Daltonský plán a Winnetská soustava Daltonský plán oZakladatelkou daltonského plánu byla Helen Parkhurstová o(*1886 ,+1973) Co je daltonský plán? ·Dalton nenà metoda, nebo systém. Dalton znamená vliv. ·Helen Parkhurstová · ·Daltonský plán navrhla Helen Parkhurstová           v Daltonu kolem roku 1920. Co je daltonský plán? · · ·Alternativnà přÃstup k vyučovánÃ, který se soustředà na vývoj žáka jako individuality pomocà „řÃzené sebevýchovy“ o Historie, vývoj oHelen Parkhurst vyučovala původně na jednotřÃdnà škole ve Wisconsinu v USA – v roce 1905 tady jako začÃnajÃcà učitelka poprvé volà způsob vzdělávánÃ, přizpůsobený individuálnà potřebě žáka namÃsto "frontálnÃho" způsobu vyučovánÃ. oOd roku 1911 organizovala vyučovánà 8 -12 letých žáků, aby se vyrovnala s jejich individuálnÃmi problémy. oPoté vÃce jak čtyři roky – během let 1913-1915 - pobývala v Evropě . Tady spolupracovala s Marià Montessoriovou od nÞ zÃskala důležité podněty pro svou vlastnà školu a prohlubovala své pedagogické vzdělánÃ. Toto setkánà ji velmi ovlivnilo. o Historie, vývoj oNásledně se vrátila do USA a v roce 1919 založila ve městě Daltonu (stát New York) Dětskou universitnà školu o oÅ kola byla později přejmenována na Dalton School o oJednalo se o střednà experimentálnà školu pro chlapce a dÃvky (High School for Boys and Girls). o oHelen Parkhurstová zde realizovala svůj pohled na vzdělávánà mládeže. Tato Å¡kola funguje dosud spolu s dalÅ¡Ãmi institucemi vÅ¡ude po světě. o o oZáhy se vyučovánà podle daltonského plánu rozÅ¡Ãřilo v Anglii a v průběhu 20. let se dále Å¡Ãřilo v ČÃně, Japonsku, Sovětském Svazu a prostřednictvÃm Kanady, Austrálie, Indie a Jihoafrické republiky i do dalÅ¡Ãch zemà světa. V Evropě byl s velkým úspěchem zkouÅ¡en v NizozemÃ, Polsku. o oDaltonský plán nezÃskal žádný větÅ¡Ã ohlas ve své mateřské zemi (USA). Teoretické základy a praxi své reformnà školy vyložila autorka v knize Education on Dalton Plan (Výchova podle Daltonského plánu) – kniha vyÅ¡la v roce 1923 v Londýně a byla přeložena do řady cizÃch jazyků. Základnà principy Základnà principy oVolnost (svoboda) - nejedná se o absolutnà svobodu. Žák se učà sám nakládat se svým časem, má svobodu výběru metody, času a mÃsta, kdy a kde se bude učivu věnovat. oSamostatnost - žák se učà jednat samostatně, má totiž za své vzdělánà spoluzodpovědnost. K samostatnosti nutà i prvek volnosti. oSpolupráce – žák si může vybrat při řeÅ¡enà úkolů                           i spolupráci s ostatnÃmi. Ve Å¡kolnà komunitě je posilována spolupráce mezi starÅ¡Ãmi a mladÅ¡Ãmi žáky a samozřejmě mezi žáky a učitelem. o Svoboda a zodpovědnost oSvoboda umožňuje žákovi vybrat si, který úkol splnà dřÃve a který později. o oDěti si po dostatečném vysvětlenà organizujà celý blok úkolů samy. o oPlnà několik typů předem zadaných úkolů, mohou si vÅ¡ak vybrat pořadà a tempo, které jim vyhovuje. o oRozhodnou se, co splnà hned, co naopak až na závěr a kolik času danému úkolu věnujÃ. o oZvolà si mÃsto pro práci, pomůcky, rozmyslà se, s kým budou spolupracovat. o oUčitel předává část zodpovědnosti žákovi. To znamená, že žák je spoluodpovědný za konečný výsledek, ale také za způsob, jakým ho bude dosaženo. o o Samostatnost oProstřednictvÃm tohoto principu se děti učà spoléhat samy na sebe. o oMožnost samostatné práce ovlivňuje motivaci žáků. (Žáci jsou sami rádi aktivnÃ.) o oSamostatnost je také důležitým didakticko-organizačnÃm faktorem. (Jestliže žáci mohou samostatně pracovat, dělajà tak na vlastnà úrovni a učitel má vÃce času pomáhat těm, kteřà jeho pomoc potřebujÃ.) o oŽáci se musà samy rozhodovat, nevyžadovat pomoc učitele pokaždé, když si nevà rady, nespoléhat vždy na spolužáky v okolÃ. o oZpočátku je toto vÅ¡e pro děti obtÞné, protože musà zvládnout své úkoly bez cizà pomoci, ale postupně začÃnajà být vedeny k samostatnosti i k sebekontrole. o Spolupráce oSpolupráce spočÃvá v možnosti poradit se, pokud děti nevědÃ, kde hledat potřebnou informaci. o oPomocà učenà se spolupracovat si žáci vytvářà sociálnà a demokratické vědomÃ. o o oRozliÅ¡ujeme dvě formy skupinové spolupráce: o o1) Kooperativnà skupiny – žáci plnà zadaný úkol společně ve dvojici nebo ve skupinkách po třech či čtyřech. o o2) Pomocné skupiny – žáci plnà zadaný úkol samostatně, ale pokud něčemu nerozumÃ, mohou se zeptat spolužáka. o Pět klÃčových bodů spolupráce (podle Ebbense) o1)  Pozitivnà vzájemná závislost – úkol je formulován tak, že k dosaženà dobrého výsledku se žáci navzájem potřebujÃ. o2)  Individuálnà zodpovědnost – každý člen skupiny je zodpovědný za vlastnà přÃnos a za celkový výsledek. o3)  Schopnost oboustranné komunikace – obsah zadánà vyzývá ke spolupráci a podporuje vzájemnou komunikaci. o4)  Sociálnà pohotovost – ke vzájemné spolupráci je nezbytně nutná a bude zhodnocena. o5)  Pozornost ke skupinové práci – po splněnà úkolu, který je určen ke společnému zpracovánÃ, probÃhajà závěrečné pohovory věnované jak obsahu, tak i procesu spolupráce. o Způsoby práce oDlouhodobé úkoly oHouse oLaboratoř oProdloužená pozornost oMnohé dalÅ¡Ã dÃlčà metody... o Dlouhodobé úkoly oJedna z nejdůležitějÅ¡Ãch částÃ. Žák dostane dlouhodobý úkol. oMá stanovený cÃl a aby se k němu dostal, musà si osvojit pečlivé časové plánovánÃ. oÚkol nenà jen soubor aktivit, ale vzdělávacà projekt, na kterém se podÃlà i učitel. Jeden z významů základnÃho principu spolupráce. oSoučástà každého takového úkolu je základnà materiál a soubor možných metod, které si může žák vybrat (princip svobody). oDalšà částà úkolu jsou pak extra aktivity navÃc např. pro ostatnà žáky. oÚkol je zavrÅ¡en testem nebo zkouÅ¡kou. Teprve po dokončenà jednoho úkolu smà žák uzavřÃt smlouvu na dalšà úkol. o House oTento prvek posiluje komunitu žáků a pomáhá jim zÃskávánà lepÅ¡Ãch sociálnÃch dovednostÃ. oŽáci se sdružujà do „kmenové“ třÃdy. Každý den na začátku vyučovánà spolu diskutujà o záležitostech Å¡koly   a svých problémech. oV Daltonu je tento prvek velmi podporován. Na nižšÃm stupni jsou združeny děti ve stejném věku. Na vyÅ¡Å¡Ãm stupni pak spÃÅ¡e žáci stejných zaměřenà z různých ročnÃků. Na střednà škole (high school) spolu pak bydlÃ. oTřÃdnà učitel je zároveň