Bi2BP_ZOZP
ZOZP 1:
Živočišné tkáně
Podle funkce a uspořádání
rozeznáváme:
• Tkáně epitelové (epitely)
• Tkáně pojivové (pojiva)
• Tkáně svalové (svaly)
• Tkáně nervové (CNS a nervy)
Nauka o tkáních = histologie
Vývoj tkání = histogeneze
Podmínkou vývoje a existence tkáně je
koheze (=soudržnost)
U diferencovaných tkání ... morfologicky
definovaná spojení:
• Mechanická
• Fyziologická
• Interdigitace
• Mezibuněčné spoje (několik typů)
schéma stavby
desmozómu
schéma dvou
prizmatických buněk
spojených skupinou
desmozómů
Fibrilární mezibuněčná hmota
• Kolagenní vlákna: průměr 10-200nm, tvořena
z kolagenu (glykoprotein) - pevnost, vlákno
složeno z fibril a ty z mikrofibril, varem se
rozpouštějí (klih).
• Retikulární vlákna: tenké mikrofibrily kolagenu,
postupně nahrazována kolagenními vlákny,
zachovávají se např v bazální bláně (epitelů),
retikulárním pojivu (např. kostní dřeň) apod.
• Elastická vlákna: průměr až 500nm, z elastinu
(protein) - pružnost, molekuly ve vláknu stočené,
řazené za sebou, varem se nemění.
Amorfní mezibuněčná hmota -
glykosaminoglykany
• Kyselina hyaluronová (tekutina – rosol)
• Chondroitinsulfát (pevný gel – tuhá
konzistence)
• Dermatansulfát
• Keratansulfát
• Heparin
Použité zdroje:
• Pravda, Oldřich. Zoologie. [D] 3, Obecná
zoologie. Praha: SPN, 1982. 323 s.: i.
Edice Učebnice pro vysoké školy.
Určeno posluchačům pedagogických a
přírodovědeckých fakult.
• Knoz, Jan. Obecná zoologie. I,
Taxonomie, látkové složení, cytologie a
histologie [Knoz, 1990]. 4. vyd. Praha:
SPN, 1990. 328 s.: skriptum.