Individuální vzdělávání a jeho varianta domácí
                             vzdělávání (DV)


1.             Co je to domácí vzdělávání?

2.             Důvody pro DV?

3.             Z historie DV v USA a v Evropě.

4.             Nástin vývoje situace s DV v ČR.

5.             Školský zákon č.561/2004 Sb. § 41

6.             Argumenty pro a proti DV v reflexích odborné veřejnosti.







Literatura:

Asociace pro domácí vzdělávání (www. domaciskola.cz)

Domácí vzdělávání aneb škola bez zvonění?

(Škola): Dobromysl (www.dobromysl.cz)

Internetové periodikum Nová Budeč (www.nova-budec.szm.com)

Mertin, V. Pedagogicko-psychologické aspekty individuálního vzdělávání. Pedagogika, 2003, č. 4,
str. 405-417.

Štech, S. Škola, nebo domácí vzdělávání? Pedagogika, 2003, č. 4, str. 419-435.


Co je to domácí vzdělávání:

- vzdělávací proces, realizovaný mimo školu,

- vzděláván bývá jeden žák nebo více žáků, zpravidla      sourozenců,

- vzdělavatelem bývá nejčastěji jeden z rodičů či      prarodičů, popřípadě domácí učitel,

- žák studuje kurikulem dané učivo,

- v určených časových intervalech se dostavuje ke     zkouškám do školy,

- pokud v nich obstojí, získává vysvědčení,

- DV je jednou z možností, jedním z typů vzdělávání,

- před jeho zahájením je nutno pečlivě zvážit všechny    faktory, rizika, schopnosti dítěte pro
tento typ studia,   schopnosti rodičů vést jeho studium atd.


Důvody pro DV:

-       zdravotní stav dětí,

-       působení rodičů v zahraničí (bez přiměřené možnosti vzdělávat děti),

-       v roce 1997 přibyla v ČR možnost DV dětí navštěvujících 1.-5.ročník ZŠ bez udání důvodu,

-       skupina rodičů,kteří volí DV ze světonázorových důvodů (tzv.“ideologové“),

-       skupina rodičů,která se domnívá,že bude své děti vzdělávat lépe než škola
(tzv.“pedagogové“).





Nástin vývoje situace s DV v ČR:

-       od šk. roku 1998/1999 pokusné ověřování domácího vzdělávání,

-       hledání funkčního modelu spolupráce rodin s kmenovými školami,

-       pravidelné hodnocení výsledků DV jednou za půl roku,

-       nabídka nepovinných konzultací rodinám prostřednictvím čtyř kontaktních ZŠ zařazených do
experimentu,

-       počet dětí v DV se stabilizoval na  asi 350,

-       jen v několika případech rodiče DV nezvládli nebo zanedbávali.



Školský zákon č. 561/2004 Sb. § 41

-       o povolení individuálního vzdělávání (DV) žáka rozhoduje ředitel školy, do které byl žák
přijat k plnění povinné školní docházky,

-       písemná žádost zákonného zástupce žáka,

-       pouze pro 1. stupeň ZŠ,

-       povinnost skládání pololetních zkoušek z příslušného učiva na kmenové škole,

-        ředitel školy může za určitých podmínek zrušit individuální vzdělávání žáka,

-       výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka s výjimkou učebnic,
základních školních potřeb a kompenzačních pomůcek

Argumenty pro DV:

- každé dítě je jedinečné a vyžaduje individuální a     specifický přístup,

- DV je pro dítě přirozenější než školní vzdělávání,

-       pro DV je charakteristická výrazná osobní angažovanost učitele-rodiče,

-       pro DV je typický pozitivní vztah k dítěti,

-       celou řadu vzdělávacích dovedností (zejména trivium) nelze rozvinout bez angažovaného
rodinného prostředí,

-       škola neefektivně hospodaří s časem pro žáky ( má velké časové ztráty),

-       DV umožňuje vyšší a trvalejší vzdělávací angažovanost dítěte,

-       škola je odtržena od života více než rodina (vzdělávací dekontextualizace)

-       DV umožňuje aplikaci autentické diagnostiky (portfolio,činnostní a kurikulární prvky-učitel
nepotřebuje jednoho nebo dva své žáky zkoušet),

-       školní zkoušková diagnostika je silným stresorem,

-       výrazný školní neúspěch znamená propadání,propadání znamená opakování téhož,

-       ve škole jsou zpravidla úspěšní žáci ještě úspěšnějšími a neúspěšní trvaleji neúspěšnými,

-       za nejdůležitější podmínky DV je považována pevná citová vazba mezi rodičem a dítětem,vřelá
a akceptující atmosféra a bezprostřední pomoc a podpora,které se dítěti dostává.

Argumenty ve prospěch školního vzdělávání

-       důvody ekonomické,

-       přirozená novověká (moderní) tradice,

-       kvalifikovanost učitelů (specifická odborná, pedagogicko- psychologická a osobnostní
kultivace)

-       riziko problémové rodiny při DV,

-       „skleníkové podmínky“ v rodině (limitovaný prostor pro rozvoj komunikativních ,
koopertivních a dalších sociálních dovedností),

-       dítě se potřebuje naučit  jednat a vycházet také s jinými dospělými než s rodiči,

-       musí umět přijímat a respektovat pravidla sociálního soužití (škola umožňuje pocity
společného sdílení,společných zážitků…,

-       škola zprostředkovává žákům společné poznatky a hodnoty,které musejí sdílet všichni členové
společenství,mají-li si navzájem alespoň trochu rozumět a má-li společenství přetrvávat,

-       dítě potřebuje pevnou strukturaci míst,osob a rolí bez konfúzí,t.j. zaměňování rolí
(matka-učitelka,matka-kamarádka či partnerka),

-       škola umožňuje dítěti vytvořit si jinak strukturovaný pohled na sebe sama a svět kolem,než
to dělá uzavřenější prostředí rodiny,

-       základy primární socializace vytvořené v rodině potřebují konfrontaci a rozvoj v procesu
sekundární socializace mimo rodinu,

-       škola není jen místem plným anonymity, ztráty odpovědnosti, neosobních kontaktů
s učitelem,                                                 prostředím ohrožujícím dítě
stresem,šikanou a nebezpečím drog,

-       škola učí dítě například podřizovat se nadosobním pravidlům,pokynům,principům,

-       škola učí  děti oceňovat systematičnost,formu,model a další obecněji platné poznatky a
hodnoty,

-       společnost  si „vytvořila“ školu proto, že potřebuje, aby její členové úsporně,bez
zbytečných ztrát,v relativním bezpečí získávali způsoby myšlení a dispozice k chování, které nelze
získat jinde nebo jen s vynaložením příliš velkých nákladů.