něco jako trenér. ČÃm jsou žáci starÅ¡Ã, tÃm se učitel měnà v coache a předává zodpovědnost za vzdělávánà na žáka. o Laboratoř oNepředstavujte si chemickou laboratoř. oJde o zvláštnà předem stanovenou hodinu, kdy se žáci věnujà pouze svým projektům. Pracujà svým tempem a svou metodou. oTyto hodiny je třeba dopředu dobře časově naplánovat, protože sloužà jako konzultace. oUčitel vstupuje do procesu jen na požádánÃ. o Odložená pozornost oČeská verze Laboratoře. oJde o učitelem určený čas v normálnà hodině běžného vyučovánÃ, kdy učitel „nenà k dispozici“   oŽáci musà pracovat samostatně. Na nižšÃch stupnÃch se na katedru postavà dohodnutý symbol (plyšák, mÃček,…), který „nedovoluje“ žákům spolupracovat s učitelem Učitel oDaltonský plán nenà pro vÅ¡echny. oUčitel je pro daltonský plán zásadnÃ. oVyhovuje kreativnÃm učitelům. oPro Dalton je zásadnà komunikace mezi učiteli                a samozřejmě mezi učitelem a žákem. oUčitel se musà vzdát dominantnÃho postavenà ve třÃdě. o Učitel plnà následujÃcà úkoly oSpolu s žáky připravuje pracovnà plán, testy           a pÃsemky oÚzce spolupracuje s ostatnÃmi učitely a rodiči oKomunikuje s žáky o učivu v hodinách i mimo ně oPomáhá žákům s dalÅ¡Ãm výběrem studia o Charakteristické rysy o oH. Parkhurstová rozdělila učebnu do předmětových okrsků (subject corners) podle ročnÃků a vybavila je potřebnými pomůckami o oje zruÅ¡en tradičnà systém vyučovacÃch hodin i organizace žáků ve věkově homogennÃch třÃdách, což umožňuje žákovi postoupit v některém kurzu výše či nÞe o ovyučovánà je založeno na individuálnà práci žáků za použità vhodných pomůcek a knihovny o ožáci pracujà v odborných učebnách podle individuálnÃch plánů za poradnà asistence učitele Charakteristické rysy oneruÅ¡Ã se osnovy, učivo je dáno učebnÃm plánem     a je rozděleno na 10 kontraktů, které majà být během Å¡kolnÃho roku osvojeny (10 měsÃců) o okaždý žák uzavÃrá s učitelem smlouvu a stvrzuje ji svým podpisem → dostává program práce na jeden měsÃc (pro každý předmět zvlášť) o ona začátku roku se program pro jednotlivé žáky sestavà na základě testem zjiÅ¡těného nadánà a stavu vědomostà každého dÃtěte o Tento program práce obsahuje úkoly, které má žák splnit a návody, jak má pracovat o úvod (seznámenà s úkolem) o předmět (stanovenà učiva, kterého se úkol týká) o problémy (otázky a úkoly pro žáka) o pÃsemná práce (úkoly, které musà žák zpracovat pÃsemně) o pamětnà úkoly o konference (témata a termÃny společných porad žáků a učitelů) o literárnà odkazy (konkrétnà odkazy na knihy, časopisy a dalÅ¡Ã studijnà prameny o ekvivalenty (kolik bodů si žák připisuje během práce za vyřeÅ¡enà určitých úkolů) o studium vývěsek (upozorňuje žáka, čeho si má vÅ¡Ãmat na nástěnkách - mapy, obrazy aj.) o oprogram obsahuje minimálnÃ, normálnà a maximálnà výkony, kterých je třeba v určitém čase dosáhnout ožák začne libovolným předmětem podle vlastnÃho uváženà         a postupuje svým vlastnÃm tempem oněkteré předměty se ale nadále vyučujà hromadnou formou (např. tělesná výchova, hudebnà výchova, náboženstvÃ) oneukládajà se domácà úkoly ona každodennÃch společných setkánÃch (30-40 minutových konferencÃch) žáci hovořà o výsledcÃch své práce Žák má k dispozici: ostrukturované pracovnà návody obibliografické údaje opokyny oodborné pracovny (žáci mohou přecházet z jedné pracovny do druhé) Pensum onejviditelnějÅ¡Ã znak oučebnà obsahy, které by měl žák za určité obdobà zpracovat, zvládnout nebo se v nich jinak orientovat. ovýznam: Žák mám mÃt celkový přehled o veÅ¡kerém vyučovacÃm obsahu v jeho ročnÃku pro jasnějÅ¡Ã konečný cÃl vyučovánÃ. omusà zcela jasně řÃkat, co je a bude vyžadováno a s jakými obtÞemi se mohou žáci setkat. omůže mÃt různé podoby – procvičovacÃ, učebnÃ, kreslenÃ, samostatného zpracovánà tématu. Pensum oJe vyvěšeno na speciálnà nástěnce, která může mÃt řadu grafických podob oSystém barev symbolizujÃcÃch dny v týdnu oBarva ukazuje, v který den se dÃtě úspěšně zabývalo určitým předmětem o oÅ kolnà zvoněnà daltonské vyučovánà nenaruÅ¡uje. o Role učitele oučitel se věnuje pouze jednomu předmětu oplnà úlohu poradce, laboranta a hodnotitele osestavuje úkoly pro žáky ozadává měsÃčnà plány oseznámà žáka s úkolem a upozornà na dÃlčà problémy ousměrňuje práci žáků oudržuje nezbytný sociálnà kontakt ozajiÅ¡Å¥uje společnou práci žáků ořÃdà pracovnà konference ovede osobnà graf každého žáka i graf třÃdy ovede podrobné záznamy o žákově individuálnÃm postupu okontroluje zvládnutà učiva o Smysl daltonského plánu ostálá modernost a dobová aktuálnost, velmi dobrá    a funkčnà přÃprava pro občanský život v pospolitosti ostatnÃch lidà ozpůsob životnà cesty nebo nabÃdka pro pojetà života o opřednosti ve sféře omorálnà (pocit odpovědnosti za vlastnà rozvoj) osociálnà (odmÃtánà závisti, učenà se spolupráci, odmÃtánà uniformity) opedagogické (aktivizace žáků, změna vztahů ve Å¡kole) odidaktické (rozvoj samoučenà žáků, neblokovánà dobrých nebo slabých žáků, zvýšená motivace k učenÃ) Co bylo daltonskému plánu vytýkáno onedostatečné opakovánà učiva onesystematické zÃskávánà poznatků opřevaha knižnÃho zÃskávánà poznatků ochybà činnosti, které by učily žáky naslouchat a komunikovat oučivo je s žákem málo prodiskutováno ochybà učitelovo výchovné působenà ožáci majà málo přÃležitostà ke společným činnostem opřeceňujà se žákovy volnà vlastnosti, aktivita a zájem Plusy a mÃnusy oVariabilita vyučovánà oVýchova ke svobodě oVýchova k zodpovědnosti oVýchova ke spolupráci o oNedostatečné opakovánà látky oNesystematičnost oPřÃliÅ¡né spoléhánà na žákovu samostatnost. o Jak vypadá daltonská třÃda? o oUspořádánà lavic by mělo umožňovat pohyb po třÃdě, skupinovou i samostatnou práci. oNěkde se lavice na potřebnou dobu přemisÅ¥ujÃ. o Jak probÃhá daltonská výuka? oV českých Å¡kolách se vyučuje pouze v daltonských blocÃch např. třikrát týdně jednu vyučovacà hodinu. oBlok je věnován procvičovánà a opakovánà látky. Děti si vybÃrajÃ, kterému předmětu se budou věnovat a plnà úkoly povinné, nepovinné a tzv. extra úkoly navÃc. oOpÃrajà se o literaturu nebo o pomoc spolužáka. oŘeÅ¡enà úkolů bývá vyvěšeno ve třÃdě pro snadnou sebekontrolu a splněnà úkolů děti