Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
Okruhy ke SZZ pro studenty bakalářského studia oboru Sociální
pedagogika - kombinované studium
SZZ sestává z dílčích disciplín:
1) Sociální pedagogika
a) Obecné otázky pedagogiky
b) Obecné otázky a metodologie sociální pedagogiky
c) Aplikované otázky sociální pedagogiky
2) Základy práva
3) Aplikovaná psychologie
4) Obhajoba bakalářské práce
Student si vylosuje tři otázky ze sociální pedagogiky, přičemž vybírá vždy po jedné
otázce z kategorie a), b) a c) a po jedné otázce z ostatních předmětů. Na obhajobu BP se
student připraví podle dané struktury.
Ke každé otázce si student připraví množství praktických příkladů, nebo předloží
příslušné práce ze svého portfolia, které nastřádal během celého studia.
1) SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA
a) Obecné otázky pedagogiky
1. Charakteristika výchovy (znaky, smysl, koncepce, představitelé)
2. Pedagogika jako věda, její struktura, členění pedagogických disciplín, vědy pomocné
a hraniční.
3. Charakteristika základních pedagogických kategorií: cíl (klasifikace, definování,
Bloomova taxonomie, chyby při vymezování, příklady)
4. Charakteristika základních pedagogických kategorií: didaktické prostředky (definice,
využití ve výchově, problémy v edukaci, příklady)
5. Charakteristika základních pedagogických kategorií: podmínky výchovy a vzdělávání
(vymezení pojmu, klasifikace, problémy v edukaci, příklady)
6. Charakteristika základních pedagogických kategorií: organizační formy výuky
(vymezení pojmu, klasifikace, problémy v edukaci, příklady)
7. Charakteristika základních pedagogických kategorií: didaktické principy (vymezení
pojmu, klasifikace, problémy v edukaci, příklady)
8. Didaktické teorie učení a soudobé teorie vzdělávání (vymezení, příklady, porovnání)
9. Problém kázně a svobody ve výchově (vybrané koncepce, hodnoty): Představitelé a
jejich názory: např. Rousseau, Locke, Tolstoj, Herbart.
10. Charateristika koncepce činnosti vybraného sociálního pedagoga: např. Pitter, Bakule,
Makarenko, Neill, Korczak, Pestalozzi, Basedow.
11. Filosofické a pedagogické myšlenky, pansofické snahy, analýza spisů Jana Amose
Komenského.
12. Podstata hnutí nové výchovy a reformní pedagogiky, obecná charakteristika, hlavní
směry: pragmatická pedagogika, daltonský plán, waldorfské školy, montessoriovské
školy, jenský plán. Představitelé: John Dewey, Rudolf Steiner, Maria Montessori,
1 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
Peter Petersen, Célestin Freinet, význam.
13. Kurikulum v mezinárodním pohledu, trendy, problémy, perspektivy vzdělávání.
Funkce, obsah, struktura vzdělávacích normotvorných dokumentů (standardy,
vzdělávací program (RVP, ŠVP), učební plán, osnovy, učebnice, Bílá kniha).
14. Učitel. Pedagogické a organizační kompetence učitele. Charakteristiky učitelské
profese (typologie, pedagogická způsobilost, syndrom vyhasínání). Vzdělávání
učitelů. Příprava učitele na výuku. Vztah učitel - žák jako vztah subjektů vzdělávání.
15. Žák jako subjekt a objekt edukace, podmíněnost genetická, kulturní, sociální,
kognitivní, afektivní. Učební styly žáků. Školní ne/úspěch žáka, selhání, školní
prospěch, školní zdatnost žáka. Didaktické testy.
16. Škola jako součást společnosti. Škola jako organizace a pospolitost. Škola jako
výchovná, kulturní a sociální instituce. Transformace české školy po r. 1989
(charakteristika změn české školské soustavy).
17. Sociologie výchovy. Charakteristika pojmů: referenční skupina, sociální mobilita,
sociální stratifikace, sociální role, status, sociální síť, sociální stát, sociometrie.
Charakteristika vybraných teorií a přístupů: teorie sociální interakce, teorie identity,
teorie konfliktu. Sociální darwinismus.
18. Postmoderní společnost a její odraz ve výchově, globalizace, mediální svět a výchova.
19. Sociální a pedagogická antropologie, vymezení pojmu, hraniční disciplíny. Směry a
školy (antropologie: evolucionistická, difuzionistická, funkcionalistická, strukturální,
konfiguracionismus). Charakteristika kultury a procesu enkulturace v prostředí
současné školy.
20. Vzdělání a sociální spravedlnost. Rovný přístup ke vzdělání. Vzdělanostní
znevýhodnění vlivem socioekonomického prostředí. Sociální, jazyková a kognitivní
determinovanost vzdělávání (Jensenova teorie deficitu, Bernsteinova teorie
determinovanosti, Bloomova teorie kognitivních determinant, teorie kulturního
kapitálu - Bourdier).
b) Obecné otázky a metodologie sociální pedagogiky
1) Sociální pedagogika jako vědní disciplína, její vztah k příbuzným a participujícím
oborům (sociální práce, sociální a kulturní antropologie, sociální politika, sociální
psychologie apod.). Vymezení sociální pedagogiky v současnosti (např. v ČR, SRN,
Polsku, na Slovensku), aktuální oblasti jejího zájmu.
2) Historické aspekty vzniku a rozvoje sociální pedagogiky (např. J. J. Pestalozzi, G. A.
Lindner, P. Natorp). Kořeny sociální pedagogiky v historických koncepcích dějin a
významných představitelů, výchovné koncepce D. Bosca, A. S. Makarenka, E. T.
Setona, R. Baden-Powela, J. Foglara apod. (Předpokládá se znalost minimálně tří děl
výše uvedených autorů a jejich filozoficko-pedagogický rozbor.)
3) Vztah sociální pedagogiky a sociální práce (situace u nás, na Slovensku, v Polsku,
SRN, tzv. anglosaské pojetí). Cíle, metody a prostředky sociální pedagogiky, její
význam pro rozvoj pedagogické teorie a edukační praxe.
4) Pojetí a funkce výchovy (edukace) v životě člověka a ve společnosti (biologická a
společenská determinace výchovy, vztah socializace a výchovy, průběh a obsah
socializace, sociální role, historické proměny sociálních rolí, současné požadavky na
výchovu pro plnění sociálních rolí, teorie sociálního vyloučení apod.).
5) Základní rysy soudobé edukace a její globální, environmentální, teritoriální a lokální
dimenze. Vzájemný vztah výchovy a prostředí, typologie prostředí, tzv. přirozené
2 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
prostředí výchovy. (Předpokládá se doložení vlivu prostředí na výchovu na základě
studia primárních pramenů významných filozofů a pedagogů.) Vztahy mezi
základními faktory vývoje člověka (dispozice, materiální a sociální prostředí,
výchova).
6) Profese (tzv. profesiogram) sociálního pedagoga. Vymezení jeho pracovních činností a
kompetencí, přípravy a možnosti uplatnění. Pomáhající profese.
7) Výchova jako rozvoj základních kvalit osobnosti v profesi sociálního pedagoga.
Výchova, vzdělávání, zájmové vzdělávání, edukace. Rozvoj a výchova jednotlivých
kognitivních procesů (myšlení, vnímání, pozornosti, představivosti a paměti), rozvoj
nadání a tvořivosti, rozvoj charakterových vlastností člověka. (Student si připraví
konkrétní ukázku výchovných činností zaměřených na rozvoj jedné ze složek osobnosti
včetně metodického rozboru.)
8) Životní styl a jeho utváření, kvalita života. Vymezení pojmů, faktory utvářející životní
styl, struktura životního stylu, výchovné metody a principy, význam rodinného
společenství při výchově ke zdravému způsobu života. (Student doloží na konkrétní
kasuistice, např. srovnání dvou výchovných rodinných modelů, příklady z praxe
apod.)
9) Definice, historie, metody a prostředky speciální pedagogiky, tendence vývoje.
Ústavní péče, historie, funkce výchovných, speciálních výchovných a diagnostických
ústavů, specifikum pedagogické práce, hledání východisek a možných alternativ. (V
čem spatřujete klady a zápory ústavní péče. Existuje podle vás jiná alternativa pro
děti, které se ocitly bez rodinného zázemí?)
10) Rodina jako primární socializační činitel, vymezení, funkce a poruchy funkcí
v rodinném prostředí, charakteristika současné rodiny 21. století. (Zamyslete se nad
otázkou nenahraditelnosti rodiny, jaký je váš názor na často diskutovanou otázku
výchovy dětí stejného pohlaví.)
11) Náhradní rodinná péče, její historický vývoj, definice, rozdělení jednotlivých typů
NRP, legislativní zázemí, aktuální problémy. (Student na základě prostudované
literatury či vlastní zkušenosti definuje nejčastější motivy přijetí dítěte do náhradní
rodiny. Dokázali byste vy sami přijmout dítě z dětského domova do NRP?)
12) Mládež jako specifická skupina, hodnotová orientace mládeže, subkultury mládeže.
(Pokuste se nastínit možnosti trávení volného času mládeže. Vytvořte přehled institucí
se sociálně pedagogickou dimenzí, které nabízejí aktivní trávení volného času.)
13) Penitenciární a postpenitenciární péče, alternativní tresty. (Definujte jednotlivé
kategorie věznic, v čem spočívá úloha sociálního pedagoga v těchto zařízeních, jaké
činnosti byste zařadili do denního režimu odsouzených. Zaměřte svoji pozornost k
resocializačním programům odsouzených.)
14) Problematika bezdomovectví, příčiny, osobnost bezdomovce, sociální vztahy,
somatická rizika, perspektivy a možnosti. (Pokuste se navrhnout možnosti řešení
vzniklé situace, vyjmenujte zařízení, které se problematikou pomoci bezdomovcům
profesionálně zabývají.
15) Fenomén stáří a stárnutí, vícegenerační soužití, postavení seniorů ve společnosti,
možnosti vzdělávání a trávení volného času seniorů ve městě a na vesnici.
(Specifikujte zařízení, ve kterých mohou senioři důstojně strávit podzim svého života
(např.domovy důchodců, penziony, domy pokojného stáří, stacionáře, léčebny pro
dlouhodobě nemocné, hospicové zařízení apod. Jaké je uplatnění sociálního pedagoga
a sociálního pracovníka v těchto institucích?)
16) Poznávání a výzkum pedagogických a sociálně pedagogických jevů. Srovnání s jinými
3 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
vědními obory, různá paradigmata zkoumání (kvalitativní a kvantitativní). Informační
zdroje odborné vědecké práce, typy pramenných a literárních zdrojů (bibliografie,
recenze, rešerše, primární a sekundární prameny). Zvolte předmět výzkumu z oblasti
sociální pedagogiky a pokuste se ke stejnému sociálnímu jevu odůvodnit kvalitativní a
kvantitativní přístup.
17) Práce s odbornou literaturou a elektronickými dokumenty (typy citací, excerpta a
konspekt, elektronické vyhledávací služby), prezentace výsledků výzkumných šetření
a typografická úprava odborné a vědecké práce (měření pedagogických jevů, tabulace
a grafické znázorňování). Jaké jsou odlišnosti v prezentaci kvalitativních a
kvantitativních dat? Jak můžeme popularizovat takové výsledky? Připravte si dva
různé příklady.
18) Metody vědy, cíle vědeckého zkoumání, věda a vědecké teorie, vědecká práce jako
vytváření poznatků a jako cesta k objevům (metoda tradice, autority, apriori, vědy).
Ke každé z metod uveďte adekvátní příklad.
19) Problémy a hypotézy, obecnost a specifičnost problémů a hypotéz (možnosti problémů
a hypotéz, hodnoty a definice). Typy proměnných a pořizování výběru a náhodnost,
princip znáhodňování (pojmy a konstrukty, konstitutivní a operacionální definice
konstruktů a proměnných, závisle a nezávisle proměnné, aktivní a určené proměnné,
intervenující proměnná). Připravte se dvě hypotézy, na kterých srozumitelně popíšete
jejich proměnné a další atributy (viz otázka).
20) Výzkumné projekty, cíle, kontrola rozptylu, projekty „nedostatečné“ a projekty
„dobré“ (cíle výzkumného projektu, výzkumný projekt jako kontrola rozptylu,
maximalizace experimentálního a minimalizace chybového rozptylu, kontrola vnějších
proměnných, základní charakteristika „dobrých a nedostatečných“ projektů).
Připravte si výzkumný design (grafické zobrazení) určitého projektu. Využijte buď
publikované výzkumy z odborné literatury nebo design své BP.
21) Typy výzkumů (Ex post facto výzkum, laboratorní a přirozený experiment, orientační
a akční výzkum), základní rozdíly v jednotlivých typech, výhody a nevýhody, základy
měření, reliabilita a validita (definice měření, úrovně měření a škálování, definice a
teorie reliability, typy validity). Uveďte praktické příklady validity a reliability
didaktického testu.
