Jak se děti učí 3 Jak děti poznávají svět – geneze pojetí PROSTORU Objektivní realita má tyto dimenze: prostor, čas, kauzalita, hodnoty a číslo * Poznat a pochopit tyto dimenze je základním cílem školního vzdělávání. * Lze toho dosáhnout “pojmovým”, verbálním způsobem (pamětní, transmisivní učení). * Skutečné pochopení však vychází ze zážitku “AHA” (kognitivní zlom) a souvisí s uvědoměním si souvztažnosti (relace), vzájemné závislosti všech prvků, které tvoří určitý systém. Vstupní otázky: * Jak člověk vnímá prostor? Proč je pro něj prostor důležitý? * Jaký význam má pochopení prostorových vztahů pro základní vzdělávání? * Jaké otázky ve vztahu k existenci prostoru si člověk klade? * Co je hlavním principem pochopení prostorové dimenze? * Jaké jsou vývojové charakteristiky chápání prostoru dítětem? * Jak vést děti k pochopení prostorové dimenze v rámci školního vzdělávání? Základní existence člověka je dána prostorem, kde žije. V praxi: • můj pokoj, byt (domov), • moje třída, • moje ulice, • moje obec, • moje město, • region, země….. Člověk vnímá prostor skrze 1. předměty, které ho vyplňují 2. hranice, které ho vymezují. Mezi nimi je řada vztahů, které je třeba pojmenovat, abychom dosáhli orientace v prostoru. Zakládá se na (Šebková, Vyskočilová 1997) * senzorickém vnímání (co kolem sebe vidím, cítím…jak je to daleko, kterým směrem…) * kinestezi (prožitek vzdálenosti, velikosti ap. - zkušenost!) Učitel by měl vědět, že žákův horizont se postupně rozšiřuje: * od znalosti domova (rodiny) a třídy k blízkému okolí, od školy k obci, od obce k naší vlasti, k sousedním státům a Evropě, ke světadílům a oceánům (k Zemi) až (v přírodovědě) k vesmíru - PROSTOR * od poznávání mýtů (mýtického času = bylo-nebylo…; kdysi dávno…) k dějinným událostem (času dějinnému = historii) - ČAS. Přitom postupujeme od známého k neznámému, od blízkého ke vzdálenému, od konkrétního k abstraktnímu. Základem dobrého vyučování je pozorování – zkoumání – bádání…. : * Pozor! Nestačí formální znalost prostorových a časových vztahů: pochopení těchto vztahů nakonec člověk zřejmě vždycky dosáhne na určité úrovni vzdělávání; Toto učivo je klíčovým momentem v prvouce a vlastivědě (zvl. geografické učivo). * Proto je velmi důležité, aby se děti tyto vztahy neučily formálně, verbálně, ale aby je skutečně pochopily (zažily si je). Co můžeme v roli učitele očekávat u dětí (podle J. Piageta): Cca 1.-3. tř. – stádium raných konkrét. operací – egocentrismus ve vztahu k okolí (dítě se orientuje podle vlastní pozice) – v prostoru i čase Důsledky pro výuku: Pro pochopení učiva a orientaci v prostoru dítě potřebuje vlastní zkušenost, založenou a činnosti (pohybu, zážitku) Cca 4.-5. tř. – stádium rozvinutých konkrét. operací – dítě je postupně schopno operačního myšlení, mj. distancovat se od vlastní pozice a zaujmout místo někoho druhého Důsledky pro výuku: Žák je schopen pomyslně měnit svoje stanoviště v prostoru a zaujímat pozici v abstraktnějším smyslu – nakreslí plán, čte mapu apod. Linie klíčového učiva v prvouce a vlastivědě: * 1. poznávání základních topologických vztahů: vpravo/vlevo, před/za, nahoře/dole a pojetí stanoviště - KDE * 2. pojetí "cesty: pojetí orientačních bodů, koordinát a sousednosti, frontální