OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU
●nekvantitativní způsob obsahové analýzy - kategorie se nezpracovávají numericky
●kvantitativní způsob obsahové analýzy -obsahové prvky textu se kvantifikují
●základní soubor - všechny texty, které se týkají dané problematiky
●výběrový soubor
●významové jednotky - slovo (jméno, slovo citově zabarvené, faktografické, vyjadřující postoje,
osobní zájmeno), tvrzení, téma, atd.

TESTY V PEDAGOGICKÉM VÝZKUMU
●pojem test: zkouška, úkol
●tři hlavní kategorie: testy schopností, testy osobnosti a testy výkonu
●- testy schopností: testy předpokladů, dispozic; nejznámější jsou testy inteligence (obecná
schopnosdt orientovat se v problémových situacích)
●- testy osobností: měří temperament, zaměření motivace, charakterové vlastnosti, atd
●- testy výkonu: měří výkonnost jedince v určitých oblastech; nejznámější a nejdůležitější testy
výkonu jsou testy didaktické
●podle Chráska 2007 s. 184
●

Didaktické testy
●didaktický test  (anglicky achievement test)
●zkouška, “která se orientuje na objektivní zjišťování úrovně zvládnutí učiva u určité skupiny
osob“ (Chráska 2007 s. 184)
●nástroj systematického měření výsledků výuky
●v pedagogických výzkumech se setkáváme s různými druhy didaktických testů:
●test rychlosti - měří, jakou rychlostí je žák schopen řešit testové úlohy
●test úrovně - výkon je dán pouze úrovní vědomostí (někdy se objevuje časový limit i v testech
úrovně - otázky by měly být řazeny tak, aby na začátku byly lehké a obtížné na konci - slabý žák
pak přeruší práci u úlohy, kterou by stejně stěží zvládl)

Standardizované didaktické testy
●standardizovaný test se připravuje profesionálně, je důkladně ověřován - jsou známy jeho základní
vlastnosti (jsou zpravidla vydávány specializovanými institucemi)
●součástí standardizovaného testu je testová příručka (manuál s vlastnostmi testu) a norma pro
hodnocení (standard)
●Nestandardizované didaktické testy - nebyly provedeny všechny procedury standardizace testu (např.
neproběhlo testování na větším počtu žáků). U těchto testů nejsou známy jejich vlastnosti -
neexistuje standard (běžné testy, které si připravují učitelé)
●kvazistandardizivané testy - testy připravované důkladněji, ale nebyla u nich provedena komplexní
standardizace
●podle Chráska 2007 s. 186

Druhy testů
●testy kognitivní: měří se úroveň (kvalita) poznání
●testy psychomotorické: např. test psaní na stroji
●testy výsledků výuky: co se žáci naučili (tyto testy převažují)
●testy studijních předpokladů (aptitude tests): měří úroveň nejobecnějších charakteristik jedince,
které jsou potřebné k dalšímu studiu na vyšší typ školy (konstrukce těchto testů je podstatně
náročnější než testů výsledků výuky, vyžaduje odbornou kvalifikaci)
●testy relativního výkonu (rozlišující testy): výkon se posuzuje vzhledem ke zkoumané populaci
(nikoli vzhledem ke splněným úlohám)

Druhy testů
●testy ověřující (kriteriální testy, CR testy): prověření úrovně vědomostí a dovedností žáka v
přesně vymezené oblasti učiva. Kritériem úspěšnosti je určitý předem stanovený stupeň   zvládnutí
učiva (výkon žáka se nesrovnává s výkonem populace). Cílem je zjistit, zda žák zvládl učivo či
nikoli
●testy vstupní, průběžné a výstupní
●vstupní: zadávají se na zčátku výuky, jsou užitečné zejména, chceme-li provádět diferencovanou
výuku
●průběžné: zadávají se v průběhu výuky, účelem je zpětnovazební informace k optimálnímu řízení
výuky
●výstupní: zadávají se na konci výukového období, nebo na konci určitého celku - slouží pro
hodnocení žáků

Druhy testů
●testy monotematické a polytematické (podle množství prověřovaných celků)
●testy objektivně skórované - lze objektivně rozhodnout, zda byly řešeny správně či nikoli (někdy
může opravovat i stroj)
●testy subjektivně hodnocené (esej testy) - nelze stanovit objektivní pravidla pro hodnocení;
široké otevřené úlohy - rozsáhlé odpovědi (jsou užitečné, ale nedají se objektivně skórovat)
●podle Chráska 2007 s. 186 - 188
●

Konstrukce testů
●konstrukci nezačínáme navrhováním úloh
●prvním krokem je rozhodnutí, k jakému účelu má test sloužit
●dalším krokem je stanovení obsahu, který se má zkoušet (učivo se rozčlení na fakta, pojmy, vztahy,
definice, apod., každému prvku se se stanový určitý počet úloh)
●Výše uveden informace i příklady byly čerpány z publikace:
●CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.
●Podrobnosti o odborném sestavovování a standardizování didaktických testů v:
●CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno : Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0.
●

DĚKUJI ZA POZORNOST
Zdeněk Hromádka
13549@mail.muni.cz
Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně