 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, R., MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8 SILLAMY, N. Psychologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0249-1 VALENTA, M.,MÜLLER, O. Psychopedie. Praha: Portál, 2003. OSBN 80-7320-039-2 . [INS: Zajímavé téma, doporučuji zpřesnit formulace, klidně přidat ještě jiné hypotézy ( o vlivu jiných faktorů na syndrom vyhoření – co třeba rodinné zázemí? Vzdělání? Atd. :INS] [INS: ), dopodrobna rozepsat konceptualizaci a operacionalizace. Vcelku ale zdařilé. :INS] ________________________________ [u1]Zkuste zformulovat šikovněji [u2]Zjednodušte. [u3]Na jakou populaci budete zobecňovat? Jak budete zkoumané jednotky kontaktovat? Kolik jich bude?