22) Vybrané metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Pozorování (kvalitativní a
kvantitativní) jako výzkumná metoda, jeho struktura a možnosti poznání (dlouhodobé
x krátkodobé, introspekce a extrospekce, přímé a nepřímé, standardizované a
nestandardizované). Uveďte jeden příklad reálného (z odborného literatury)
kvalitativního a jeden kvantitativního výzkumu. Pokuste se o komparaci výstupů obou
výzkumů.
23) Rating a jeho užití v pedagogickém výzkumu. Definice, kategoriální, numerická,
posuzovací, grafická a kumulativní škála. Praktická konstrukce položek různého typu.
Dotazník (anketa) - druhy položek a jejich konstrukce, Likertova škála a škálové
položky v dotaznících. Zásady konstrukce dotazníku (jasnost a srozumitelnost
položek, jednoznačnost atd.). Kategorizace a systematizace získaných dat, třídění
prvního, druhého a třetího stupně. Interpretace výsledků třídění.
24) Rozhovor, interwiev, beseda z pohledu kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
Druhy (výzkumný, diagnostický, psychoterapeutický.). Formy rozhovoru
(individuální, skupinový atd.). Výzkumná specifika rozhovorů.
25) Projektivní metody, obsahová analýza, sémantické metody, metody měření sociálních
vztahů (např. SORAD a jiné). Pokuste se specifikovat výhody a nevýhody
4 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
projektivních metod a míru jejich použití ve výzkumu sociálně pedagogických jevů
26) Principy kvalitativního výzkumu, teoretická citlivost, postupy kódování (otevřené
kódování, axiální kódování, selektivní kódování), proces v zakotvené teorii, pomocné
postupy. Připravte si stručnou reflexi seminární práce Co vyprávěl život. Jakou roli
hrají příběhy ve výzkumu sociálně pedagogických jevů?
c) Aplikované otázky sociální pedagogiky
1. Sociální patologie, deviace – definice, vymezení. Teorie sociálních deviací. Norma a
řád ve společnosti. Sociálně patologické jevy a sociální kontrola. Vymezení
patologické závislosti. (Student prezentuje portfolium s vypracovanými praktickými
úkoly k otázkám sociálních patologií.)
2. Záškoláctví jako specifický jev ve školním prostředí. Vymezení, etiologie, klasifikace,
náprava, prevence. Kompetence metodika prevence a výchovného poradce ve vztahu
k sociálním patologiím; řešení sociálních problémů a vztahů ve školním prostředí.
(Student si k otázce připraví řešení modelového případu sociální patologie z pozice
metodika prevence, popř. výchovného poradce na základní škole – vymezení
problému, možné strategie řešení, zainteresovaní odborníci a instituce.)
3. Agrese a šikana mezi dětmi. Vymezení, aktéři, etiologie, klasifikace, postup při řešení,
prevence. Vliv prostředí na vznik šikany. Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení
šikanování ve školských zařízeních. (Student předloží vypracovaný návrh projektu primární
prevence šikany pro realizaci ve vybraném odborném zařízení s vymezením konkrétní
věkové skupiny a obhájí strategii /např. Charta třídy apod.).Delikvence a
kriminalita jako závažná forma sociální patologie. Vymezení, etiologie, klasifikace,
náprava, prevence. Sociální důsledky pro dítě (mladistvého). (Student prezentuje kazuistiku
jedince s delikventními projevy chování – vymezení jevu, etiologie, negativní
důsledky pro osobnost jedince, jeho rodinu, event. společnost, a nastíní možnost
nápravy, řešení.)
4. Drogy jako aktuální hrozba v životě jedince (dítěte). Analýza, prevence, náprava.
Vývoj experimentování s návykovými látkami. Vymezení drogové závislosti a
možnosti jejího vzniku u dětí. Pravidla, koncepce primární drogové prevence;
protidrogová výchova. (Student předloží vypracovaný projekt primární drogové
prevence pro realizaci ve vybraném odborném zařízení s vymezením konkrétní věkové
skupiny a obhájí jeho strategii).
5. Nástin dalších sociálně patologických jevů ohrožující jedince a společnost (poruchy
chování, závislosti, bezdomovectví, prostituce, xenofobie, rasismus, suicidalita;
extrémní hnutí, sekty a kulty, negativní vliv společnosti, masmédia, globalizace).
Sociální důsledky a jejich vliv na jedince i společnost. Možnosti řešení, sociální
pomoci, předcházení. (Student prezentuje kazuistiku vybraného jevu ve společnosti a
jeho negativní důsledky pro osobnost jedince, rodiny, event. společnosti.)
6. Patologie rodiny. Rodina jako příčina sociopatologického chování dítěte.
Rozvodovost, násilí v rodině, týrání a zneužívání dětí, syndrom CAN. Vymezení,
etiologie, možnosti pomoci, zainteresovaná poradenská pracoviště a další instituce.
(Prezentovat kazuistiku jedince s projevy sociopatologického chování, kde sehrála
rodina a rodinné prostředí klíčovou roli z hlediska vzniku patologie.)
7. Prevence, náprava, represe. Stupně prevence (primární, sekundární, terciární) a její
systém v české společnosti. Primární prevence ve školách a zásady jejího provádění.
5 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
Minimální preventivní program. Ústavní a ochranná výchova. (Student předloží
vypracovaný projekt primární prevence z vymezených negativních společenských jevů
pro realizaci ve vybraném odborném zařízení s vymezením konkrétní věkové skupiny a
obhájí jeho strategii).
8. Pedagog a jeho kompetence v oblasti sociálních patologií (učitel, vychovatel, pedagog
volného času, výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, pedagogický,
popř. romský asistent aj.). (Student vypracuje modelovou strategii řešení konkrétního
sociálně patologického jevu s jasným vymezením role sociální pedagoga v řešení
vybraného problému a jeho spolupráce s odbornými pracovišti.)
9. Postavení a úkoly výchovně-vzdělávacích institucí při prevenci a nápravě sociálněpatologických
jevů. Systém pedagogicko-psychologického poradenství v oblasti
sociálních patologií. Linky pomoci, občanská sdružení, církevní organizace aj.
(Student vypracuje modelovou strategii řešení konkrétního sociálně patologického
jevu s jasným vymezením role sociálního pedagoga při řešení vybraného problému a
jeho spolupráce s odbornými pracovišti.)
10. Multikulturní výchova – význam a poslání, základní pojmy a problémy multikulturní
výchovy (stručně charakterizujte vybrané pojmy - rasismus, xenofobie, předsudek,
holocaust, antisemitismus, kulturní šok, migrace), rozdíl mezi multikulturní a
interkulturní výchovou, problematika předsudků a stereotypů – vybrané příklady ze
světa i od nás.
