Okrasné rostliny Charakteristika jednotlivých užitkových skupin organismů Letničky, dvouletky, trvalky, cibuloviny Ing. Helena Jedličková Ph.D. (Mgr. Hiklová Ivana) Úvod: • Obsah • Základní charakteristika užitkové skupiny • Význam a využití ekologických faktorů v květinářství • Množení květin • Letničky – charakteristika a zástupci • Dvouletky - charakteristika a zástupci • Trvalky - charakteristika a zástupci • Cibuloviny - charakteristika a zástupci Okrasné rostliny letničky, dvouletky, trvalky • Charakteristika, pěstování a využití květin je významným odvětvím zahradnické výroby, kterým se zabývá KVĚTINÁŘSTVÍ. • Specifickým oborem květinářství je aranžování a vazačství. • Květiny jsou důležitou složkou životního prostředí, působí příznivě na psychický stav člověka a ovlivňují jeho vztah k přírodě. Pěstování květin může být zaměřeno na: 1.Venkovní květiny a) letničky b) dvouletky c) trvalky 2. Skleníkové květiny (pokojové rostliny) a) pěstované pro řez b) hrnkové okrasné květem c) hrnkové okrasné listem Význam a využití ekologických faktorů v květinářství: • Hlavní vegetační činitelé jsou světlo, teplo, voda, vzduch a půda. SVĚTLO - Je zdroj energie při fotosyntéze a uplatňuje se jako vývojový činitel při tvorbě květů. (rostliny světlomilné, stínomilné, neutrální) - Podle nároků na délku dne dělíme rostliny na: - krátkodenní (podzimní trvalky: astry, chryzantémy, délka ozáření pro květ je kratší než 12 hodin ) - dlouhodenní (většinou letničky, délka ozáření pro květ je delší než 12 hodin ) - neutrální (primula) Teplo • Teplo v rostlinách ovlivňuje fyziologické procesy. • Podle nároků na teplo dělíme rostliny na: - teplomilné - neutrální - chladnomilné • Nejvyšší teploty potřebují rostliny při klíčení a zakořeňování později jejich nároky klesají a zvyšují se opět v době květu. • Specifické nároky pak mají cibuloviny. Vzduch (kyslík, CO2) Kyslík, potřebují rostliny k dýchání a oxid uhličitý, je potřebný pro fotosyntézu. Voda Voda je základní živinou rostlin. Umožňuje příjem minerálních látek. Podle nároků na vodu rozdělujeme rostliny na: - vodní - vlhkomilné - neutrální - suchomilné Půda • Pro pěstování rostlin se připravují specifické substráty ze zahradnických zemin. • Podle fyzikálních vlastností rozlišujeme půdy na: - lehké - střední - těžké Důležitý je obsah humusu. Výživa květin • Základní hnojení zahrnuje obohacení půdy o humusovou složku a o základní dávku živin. • Venkovní rostliny nemají vysoké nároky na živiny. Množení a pěstování květin 1. Generativní množení (osivem) Ø Používá se u těch květin, které vytvářejí dostatek klíčivých semen. Ø Předpěstovávání rostlin Ø U rostlin s dlouhou vegetační dobou a u choulostivých rostlin provádíme výsevy do truhlíků ve skleníku. Ø Dbáme na velikost semen a doby výsevu. Pravidlo pro hloubku setí je 1, 3, 5 cm ! Ø Mladé rostliny – semenáčky vzešlé z výsevu přepichujeme = pikýrujeme a následně sadbu (sazenice aj.) přesazujeme na požadované místo. 2.Vegetativní množení • Používáme vegetativní části rostlin, které jsou schopny zakořenit a vytvořit novou rostlinu. a) Dělením trsu - nejjednodušší způsob (trvalky- denivky, pivoňky) b) Dělení dceřinými cibulemi nebo hlízami (tulipány, narcisy, mečíky) c) Oddenky (konvalinka) d) Řízkování – stonků, listů a kořenů Letničky • Letničky - v roce výsevu vykvetou, vytvoří plody a semena, pak odumírají. • V jedné sezóně vytvoří vegetativní i generativní orgány. • Vyznačují se široko škálou barev a tvarů květů. • Používají se k osazování květinových záhonů a truhlíků. • Převážná část vyžaduje světlé a slunné stanoviště, nejlépe se jim daří v písčitohlinitých půdách. • Vysévají s přímo na záhony nebo se předpěstovávají ve sklenících. • Během vegetace ošetřujeme kypřením, pletím, zaléváním. • Kvetení můžeme prodloužit odstraňováním odkvetlých květů a květenství!!! Rozdělení letniček podle délky vegetace: • Rychle rostoucí – přesazování většinou nesnášejí – výsev přímo na záhon. (slunečnice, měsíček) • Pomalu rostoucí – předpěstovávají se, přesazují v květnu na záhony. (astra, aksamitník, hledík) • Velice pomalu rostoucí – vysévají se v lednu do skleníku, v květnu přesazení na záhony. (petúnie, šalvěj) Rozdělení letniček podle vzrůstu: 1. Nízké 15 – 40 cm (lobelka, petúnie) 2. Polovysoké – 40 – 80cm (měsíček, astra) 3. Vysoké – 80 a více (slunečnice, sléz) Letničky na sušení - slaměnka, statice, smilek Popínavé – lichořeřišnice, hrachor Letničky vysévané přímo na záhon Vlčí bob (Lupinus) Předpěstovávané letničky Aksamitník (Tagetes) Popínavé letničky Letničky k sušení Dvouletky • Okrasné rostliny, které v roce výsevu vytvoří přízemní růžici listů, přezimují v přírodních podmínkách a v dalším roce vykvetou a odumírají. • V prvním roce vytvoří vegetativní orgány, v druhém roce vytvoří generativní orgány a zahynou. • Vyžadují většinou slunná stanoviště Trvalky = pereny • Vytrvalé bylinné rostliny, které na venkovním stanovišti vydrží po několik roků. • Nepříznivé životní podmínky přečkávají ve stavu vegetačního klidu, nadzemní část zasychá, podzemní část - kořeny s pupeny, oddenky přetrvává v půdě. • Zůstávají-li na jednou stanovišti několik let, je důležité při výsadbě pečlivě připravit půdu, zásobu živin. • Druhy kvetoucí na jaře se vysazují na podzim. Druhy kvetoucí v létě a na podzim vysazujeme na jaře. Orlíček (Aquilegia) Cibuloviny (cibulnaté a hlíznaté rostliny) • Rostliny vytvářející podzemní zásobní a rozmnožovací orgán – cibuli. • Cibuli tvoří dužnaté listy – přeměněné listy, které sedí na zkráceném stonku. • Chladnomilné cibuloviny – vysazují se na podzim a kvetou brzy na jaře (narcis ad.) • Teplomilné cibuloviny- vysazujeme na jaře, kvetou v létě a na zimu nutno z půdy vyrýt a uskladnit. • Vysazují se na slunné stanoviště. Chladnomilné cibuloviny Teplomilné cibuloviny Děkuji za pozornost Jedličková Helena