3. BLOK Anatomie a fyziologie zrakového orgánu ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Periferní část zrakového orgánu Oční koule Přídatné oční orgány Zraková dráha Zrakové centrum Periferní část zrakového orgánu Oční bulbus Očnice Přídatné orgány Víčka Slzné ústrojí Okohybné svaly Víčka Ochrana oka proti zevnímu prostředí Obranný mrkací reflex Omývání, zvlhčování slzami Slzné ústrojí Okohybné svaly 6 párů 4 přímé 2 šikmé Oční bulbus Stěna oka Bělima (sclera) Rohovka (cornea) Živnatka (uvea) Cévnatka (choroid) Řasnaté tělísko (corpus ciliare) Duhovka (iris) Sítnice (retina) Bělima – udržuje tvar, vpředu do rohovky, vzadu otvor - zrakový nerv Živnatka – výživa, vzadu cévnatka, přechází do řasnatého tělíska a pak se odchlipuje jako duhovka (přední komora, zadní komora, zornice), za duhovkou čočka Sítnice – zrakové buňky Tyčinky – 120 mil., ČB vidění, šero Čípky -7 mil., barvy, ostré vidění, žlutá skvrna (makula), slepá skvrna (papila) Oční pozadí - fundus Zrakový nerv papila 1,5mm Cévy Žlutá skvrna Macula Lutea Centrální vkleslina - fovea centralis Zraková dráha a zrakové centrum Zrakový nerv Vlákna z vnitřních polovin sítnice se po výstupu z očnice kříží v chiasma opticum Větší část do korových center Vyšší zraková dráha Korová centra mozku Zpracují nervové vzruchy ve zrakový vjem a uvědomění si viděného Zpracují vjemy z obou očí – prostorové vidění Další centra mozkové kůry a asociativní oblasti ZRAKOVÉ FUNKCE Zraková ostrost Zorné pole Binokulární vidění Barvocit Adaptace Akomodace Kontrastní citlivost Zraková ostrost Visus centralis neboli centrální zraková ostrost Schopnost oka jasně a ostře vnímat předměty a jejich detaily K vyšetření slouží optotypy Správný vizus 6/6=1 Zorné pole Zorné pole je součet všech bodů, které se zobrazují na sítnici při fixujícím oku Temporálně 90˚, nazálně a nahoře 60˚, dole 70˚ Překrývání obou očí v rozsahu 60˚ překrývají → prostorové vidění Amslerova mřížka, perimetr Barvocit Příjem vlnových délek viditelného světla při správné činnosti světločivných buněk Kostky, Lea Puzzle 3D Pseudoizochromatické tabulky, kvantitativní testy Kontrastní citlivost Schopnost oka rozlišit rozdílný jas dvou ploch viděných současně v zorném poli Rozlišovací schopnost oka Test Heiding Heidi Refrakce oka Zdroje: BRYCHCÍNOVÁ, P. Anatomie oka. (přednáška kurzu CŽV Mobilita osob s těžkým zrakovým postižením). Praha, PedF UK, únor 2011. 4.BLOK Klasifikace osob se zrakovým postižením ¨ Různá kritéria pro klasifikace ¤ stupeň zrakového postižení ¤ doba a příčina vzniku ¤ Zrakové funkce ¤ vzdělávací účely ¨ Poruchy zraku podle postižení zrakové funkce ¤ pro objektivní diagnostiku a stanovení pomůcky zkoumáme ¤ zrakovou ostrost do blízka a do dálky (neostré vidění) ¤ zorné pole (výpadky v zorném poli) ¤ kontrastní citlivost (problémy s rozlišením detailů) ¤ adaptace na intenzitu světla (světloplachost, šeroslepost) ¤ barvocit (poruchy barevného vidění, částečná-úplná ztráta) ¤ binokulární vidění, okulomotoriku a hloubkové vidění (vadná koordinace očí, fixace, sledování předmětu) ¨ Klasifikace osob dle stupně zrakového postižení ¨ podle Světové zdravotnické organizace (WHO) rozlišujeme pět kategorií zrakového postižení ¤ podle binokulární zrakové ostrosti do dálky s optimální korekcí ¤ podle rozsahu zorného pole ¨ Slabozrakost lehká a střední, těžká ¨ ireverzibilní pokles zrakové ostrosti ¨ ZO u leh. a stř. slab. s nejlepší možnou korekcí ¤ maximum menší než 6/18 (0,30) ¤ minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,1) ¨ ZO u těžké sl. s nejlepší možnou korekcí ¤ maximum menší než 6/60 (0,1) ¤ minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05) ¨ Těžce slabý zrak (Zbytky zraku) ¨ zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: ¤ maximum menší než 3/60 (0,05) ¤ minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02) ¤ koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů nebo jediného funkčního zdatného oka pod 45 stupňů ¨ Praktická nevidomost obou očí ¨ zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit s jistou projekcí světla ¨ omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena ¨ Úplná nevidomost obou očí ¨ světlocit s chybnou projekcí (rozeznávání světla a tmy, ale nikoli zdroje světla) ¤ úplná ztráta světlocitu (amauróza) ¨ Charakteristika skupin osob podle stupně vady ¤ Slabozraké osoby ¤ omezení a deformace zrakové percepce ¤ mohou se projevit problémy s poznáváním a sociálními vztahy ¤ problémy v samostatném pohybu a prostorové orientaci ¤ velký důraz na reedukaci zraku, korekci, používání optických pomůcek ¤ výuka – zraková hygiena, omezení námahy, zvětšené písmo, úprava osvětlení , optické pomůcky ¤ Osoby se zbytky zraku ¤ rozpoznávají prsty před očima, s pomůckami čtou plakátové písmo ¤ dvě skupiny – inklinující k využívání kompenzačních smyslů nebo k využívání zraku ¤ maximální reedukace zraku!!! ¤ výuka – osvojení obou technik čtení a psaní, při POSP – bílá hůl ¤ Osoby nevidomé ¤ nejtěžší stupeň zrakové vady ¤ problémy se zrakovými informacemi, informace získávají kompenzačními smysly ¤ problémy s poznávacími procesy, grafickým výkonem, socializací, POSP ¤ kompenzace verbálně – verbalismus – především u nevidomých dětí ¤ výuka – rozvoj zbylých smyslů, čtení a psaní Braillova písma, výcvik POSP, kompenzační pomůcky ¨ Etiologie zrakových vad ¨ podle doby vzniku ¤ Vrozené a dědičné n Exogenní n Endogenní (dědičné) - 20% vrozených vad ¤ Získané n Celková onemocnění n Úrazy ZRAKOVÉ VADY ¨ Poruchy binokulárního vidění ¨ Refrakční vady ¨ Retinopatie nedonošených (ROP) ¨ Sítnicové degenerace v dětském věku ¨ Sítnicové degenerace v dospělém věku ¤ věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) ¤ diabetická retinopatie ¨ Šedý zákal Katarakta ¨ Zelený zákal Glaukom ¨ Atrofie zrakového nervu ¨ Kortikální postižení zraku CVI (Cortical Visual Impairment) ¨ Albinismus ¨ Anoftalmus a mikroftalmus ¨ Vrozený nystagmus ¤ neurologická odpověď na zhoršenou nebo úplnou nemožnost fixace ¤ katarakta, ROP, albinismus, atrofie