SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Sociální skupina – hierarchie sociálních vztahů
a metody zjišťování
 Každý člen skupiny zaujímá v sociální hierarchii
skupiny konkrétní pozici,
 pozice mj. závisí:
 na tom, do jaké míry je konkrétní člen skupiny pro svou
skupinu důležitý;
 pozice souvisí i s konkrétními vlastnostmi člena skupiny;
 se složením i velikostí skupiny
 s cíli a hodnotami skupiny;
 s činností, která se ve skupině odehrává.
Sociometrie
 Autor metody - J. L. Moreno;
 zjištění struktury vzájemných vztahů v malé skupině
(intenzita, polarita)
 cesta ke zjištění sympatií, antipatií
 člen skupiny hodnotí pozici jiného člena ve skupině (nebo i svoji pozici)
 formulace sociometrické otázky
 („S kým bych chtěl jet na výlet?“ „Vedle koho bych chtěl sedět?“)
 Odpovědí je jméno člena(ů) skupiny
Více mj. na http://en.wikipedia.org/wiki/Sociometry
Zásady sociometrie
 Moreno formuloval tyto zásady sociometrie
a) musí být vymezeny hranice skupiny,
b) osoby ve skupině se musí dobře znát,
c) jasně formulovaná otázka,
d) důvěryhodnost osoby zajišťující sociometrii,
e) pravidla týkající se počtu - otázek, možností voleb,
negativní volby
Zpracování dat – sociometrická matice
 Různé možnosti, nejběžnější:
 sociometrická matice
 hodnocení: zaznamenáváme volbu
(+,-) nebo intenzitu (1-5)
1 2 3 4 + -
1 + - + 2 1
2 + + 2 1
3 - - + 1 2
4 - - + 1 2
1 1 2 2 6 6
– řádky: označujeme provedené výběry (jakou osobu
volila; za předpokladu že nemáme omezený počet
výběrů zavádíme na pravé straně sumaci provedených
výběrů – zaangažovanost)
– sloupce: sociometrický status, přehled o obdržených
výběrech, sumace získaných výběrů
Další způsoby zpracování - sociogram
časté grafické zpracování tzv. sociogram:
 neuspořádáný sociogram:
 u skupin do 10 osob (přehlednost),
 zásady: osoby vzájemně se volící situujeme blíže k sobě,
 čáry symbolizující výběry se nemají protínat
 terčový sociogram:
 kružnice - podle počtu voleb
umísťujeme členy skupiny do
jednotlivých mezikruží,
 vzájemně se vybírající osoby
umísťujeme blíže k sobě
– Pozn. lze vytvářet nejen sociogramy pro skupinu, ale i individuální osobu,
pro kterou děláme sociogram dáme doprostřed a pak postupujeme
stejně jako u neuspořádaného sociogramu
Dotazníky (třída) - SORAD
 Sociometricko-Ratingový Dotazník (SORAD)
 originální a široce používaná česká metoda (Vl. Hrabal)
 zjišťování dvou základních dimenzí, které postihují snahu po
uspokojení základních sociálních potřeb:
 dimenzi oblíbenosti – sympatie (potřeba přijetí)
 dimenzi vlivu (potřeba prestiže)
 jmenný seznam třídy, škála 1-5
 Kdo má ve třídě jaký vliv – zvlášt u mladších žáků je dost obtížné tuto poměrně
abstraktní kategorii vysvětlit
 Kdo je ve třídě jak oblíben – k oblibě žáci ještě doplňují slovní vyjádření na
zdůvodnění volby
Souhrn
 Pořadí obliby vyjadřuje míru emocionálního přijetí žáka třídní skupinou. Na špičce
jsou zpravidla žáci, kteří dokážou ostatním poskytnout největší míru emocionální
podpory. Ti, kteří jsou na vrcholu pořadí, se také ve třídě zpravidla nejlépe cítí.
 Nejzávažnějším zjištěním je to, kteří žáci skupinou přijímáni nejsou a hlavně jak
daleko jsou od ostatních, tj. do jaké míry jsou ve třídě izolováni. Emocionální izolace
je pro dítě velice tíživá a tyto děti většinou potřebují pomoc ze strany dospělých.
 Přesto zjištění, že ve třídě máme žáky, kteří jsou méně oblíbeni než ostatní, nemusí
být důvod k okamžitému řešení. Ratingové uspořádání znamená, že v pořadí je
vždy někdo první a někdo poslední.
(Z. Hajd Moussová)