Filozofické otázky výchovy 1 Jana Skácelová Lidský pobyt na světě znamená užití vlastní svobody a vlastní autenticity k odpovědnosti vůči dramatu s názvem „svět“. Komenský tuto odpovědnost artikuloval ve své době jako potřebnost všeobecné porady o nápravě věcí lidských. Protože je člověk správcem, je to i odpovědnost nejen za res humanae, nýbrž za přírodu, za celou naši pozemskou vlast. Radim Palouš Vychovatel jako zahradník vPráce vychovatele se podobá práci zahradníka, který pečuje o různé rostliny, jedna rostlina má ráda ostrý sluneční svit, jiná chladivý stín, jedna má ráda břeh potoka, jiná vyprahlý vrcholek hory. Jedné se nejlépe daří na písčité půdě, druhé na úrodné hlíně. Každá musí mít péči přiměřenou svému druhu, jinak jejich naplnění nedojde cíle. v ´Abbuĺ-Bahá Chalíl Džibrán:Prorok vVaše děti nejsou vašimi dětmi. v Jsou syny a dcerami Života toužícího po sobě samém. v přicházejí skrze vás, ale ne od vás. v A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří. v Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky. v Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, v Neboť jejich duše přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit ani ve svých snech. Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě. v neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška. v Jste luky, z nichž jsou vaše děti vystřelovány jako živé šípy. v Lučištník vidí na stezce nekonečna terč a napíná vás svou silou, aby jeho šípy letěly rychle a daleko. v Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje také luk, který je pevný. vPojem výchovy a problém výchovy v vFilozofie jako láska k moudrosti . Jsme moudrá společnost? vÚkol filozofie i filozofie výchovy – otevírat se otázkám vVěc jako odpověď, na kterou je třeba najít otázku v v v v v vZávislost a autonomie vZávislost a křehkost jako antropologická konstanta vZávislost a zodpovědnost v pomáhajících profesích vAutonomie – I. Kant v Kategorický imperativ vAutonomie a důstojnost vVztah k sobě tvoří rámec pro naši schopnost mít účast na situaci druhého. v v v vTom Kittwood :„pozitivní pocity vůči sobě samému“: vJsem milován a respektován druhými. Oni to byli, kdo mi velkoryse a tolerantně zprostředkovali bytí osobnosti. vŽiji život, který je můj vlastní a který má hodnotu sám osobě. Jsem osobnost. vO některé vztahy se mohu zcela opřít., i když lidé, kteří je tvoří, mají také svoje slabosti a chyby. v vChovám lásku a starostlivost vůči druhým. Smím se odvážit ukázat své potřeby a požadavky, ale také velkorysost. vMoje vlastní pocity a zážitky, včetně mého strachu, mého hněvu, mé nenávisti a mého smutku, jsou reálné a platné. Neničí mne ani nepoškozují druhé. vŽivot a zážitky jiných lidí mají stejnou platnost jako mé vlastní. v Vstupovat do vztahů s druhými. Žít v těchto vztazích není vždy jednoduché. Ale je to přínosné a jsem schopen to zvládnout. v v vProstá otázka Co je člověk? vČlověk je od svého počátku – ontogenetického i fy vZrození osoby: vOntogeneticky je vývoj člověka jako osoby vázán na : v1. Sebevědomí v2. Jáství v3.Vymezení vůči jinému vFylogeneticky hledá člověk identitu v reflexi v v vMetafory, kterými žijeme v v vPlatonova jeskyně v v vVýchova jako – metanoia v v v v BD00028_ vDoba „vymknutá z kloubů“ – výzvy k výchově pro 21. století vSystémový přístup v vJednota makrokosmu a mikrokosmu v vKrajiny vnější a vnitřní v vGnoti Sauton v v PE01496_ vPůvodní význam škola – schole - prázdno v vSvět v ohrožení – současná krize v vProblém smyslu v vVize v v vLogoterapie Viktora Frankla v vVýchova jako změna a přijetí rizika v vAlvin Tofler a Šok z budoucnosti v vVýchova a etika BD06662_ Učitel jako pomáhající pracovník vHlavním nástrojem pracovníka je jeho osobnost!!! v„nejúčinnějším lékem je lékař“ vTypy sociálních pracovníků – neangažovaný pracovník - neutrální vztah – jen technický výkon profese, předepsaných nebo vyžadovaných úkonů vAngažovaný pracovník –Cítí v práci s lidmi a dětmi hluboký smysl, zejména v době, kdy jsme obklopeni technikou – je to práce , kde se projevuje celý člověk MPj01786100000[1] Možné významy pomáhající profese: mohou být i zdrojem problémů vPřekonání pocitu osamělosti a nejisté sebeúcty pomocí kontaktu s klientem vNěkdy se takto pomáhající, učitel může cítit významnější a méně osamělý – Kopřiva to nazývá rozšíření hranic vlastního já. vZ toho vyplývající problémy: vNadbytečná kontrola nad klienty (dětmi) vTendence obětovat se pro klienta MPj01786360000[1] vParadoxy profesionálního pomáhání: v1. pochopení pro každého – každé dítě vparadox v2. láska k bližnímu výslužbách potřeby úspěchu vJe nutné si uvědomit a reflektovat tuto naši potřebu – sebehodnocení a nelpět na ní!!! v3.láska k bližnímu jako zboží MPj03137650000[1] vMOC - POMOC vŘídit – podporovat? vMoc je velmi důležitá vPracovník má moc – už tím, že pomáhá vKromě toho je moc vymezena zákonnými předpisy. vTypy moci/ reakce vNevlídná - Stáhnout se z kontaktu vNeomalená - Zaujmout postoj uctivé pasivity vKrutá - Sevřou se zlostí nebo křivdou vLaskavá - Naučí se žadonit o lidský kontakt v v MPj03139580000[1] Pozitivní psychoterapie a její zkušenost v Základní momenty a schopnosti schopnost milovat – primární vlastnosti vSchopnost poznávat – sekundární vUčit se a učit – schopnost sbírat zkušenosti a předávat je dál v vOtázky k Já ozvuky k sobě samému závisí na zkušenosti - Jsem akceptován, protože jsem tady nebo protože jsem pořádný, čistý, pilný, poslušný – to vede k prvotní důvěře nebo nedůvěře vTy – je nejprve zakoušeno ve vztahu matka dítě, pak vzájemný vztah rodičů vMy – vztah rodičů k sociálnímu okolí vMy – vztah rodičů k sociálnímu okolí vPůvodní my- vztah rodičů k náboženství a světovému názoru, úzce souvisí s pravidly Prostředky poznávání vTělo a smysly, rozum, tradice a intuice – ty jsou také ve velké míře řízeny nevědomým, vTaké konflikty mohou být zpracovýny do čtyř oblastí. Paprskový diagram Fantazie/budoucnost výkon Tělo/ smysly Kontakt vAltruismus : nesobecká pozornost, starost nebo oddanost prospěchu jiným vNesobeckost. vAltruismus - morální princip i reálné chování, zaměřené na kohokoliv kromě nositele altruismu. Etymologicky vychází pojem altruismus z latinského alter (druhý) a je v obecné rovině pojímán jako protiklad k egoismu. Termín altruismus zavedl francouzský sociolog August Comte. v vEgoismus v každodenním smyslu ( sebestřednost) v v Psychologický egoismus tvrdí, že jsme všichni egoisté v tom smyslu, že všechny naše činy jsou vždy motivovány naším zájmem a starostí o naše největší dobro. v vEgoismus a všeobecné dobro vTeorie sobeckého genu v a Sněhurka Zdeňka neubauera MCj02153170000[1] Otázky a úkoly k přemýšlení vVlastními slovy vysvětlete antické slovo metanoia – ve smyslu přechodu od duše nevychované k vychované. v vJaké vnímáte vy osobně výzvy pro tuto dobu? v vJakou máte pedagogickou vizi? v vVyberte nějakou věc ze svého okolí a zamyslete na jaké otázky vám tato věc odpovídá. v Doporučená literatura: vPelcová , N.: Vzorce lidství, Filozofie o člověku a výchově, v Praha 2001 vPinc, Z.: Fragmenty k filozofii výchovy, Oikoymenh 1999 vKratochvíl, Z. : Výchova ,zřejmost, vědomí, Praha 1995 vPalouš, R.: Čas výchovy, Praha, SPN 1992 vPalouš, R.: K filozofii výchovy, Praha, SPN 1992 vKopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese,Praha, Portál, 1997 vPeseschkian, N.: Příběhy jako klíč k dětské duši, Praha, Portál 1999 vPeck, M.S.: Svět, který čeká na zrození, Argo 2003 Doporučená beletrie a další literatura: vDžibrán,CH.:Prorok vExupery, A.: Malý princ vMuž, který sázel stromy vFantlová, Z.: Klid je síla, řek tatínek vMýty a báje vPohádky vVše další, co osloví vaši duši. Životní jevy lze srovnat se snem, s fantomem, s leknínem, se stínem, s třpytem duhy nebo bleskem - a tak také mají být nazírány. - Pradžňápáramitasútra Životní jevy lze srovnat se snem, s fantomem, s leknínem, se stínem, s třpytem duhy nebo bleskem - a tak také mají být nazírány. - Pradžňápáramitasútra