Seminář pro výchovné poradce: Diagnostika stavu poradenských služeb ve škole – 2. část Osnova semináře: Dopolední blok: • Závěry pohovorů s řediteli škol – jaká je ze strany ředitelů poptávka po analýze poradenských služeb, jak si představují rozsah a způsob šetření ve školách • Prezentace zkušeností z dotazníkových šetření mezi učiteli, rodiči a žáky – cíl, rozsah, organizace, typy otázek do dotazníku • Analýza SWOT – jak analýzu provést, příklady závěrů takové analýzy – ukázka ze závěrů z analýz minulé skupiny výchovných poradců • Práce ve skupinách – vytváření dotazníků pro učitele, rodiče a žáky Odpolední blok: • Dokončení práce ve skupinách • Prezentace vytvořených dotazníků • Upřesnění zadání seminární práce, termíny Strategie vytvořené na minulém semináři: Strategie číslo 1 (střední školy): • Rozhovor s vedením školy: § co očekává od výchovného poradce § nabídka analýzy současného stavu poradenských služeb § nabídka vlastní invence po předchozí analýze • Anonymní dotazník učitelům školy • Dotazník pro rodiče • Anketa pro žáky • Zpracování dotazníků a anket • Vypracování závěrečné zprávy + vize • Seznámení vedení s výsledky • Projednání se všemi kolegy na pedagogické radě Strategie číslo 2 (malé a speciální školy): • Zjištění současného stavu: § projednání s ředitelem § rozhovor se všemi členy sboru – jaké jsou ve škole poradenské služby a jak fungují, kterou službu nejvíce využívají, co čekají do budoucna § dotazník pro rodiče § SWOT analýza • Vyhodnocení – projednání s vedením školy • Návrhy na řešení problémů – projednání s vedením školy • Předložení vyhodnocení a návrhů na řešení problémů pedagogům Strategie číslo 3 (školy, které mají ŠPP): Jak zjistit fungování poradenských služeb ve škole? • Dotazníky: § rodiče § žáci (od 3. třídy) § učitelé § třídní učitelé • Supervize • Zpráva České školní inspekce • Nástěnka, tabule, schránka pro žáky – „Povídej – naslouchám“ – žáci anonymně prezentují svoje problémy a nacházejí tam anonymně svoje odpovědi • ČJ/sloh – úvaha o mezilidských vztazích ve škole • Vv – výtvarné ztvárnění atmosféry na škole • Testování atmosféry ve škole školním psychologem Strategie číslo 4 (středně velké školy, začínající VP): • Dotazník pro kolegy: § co očekávají od VP, oblasti pomoci třídním učitelům § jestli znají kompetence VP § co považují za akutní problém na škole, který vyžaduje systémové řešení § zda delegují řešení některých problémů na výchovnou komisi § jestli jsou ochotni spolupracovat a pomáhat výchovnému poradci • Dotazník (esej) pro žáky: § esej, úvaha v rámci slohu o tom, co se jim ve škole líbí, nebo co by změnili, aby se ve škole cítili dobře (atmosféra školy) § dotazník – za kým půjdou s řešením svých problémů • Dotazník pro rodiče – v rámci autoevaluace školy: § jak vidí rodiče školu, kde vidí rezervy § jak si rodiče představují spolupráci se školou • Představy vedení školy o tom, které pravomoci delegují na VP, školního metodika prevence, případně další poradenské pracovníky, na jaké úrovni se podílí na řešení problémů Strategie číslo 5 (velké školy): • Rozhovor s vedením školy: • Nastavení spolupráce s týmem (výchovný poradce, školní metodik prevence, školní speciální pedagog, školní psycholog) • Získání informací o poradenských službách ve škole: § vytvoření dotazníků pro pedagogické pracovníky + následné rozhovory o potřebách poradenských služeb § vytvoření dotazníků pro rodiče – webové stránky, písemná podoba § informace od rodičů integrovaných žáků § informace od vycházejících žáků Zkušenosti s dotazníkovými šetřeními na ZŠ Rosice: Dotazníková šetření týkající se poradenských služeb: • Dotazník pro učitele na konci školního roku n Otázky jsou zaměřené na to, jaké služby využili, jak s nimi byli spokojeni, co od nás očekávají v dalším školním roce n Závěry se zapracovávají do plánu činnosti školního poradenského pracoviště a školy na další školní rok n Dotazník připravují členové školního poradenského pracoviště „na míru“, jeho obsah je projednán