zaznamenávajà na přehledné tabule, dÃky nimž vidà i učitel kolik a jaké práce komu zbývá. Daltonské prostředky ve vyÅ¡Å¡Ãch třÃdách (3. třÃda a výše) ojiž týdennà zadávánà úkolů ona celý týden musà být nabÃdnuto mnoho variacà učiva, aby každé dÃtě mohlo splnit v dohodnutém čase svým tempem a podle vlastnÃho výběru pořadà úkolů. ostanovený počet je splnit tři úkoly denně. okaždý den plnà děti jazykové a matematické úkoly, dalÅ¡Ã předmět je na jejich volbě. o o1. Zadávánà úkolů odostatečně přehledný pracovnà list otýdennà plán práce je variabilnà opopis učiva počÃtá s individuálnÃmi rozdÃly dětà o2. Týdennà plán onemusà nutně začÃnat v pondělà okonec týdne tak nezaskočà děti, které jeÅ¡tě nejsou se svou pracà hotovy o3. TřÃdnà služba ok rozdělenà povinnostà sloužà tabule třÃdnÃch služeb nebo třÃdnà rozpis ove vyÅ¡Å¡Ãch třÃdách si děti službu rozdělujà samostatně oskupina je pak odpovědná za plněnà vÅ¡ech úkolů a jejich splněnà vyznačà na tabuli    a ohlásà učiteli o4. Práce s informacemi ozÃskáváme předevÅ¡Ãm při každodennà práci se žáky opracovnà listy dostatečně vypovÃdajà o jejich práci ovýsledky zkouÅ¡ek mohou naznačit, že dÃtě učivo zvládlo (úroveň ovládacÃ), přÃpadně je potřeba jeÅ¡tě něco zopakovat (úroveň opakovacÃ) či Å¡patný výsledek svědčà o tom, že dÃtě pracuje na úrovni frustrace a musà se vrátit k učivu, které již zvládlo, a to za pomoci učitele (úroveň frustračnÃ). Pokusy se zaváděnÃm daltonského plánu u nás: o20. léta - prakticky byly prvky daltonského plánu vyzkouÅ¡eny ve Å¡kolách na jižnà Moravě a v letech 1927 až 1940 v Bakově nad Jizerou o30. léta – daltonský plán byl realizován na komeniu v Praze – Michli o90. léta – byly navázány kontakty s nizozemským daltonským hnutÃm a prvnà čtyři Å¡koly v Brně se pokouÅ¡ely uvést tento systém do vlastnà praxe o CDA – Czech Dalton Association, seznam daltonských Å¡kol u nás oZÅ Brno, Husova 17 oZÅ Brno, Chalabalova oZÅ Brno, KřÃdlovická oZÅ Brno, Mutěnická 3 oZÅ Brno, Staňkova 14 - jen na 1. stupni oZÅ Praha 5, Mohylová 1963 - jen v 1.-3. ročnÃku oGymnásium Slovanské NáměstÃ. Brno o oCelkem asi 25 dalÅ¡Ãch Å¡kol aplikujÃcÃch prvky Daltonského plánu. oVzhledem k RVP nejsou naÅ¡e daltonské Å¡koly plně daltonské! o ZÅ Chalabalova, Brno oSpolupracuje s holandskými kolegy z Utrechtu oRealizuje třÃtýdennà cykly, jednu vyučovacà hodinu týdně - úkoly z matematiky, českého jazyka a přÃrodopisu oDěti si předem volà pořadÃ, ve kterém splnà úkoly jednotlivých předmětů                  a zapÃÅ¡Ã se do připravených formulářů oJsou zavedeny odborné učebny matematiky, českého jazyka a přÃrodopisu, odborná literatura, alternativnà učebnice daného předmětu oÚkoly jsou rozděleny na dennà úkol a extra úkol. Důraz je kladen na samostatnost a sebekontrolu. Extra úkol si zapisujà do zvláštnÃho seÅ¡itu, který majà trvale uložený v učebně. o oVyučujÃcà předem vysvětlÃ, jaký úkol majà děti splnit. Ty pak kladou otázky a pak už spoléhajà jen na své sÃly. Na závěr vÅ¡echny čeká test. o oDaltonský způsob práce umožňuje učiteli soustředit se na prospěchově slabšà žáky. PředevÅ¡Ãm