11. Národnostní menšiny u nás a jejich situace z hlediska historie a současnosti (uveďte
národnostní menšiny žijící na našem území a dvě vybrané charakterizujte v souvislosti
s pojmy asimilace a integrace).
12. Otázka antisemitismu v historii a v současném světě; stručný pohled na nové projevy
antisemitismu v historickém kontextu. Antisemitismus u nás a ve světě, holocaust
jako nejzrůdnější vyústění antisemitismu.
13. Migrace obyvatelstva – historie a současnost ve světovém kontextu a u nás. Azylová
politika našeho státu, situace migrujících cizinců přicházejících na naše území a jejich
možná integrace. Projekty zaměřené na integraci cizinců, navrhněte možné řešení
v rámci sociální práce.
14. Výchova k toleranci a proti rasismu jako nezbytná součást vychovatelské a učitelské
profese. Základy lidských práv, Deklarace lidských práv, interkulturní výchova;
stručně charakterizujte jejich význam v kontextu doby.
15. Romové, historie a současnost, řešení romské otázky v oblasti pedagogické práce,
soužití v rámci majoritní skupiny. Romové a multikulturní výchova, vzdělávací
programy zaměřené na integraci romského obyvatelstva a jejich naplňování v rámci
společnosti.
16. Sociální pedagogika a multikulturní výchova – navrhněte možný model integrace
těchto disciplín. Vysvětlete, co tyto disciplíny spojuje, v kterých oblastech mohou
spolupracovat.
17. Úvod do světových náboženství; křesťanství, buddhismus, islám, nová náboženská
hnutí, aj. Jednotlivá náboženství charakterizujte, hledejte možnosti porozumění a
tolerance. Možné konflikty související s radikalismem a jejich řešení v rámci
společnosti.
18. Sociální práce; definice, význam pro jedince a společnost, postavení v systému věd, tři
základní paradigmata sociální práce; rozdělení sociálních potřeb a otázky sociálního
6 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
fungování. Etický kodex sociálního pracovníka, základní práva a povinnosti
sociálního pracovníka a klienta, kritéria vztahu mezi sociálním pracovníkem a
klientem.
19. Tradice sociální práce v českých zemích, charakteristika jednotlivých období od
středověku po současnost, význam období první republiky, normalizace a současné
trendy.
20. Vývoj sociální práce ve světě, významné mezníky z historického hlediska, významní
představitelé, kteří vytvářeli podobu dnešní sociální práce, stručné porovnání Evropy a
USA.
21. Charakteristika jednotlivých metod sociální práce a její klientely – I. část; uveďte u
každé metody praktické příklady i případové studie; případová práce, poradenství,
práce s rodinou, krizová intervence.
22. Charakteristika jednotlivých metod sociální práce a její klientely – II. část; skupinová
práce, terénní sociální práce, streetwork, mediace a probace, práce s menšinami, aj.
Každá metoda bude charakterizována případovou studií, představena prostřednictvím
klientů a praktických příkladů.
23. Syndrom vyhoření v pomáhajících profesích, náročnost sociální práce a její potřebnost
v kontextu společenských problémů. Základy supervize pomáhajících profesí. Sociální
prevence, definice, základní úkoly, prostředky, druhy podle obsahového zaměření a
okruhu adresátů, pojetí prevence v našich podmínkách. Velká témata sociální práce ve
světě (uveďte a charakterizujte), stručné zamyšlení nad vývojem budoucnosti.
24. Člověk, společnost a výchova ve volném čase. Pojetí a funkce volného času.
Typologie volnočasových aktivit ve vztahu k věku, pohlaví, vzdělání, lokalitě a
dalších proměnných. Aktivity ve volném čase, obsahová náplň, klasifikace, význam,
metody a formy práce. Předmět, funkce, principy a metody výchovy ve volném čase.
25. Definice her a jejich atributy, výchovný význam her. Proč si lidé (děti) hrají? Teorie
hry, jejich členění. Dějiny her, proměna funkcí, motivů, postojů a cílů her v
jednotlivých vývojových etapách dějin pedagogiky. Hra v pedagogických koncepcích
některých představitelů (Platón, Aristoteles, Quintiliánus, J. A. Komenský atd.) a
využití hry v modelech alternativního vzdělávání. Výchovný systém E. T. Setona, A.
B. Svojsíka, Jaroslava Foglara a jejich pojetí hry v mimoškolních organizacích. (K
otázkám 1-4 se předpokládá znalost minimálně pěti děl výše uvedených autorů a
pedagogický rozbor jejich díla.)
26. Příprava a vedení akcí (víkendových pobytů, táborů apod.). Zajišťování akce v
různých oblastech: výchovné, personální, hospodářsko-ekonomické, zdravotní,
technické apod. Právní předpisy, zákony, vyhlášky a normy při práci s dětmi a mládeží
a při pořádání rozličných akcí. Bezpečnostní předpisy, hygienické směrnice, Lesní
zákon atd.
27. Význam zážitku pro výchovu ve volném čase. Emoční prožívání z hlediska
ontogeneze, subjektivní a objektivní nebezpečí při výchově zážitkem, zážitková
terapie, význam pro primární sociální prevenci. K. Hahn a pedagogika zážitku,
koncepce prožitkové terapie. (Student si předem připraví náčrt týdenní akce /tábora,
kurzu apod./ včetně úvahy o programu a dalším organizačním zabezpečení. Vztahuje
se k otázkám. 7, 8 a 9.)
28. Volnočasové aktivity a prevence sociálně patologických jevů. Význam volného času
v prevenci primární, sekundární a terciární. Role rodiny z hlediska utváření vztahu
k volnému času. Streetwork, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a jejich poslání.
7 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
Animace, participace a výchova zážitkem v preventivně-výchovné práci. (Student ve
vymezení konkrétního volnočasového zařízení, popř. projektu, rozpracuje jeho význam
a pozici k prevenci sociopatologického chování.)
29. Vznik a organizace PMS ČR. Zákon 257/2000 Sb. Principy restorativní a retributivní
justice (srovnání), jejich promítaní do činnosti PMS ČR.
30. Definice mediace a uplatňování jejích principů v trestním řízení. Definice probace a
její konkrétní podoby v činnosti PMS ČR. Asistent PMS, úředník PMS – obligatorní a
fakultativní znaky, jež musí pracovnici splňovat, práva a povinnosti úředníka PMS.
K otázkám z oblasti PMS si studenti připraví příklady probačních programů
(například vybraných občanských sdružení apod.).
8 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
2) Základy práva
1. Pojem, zásady, funkce občanského práva, zdroj právní úpravy, rozdíl mezi právem
soukromým a veřejným.
2. Pojem, druhy občanskoprávní odpovědnosti, náhrada škody. Způsob uplatnění nároku
a náhrady škody .
