‹#› 1 Základní východiska pro speciálněpedagogickou intervenci poruch chování Int2_1 CO ????? - navozuje úspěšnou socializaci a edukaci dětí v riziku PCH a s PCH - podporuje nebo udržuje dané chování ‹#› 2 Intervence jako příležitost rozvoje lPozornost na pro život významné kompetence - umožňují v nejrůznějších životních situacích zaujmout aktivní postoj k záležitostem v životě. lbudovat vztah k jiným osobám, lstát se aktivní součástí předmětného okolí: l vytvářet si vazby na prostorové a časové uspořádání okolního prostředí a života, lvybudovat si sebepojetí, lukotvit se v prostředí kulturního dědictví lmoci/umět zaujmout postoj k sobě samému ‹#› 3 Kroky procesu intervence při změně chování žáka 1.Diagnostika chování 2.Vytvoření intervenčního plánu změny 3. 3.Realizace intervence 4.Přehodnocení intervence 5. 5.Vyhodnocení efektivity intervence 6. l l2 fáze – popis, poznání - evidence lProjednání s účastníky intervence lEvidence průběhu lZměna plánu l lPodklady pro další intervenci ‹#› 4 Využívané metody lSystematické monitorování lPozitivní zpevňování lNegativní zpevňování lTrest lSociální učení lModel chování učitele lModel chování lÚsudek vrstevníků l ‹#› 5 Využívané techniky lCílevědomá volba podnětů lpředcházení situacím, které podněcují nebo usnadňují nežádoucí chování lSebekontrola lzáznamy o projevech nežádoucího chování lSebeodměňování lzvýšená motivace a upevňování lSebetrestání lsnížení nežádoucího chování. ‹#› 6 Východiska Behaviorálních teorií ·Poruchy chování různého typu jsou naučené reakce, které lze přeučit! ·Není nutné hledat příčiny vzniku PCH ·Je nutné hledat cesty k naučení nových žádoucích způsobů chování ·Veškerá opatření vychází z pozorovatelných a registrovatelných faktech a jejich popisu! l l ‹#› 7 Teorie sociální validity ldefinuje sociální dovednosti jako sociálně významné chování dětí v konkrétních situacích, které vede k důležitým sociálním výstupům. lWalker, Irvin, Noell & Singer, 1992, Gresham & Elliott, 1990) l ‹#› 8 Význam sociálních kompetencí pro řízení chování lJedním z nejdůležitějších úspěchů vývoje je míra, do jaké je dítě schopné se úspěšně zapojovat do interakce s vrstevníky, učiteli a rodiči. lZda se dokáží přiměřeně a dlouhodobě, psychologicky i sociálně přizpůsobit vypovídá a předurčuje: lschopnost udržovat uspokojivé mezilidské vztahy lmíra akceptace mezi vrstevníky, lnavazování a udržení smysluplného přátelství; lukončování negativní nebo destruktivní sociální interakce. l ‹#› 9 Sociální dovednosti Sociální kompetence lSociální dovednosti ljsou specifické způsoby chování, které jedinci umožní kompetentně reagovat na sociální úkol. l lSociální kompetence lvychází z názorů a hodnocení významných lidí (např. učitel, rodiče, vrstevníci), lporovnání s explicitními kritérii (např. počet úspěšně zvládnutých sociálních úkolů) a/nebo s normativním vzorem. lzpůsoby chování, které musejí být učeny, naučeny a používány, zatímco sociální kompetence představují posouzení a hodnocení těchto způsobů chování druhými lidmi. l ‹#› 10 Pět širokých oblastí sociálních dovedností 1.dovednosti ve vztazích se spolužáky, 2.dovednosti sebe-ovládání, 3.akademické dovednosti, 4.dovednost dodržovat pravidla 5.asertivní dovednosti ‹#› 11 Klíčová rizika v sociálních dovednostech dětí s problémy v chování l lneschopnost navázat nebo udržovat uspokojivé mezilidské vztahy s vrstevníky a učiteli l lnepřiměřené projevy chování nebo emocí za normálních okolností. ‹#› 12 Sociálně významné chování sociálně důležité výstupy lSociálně významné chování je chování, které ti, jichž se dotýká (např. učitelé, rodiče a spolužáci) považují za žádoucí, a které předurčuje sociálně důležité výstupy. lSociálně důležité výstupy jsou výstupy, které ti, jichž se dotýkají, považují za důležité a/nebo které umožňují adaptaci nebo jsou funkční v určitém prostředí. lv sociálně důležitých výstupech se odráží fungování jedince nebo jeho adaptace na požadavky prostředí a očekávání společnosti. lSociálně důležité výstupy mohou zahrnovat: l akceptaci spolužáků a kamarádství lkladné hodnocení ze strany rodičů a učitelů lškolní přizpůsobivost ‹#› 13 Cílevědomá volba podnětů předcházení situacím, které podněcují nebo usnadňují nežádoucí chování l ‹#› 14 Sebekontrola záznamy o projevech nežádoucího chování l ‹#› 15 Sebeodměňování zvýšená motivace a upevňování l ‹#› 16 Sebetrestání snížení nežádoucího chování. l