Neživá příroda 2 cvičení
Geologické procesy: Rizika a vliv na životní prostředí
Vulkanická aktivita
Během roku dojde na Zemi k asi 50-60 vulkanickým erupcím.
S nárůstem populace se zvyšuje i počet ohrožených lidí, především v oblastech Japonska, Mexika nebo Tichomoří.
I /
[g r*
f   AJÍAhiTIC /     .--H;
si i    OCcAN y.
V5^)-^ AFRIČAN fc_-<v. PLATE
Kde se nejčastěji setkáme s vulkanickou aktivitou?
Většina vulkanických center je na deskových okrajích.
Typickou oblastí je okraj pacifické litosférické desky a celá oblast se někdy označuje jako „ohnivý kruh".
2
Rizika spojená s vulkanickou činností
f-N
Jaká jsou rizika spojená s vulkanickou činností?
Rizika vulkanické činnosti můžeme rozdělit na:
• primární - lávové proudy, pyroklastický spad a produkce plynů
• sekundární - požáry, bahnotoky, lahary a globální znečištění ovzduší
Primární rizika vulkanické činnosti
Lávové proudy
viskozita a tím míra pohyblivosti závisí na bazicitě magmatu (rychlost až několik km/h)
směr lávového proudu lze předpokládat podle morfologie terénu (modelování)
ochrana pomocí betonových zátarasů nebo ochlazováním čela proudu
Primární rizika vulkanické činnosti
pyroklastika a vulkanické plyny = = obvykle největší riziko
nahromadění pyroklastického materiálu = pyroklastické proudy s rychlostí až 100 km/h
nahromadění vulkanických plynů obrovské ničivé exploze
Primární rizika vulkanické činnosti
zničení veškeré vegetace
kontaminace povrchových vod (okyselení)
zničení budov pod vahou popílku
zdravotní problémy (dýchací obtíže, zrak)^)
poškození strojů a motorů
Druhotná rizika vulkanické činnosti
Sesuvy půd a lahary
Rozpouštěný sníh z povrchových
partiích sopky se ve směsi s pyroklastiky a půdou pohybuje do údolí rychlostí až 80 km/h.
Objem unášeného materiálu může být gigantický a dosah
mnoho kilometrů
Vulkanická aktivita jako geopotenciál
Vulkanická aktivita je pro lidskou populaci nejen značným nebezpečím, ale je nezbytná i pro rozvoj lidské společnosti.
Vulkanický spadový materiál (popílek) tvoří základ velmi úrodných půd.
8
Možnosti využití geotermální energie
Geotermální zemská energie, má největší „príkon" právě v aktivních vulkanických oblastech.
Sleduje se zejména tepelný tok a geotermický gradient k výstavbě geotermálních elektráren. Jedná se o velmi šetrný bezodpadní způsob získávání energie.
Předvídání vulkanické aktivity
Systematickým studiem a pozorováním lze některé aktivity předvídat
sledování seismické aktivity
topografické změny
termální, magnetický a hydrologický monitoring
složení vulkanických plynů
studium geologické historie
10
Výskyt zemětřesných epicenter
Epicentra zaznamenaných zemětřesení kopírují rozhraní litosférických desek a významné tektonické linie. Tzv. mezidesková zemětřesení na hranicích dvou litosférických desek vznikají na obrovských plochách.
Při pomalém vzájemném pohybu litosférických desek se nahromadí obrovské pnutí, které se může uvolnit při posunu ve velmi krátkém
časovém okamžiku.