3. Subjekt, objekt, předmět občanskoprávního vztahu, způsobilost k právům, způsobilost
k právním úkonům fyzických, právnických osob. Uveďte zákonné podmínky pro
omezení, zbavení způsobilosti k právním úkonům, popište způsob, jak se domoci
zbavení způsobilosti k právním úkonům konkrétní osoby.
4. Pojem dědického práva, formy dědění, dědické skupiny, druhy závěti. Jakým
způsobem vyhotovíte závěť, pokud trpíte slepotou?
5. Pojem rodičovské zodpovědnosti, omezení, pozastavení, zbavení rodičovské
zodpověd- nosti. Jak budete řešit situaci, pokud zjistíte, že dítě je týráno takovým
způsobem svými rodiči, že to ohrožuje jeho život?
6. Osvojení, druhy, podmínky pro osvojení, osvojitel, osvojenec, pěstounská péče,
předpoklady pěstounů a osob vhodných k osvojení, orgány věcně příslušné evidence a
výběru pěstounů a osob vhodných k osvojení. Vysvětlete právní úskalí tzv. babyboxů.
7. Orgány sociálněprávní ochrany dětí, jejich práva a povinnosti, zdroje právní úpravy.
8. Úmluva o právech dítěte, její historie, obsah právní úpravy úmluvy.
9. Pojem právní norma, pojem právní řád, pojem právo, objektivní právo, subjektivní
právo, interpretace, aplikace práva, analogie legis, analogie iuris.
10. Promlčení, prekluze v občanském právu.
11. Pojem trestného činu, materiální a formální stránka, prvky trestného činu, účel a druhy
trestu.
12. Právní úprava trestní odpovědnosti mladistvých a její rozdíly od právní úpravy týkající
se obecného pachatele.
13. Odpovědnost nezletilců za čin jinak trestný, pojem a druhy opatření, které lze za čin
jinak trestný uložit.
14. Odklony v trestním řízení, pojem, druhy. Jak budete postupovat, pokud budete chtít
využít odklonů v trestním řízení?
15. Soustava soudů v České republice, postavení soudce, státního zástupce, advokáta a
jiných orgánů ochrany práva. Komu je možné si stěžovat, pokud zjistíte, že advokát
postupuje v rozporu se zákonem?
16. Listina základních práv a svobod, pojem, členění, obsah, úpravy.
17. Ústava, pojem, obsah právní úpravy, moc zákonodárná, výkonná a soudní.
18. Druhy právních norem, struktura právní normy, hierarchie právních norem, normativní
systém.
19. Soukromé a veřejné právo, rozdíly v právní úpravě a zásadách, na nichž jsou systémy
budovány, druhy právních norem patřících do práva soukromého, veřejného.
20. Pojem moc, státní moc, legalita moci, legitimita moci, pozitivně právní úprava,
přirozeno-právní úprava.
9 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
3) Aplikovaná psychologie
1. Psychologie a její vývoj, vymezení a společenské úkoly. Hlavní psychologické obory a
jejich charakteristika. Praktické úkoly psychologie. Profese psychologa. Etický kodex
psychologa.
2. Hlavní psychologické disciplíny a vztah psychologie k jiným vědám, zejména k
filozofii, pedagogice, sociologii, biologickým vědám a medicíně. Příklady využití
psychologie v těchto oblastech.Využití psychologie v sociální pedagogice.
3. Základní psychologické koncepce: hlubinná psychologie, tvarová psychologie,
behavio-rismus, fyziologie vyšší nervové činnosti, humanistická psychologie,
transpersonální psychologie a jejich současné hodnocení.
4. Poznávací (kognitivní) procesy. Čití, vnímání, představivost, fantazie, obrazotvornost.
Kategorie asociace. Asociační zákony. Kognitivní styl. Kognitivní psychologie.
(Využití diagnostikovaného kognitivního stylu při doučování klienta.)
5. Myšlení a řeč. Názorné a nenázorné v kognitivních procesech. Myšlenkové operace.
Konvergentní a divergentní myšlení. Kognitivní styl. Poruchy poznávacích procesů.
(Objasněte možnosti a úskalí globálního čtení.)
6. Psychologie řeči. Řeč a jazyk. Poruchy řeči z psychologického hlediska. Afázie.
Kultura řečového projevu. (Popište práci s piktogramy u řečově postiženého klienta.)
7. Psychologie paměti. Fáze, druhy a typy paměti. Paměť a učení. Dlouhodobá a
krátkodobá paměť. Aktivní paměť. Zapamatování a zapomínání. Trénink paměti.
Poruchy paměti. (Jakým způsobem můžeme v rámci volnočasových aktivit rozvíjet
paměť klientů?)
8. Kategorie učení v psychologii. Druhy učení. Učení a motivace. Zákony učení.
Transfer. Teorie učení. Utváření návyků, vědomostí a dovedností. Psychologické
otázky poruch učení.
9. Pozornost a vědomí, jejich vymezení v psychologii. Vlastnosti pozornosti. Úmyslná a
neúmyslná pozornost. Stupně vědomí. Poruchy vědomí a pozornosti. (Přibližte
možnosti, strategii a metody práce s hyperaktivním dítětem.)
10. Kategorie osobnosti v psychologii. Některé teoretické koncepce osobnosti. Struktura
osobnosti. Vlastnosti osobnosti. Vrstvy osobnosti. Typologie osobnosti.
11. Emoce, chápání emocí a citů v psychologii. Psychofyziologie emocí. Klasifikace
emocí. Afekt a nálada. Poruchy emocionality. Kultivace emocí. (Porovnejte pojmy
emoční inteligence a inteligenční kvocient.)
12. Motivace. Aktivační faktory osobnosti (zájmy, potřeby, hodnoty, ideály). Motivy a
jejich klasifikace. Pojem incentivy. Aspirace. (Objasněte motivační aspekt hodnotové
orientace u konkrétního klienta, se kterým jste se setkal/a na praxi.)
13. Schopnosti. Klasifikace schopností. Vlohy a schopnosti. Nadání, talent. Inteligence.
Měření inteligence. Poruchy schopností. Mentální retardace. Psychologie tvořivosti.
(Popište pracoviště pro mentálně postižené jedince, se kterými jste se setkal/a během
studia sociální pedagogiky.)
14. Temperament a charakter. Používání těchto pojmů v psychologii. Klasifikace
temperamentu.Vývoj charakteru. Charakterové vlastnosti. Vůle a rozhodování.
Kultivace temperamentu, charakteru a vůle. (Přibližte možnosti kultivace vůle v práci
sociálního pedagoga.)