vÅ¡ak utvářà velký prostor pro schopnějÅ¡Ã děti. o Winnetská soustava o o oWinnetská soustava nebo plán vznikl v Illinois ve městě Winnetka o oSoustava měla překonat nedostatky Daltonského plánu, zvláště jednostranné knižnà studium a přÃliÅ¡ný individualismus o oZavedl ji Carleton Wolsey Washburne (1889-1968), kterého inspirovaly práce Johna Deweye, ve Winnetce u Chicaga o oByla uskutečňován ve 20. letech 20. stoletà o oWashburne sestavil sytém vyučovacÃch metod a postupů, uspořádaných v určitém organizačnÃm rámci o oVycházel z Daltonského plánu, který poněkud obměnil a zlepÅ¡il tak, aby vzal v úvahu jeho největÅ¡Ã nedostatky a odstranil je Winnetská soustava oNa rozdÃl od Daltonského plánu dělà učivo na společný základ a kreativnà skupinové aktivity. Společný základ musà absolvovat vÅ¡ichni, aby postoupili do dalÅ¡Ãho ročnÃku. Skupinové aktivity dávajà žákům prostor           k seberealizaci, slabÅ¡Ãm žákům pak během tohoto času učitelé pomáhajÃ, aby zvládli společný základ. o oAvÅ¡ak ani tento systém zcela nepřekonal nedostatky Daltonského plánu, jeho individualismus, formalismus a fragmentárnost ve vzdělánà o oZachovává princip samoučenà a ze sociálnÃch důvodů je spojuje               s hromadným vyučovánÃm o oDaltonská Å¡kola s využitÃm prvků Winnetské soustavy v současnosti ve světě existuje hlavně v USA, Holandsku, Anglii nebo anglicky mluvÃcÃch zemÃch, které přejÃmajà některé jejà prvky o oWinnetský plán nastartoval změny v curriculech zvláště amerických Å¡kol. o o o Carleton Wolsey Washburne (1889-1968) oNarodil se v Chicagu, kde navÅ¡těvoval školy řÃzené Johnem Deweyem oBakalářskou hodnost zÃskal na Stanfordově a doktorát na Kalifornské univerzitě oOd roku 1912 učil Å¡est let na Å¡kolách v Kalifornii a od roku 1919 pracoval jako Å¡kolnà inspektor ve Winnetce- předměstà Chicaga oZde se věnoval výchově v obdobà raného dětstvà a sestavil výukové programy pro elementárnà školu oZaložil střednà školu na základě Winnetské soustavy- snažil se            o nejvýhodnějÅ¡Ã využità zásady individualizace ve výchově                  a vzdělávánà oByl ředitelem Letnà školy pro učitele ve Winnetce oBěhem druhé světové války a po nà měl důležitý úkol v reorganizaci Å¡kolské soustavy v Itálii oKariéru uzavřel ve funkci profesora na Státnà univerzitě v Michiganu, kde pracoval v letech 1961- 1967 Systém učiva oUčebnà látka byla rozdělena na dvě části: oprvnà část obsahovala základnà učivo, každý žák ji měl absolvovat individuálně svým tempem odruhá část byla tvořivá, byla založená na praktických úkolech ze života a řeÅ¡ila se ve skupinové práci oUčivo je rozděleno do předmětů oindividualizujÃcÃch (mateřský jazyk, matematika, psanÃ, čtenà )          a socializujÃcÃch (hudebnÃ, tělesná a výtvarná výchova, ručnà práce, dramatizace, literatura) opro individualizujÃcà předměty byly sestaveny speciálnà učebnice, ve kterých byl návod k řeÅ¡enà úkolů ve formě obdobného přÃkladu opro samostatnou kontrolu byly v učebnicÃch připojeny výsledky řeÅ¡enà přÃkladů a testy v různých obměnách o o Podobně jako v Daltonském