pohled na objekty, prohloubení pojetí stanoviště chápáním topologických vztahů vzhledem k pozorovateli, který jde cestě, orientace pozorovatele – JAK DALEKO * 3. pojetí plánu: ptačí perspektiva (vertikální stanoviště), pojetí půdorysu (byt, třída, dům a jeho lokalizace, obec…) - pojetí symbolů (značek) na plánu, zmenšování,vysvětlivek - hypotetická změna stanoviště a orientace plánu a orientace v plánu podle světových stran, podle orientačních bodů a koordinát * 4. pojetí mapy: navazuje na pojetí plánu a pokračuje pojetím měřítka. pojetím generalizace mapy, světovými stranami na mapě a topografickými vztahy na mapě * 5. regionální geografie: pojetí mapy jako speciálního zdroje informací (mapy různých měřítek, tematické mapy) Orientace v prostoru - základní otázky: * Kde to místo je? * Jaké je to místo? * Proč je to místo takové, jaké je? * Jak je toto místo spojeno s jinými místy? * Jak se toto místo proměňuje? * Jak to vypadá být na tomto místě? * V čem je toto místo podobné jinému ..., rozdílné od...jiných míst? OPERAČNÍ CVIČENÍ jako nástroj pro rozvoj schopnosti orientovat se v prostoru * Ovládnutí klíčového učiva je spojeno s rozvojem žákova myšlení, s jeho decentrací a se vznikem pohyblivých operačních struktur - konkrétních operací. Připravenost žáka nespočívá v množství osvojených informací, ale v založení poznávacích struktur, které lze v dalším vzdělávání rozšiřovat či zužovat. * Didakticky lze rozvíjet orientaci v prostoru v těchto “operačních cvičeních”(tj. „trénovat“): Ad 1.: Poznávání základních topologických vztahů: * Postav se tak, aby okno bylo od tebe vpravo/vlevo. * Postav se tak, abys měl okno po své pravé ruce. * Postav se tak, aby něco (někdo) bylo před/za tebou * Polož knihu tak, aby byla nad/pod (nahoře/dole)…, před/za,… Ad 2.: Pojetí "cesty" 1.Nakresli cestu z domova do školy * pojetí orientačních bodů, koordinát a sousednosti) * frontální pohled na objekty * prohloubení pojetí stanoviště chápáním topologických vztahů vzhledem k pozorovateli pohybujícímu se po cestě, orientace pozorovatele,… 2. Nakresli cestu ze školy domů (opačně) 3. Popiš, co je před … kostelem, za školou, vedle… (nějakého orientačního bodu) Řekni, co je blíž, co je dál (od něčeho). Jak se to dá zjistit? Apod. Ad 3.: Pojetí plánu * Podívej se shora na tuto krabici. Co vidíš? Nakresli to. (POZOR!!! Dodržte přesnou formulaci zadání!!!) * Představ si, že jsi pták a letíš nad vaší ulicí. Nakresli, co vidíš (ptačí perspektiva) (vertikální stanoviště) – nad domem, krabice shora. * Představ si, že naše třída má skleněný strop a ty se do ní shora díváš. Nakresli, co vidíš (příp. do předloženého plánku třídy mají děti dokreslit věci, které tam chybí či vyškrtat přebývající v adekvátním provedení - pojetí půdorysu (byt, třída, dům a jeho lokalizace, obec…), hypotetická změna stanoviště, pojetí symbolů (značek) na plánu, zmenšování, vysvětlivek, orientace plánu a orientace v plánu podle světových stran, podle orientačních bodů a koordinát Děkuji za pozornost! * Vyberte si úkol(y), které se Vám líbí a připadají zajímavé a pokuste se je splnit v rámci pátečních praxí * Všímejte si a zaznamenávejte reakce dětí a dávejte si je do souvislostí s teorií Hana Filová, katedra pedagogiky, jaro 2010