15. Kategorie vývoje v psychologii. Předmět ontogenetické psychologie. Zákony vývoje.
Biologické a sociální ve vývoji člověka. Periodizace psychického vývoje. (Vysvětlete
10 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
podrobně Eriksonovu periodizaci psychického vývoje.)
16. Socializace. Jedinec a sociální prostředí. Zákonitosti socializace. Sociální chování.
Sebepojetí, sebepoznávání a sebeuvědomování. (Vyjmenujte dvě diagnózy klientů, u
kterých probíhá vývoj sebeuvědomování odlišně.)
17. Období novorozence, kojence a batolete z hlediska psychologie. Deprivace a
subdeprivace. Psychologické charakteristiky předškolního věku. Dětská hra a kresba.
Školní zralost. (Přibližte možnosti práce sociálního pedagoga s dětmi předškolního
věku.)
18. Psychologické otázky období mladšího školního věku a pubescence. Psychologie
morálního vývoje. Diagnostika psychického vývoje. (Zamyslete se nad možnostmi
využití PC v diagnostice dospívajících.)
19. Sociální skupina, její struktura a dynamika. Klasifikace skupin. Sociální situace.
Sociální role. Sociální dovednosti. Sociometrie. (Objasněte úskalí interpretace
sociometrických dat ve školní třídě a následné možnosti terapie skupiny.)
20. Sociální percepce. Percepční stereotypy. Atribuce. Utváření obrazu o jiném člověku.
Postoje a jejich funkce. Formování a změny postojů.
21. Psychologie adolescence, rané dospělosti a dospělosti. Profesionální orientace.
Psychologické otázky sexuality a její vývoj. (Pokuste se popsat na základě zkušeností
z praxe vývoj identifikace s rolí u jednoho klienta.)
22. Psychologie a psychohygiena rodiny. Konstelace členů rodinné struktury. Typologie
rodin. Diagnostika rodiny. (Působení sociálního pedagoga v azylových domech pro
matky v tísni.)
23. Psychologie stárnutí. Stárnutí a psychické funkce. Aktivní stáří. Normální a
patologické stárnutí. Sociálně-psychologické problémy stárnutí. (Uplatnění sociálního
pedagoga v domově důchodců, možnosti práce sociálního pedagoga v LDN a
hospicích.)
24. Sociální komunikace. Verbální a nonverbální komunikace. Analýza komunikace.
Pravidla efektivní komunikace. Psychologické aspekty sebeprosazování. (Základní
principy videotréninku interakcí VTI.)
25. Náročné životní situace a jejich zvládání. Únava. Druhy únavy. Princip odpočinku a
relaxace. Konflikty a frustrace. Stres. Syndrom vyhoření (burnout). (Prevence burnout
syndromu v práci sociálního pedagoga.)
26. Patopsychologie a její předmět. Vztah patopsychologie a psychopatologie. Etiologie.
Pojetí normality. Psychologie sluchového a zrakového postižení. Poruchy centrální
nervové soustavy. Lateralita.
27. Kategorie zdraví. Adaptace a maladaptace. Poruchy chování. Poruchy osobnosti.
Agresivita. Neurózy, jejich vymezení, projevy a klasifikace. Význam prevence.
(Uveďte konkrétní případ maladatace z vlastní praxe způsobený příslušností člověka
k jinému etniku.)
28. Poznávání osobnosti. Anamnéza, diagnóza, prognóza. Problémy s poznáváním
osobnosti. Individuální rozdíly mezi lidmi. Metoda VTI při poznávání silných a
slabých stránek osobnosti. (Vysvětlete pojem mikroanalýza videozáznamu a efekt
metody.)
29. Psychodiagnostika, její možnosti a odborné kompetence. Speciální psychologické
vyšetřovací postupy. Postupy a strategie psychologické diagnostiky. Psychometrika.
30. Zpráva z psychologického vyšetření. Psychologická a pedagogická diagnostika.
Psycholog a jeho klient. Etika práce psychologa. Zadavatel psychologických služeb.
11 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
(Objasněte rozdíl mezi problémem klienta a dojednanou zakázkou.)
31. Komunikace (základní pojmy, neverbální komunikace, verbální komunikace, rozbory
lidského komunikování, asertivní komunikace, emoční inteligence, empatie).
32. Konflikty, stres a zlost (základní pojmy, konflikty a jejich zvládání, mechanismy
stresových reakcí, zvládání stresu a zlosti, vhodné a nevhodné postupy, relaxace)
33. Osobnostní a profesionální rozvoj v souvislosti s praxí pedagogických a pomáhajících
profesí – sebepoznání, sebezkušenost, sebepojetí, autoregulace, práce se vztahy.
34. Co je to psychoterapie? (Psychoterapie jako obor, p. jako činnost; společné faktory a
rozdíly odlišující různé psychoterapeutické směry, vývoj psychoterapie.)
35. Současné základní psychoterapeutické směry. (Psychoanalýza, dynamická a interpersonální
p., systemika a rodinná p., KBT, Rogersovská psychoterapie apod.)
36. Kdo vyhledává psychoterapii a proč? Terapeutické vztahy, změna osobnosti (cyklus,
spirála), možná rizika v psychoterapii.
37. Situace v ČR a součinnost s dalšími pomáhajícími profesemi, zdravý životní styl.
38. Další psychoterapeutické směry a metody, techniky a postupy (arteterapie,
dramaterapie, autogenní trénink, relaxace, autoanalýza snů, holotropní terapie,
hypnóza, jóga, taneční a pohybová terapie, logoterapie, trénink asertivity, emoční
inteligence).
4) Obhajoba bakalářské práce
Vypracováním bakalářské práce má student prokázat schopnost samostatně využívat
teoretické a metodologické poznatky získané během studia a aplikovat je při řešení
konkrétního problému nebo objasňování daného jevu v oboru sociální pedagogiky.
Bakalářskou práci je možno pojmout jako teoretickou nebo výzkumnou, v odůvodněných
případech též jako metodickou s výzkumnou evaluací navrhovaného metodického postupu
(programu atd.). V teoretické práci student prokazuje, že prostudoval dostupnou literaturu
k danému tématu, je schopen problematiku analyzovat, jasně vyložit a obohatit o další
teoretické závěry. Ve výzkumné práci shromáždí student, vedle poznatků získaných studiem
literatury, také empirické údaje dosažené vlastním výzkumem, které správně
utřídí‚ analyzuje, syntetizuje a interpretuje.
