SPECIFICKÉ PORUCHY UČENI
Definice
„Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, j ako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha učení může vyskytovat souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emociální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů." (Matějček, 1995, s. 24)
Základní pojmy
■ Dyslexie — specifická porucha čtení;
■ Dysgrafie — specifická porucha psaní;
■ Dysortografie — specifická porucha pravopisu;
■ Dyskalkulie — specifická porucha počítání;
■ Dyspinxie — specifická porucha kreslení;
■ Dysmúzie — specifická porucha hudebnosti;
■ Dyspraxie — specifická porucha schopnosti vykonávat složité úkony. Výskyt: přibližně 2 - 4%, u chlapců až třikrát vyšší.
Projevy jednotlivých poruch učení
DYSLEXIE je specifická porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. Postihuje rychlost a správnost čtení, porozumění čtenému textu.
■ Problém s rozpoznáním a zapamatováním si jednotlivých písmen (např. b - d, s - z, t - j).
■ Problém s rozlišením zvukově podobných hlásek (např.
a -e -o, b -p).
■ Obtíže při spojování hlásek v slabiku, slabik ve slovo.
■ Obtíže při čtení souvislého textu.
DYSGRAFIE je specifická porucha grafického projevu, která postihuje zejména celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, spojení hlásky s písmenem a řazení písmen.
■   Záměny tvarově podobných písmen.
1
■ Obtíže při dodržení lineatury, výšky písma, úpravy,
■ Žáci píší pomalu, namáhavě, neobratně.
■ Časté vadné držení psacího náčiní.
DYSORTOGRAFIE je specifická porucha pravopisu, která nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, týká se pouze tzv. specifických dysortografických jevů, vynechávek, záměn tvarově podobných písmen v písemné podobě. Objevují se:
■ inverze, zkomoleniny;
■ chyby z artikulační neobratnosti;
■ nesprávně umístěné nebo vynechané délky samohlásek;
■ chyby v měkčení;
■ obtíže v procesu aplikace gramatického učiva.
Tato porucha se často vyskytuje ve spojení s dyslexií a dysgrafií.
DYSKALKULIE je specifická porucha matematických dovedností. Porucha se týká zvládání základních početních výkonů. Dle charakteru poruchy rozlišujeme dyskalkulii:
■ praktognostickou - narušení matematické manipulace s předměty nebo nakreslenými symboly;
■ verbální - problémy při označování množství a počtu předmětů, operačních znaků, matematických úkonů;
■ lexickou - neschopnost číst číslice, čísla, operační symboly;
■ grafickou - neschopnost psát matematické znaky;
■ operační - porucha schopnosti provádět matematické operace, sčítat, odčítat, násobit, dělit (projevuje se především při počítání delších číselných řad);
■ ideognostickou - porucha v chápání matematických pojmů a vztahů mezi nimi.
DYSPINXIE je specifická porucha kreslení, která je charakteristická nízkou úrovní kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, tvrdě, má potíže s pochopením perspektivy a převedením své představy na papír. DYSMÚZIE je specifická porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby. Dítě si nepamatuje melodii, nerozlišuje a není schopno reprodukovat rytmus.
DYSPRAXIE je specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony. Může se projevit jak při běžných činnostech, tak ve vyučování.
2
Další symptomy doprovázející SPU:
■ poruchy soustředění;
■ poruchy pravolevé a prostorové orientace;
■ poruchy sluchového vnímání, reprodukce rytmu;
■ poruchy zrakového vnímání;
■ poruchy řeči;
■ poruchy hrubé a jemné motoriky;
■ poruchy chování vznikající jako následek poruch učení.
Etiologie SPU - novější přístup
A. DISPOZIČNÍ PŘÍČINY
■ Genetické vlivy
■ Lehká mozková dysfunkce (LMD) a její vliv na vznik poruch učení
■ Odchylná organizace cerebrálních aktivit
■ Nepříznivá konstelace laterality, netypická dominance hemisfér
B. NEPŘÍZNIVÝ VLIV PROSTŘEDÍ
■ Podmínky rodinného prostředí
■ Podmínky školního prostředí
Diagnostika SPU
■ je východiskem výchovně-vzdělávacího procesu a především reedukace;
■ cílem je stanovení:
• úrovně vědomostí a dovedností,
• poznávacích procesů,
• sociálních vztahů,
• osobnostních charakteristiky
• dalších faktorů podílejících se na úspěchu/neúspěchu dítěte;
■ zaměřena na kognitivní a percepční funkce.