na poradě vedení školy n Cíl vysvětlíme učitelům na pracovní poradě před koncem školního roku, učitelům dotazníky rozdáme a do stanoveného termínu je anonymně odevzdají do schránky u kabinetu školní psycholožky n Návratnost dotazníků je cca 70 %, většina učitelů dotazník podepíše Ukázky otázek z dotazníků pro učitele: n Požádali jste v letošním školním roce některého pracovníka ŠPP o pomoc? ANO – NE n Zkuste prosím stručně popsat svoje zkušenosti ze spolupráce v jednotlivých oblastech, zhodnoťte prosím efektivitu spolupráce, co vám pomohlo a co vám připadlo zbytečné: Příklady hodnocených oblastí – projednání IVP pro integrované žáky, řešení závažného kázeňského přestupku, jednání o neomluvené nebo zvýšené omluvené absenci, apod. n Vyberte prosím oblasti, ve kterých vy vidíte pole pro spolupráci se ŠPP do budoucna: • řešení potíží učitele v komunikaci s problémovými žáky či kolektivy • spolupráce při řešení výchovných obtíží žáků • spolupráce při řešení výukových obtíží žáků • práce se třídním kolektivem • konzultace v obecné rovině (jak pracovat se žáky s LMD apod.) • konzultace ke zprávám z vyšetření v PPP • zprostředkování kontaktu s rodiči problémových žáků • možnost konzultace v osobních problémech (rodina, práce, kolegové) • oblast obnovy vlastních sil (boj s únavou, profesionální vyhoření) • konzultace didaktické (struktura hodiny, zapojení žáků, skupinová práce) • Dotazník pro rodiče integrovaných žáků: n Dotazník dostávají rodiče integrovaných žáků v obálce prostřednictvím žáků, do školy ho doručí přímo výchovnému poradci buď opět prostřednictvím žáka nebo poštou n S dotazníkem dostanou rodiče doprovodný dopis, který vysvětluje proč je žádáme o spolupráci, kdo bude se závěry seznámen a k čemu budou využity Ukázky otázek z dotazníků pro rodiče integrovaných žáků: Zkuste ohodnotit známkou následující oblasti. Ohodnoťte pouze ty oblasti, které se vašeho dítěte týkají: • Plnění pravidel dohodnutých při tvorbě individuálního plánu na počátku školního roku: - ze strany školy 1 2 3 4 5 - ze strany žáka 1 2 3 4 5 - ze strany rodičů 1 2 3 4 5 • Péče vyučujících v oblasti poruch učení. 1 2 3 4 5 - ve kterých předmětech byla pomoc žákům nejvíce účinná: - ve kterých předmětech vyučující žákovi pomáhali, přesto měl problémy: - ve kterých předmětech nebyla pravidla dojednaná a individuálním plánem dodržována: • Nápravy poruch učení vedené speciálním pedagogem v rámci hodin českého jazyka 1 2 3 4 5 • Práce v kroužku DYS-KLUB. 1 2 3 4 5 • Spolupráce s třídním učitelem. 1 2 3 4 5 • Materiální zabezpečení (pomůcky) pro integrované žáky. 1 2 3 4 5 V čem vidíte největší pozitiva práce podle individuálního plánu? ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ V čem vidíte největší rezervy, co by se podle vás mělo v příštím školním roce zlepšit, jak by škola mohla podle vás péči o integrované žáky rozšířit? ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ • Hodnocení úrovně poradenských služeb v rámci dotazníků zaměřených na celkovou autoevaluaci školy: n Autoevaluace probíhá v souladu s platnou legislativou každé dva, nově tři roky n Dotazníky jsou opět vytvořeny „na míru“ podmínkám na naší škole, na jejich tvorbě se podílelo vedení školy ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm n Typy otázek a jejich obsah jsou voleny tak, aby byly pro všechny srozumitelné, dotazníky šly dobře vyhodnotit a výsledky šly srovnat s výsledky z minulého období n Dotazníky jsou určeny pro rodiče, žáky, učitele a zastupitele města n Dotazník pro rodiče • rodiče hodnotí jednotlivé oblasti na škále 1-5 a vždy mají možnost doplnit svoje návrhy • než se dotazníky zašlou rodičům, vyjde v místním časopisu článek ředitele školy s žádostí o spolupráci při vyplnění dotazníků • součástí každého dotazníku stručné sdělení ředitele školy • dotazníky rodičům přinesou žáci, rozdání a výběr zajistí třídní učitelé, zpracování a vyhodnocení dělá vedení školy • rodiče jsou s výsledky seznámeni opět prostřednictvím místního