Při obhajobě BP se student zaměří především na:
1. Přesnou formulaci problému a cíle BP
2. Obsahové zdůvodnění, východiska BP (filozofie, paradigma), též zdůvodnění řešené
problematiky v rámci studovaného oboru
3. Objekt, smysl a cíl výzkumu (formulace hypotéz, předpokladů atd.)
4. Odůvodnění a obhajoba zvolených metod zpracování BP a výzkumu
5. Analýza a interpretace získaných dat nebo údajů
6. Reakce na připomínky vedoucího a oponentů
7. Shrnutí a hlavní přínos celé BP
Samostatné představení a obhajoba BP trvá cca 10 min. Následuje zodpovězení dotazů
členům komise a diskuse.
12 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
Literatura:
Sociální pedagogika:
BAKOŠOVÁ, Z. Sociálna pedagogika. Bratislava : UK, 1994. ISBN 80-223-0817-X.
HOPF, A. Sociální pedagogika pro učitele. Praha : UK, 2001. ISBN 80-7290-053-6.
HRADEČNÁ, M. Vybrané problémy sociální pedagogiky. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-015-7.
HRONCOVÁ, J., HUDECOVÁ, A., MATULLAYOVÁ, T. Sociálna pedagogika a sociálna práca. Banská
Bystrica : PF UMB, 2000.
KALVACH, Z. Úvod do gerontologie a geriatrie. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-366-0.
KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc : UP v Olomouci, 2000. ISBN 80-7067-669-8.
KOVAŘÍK, J. a kol. Náhradní rodinná péče v praxi. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-957-7.
KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ, V. et al. Člověk – prostředí – výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno :
Paido, 2001. ISBN 80-7315-004-2.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999. ISBN 80-7041-135-X.
MAŇÁK, J et al. Kapitoly ze sociální pedagogiky a sociální psychologie. Brno : Paido, 1998. ISBN 80-85931-
58-3.
MARBURGER, H. Entwicklung und Konzepte der Sozialpädagogik. München : Juventa Verlag, 1979. ISBN 3-
7799-0547-7.
MATĚJČEK, Z. Náhradní rodinná péče. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-304-8.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha : SLON, 2003. ISBN 80-86429-19-9.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha : Portál, 1998.
MOŽNÝ, I. Česká společnost . Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-624-1.
MÜHLPACHR, P., STANÍČEK, P. Geragogika pro speciální pedagogy. Brno : MU, 2001. ISBN 80-210-2510-7.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-631-4.
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-029-4.
PŘADKA, M.; KNOTOVÁ, D.; FALTÝSKOVÁ, J. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno : MU, 1998. ISBN
80-210-1946-8.
SAK, P. Proměny české mládeže. Praha : Petrklíč, 2000. ISBN 80-7229-042-8.
WOLF, J. a kol. Umění žít a stárnout. Praha : Svoboda, 1982.
Éthum – časopis pro sociální prevenci a sociální pedagogiku.
Obecné otázky z pedagogiky:
BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
BREZINKA, W. Východiska k poznání výchovy. Brno: L .Marek, 2001.
CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: M. Cipro, 2002.
HAVLÍK, R. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2007.
HORKÁ, H. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 2000.
KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1994.
KOLÁŘ, Z., NAVRÁTIL, S., ŠIKULOVÁ, R. Školní hodnocení a jeho současné problémy. Ústí nad Labem:
UJEP, 1998.
KUČEROVÁ, S. Člověk – hodnoty – výchova. Prešov: ManaCom, 1996.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
MOŽNÝ, I. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál, 2002.
NĚMEC, J. Od prožívání k požitkářství: výchovné funkce hry a její proměny v historických koncepcích
pedagogiky. Brno: Paido, 2002.
PETRUSEK, M., MAŘÍKOVÁ, H., VODÁKOVÁ, A. Sociální a kulturní antropologie. Praha: Slon, 2000.
PETRUSEK, M., MILTOVÁ, A., VODÁKOVÁ, A. Sociologické školy, směry a paradigmata. Praha: Slon, 2000.
POL, M. Škola: organizace běžná, specifická či snad pospolitost? In: Studia paedagogica, roč. 1998-1999. U 3-
4. Brno: FF MU, 2000, s. 59-80.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1998.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Brno: MU, CDV, 1996.
PRŮCHA, J. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál, 1999.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2005.
SCHOENEBECK, H. Život s dětmi bez výchovy. Pardubice: UP, 1997.
13 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
SINGULE, F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: SPN, 1992.
SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno, 2004.
SOLFRONK, J. Zkoušení a hodnocení žáků. Praha: PdF UK, 1996.
SOUKUP, V. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum, 2004.
SVOBODOVÁ, J., JŮVA, V. jun. Alternativní školy. Brno: Paido, 1996.
SUP, J. Predikce studijní úspěšnosti jako specifická součást řízení vých.-vzd. procesu. Praha: SPN, 1986.
SUP, J. Cvičení vybraných pedagogických dovedností učitele. Brno: VUT, 1988.
THOMPSON, J. B. Média a modernita. Praha: karolinum, 2004.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit? Praha: PdF UK, 1991.
TRETERA, I. Nástin dějin evropského myšlení. Od Thaleta k Rousseauovi.
WALTEROVÁ, E. Kurikulum: Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: MU, 1994.
www.msmt.cz
www.uiv.cz
www.vup.praha.cz
Bílá kniha. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Praha: MŠMT, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2003.
Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
Vzdělání a sociální spravedlnost v zemích OECD. Praha: Gnosis, 1998.
Aplikovaná psychologie:
ATKINSONOVÁ, R. L. ad. Psychologie. Praha : 1995. ISBN 808560535.
BALCAR, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha : SPN, 1983.
ČÁP, J, MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha : Portál, 2001. ISBN 807178463X.
GOLEMA,.D. Emocionální inteligence. Praha : Columbus, 1998.
HOSKOVEC,J., a kol. Psychologie XX.století. Praha : Karolinum, 2002. ISBN 8024603004.
LANGMEIER, J; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha : Grada, 1998. ISBN 8073190168.
KERLINGER,F.N. Základy výzkumu chování. Praha : Academia, 1972. ISBN 000320799.
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno : Cerm, 2002. ISBN 8021422033.
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha : Portál, 1997.
KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha : Portál, 1997. ISBN 8072623478.
MAREŠ,J. Styly učení. Praha : Portál, 1997. ISBN 8071782467.
NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha : 1997. ISBN 8020006257.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha : 1998.
NAKONEČNÝ, M. Úvod do psychologie. Praha : Academia, 2003. ISBN 8020009930.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha : 1995.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie organizace. Praha : Grada Publishing, 2005.
PIAGET,J. Psychologie inteligence. Praha : Portál, 1997. ISBN 8071783099.
ŘEHULKA, E. Psychohygienické otázky pedagogické psychologie. Praha : 1988.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998.
SMÉKAL,V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno : Barrister&Principál, 2002.