plánu je učivo dáno pro vÅ¡echny žáky standardně. Systém práce ve výuce oučebnà individuálnà plán byl sestaven na dva roky ožáci pracujà samostatně, ve skupinách a hromadně osamostatné studium zabÃrá jen polovinu vymezeného času, druhá polovina je věnována společným činnostem dětà odo skupin se žáci zařazovali podle individuálnÃch zájmů a schopnostà ohromadně pracujà žáci v sociálnà činnosti- diskuze, dramatizace, hry… očas ke zvládnutà látky samoučenÃm a samostatnou pracà je individuálnà okaždý den se zařazuje tzv. volná hodina, kterou je možno využÃt k dohnánà toho, co žák nestihl. Tam, kde se žák věnuje přÃliÅ¡ dlouho jednomu úkolu nebo předmětu, pomáhá a usměrňuje práci učitel ostejně jako v Daltonské Å¡kole se nepropadá, žák buď postupuje dál, nebo se vracà k opakovánà a procvičovánà Hodnocenà učebnÃch výsledků oUčivo je sestaveno do programů, pokračujÃcÃch krok za krokem, kterým odpovÃdajà kontrolnà testy oTesty neplnà funkci známky, pouze hodnotà zvládnutà nebo nezvládnutà učiva oAutodiagnostické testy umožňovaly provádět sebekontrolu    a teprve, když se žák přesvědčil, že učivo zvládl, nechal se přezkouÅ¡et učitelem oV přÃpadě neúspěšného ukončenà testu měl žák možnost znovu se vrátit k učivu za pomoci prohlubovacÃch cvičenà oHodnocenà žáka mělo podobu zápisu o splněnà cÃle oVětÅ¡Ã důraz na opakovánà se projevil v možnosti vÃce cvičit pro méně úspěšné žáky, k tomu měli možnost zabývat se navÃc určitými partiemi učiva, které byly určeny k opakovánà Organizace Å¡koly otřÃda zůstává pohromadě, žáci sedà v jedné mÃstnosti, ale pracujà individuálně oučitel má být rádce, pomáhá při samostatném studiu a připravuje učebnà problémy a zkouÅ¡Ã odiagnostická funkce učitele byla tak posÃlena výraznou žákovou sebekontrolou ojsou využÃvány třÃdy, pracovny, laboratoře obyly podporovány kolektivnà činnosti s důrazem na význam sociálnÃch dovednostÃ, spolupráce a solidarity, na rozvÃjenà sociálnÃho cÃtěnà a tvořivosti žáků (společné hry a zábavy, výlety, společnà shromážděnÃ, realizace společných projektů, práce v dÃlnách a na zahradě) ožáci měli svoji samosprávu, vydávali vlastnà časopis, věnovali se výtvarným a hudebnÃm činnostem okladen důraz na společenský život Å¡koly Literatura oJůva, V. sen. & jun.: Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1995. oPrůcha, J.: Alternativnà školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994. oRöhner, R. – Wenke, H.: AÅ¥ žije Å¡kola. Daltonská výuka v praxi. Brno: Paido, 2000. oRöhner, R. – Wenke, H.: Daltonské vyučovánÃ. Stále živá inspirace. Brno: Paido, 2003. oRýdl, K.: Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998. oSingule, F. – Rýdl, K.: Pedagogické proudy 1. poloviny 20. stoletÃ. Praha: SPN, 1988. oSvobodová, J. – Jůva, V.: Alternativnà školy. Brno: Paido, 1995. oVáclavÃk, V.: Cesta ke svobodné Å¡kole. Hradec Králové: LÍP, 1997. ohttp://www.zspremyslovo.cz/dalton.htm ohttp://www.chalabalova.cz oPrůcha: Alternativnà školy, Portál, Praha 1996 owww.dalton.org ohttp://en.wikipedia.org/wiki/Dalton_Plan ohttp://www.daltoninternational.org