časopisu a také na webových stránkách školy • návratnost dotazníků od rodičů byla při minulém šetření v roce 2007 91 % • zpracování bylo po třídách a pak zvlášť za 1. a 2. stupeň a nakonec za celou školu • protože výsledky v jednotlivých třídách byly velmi podobné a zpracování časově náročné, rozhodlo vedení školy, že v letošním školním roce dostane dotazníky pouze 50 rodičů žáků 1. stupně a 50 rodičů žáků 2. stupně • vždy je třeba vhodně zvolit cílovou skupinu rodičů a možnosti zpracovatelů Ukázky z dotazníků pro rodiče v rámci autoevaluace školy : n Oblast - Podpora školy žákům: • fungování poradenských služeb • péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami • vytváření bezpečného školního prostředí pro žáky § Oblast – Spolupráce s rodiči: • Pomoc žákům i rodičům při řešení školních problémů n Dotazník pro učitele • Učitelé hodnotí jednotlivé oblasti na škále 1-5 a vždy mají možnost doplnit svoje návrhy • V dotazníku jsou stejné oblasti jako v dotazníku pro rodiče, navíc jsou zařazeny oblasti řízení školy a DVPP • Učitelé dostanou dotazníky na pracovní poradě od ředitele školy, anonymně je vyplní a odevzdají do schránky u kanceláře školního psychologa • Návratnost dotazníků byla při poslední šetření 69 % Ukázky z dotazníků pro učitele v rámci autoevaluace školy : n Oblast - Podpora školy žákům: • fungování poradenských služeb ve škole pro žáky • fungování poradenských služeb ve škole pro rodiče • fungování poradenských služeb ve škole pro učitele • péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami n Dotazník pro žáky • Žáci hodnotí jednotlivé oblasti na škále 1-5 a vždy mají možnost doplnit svoje návrhy, jedna část je věnována oblíbeným a neoblíbeným předmětů a zde žáci píší pouze svoje názory bez škálování • Dotazník zadává ve všech třídách školní psycholog nebo výchovný poradce tak, aby byla zajištěna co největší objektivita a anonymita a aby výsledky neovlivnil např. různý způsob zadání různými učiteli • Poradenské služby jsou hodnoceny v rámci oblasti Podpora školy při řešení problémů SWOT analýza Zkratka anglických slov: n S – strengths – přednosti, silné stránky n W – weaknesses – nedostatky, slabé stránky n O – opportunities – příležitosti n T – threats – rizika, ohrožení n metoda, která se využívá ke zjištění současného stavu a nutných kroků, které jsou nezbytné pro změnu k lepšímu n dává příležitost k přehlednému formulování vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využíváním budoucích příležitostí a vyhnutí se rizikům Zkušenosti s využitím analýzy SWOT na ZŠ Rosice: n Podrobnou SWOT analýzu jsme dělali pod vedením koordinátora před zahájením práce na ŠVP n Dělali jsme ji na pracovní poradě, kterou ředitel školy svolal za tímto účelem n Je třeba řádně vysvětlit cíl – co chceme zjistit, k čemu budou závěry využity, jak můžou všem posloužit n Učitelé se rozdělili do pracovních skupin po 4-5 lidech, každá skupina dělala svoji SWOT analýzu, koordinátor pak výsledky zpracoval a všechny s ní seznámil prostřednictvím školního serveru n Před zahájením práce ve skupinách vhodné připomenout, jaké poradenské služby škola poskytuje a jak jsou popsány v platné legislativě – jaké služby je možné poskytovat, aby byly náměty co nejkonkrétnější n Pokud před analýzou SWOT proběhlo dotazníkové šetření, je vhodné učitele seznámit s jeho výsledky Závěry ze SWOT analýz, poradenských služeb ve školách z pohledu výchovných poradců, které dělala minulá skupina studentů výchovného poradenství – body, které se nejčastěji opakovaly: Silné stránky: n dobrá spolupráce s vedením školy (11) n kariérové poradenství (7) n dobrá spolupráce v systému školy (5) n integrace žáků s SVP a péče o ně (5) n kroužky a mimoškolní akce – prevence sociálně patologických jevů (4) n ochota zapojit se do dalšího vzdělávání (3) n vstřícnost k dalšímu vzdělávání VP (2) n úspěšnost žáků při výběru dalšího studia (2) n počítačová databáze žáků s SVP (2) n spolupráce se školami jiného stupně – MŠ ↔ ZŠ, ZŠ ↔ SŠ, SŠ ↔ VŠ (3) n dobrá spolupráce poradenských pracovníků (4) n práce školního psychologa (2) n odbornost pedagogů (2) n spolupráce s úřadem práce (2) n individuální konzultace pro žáky (2) n spolupráce s rodiči většiny žáků n poradenství žákům a rodičům n vedení školy deleguje práva a povinnosti na VP n vedení školy přesně formuluje požadavky na VP n dostupnost materiálů a informací žákům Slabé stránky: n materiální zabezpečení činnosti VP (3) n nejednotné řešení problémů ze strany TU (2) n spolupráce s rodiči (2) n chybí propagace služeb výchovného poradce, resp. školního poradenského pracoviště (2) n chybí školní psycholog (2) n finanční podmínky n žáci pocházejí z velké části ze sociálně slabých rodin – špatná komunikace škola ↔ rodiče n uvolňování plnoletých žáků ze školy → záškoláctví n vysoký počet žáků ve třídách n malé propojení 1. a 2. stupně ZŠ n malá informovanost vyučujících o SPU n nedostatečné zapojení rodičů n malá informovanost rodičů o důsledcích problémů n chybí propagace služeb výchovného poradce, resp. školního poradenského pracoviště n spolupráce VP ↔ školní metodik prevence n malý zájem učitelů o spolupráci na minimálním preventivním programu n reedukace poruch učení na 2. stupni ZŠ n není školní poradenské pracoviště + neochota měnit zažitou situaci n žáci vůbec nevyužívají schránku důvěry n nedostatek času na osobní komunikaci n neochota některých kolegů akceptovat a realizovat doporučení VP n nedostatečná dovednost učitelů při řešení kolizních situací Příležitosti: n vytvoření školního poradenského pracoviště (5) n využití DVPP – oblast pedagogiky a práce s třídním kolektivem (4) n propagace služeb VP (3) n získání rodičů pro spolupráci (3) n systematická informovanost vyučujících o řešení problémů + metodách práce s problémy (2) n kariérové poradenství od 8. ročníku (2) n spolupráce s ÚP (2) n zlepšení komunikace s rodiči (2) n zlepšení informovanosti rodičů (2) n navázání kontaktu se zainteresovanými institucemi (2) n besedy žáků se zástupci SŠ (2) n vzájemná spolupráce příhraničních škol n zapojení rodičů do dění ve škole n využívání technik demokratického vedení třídy n zvládání metodik chování v rovině prevence n pozitivní působení na postoje a hodnotovou orientaci žáka n naplnění průřezového tématu v ŠVP – Občan v demokratické společnosti n větší propojení MŠ – 1. stupeň ZŠ – 2. stupeň ZŠ n posílení pravomocí školy – přepracovat školní řád n spolupráce s PPP n více odborné literatury n zavedení funkce speciálního pedagoga n zkvalitnění komunikace s TU Ohrožení: n nedostatek financí – zázemí + finanční ohodnocení (3) n ovlivnění žáků negativními jevy ve společnosti (3) n zvyšování počtu sociálně slabých rodin → výchovné problémy – špatná komunikace s rodinou (2) n obava žáků ze zneužití poskytnutých informací (2) n negativní dopad vlivu médií na žáky (2) n nakládání s důvěrnými daty ze strany některých učitelů (2) n nedostatek studentů → snižování pestrosti oborů → žáci studují obory, které nechtějí (2) n někteří žáci až příliš spoléhají na poradenské pracovníky n malá účast rodičů na dění ve škole n nevhodně zvolená vzdělávací cesta n nevhodné rodinné zázemí n neochota rodičů spolupracovat n nechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášejí okamžitý výsledek n nedůslednost ze strany vyučujících a rodičů n neochota pracovat se žáky s SPU n odchod žáků ZŠ na víceletá gymnázia – narušení vztahů ve třídách n zlehčování, neřešení problémů n chybné jednání učitelů v kolizních situacích n riziko odstupu a nedůvěry mezi učiteli a žáky n legislativní nejistota n nedostatečná spolupráce s některými TU n obavy učitelů z odhalení jejich nedostatků → nespolupráce, neinformování Upřesnění zadání seminární práce: Osnova: • Stručná charakteristika školy • Diagnostika stavu poskytovaných poradenských služeb ve škole • Zhodnocení současného stavu • Vize fungování poradenských služeb ve škole Termín odevzdání: 24.4.2010 na konzultaci, písemně, v rozsahu asi 5 stran