SMÉKAL,V. Psychologie osobnosti. Praha : Praha SPN, 1989.
STRAUSS, CORBINOVÁ. Základy kvalitativní metodologie. Brno : Lata, 1999. ISBN 808583460X.
SVOBODA, M. Psychodiagnostika dospělých. Praha : Portál, 1999. ISBN 8071785458.
ŠVANCARA, J. a kol. Diagnostika psychického vývoje. Praha : Avicenum, 1971 a další vydání.
ŠVANCARA, J. Úvod do kognitivní psychologie. Brno: MU Brno,2003. ISBN 808663311X.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 1999.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 8024608413.
VYMĚTAL, J. Obecná psychoterapie. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 8024707233.
Metodologie:
DISHMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha : Portál, 2000. 256 s. ISBN 80-7178-
367-6.
GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6.
14 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1997. 243 s. ISBN 80-7184-549-3.
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.
CHRÁSKA, Miroslav. Základy výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého,
1998. 257 s. Obsahuje bibliografii. ISBN 80-7067-798-8.
KERLINGER, Fred N. Základy výzkumu chování : pedagogický a psychologický výzkum : Foundations of
behavioral research (Orig.). 1. vyd. Praha : Academia, 1972. 705 s
MAŇÁK, Josef.; ŠVEC, Vlastimil. Cesty pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2004. 78 s. ISBN 80-7315-078-
6.
MORGAN, L. D. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Brno : SCAN, ALBERT, Psych ústav
AV, 2001. 99 s. ISBN 80-85834-77-4.
PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. 270 s. ISBN 80-
7184-569-8.
SPOUSTA, V. et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno : PdF MU, 2000. 158 s. ISBN
80-210-2387-2.
STRAUSS, Anselm - CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody
zakotvené teorie. 1. vyd. Boskovice : Albert, 1999. 196 s. ISBN 80-85834-60.
PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe. Praha : Karolinum, 1995.
ŠVEC, Štefan. Metodológia vied o výchove. Bratislava : IRIS, 1998. 303 s. ISBN 80-887778-73-5.
Multikulturní výchova:
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vyd. Praha : ISV, 2001. 211 s. ISBN 80-85866-72-2.
ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vyd. Praha : Portál, 1998, 203. s ISBN 80-7178-285-8.
ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme – jde o to jak. Praha : Portál, 1998.1. vyd. 144 s. ISBN 80-7178-250-5.
BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, 2003.
FIALA, P. (ed.). Politický extremismus a radikalismus v České republice. Masarykova univerzita, Brno 1998.
ŠIŠKOVÁ,T. Lidská práva proti rasismu. Brno: Doplněk, 2001.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
Sociální práce:
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha : Portál, 1997.ISBN 80-7178-318-8.
MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-473-7.
MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-548-2.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-71782-262.
MATOUŠEK, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha : Portál, 1996. ISBN 80-7178-064-2.
Matoušek, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
Sociální patologie:
ČECH, T. Škola a sociálně patologické symptomy v projevech žáků. In STŘELEC, S. (ed.) Studie z teorie a
metodiky výchovy. Brno : MSD, 2002. ISBN 80-86633-00-4.
ČECH, T. Primární drogová prevence a protidrogová výchova ve školách. In STŘELEC, S. (ed.) Studie z teorie a
metodiky výchovy II. Brno : MU, 2005, s. 140-152. ISBN 80-210-3687-7.
JEDLIČKA, R. Aktuální problémy výchovy : analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
Praha : Karolinum, 1998, 167 s. ISBN 80-7184-555-8.
JEDLIČKA, R.; KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum,
1998.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve školách. Praha : Portál, 1997.ISBN 80-71781-231.
MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-226-2.
MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno : MU, 2001. ISBN 80-210-2511-5.
NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-432-X.
ONDREJKOVIČ, P. aj. Sociálna patolológia. Bratislava : Veda, 2001. ISBN 80-224-0685-6.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha : Portál, 1995.ISBN 80-7178-049-9.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-214-9.
15 /16
Okruhy ke SZZ pro bakalářské studium sociální pedagogiky – kombinovaná forma
Pedagogika volného času:
HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha : Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-7178-927-5.
MILLEROVÁ, S. Psychologie hry. Praha : Panorama, 1978.
NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium.
Brno : Paido, 2002, 120 s. ISBN 80-7315-012-3.
NĚMEC, J. Od prožívání k požitkářství. Výchovné funkce hry a její proměny v historických koncepcích
pedagogiky. Brno : Paido, 2002, 112 s. ISBN 80-7315-006-9.
PÁVKOVÁ, J. aj. Pedagogika volného času. Praha : Portál, 2002.
PŘADKA, M. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno : MU, 1998.
PŘADKA, M. Kapitoly z dějin sociální pedagogiky. Brno : MU, 1998.
VÁŽANSKÝ, M. Volný čas a pedagogiky zážitku. Brno : MU, 1992.
VÁŽANSKÝ, M., SMÉKAL, V. Základy pedagogiky volného času. Brno : Paido, 1995.
Základy práva:
BERLÍCH, A. Teorie práva, 2 rozšířené vydání. Dobrá voda : A.Čeněk, 2001, 299 s. ISBN 80-86473-04-X.
FIALA, J. Občanské právo hmotné, multimediální učební text. Brno : Masarykova univerzita, 2004, 97 s.,
CDrom. ISBN 80-210-3510-2.
FILIP, J. Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno : Masarykova
univerzita, 2003, 556 s. ISBN 80-210-3254-5.
HARVÁNEK, J. Teorie práva. Brno : Masarykova univerzita, 1998, 341 s. ISBN 80-210-1791-0.
HARVÁNEK, J. Teorie práva 2, oprav. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004, 342 s.
JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo procesní : [po novele trestního řádu účinné od 1.1.2004]. Praha : Eurolex
Bohemia, 2003, 621 s. ISBN 80-86432-58-0.
KLOKOČKA, V. Teorie ústavy a ústavní právo. Brno, 1972.
VLADIMÍR, K. a kol. Trestní právo hmotné, obecná část. Brno : Masarykova univerzita, 2002, 571 s. ISBN 80-
210-2985-4.
občanský zákoník
z.č. 218/2003 Sb.
z. č. 257/2000 Sb.
z.č. 109/2002 Sb.
z. č. 94/1963 Sb.
z.č. 359/1999 Sb.
sdělení FMZV č. 104/1991 Sb.
ústavní zákon č.1/1993 Sb.
Listina základních práv a svobod
z. č. 140/1961 Sb.
z.č. 141/1961 Sb.
z.č. 182/1993 Sb.
16 /16