Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie Bi2MP_KZCT Komplexní zahraniční cvičení v terénu Crna Mlaka Zadal: Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Vypracovaly: Petra Čekalová, Martina Zedníková V Brně 22.06. 2012 Úvod Speciální ornitologická přírodní rezervace Crna Mlaka se nachází jihovýchodně od městečka Jastrebarsko mezi Záhřebem a Karlovcem. Vzhledem ke své výhodné poloze je snadno dosažitelné po silnici i železnici (Záhřeb-Rijeka). V oblasti trvale zatopené země (mokřadů), které zahrnují 625 hektarů na území řek Okicnica, Brebernica a Volavcica, byly postaveny rybníky. Po této výstavbě ve střední části Crných Mlak, na pozemku, který má rozlohu přibližně 15 hektarů, byl vybudován rozlehlý park plný okrasných keřů a stromů. První majitel parku vybudoval v jeho středu krásný a prostorný zámek s názvem Ribograd ("Fishtown") na způsob vídeňské secese. Zámek je dílem architektů a stavitelů Honisberga Deutsche. I. Reliéf a voda Oblast Crna Mlaka řadíme do akumulačně-tektonické kategorie země. Oblast byla vytvořena tektonickými pohyby a proudy posouvaných nánosů, které dosahovaly až do výše 10 metrů. Spodní vrstva je většinou bažinatá, pokrytá lesy. Téměř všechny řeky z okolních kopců občas zaplavují centrální části pánve. II. Podnebí Oblast Crna Mlaka se nachází v mírném podnebí. Zimy jsou v této oblasti mírné (minimální teplota v lednu je 1°C), léta jsou teplá (v červenci je průměrná teplota 19,5 ° C). Celkové množství srážek za rok je 996,8 mm. Nejhojnější srážky jsou v listopadu a poté na začátku léta. Nejvyšší úroveň vlhkosti je v zimě (průměr je 87 %), nejnižší je v létě (74 %). Vysoká úroveň vlhkosti v zimě často způsobuje mlhy. III. Vegetace Pokupská kotlina a Crna Mlaka patří do vegetativní a klimatické zóny dubu a habru. Díky bohatosti srážek se vytvořila půda s velkým množstvím půdní vody, půda s nízkou propustností, s velkou vodní a nízkou vzduchovou kapacitou. Výše zmíněné geologické, hydrologické a klimatické charakteristiky území předurčily vývoj vegetace, která se přizpůsobila výše zmíněným podmínkám. Následující druhy vegetace tvoří flóru pánve Crna Mlaka. a) Biotop voda leknín (Myriophillo-NupharetumW.Koch26), rákos (Scirpo-PhragmitetumW.Koch26), jezinac (Glycerio-sparganietumW.Koch26) b) Biotop les dub, janovec metlatý (Cytisus scoparius), olše lepkavá (Alnus glutinosa), habr obecný (Carpinus betulus) Nachází se zde také velké množství květin rostoucích v kopcovitých oblastech, jako jsou: čemeřice (Veratrum album), oměj šalamounek (Aconitum vulparia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), petrklíč (Primula vulgaris), atd. c) Biotop louka V lužních oblastech se vyskytuje brusnice brusinka (Vaccinium vitis). IV. Fauna Obratlovci a) ryby Chov ryb v rybnících v Crna Mlaka obsahuje tyto druhy ryb: kapr obecný (Cyprinus Caprio), lín obecný (Tinea tinea), amur bílý (Ctenopharingodon idella), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), candát obecný (Schisostezon lucioperca) a sumec velký (Silulus glanis). Ryby se chovají v 15 rybníkách o celkové rozloze 700 ha. Od roku 1980, kdy se oblast Crna Mlaka stala chráněné území, byl lov zakázán. Díky tomu zde došlo k podstatnému zvýšení počtu ptáků. Mnozí z těchto ptáků: volavky, kormoráni, potápky, racci, rybáci, kachny a další se totiž živí rybami a plůdky. b) obojživelníci Přírodní rezervace Crna Mlaka je bohatá na výskyt obojživelníků, zejména žab různých druhů, které jsou důležitou součástí potravního řetězce v rezervaci. c) plazi Z velké části jsou plazi zastoupeni těmito zástupci: užovka obojková (Natrix natrix), želva bahenní (Ernys orbicularis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). d) ptáci V oblasti Crna Mlaka žije velké množství druhů ptáků. Zatím bylo zaregistrováno 235 druhů. Ti, kteří hnízdí v okolí rybníků, jsou: potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), bukáček malý (Ixobrychus minutus), kachna divoká (Anas platyrhynchos), polák malý (Aythya nyorca), lyska černá (Fulica atra), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), různí rákosníci (Acrocephalus spp.), atd. Během léta se slétávají ptáci z přilehlého okolí a živí se potravou z rybníků. Jsou to např.: volavka popelavá (Ardea cinerea), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), orel mořský (Haliaetus allibicilia), racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus), atd. Dalším důležitým hnízdiště jsou lesy, převažují zde duby a olše. Hnízdí zde mnoho druhů ptáků, např. různí datlové. Datel černý (Dryocopus martius), holubi, sovy, dravci, mnoho zpěvných ptáků: sýkory (Parus spp.) pěnkavy, pěnice (Sylvia spp.), kosi (Turdus spp.), žluva hajní (Oriolus oriolus), atd. Dále se zde vyskytuje volavka popelavá. Přesto, nejdůležitější z hnízdících ptáků jsou: čáp černý (Ciconia nigra), orel mořský (Halietus albicila) a orel křiklavý (Aquila pomarina). Existují i další draví ptáci hnízdící v této oblasti. Např.: káně lesní (Buteo buteo), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) nebo moták pochop (Circus aeroginiosus). c) savci Rybníky Crna Mlaka jsou jedním z nejbohatších regionů (co se týče výskytu savců) v Evropě. Bezobratlí Bezobratlí živočichové nebyli prozkoumáni a neexistují žádné písemné údaje o nich. Použité zdroje 1. www.crna-mlaka.com.hr (on-line). (cit. 20.6.2012). Dostupný z WWW: