}Výzkumy (Hunterová - 1976) a další deduktivní výuka – dobré výsledky při standardizovaných testech apod. }Současně nepodporuje tolik krozvoji tvořivého myšlení a nevede k lepším postojům k učení }1. Úvod }2. Cíle a záměr }3. Předávání informací a předvedení dovedností }4. Kontrola pochopení }5. Řízené cvičení }6. Zjištění získaných znalostí a dovedností }7. samostatné procvičování, individuální pomoc dle potřeby 1.naučit se pochopit 2.zopakovat 3.zkontrolovat 4.aplikovat 5.položit doplňující otázku žAKTIVISTÉ žMají rádi činnost, rychle, bez váhání se zapojují do procesu učení, vnímaví, přístupní všestranným názorům, nadšení z nového poznání, rádi vysvětlují, rozhodují a vedou ostatní. Mívají tendenci jednat bez rozmyslu a bez hlubšího zvažování následků. žHlavním postojem je „všechno jednou vyzkoušet“. žJejich nedostatkem je nižší schopnost soustředění, nejsou příliš pečliví a důslední v práci, nemají rádi dlouhodobé úkoly a pasivní účast žNejlépe jim vyhovují skupinové práce, hry a simulace, praktické činnosti, případové studie, problémové vyučování, hraní rolí, zapojení v projektu žpři učení získávají nové zkušenosti a dovednosti, ze kterých se mohou poučit žje nová látka krátká a situační „teď a tady“, když soutěží, když soutěží, procvičují, hrají role žaktivity vedou k určitým změnám, vzrušení (při pokusech), zábavě žjsou středem dění, mohou se předvádět, jsou mluvčím, moderátorem, organizátorem žse učí novou látku bez omezení učitelem žmohou dostatečně uplatňovat své myšlenky a řešení problémů žjsou obklopeni tvořivým, podnětným prostředím ž žje učení pasivní, bez aktivních prvků (přednášky, monology…) žnemohou se zapojit žmusí systematicky analyzovat, syntetizovat, teoreticky zpracovávat zadané studijní oblasti žpracují formou samostatného učení žmusí pracovat systematicky a přesně podle zadaní žje téma příliš „teoretické“ žmusí opakovat stejnou činnost žmusí dodržovat dané instrukce, mají malý prostor pro vlastní tvořivost žse od nich vyžaduje precizní práce zaměřená na detail ž } ž ž žMají rádi prostor k přemýšlení žReflektují, tzn. že ochotně přijímají, důsledně zvažují a odrážejí názory ostatních žJsou přemýšliví, rádi v pozadí třídí získané informace, opakovaně je posuzují žJsou tolerantní žPečlivě shromažďují informace z různých zdrojů, promýšlí je, pak teprve formulují závěry žJejich filozofií je opatrnost žNejvíce jim vyhovuje demonstrace nové látky, čtení, sledování videa, učení opakováním, sledování ostatních účastníků žMohou v klidu pozorovat probíhající aktivity žMohou stát v pozadí, sledovat prezentaci, video žMají dostatek času na vyjadřování a shromažďování informací žMají dostatek prostoru k posuzování a porovnávání výsledků svého učení žMají prostor na zpracování detailních, náročných analýz, zpráv, výzkumů žMohou diskutovat v klidu s ostatními žMají dostatek času, nemusí se pevně držet stanovených termínů }Jsou postaveni do role aktivního účastníka vyučovacího procesu }Musí rychle reagovat bez možnosti přípravy, účastnit se neplánovaných akcí }Musí pracovat s nedostatkem informací a instrukcí }Jsou v časovém stresu }Musí učinit unáhlené závěry žMají rádi teorii a fakta, milují racionalitu, logiku a abstraktní myšlení žJsou objektivní, mají rádi přesná zdůvodnění žPřístup je principiálně logický, odmítají cokoli, co s tím není v souladu žProblémy studují a posuzují systematicky, řeší je krok za krokem žMají tendenci pracovat precizně a dlouho žRádi používají fungující principy, postupy,předpoklady,teoretické modely a systémy žNejlépe jim vyhovuje teoretická přednáška, diskuse, debaty, samostatná práce, výzkumy, zpracování studií… }Mají čas na systematický, dlouhý výzkum }Probíraná fakta a problémy existují jako součást již zpracovaných systémů, modelů, teorií }Mohou prozkoumat základní metodologii,logické pozadí faktů }Mohou řešit intelektuální problematiku }Řeší problematiku s jasně zadaným cílem }Jsou jim předkládány zajímavé nápady a myšlenky }Musí pracovat na nahodilých úkolech nebo na úkolech, kde není daný jasný cíl práce a význam }Musí pracovat na úkolech, kde musí vyjadřovat emoce a pocity }Mají nedostatek času k posouzení vhodných principů… }Úkoly jsou příliš jednoduché }Musí pracovat v intelektuálně nevyrovnané skupině } }Mají rádi, když mohou získané informace okamžitě využít. }Jsou praktičtí, rádi dělají účelná rozhodnutí }Jejich filozofií je: „Vždy existují lepší způsoby“ }S nadšením zkoumají nové nápady, snaží se o jejich přímou aplikaci }Nejlépe jim vyhovují případové studie a příklady z praxe, praktická cvičení a projekty, hraní rolí, simulace, exkurze } }Mají příležitost okamžitě využít to, co se naučili }Učí se postupům a technikám }Mají vzor, jemuž se chtějí vyrovnat }Nové informace si mohou vyzkoušet }Téma je zřetelně stanoveno }Nemají možnost praktického uplatnění látky }Neznají přesné zadání, postupy, zásady práce }Stále se opakuje stejná látka }Výsledky výuky považují za zbytečné žPodle způsobů vnímání žZrakový styl preferuje zrak, poté sluch a hmat žSluchový typ preferuje informace získané sluchem. Potřebují klid, pokud je hluk, špatně se soustřeďují žPohybový typ potřebuje pohyb – praktické opakování, manipulaci s předměty, aplikaci teorie na praktické činnosti ž žPodle A. Gregorce je způsob učení projevem schopnosti mozku přenášet informace. Mezi určující faktory řadí způsob, kterým sdělovanou zprávu vnímáme a uspořádání informací, se kterým se setkáme. žNaše vnímání může být buď abstraktní (rozumové, citové nebo intuitivní) nebo konkrétní (tj. pomocí smyslů) žUspořádávací schopnosti jsou způsoby, jakými získaná fakta zpracováváme, třídíme a používáme. Třídění může být buď sekvenční ( lineární, postupné a metodické) nebo náhodné (nelineární, přeskakující a různorodé, data jsou zpracovávána simultánně a holisticky) ž žKonkrétně sekvenční žZískává informace pomocí přímé smyslové zkušenosti, myšlení je metodické. K úkolům přistupuje zodpovědně. Vyhovuje mu detailní, pečlivá práce, organizace a přesné třídění do kategorií. Nezajímá se o abstraktní teorie a vyjadřuje se hlavně písemnou formou žAbstraktní sekvenční žije v abstraktním, neskutečném světě myšlenek, teorií. Skutečnost se skládá s pojmů jako spravedlnost nebo mír. Jeho myšlení je logické a analytické, hodnotící. Má výbornou schopnost srovnávat, kategorizovat. Je schopen provádět syntézu informací a idejí. žAbstraktní náhodný ž Svět tohoto typu je světem pocitů dojmů a představ. Student má dobrou intuici, rozezná náladu a atmosféru. Myšlenkové postupy jsou založeny na pocitech, které v něm vyvolávají okolní skutečnosti. Snadno navazuje kontakty s ostatními. Komunikuje sdílením osobního prožitku, prostřednictvím metafory, příběhu, symbolu, poezie, hudby. Nemá rád rutinní práci žKonkrétní náhodný žVýchozím bodem je pro něj reálný svět. Instinkt a intuici používá k objevování věcí. Jeho myšlenkový proces je impulsivní, dělá intuitivní skoky. Je rozený experimentátor, nachází překvapivá a nekonvenční řešení. }Vhodné – tam, kde je jasná struktura, vnitřní systém (v Ov např. právní problematika) }Nevhodné – u abstraktních témat, afektivní látky, látky s volnější vnitřní strukturou }Jádrem induktivního přístupu je to, že žáci na základě informací a zkušeností, které připraví učitel, sami objevují pojmy nebo podstatné generalizace } }V sociální formě – žáci získávají informace a pracují s nimi ve spolupráci a prostřednictvím komunikace s jinými žáky }Postup od konkrétního k obecnému }Tři druhy induktivního myšlení }1.Vytváření pojmu- (vyjmenují podniky a roztřídí do skupin – nakonec dojdou k pojmům – „podniky vyrábějící zboží“ a „podniky poskytující služby“ }2. Interpretace – výklad dat- zkoumání údajů, vytváření hypotéz o vztazích, nalézání příčinných vztahů