VYUŽITÍ METOD KRITICKÉHO MYŠLENÍ VE VÝCHOVĚ K OBČANSTVÍ KRITICKÉ MYŠLENÍ ¢Význam ¢Vytvářet si vlastní názory ¢Racionálně volit mezi dvěma kompetitivními myšlenkami ¢Řešit problémy ¢Zodpovědně debatovat o daných problémech ¢ ¢Důležité je zapojit žáka do aktivního přemýšlení ¢ DIMENZE RŮSTU KRITICKÉHO MYŠLENÍ ¢Osobní zájmy – veřejné zájmy ¢Jde o to vyjadřovat svá přesvědčení veřejně, autenticky a pochopitelně i pro ostatní ¢Podřízenost – sebeuvědoměnísouvisí s posilováním vlastní autority a autonomie ¢Intuice – logika ¢Jedna perspektiva – více perspektiv TŘÍFAZOVÝ MODEL UČENÍ ¢Evokace – uvědomění si významu – reflexe ¢Evokace – student si samostatně vybavuje, co již ví o tématu ¢ - student je se zaktivizuje ¢ ¢Uvědomění si významu – student se setká s novými informacemi – prostřednictvím např. textu, filmu poslechem přednášky apod. ¢Reflrxe – žáci vyjadřují informace svými slovy, zařadí si je do smysluplného rámce ¢ - podpoří se výměna názorů mezi žáky a studenty METODA INSERT ¢√ - udělejte fajfku na okraji textu, jestliže něco z toho potvrzujete ¢─ udělejte minus, jestliže je informace, kterou čtete v rozporu s tím, co víte ¢+ udělejte +, jestliže informace, kterou se dozvídáte je pro vás nová ¢? Udělejte otazník, jestliže se objeví informace, které nerozumíte nebo se o ní chcete dozvědět více VÍCEÚROVŇOVÝ SYSTÉM OTÁZEK ¢1. otázky vyžadující doslovnou odpověď ¢2.otázky překladové – převodové ¢3. otázky na porozumění – interpretační otázky ¢4. Aplikační otázky - Jaké jsou další příklady? ¢5. Analytické otázky - Posuzovací - např. jaké jsou pohnutky? ¢6. syntetické otázky - přeformulovávací – tázající se na vlastní čtenářův výklad ¢7. Evaluační otázky – zaujetí osobního stanoviska PĚTILÍSTEK – PĚTIŘÁDKOVÁ BÁSNIČKA ¢Shrnout stručně téma názor je velmi důležité ¢ ¢1. řádek - jednoslovné téma – námět (podstatné jméno) ¢2. řádek – dvouslovný popis námětu – dvě přídavná jména ¢3. řádek – tři slova vyjadřující dějovou složku námětu – co dělá, co se děje ¢4. řádek – čtyři slova – vcítění do námětu ¢5. řádek jednoslovné synonymum ¢ PŘÍKLAD PĚTILÍSTKU ¢ Čtení ¢ plynulé, aktivní ¢ poučuje, baví, ptá se ¢ světlo lampy za tmy ¢ poučení ¢ ¢ Sopky ¢ rudé, horké ¢ vybuchují, hoří, kouří ¢ velká přírodní ohňová pec ¢ peklo METODA KOSTKA ¢Učební strategie usnadňuje vnímání tématu a uvažování o něm, z mnoha hledisek ¢Jedná se o úvahu o šesti krocích – téma , pojem. ¢ ¢1. POPIŠ – podívej se vnitřním zrakem a popiš, co vidíš ¢2. POROVNEJ – čemu se to podobá a od čeho se to liší ¢3. ASOCIUJ – co ti to připomíná, na co si vzpomeneš? ¢4. ANALYZUJ – z čeho se to skládá, jak je to udělané ¢ ¢ ¢ ¢ ¢5. APLIKUJ – k čemu se to hodí, nač to můžeme použít ¢6. ARGUMENTUJ – pro a proti zkus zaujmout nějaké stanovisko MYŠLENKOVÉ MAPY ¢1. zapište základní slovo doprostřed papíru ¢2. zapište slova nebo výrazy, které mají s tímto termínem souvislost ¢3.zakreslujte spojení, která považujete za vhodná ¢4. zapište všechno, na co přijdete ¢ ¢ ¢5. následně můžete mapu různě upravovat VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ PRO KRITICKÉ MYŠLENÍ ¢1. poskytovat čas a příležitost, aby si žáci mohli kritické myšlení vyzkoušet ¢2.umožnit žákům volně domýšlet a vyslovovat domněnky ¢3. přijímat otevřeně rozmanité myšlenky, nápady a názory ¢4. podporovat aktivní zapojení žáků do procesu učení ¢5. zajistit bezrizikové prostředí, kde nebudou žáci vystaveni posměchu ¢6. oceňovat kritické myšlení ŽÁCI PŘI ZAPOJENÍ DO PROCESU KRITICKÉHO MYŠLENÍ BY MĚLI: ¢1. rozvíjet své sebevědomí a pochopit význam a ¢hodnotu