3
I. Prevence SPIT
■ screening: metoda umožňující zachycení určitého jevu co nejsnadnějším a nejefektivnějším způsobem, a tím i hromadné provádění určitého šetření (Defektologický slovník, 2000);
■ vyhledáváme při něm cíleně u dětí předškolního věku některé projevy, které představují rizikové faktory vzhledem k možnému pozdějšímu rozvoji této poruchy;
■ cílem j e vytipování „ rizikových dětí z hlediska dyslexie" (nikoli stanovení diagnózy!) a vypracování individuálních rozvíjejících programů — prevence.
■ používá se termín deficity dílčích funkcí = vyjadřují oslabení základních schopností, které pak vedou k obtížím v učení a chování
■ potíže v oblasti zaměření pozornosti, sluchové a zrakové diferenciace, paměti, posloupnosti, orientaci na sobě a v prostoru, v oblasti intermodálního kódování
■ různé programy: Edukativně stimulační skupiny, Metoda dobrého startu, Deficity dílčích funkcí ....
II. Diagnostika v běžné třídě ZŠ
Školní dotazník
III. Diagnostika v PPP
Na stanovení diagnózy spolupracuje speciální pedagog a psycholog, případně další specialisté (neurolog, foniatr, oftalmolog, pediatr).
Diagnostika se provádí nejčastěji v 1. nebo 2. roce školní docházky.
A. Nepřímé zdroje diagnostických informací
— rozhovor s rodiči, rozhovor s učitelem, rozhovor s dítětem
— zpracování osobní anamnézy, rodinné anamnézy, anamnézy prostředí
B. Přímé zdroje diagnostických situací
— speciální zkoušky, jejichž výsledky vypovídají o intelektové úrovní dítěte a jeho výkonech v jednotlivých percepčních oblastech.
Vyšetření inteligence Vyšetření čtení Vyšetření psaní Vyšetření matematických Úroveň sluchového vnímání Úroveň zrakového vnímání
Vyšetření laterality, prostorové a pravolevé orientace
4
Vyšetření řeči Žák s SPU je ten, ...
■ který má od počátku školní docházky obtíže při osvojování dovedností (čtení, psaní, počítání);
■ jehož výsledky školní práce jsou v rozporu s jeho rozumovými schopnostmi;
■ který netrpí závažnou smyslovou vadou, ani mentálním nebo tělesným postižením (psaní);
■ který má optimální podmínky pro školní práci;
■ jehož potíže neustupují, i když mu byla poskytnuta potřebná péče (obtíže odolávají běžným pedagogickým postupům ).
Poradenství
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP)
■ poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků;
■ děti a mládež od 3 do 19 let (ukončení střední školy);
■ péči zajišťuje speciální pedagog, psycholog, sociální pracovnice;
■ hlavní náplní práce PPP je diagnostika, intervence, nápravná (reedukační) péče, terapie a prevence. Dys-centra
■ Dobrovolná, nezávislá a nezisková sdružení občanů a právnických osob, která se zaměřují na problematiku SPU a CH;
■ služby poskytují dětem se SPU, jejich rodičům, pedagogům i široké veřejnosti v odpoledních hodinách;
■ spolupracují s PPP, poskytují péči formou individuálních sezení, skupinové terapie a relaxačních cvičení;
■ 1997 - vznikla ASOCIACE DYS-center.
Organizace péče a vzdělávání žáků se SPU
Vzdělávání žáků s SPU ve školství ČR — legislativa týkající se SPU
■ Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
■ Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb. o poskytování služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
■ Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
5
Formy vzdělávání
Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb.. § 3:
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělávají:
=> formou individuální integrace,
=> formou skupinové integrace,
== ve škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 5 g) - základní škola
pro žáky se specifickými poruchami učení). == kombinací forem uvedených a) až c).
Organizace péče a vzdělávání žáků se SPU
1. Individuální péče prováděná v rámci vyučování učitelem kmenové třídy.
2. Individuální péče prováděná učitelem/ absolventem speciálního kurzu.
3. Třídy individuální péče. které jsou zřizovány při základních školách.
4. „Cestující učitel".
5. Specializované třídy pro děti s poruchami učení a chování.
6. Základní školy pro žáky s poruchami učení.
7. Dětské psychiatrické léčebny.
8. Individuální a skupinová péče v PPP, SPC.
Podmínky pro zařazení žáka do školského zařízení:
■ doporučení a výsledky odborného pedagogického a speciálně pedagogického vyšetření.