a formulací – viz. Zkoumání např. reklamního sdělení – pro základní potřeby jiné reklamní sdělení než pro luxusní zboží + jaké }Badatelské zkušenosti, které vyústí do skutečného výzkumu – pečlivé hledání a kritické zkoumání zaměřené na zjištění nových poznatků }Základ práce učitele – pomoc při hledání skutečných otázek pro výzkum }Typy výzkumu. }1. deskriptivní – jaké jsou věci nyní- viz průzkum veřejného mínění, výzkum bydlení apod. }2. Historický výzkum – jaké byly věci v minulosti? – žáci se ptají rodičů na vzpomínky na školu apod. }Výzkum sekundárních zdrojů - literatura – knihovny }Výzkum primárních zdrojů – např. rozhovory s pamětníky }3. Experimentální výzkum – viz spíše pomocí manipulace s proměnnými veličinami }Hraní rolí – a dramatická hra – umožňuje prozkoumání problému z více úhlů, rozvíjí schopnost řešit různé životní situace }Základní postup. 1.Vyberte role a situaci 2.2. dejte hercům čas na přípravu 3.3. nechejte žáky přehrát své role 4.4. umožněte žákům, aby situaci zpracovali – popř. pomoc otázkami 5.Možnost porovnat scénku s různými herci – diskuse o prožitcích, více pohledů, uvědomění více motivů jednání }Podobná hraní rolí – komplexnější činnost, větší počet rolí, může trvat delší dobu – např. simulace jednání zastupitelstva –účastní se celá třída – rozhodování o postavení hřiště – mnoho zájmových skupin atd. }Otázky pro přípravu simulačních činností. }1. Jaký problém budeme řešit? Např. simulační činnost zaměřená na likvidaci odpadu – založení a provozování nové skládky }2. Kdo je na problému zainteresován, }Vytvořte seznam rolí všech účastníků – koho se to týká - obecní úředníci, domácnosti, ochránci přírody, firmy atd. }3. Čeho chtějí nebo mají účastníci dosáhnout? }Zastupitelstvo musí vyhodnotit situaci a vybrat jeden návrh, získat podporu občanů. Zajistit financování }4. co mají děti k dispozici? – např. karty s popisem rolí, možný návrh smlouvy atd. }Důležité předpoklady pro výuku a zařazení }Znalost teorie osobnosti, } sociálních skupin, }lidského chování, } komunikace, }Kooperace, } řešení problémů, }hodnot } } }1. Témata pro osobnostní rozvoj }Sebepoznání – k vlastnímu tělu } - v oblasti vlastností } - v oblasti prožívání } - v oblasti učebních stylů } - v oblasti mezilidských vztahů } - v oblasti hodnot a postojů } -úspěchů, konfliktů } - v oblasti celkového sebeobrazu }Smyslového vnímání }Pozornosti a soustředění }Představivosti a fantazie }Paměti }Cítění věci, prostoru, prostředí }Způsobů myšlení }Dovednosti pro řešení problémů }Učení metakognice }Komunikace ze sebou samým atf }V oblastech učení a studia }Managementu učení a studia, individuální efektivní techniky }Sebevýchovy }Vůle }ovládnutí vnějších projevů chování }Osobního managementu }Stanovení perspektivních osobních cílůatd. }-péče o tělesné a duševní zdraví v oblastech }Naslouchání vlastnímu tělu i duši }Pohybu }Stravy }Práce s povinnostmi }Pozitivní myšlení }Flexibilita sebeúcta atd. }Tvořivost v obecné komunikaci }Různé úhly pohledu na jevy }Tvořivost při navazování a udržování mezilidských vztahů }Lze hovořit o vnitřních tématech kreativity }Schopnost vidět svět jinýma očima }Hledání neobvyklých řešení atd. }1. poznávání lidí } }Co lze poznat }Rizika chyb při poznávání }Sociální inteligence }Sociální percepce a její úskalí }. Téma se protne s komunikačními tématy }Sociální skupiny, jejich dynamika }Mezilidské vztahy }Tolerance }Prosociální chování }Lidská práva jako regulativ vztahů } }A)chování , jednání, interakce }Znakovost v komunikaci }Neverbální signály }Zvukové signály }Materiální signály }Skutkové signály }B) Pozorování a naslouchání }Jak tvořit základní kódy }Komunikační dovednosti }Kooperace a kompetice }Řešení problémů a rozhodovací dovednosti }Hodnoty, postoje, mravní vlastnosti, praktická etika } }Jednání v rolích }Jednání ve specifických situacích }Instrukce }Akce }reflexe