svých názorů a nápadů ¢2.aktivně se zapojit do učebního procesu ¢3.s respektem naslouchat různým názorům ¢4.být připraven formulovat své úsudky či se jich naopak zdržet ¢ ¢ ¢ DALŠÍ MOŽNÉ METODY ¢Předvídání z klíčových slov ¢Postup: ¢1. sdělení kontextu a pozadí příběhu ¢2.sdílení několika (4) slov z příběhu ¢3.vymýšlení pravděpodobného příběhu ve dvojicích ¢4. vyzvání několika dvojic ke sdílení s celou skupinou ¢Analýza rohů ¢Viz. Ukázka ¢Práce metodou Víme, Chceme vědět, Dozvěděli jsme se DALŠÍ STRATEGIE K ROZVÍJENÍ KRITICKÉHO MYŠLENÍ ¢Možné typy interpretativních otázek k literárnímu textu ¢1. Otázky zaměřené na děj: ¢O co hrdinovi ve skutečnosti šlo? Co nechtěl? ¢Co musel obětovat, aby dosáhl svého cíle, ¢Jaký byl zpočátku? A na konci? Co způsobilo změnu? ¢Jak se z toho poučil? ¢2.otázky na obrazy a symboly ¢Co to v příběhu znamená? Jak to v příběhu funguje? ¢ ¢Co ten obraz námět znamená ve tvém životě? ¢Co ten obraz námět znamená pro celé lidstvo? ¢3. Otázky na kontrastní prvky? ¢David - Goliáš ¢Mladá generace – starší generace ¢4. Čtení proti srsrti ¢Nejtěžší je nesouhlasit s postoji vůči sociálním řádům, které jsou vyjádřeny implicitně (např. popis ženy podle vzhledu, muže podle schopností apod.) ¢Představte si, že by se pohlaví postav prohodilo. ¢Jak by pak příběh vyzněl? Co to vypovídá o sexuálních rolích? Souhlasíme s nimi? ¢Co udělal hrdina pro odměnu? Měli bychom se chovat podobně? ¢5. Etické otázky ¢Např. Měl hrdina právo udělat to , co udělal? Bylo by to správné v normálním životě? ¢6. Metafyzické otázky ¢ lépe na základě konkrétního příběhu. ¢ ¢Co znamená, že je někdo statečný? PLÁNOVÁNÍ VYUČOVACÍ HODINY ZAMĚŘENÉ NA ROZVOJ KRITICKÉHO MYŠLENÍ ¢Motivace – proč je téma významné?... ¢Cíle:co konkrétního se žáci naučí? Jak žáci naloží s tím, co se naučí, k čemu jim to bude? ¢Nezbytné předchozí znalosti a dovednosti ¢Hodnocení: jaké důkazy o tom, že se žáci něčemu naučili můžeme získat? ¢Pomůcky a časové rozvržení ¢Týmování. - rozdělení VLASTNÍ HODINA ¢Evokace: jak povedu žáky k tomu, aby formulovali otázky a sami stanovovali cíle učení? Jak zjistím jejich kompetence k tématu? ¢Uvědomění si významu: Jakým způsobem budou žáci zkoumat téma hodiny? ¢Reflexe: Jak žáci použijí obsah a smysl toho, co se v hodině naučili? ¢Závěr: K jakým závěrům bychom měli dospět? ¢Po hodině: jaké další učení může tato hodina vyprovokovat? Co by měli žáci zvládat po celém celku, kde je i plánovaná hodina HODNOCENÍ PŘI PRÁCI S NETRADIČNÍMI METODAMI ¢Nestačí jen testy, které nabízejí kvantifikovatelné výsledky ¢Je obtížné hodnotit tam, kde neexistuje jedna správná odpověď – důležitý je průběh – ocenit samotný proces ¢Učit žáky, že musí převzít i osobní zodpovědnost – vést ke snaze o osobní zlepšení ¢Nové způsoby hodnocení musí koexistovat s hodnocením tradičním ¢ SADY KRITÉRIÍ ¢Kategorie pro hodnocení pojednání ¢Hodnocení „1“ ¢1. Práce musí přinášet originální teze ( nejen opakovat, co bylo řečeno v hodině) ¢2.teze musí být podloženy argumenty ¢3. zohledňuje nejdůležitější protiargumenty ¢3. musí být dobře vystavěno – úvod, stať, závěr ¢4. úhledně napsáno, přehledně, bez gramatických chyb ¢5. délka 6 – 8 stran SEBEHODNOCENÍ ¢Skupinové sebehodnocení ¢Pokaždé někdy nikdy ¢ ¢Ujistili jsme se, že rozumíme úkolu ¢Drželi jsme se úkolu ¢Každý přišel s nějakou připomínkou ¢Neskákali jsme si do řeči ¢Prodiskutovali jsme více návrhů ¢Na závěr jsme shrnuli společné stanovisko ¢Někdo dělal použitelné poznámky ¢ DALŠÍ PODKLADY PRO HODNOCENÍ ¢Dokumenty – ukázky práce, doklady ¢Hodnocení pomocí portfolia