■ souhlas ředitele školy.
■ souhlas zákonného zástupce žáka.
Zásady uplatňované ve výuce u žáků s SPU
■ speciálně pedagogické postupy a způsoby práce v průběhu celého vyučování.
■ přístup učitele při výuce.
■ snížený počet žáků ve třídě.
■ individuální práce se žákem.
■ komunikace mezi školou a rodinou.
■ přihlédnutí k charakteru poruchy při hodnocení a klasifikace.
6
Zásady hodnocení žáka s SPU:
■ vhodně vysvětlit ostatním žákům rozdílný přístup k hodnocení žáků s SPU,
■ umožnit dítěti zažít pocit úspěchu,
■ chválit za snahu,
■ hodnocení by mělo vycházet ze znalosti příznaků postižení,
■ nutné je zvýraznit motivační složku hodnocení,
■ hodnotit pouze jevy, které žák zvládl,
■ využívat různých forem hodnocení - bodové hodnocení,
■ doporučuje se upřednostnit slovní hodnocení,
■ specifický přístup k hodnocení uplatnit ve všech předmětech, kde se projevují příznaky postižení,
■ výkony dítěte hodnotit spravedlivě.
Osobnost jedince s SPU
Školní zralost
je definována jako dosažení takového stupně vývoje, kdy je dítě schopno zúčastnit se vzdělávacího procesu. Zralost: tělesná, kognitivní, emoční, sociální. Orientační test školní zralosti (Kern - Jirásek).
Variabilita vývoje u jedince s SPU
Objevují se:
■ deficity v oblastipercepce (zrakové, sluchové);
■ motorické poruchy (koordinace očních pohybů, koordinace motoriky a kognitivních funkcí, manuální neobratnost a senzomotorická koordinace);
■ poruchy koordinace a integrace jednotlivých funkcí.
Sociální a emocionální vývoj
Obtíže v sociálních vztazích:
■ fyzická nezralost (ve srovnání s vrstevníky);
■ neadekvátní chování v sociálních situacích;
■ potíže v orientaci v sociálním chování;
■ narušení komunikačních schopností - problém s vyjadřováním, při reakcích na dotazy;
7
■ obtíže v sociálním učení (nepoučí se z chyb);
■ trpí často pocity úzkosti, frustrace, může být i hněv a agresivita — snížení sebehodnocení;
■ obtíže se zapamatováním a uspořádáním pořadí;
■ časté deprese (Rayn, In: Kucharská, 1997).
Psychosociální postavení žáků s SPU
Situace v rodině.
Postoje učitelů.
Postoje spolužáků.
Postoj žáka s SPU k sobě samému.
Poruchy chování u žáků s SPU Primární symptomatologie:
• poruchy pozornosti,
• infantilní chování,
• zvýšená vzrušivost.
Sekundární symptomatologie - jako důsledek prožívání neúspěchu, negativního hodnocení, nápadné chování u žáků s SPU:
• obrané a vyhýbavé mechanismy;
• kompenzační chování;
• agresivita a projevy nepřátelství;
• úzkostné stažení se do sebe.
Vzniká tzv. začarovaný kruh poruch učení.
Reedukace SPU
Reedukace neboli náprava SPU
■ náročný, dlouhodobý diagnosticko-terapeutickýproces;
■ cíl: odstranění nebo zmírnění potíží dítěte a zlepšení jeho psychického stavu;
■ musí odpovídat individualitě dítěte a typu poruchy;
■ vyžaduje značné úsilí ze strany dítěte, učitele, rodiny a dalších odborníků.
8
Forma reedukace SPU
■ provádí ji speciální pedagog, učitel - absolvent speciálního kurzu, psycholog;
■ individuální nebo skupinová reedukace;
■ škola (běžná třída, třída individuální péče, dys-kroužek, třída pro žáky s SPU);
■ PPP (dys-skupinky);
■ Dys-centrum.
Zásady reedukace SPU
== Reedukace vychází z rozboru příčin, z diagnostiky odborného pracoviště.
=> Reedukace navazuje na dosaženou úroveň dítěte bez ohledu na věk a na osnovy.
== Předpokladem úspěchu je dobrý začátek, soustavná motivace.
== Metody preferující multisenzoriální přístup.
= Reedukace je individuální proces.
== Reedukace vychází z pozitivních momentů ve vývoji dítěte.
== Reálné hodnocení výsledků reedukace, reálné sebehodnocení.
= Reedukace je zaměřena na celou osobnost dítěte.
9