11
Zemětřesení ovlivňující ŽP
		Podobně jako u vulkanické činnosti ovlivňuje zemětřesení naše prostředí ve 2 fázích		
1				
	' 1			
Primární vliv: vlastní zemětřesení, zemní praskliny
Druhotný vliv: změna reliéfu, požáry, sesuvy, záplavy, tsunami
Ničivé dopady zemětřesení
Puklinové srázy v délce několik kilometrů a s převýšením několik metrů
Katastrofický stav vede k šíření nemocí a nebezpečných infekcí
Poničení zástavby a veškeré infrastruktury (silnice, železnice produktovody)
V kombinaci se srážkami rozsáhlé sesuvy a bahnotoky
Poškození plynovodů a elektr. sítě může vést k rozsáhlým požárům
Podmořská zemětřesení vedou ke vzniku tsunami s dalšími
Tsunami
Tsunami je typický druhotný projev podmořského zemětřesení.
Na otevřeném oceánu je vlna vysoká 1 m a s rychlostí až 750 km/h.
Její příchod je předznamenán ústupem mořské hladiny.
Náraz na pobřeží může jít ve více vlnách, často mnohem větší škody napáchá voda vracející se do moře.
Banda Aceh, 2004
Zmírnění dopadů zemětřesení
Propracované systémy se skládají zejména z těchto činností:
snaha o předpověď zemětřesení
systém varování
technicky pokročilé konstrukce
V seismicky aktivních oblastech je pečlivě zvažováno umístění velkých staveb, konstrukce budov se provádí speciálním způsobem, jsou vypracovány krizové plány a všechny složky záchranných služeb mají přesné informace o své činnosti během i po zemětřesení.
15
Zmírnění dopadů zemětřesení
Jak se zachovat při zemětřesení a co pomáhá lidem v přežití?
V_)
Lidé v postižených oblastech se řídí těmito hlavními pravidly:
• v domě je třeba mít věci řádně upevněné, zvláště drahé a křehké předměty
• v každé místnosti je třeba znát bezpečné místo - pod pevnou deskou stolu, u nosné zdi
• jakmile je to možné, vypnout přívod plynu a elektřiny
• mít neustále k dispozici zásobu jídla a vody
• první přichází P-vlny, které mohou být slyšet, po nich přichází S- a R-vlny, které mají největší pustošivou sílu.
16
Povodně
Jako povodeň zpravidla označujeme událost, kdy říční proud opustí koryto řeky a vylije se ze břehů.
(^protržení vodních nádrž?)
přívalové deště
Co je hlavními příčinami většiny povodní?
(^dlouhodobé deště^)
přívalové vlny
tání sněhu a ledu
Typy povodní
Povodně se obvykle rozdělují na dva typy:
• rychlá povodeň na
horním toku je způsobena krátkodobým přívalovým deštěm a lokálními bouřemi.
• záplavové povodně na
dolním toku obvykle zasáhnou velká území a vznikají při
dlouhotrvajících srážkách.
18
Škody vzniklé povodní
Prvotní škody:
Ničení majetku a životů při vlastní povodni
Navazující škody:
nánosy bahna, obtížné zásobování, nefungující infrastruktura, šíření infekcí
Snížení rizika povodňových škod
zábranový systém uvolňovací systém
přívalové hráze )    ( napřímení koryta
záplavové valy )     ( úprava koryta
retenční nádrže )    ( obtokové kanály
Dopad mimozemského tělesa
Denně atmosférou prolétá spousta menších těles rychlostí až 72 km/s.
V případě dopadu většího tělesa, tj. o průměru několik metrů a větší, je uvolněna obrovská energie a událost může mít katastrofické následky.
Dopadové krátery byly zaznamenány po celé planetě a mají různé stáří.
FdIIojI ejecta / blan kel
FracKired and
rocks
Shoclted ord deformed rock s
lem brectialed witfi melt fnagmeriis
.-j— Low-unihoclied
ů j brečela wiihoirt —"-      m^ľ fnrjgmenls
21
Dopad mimozemského tělesa
Mimozemské těleso o původní velikosti do 10 m dopadá na Zemi každý měsíc, těleso o velikosti asi 50 m (Tunguzský meteorit) přibližně každých 100 let.
Potencionálně nebezpečná tělesa v okolí naší planety studuje NASA.
Kráter Ries, Bavorsko