1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE Flóra Chorvatska Komplexní zahraniční cvičení v terénu Jméno: Erika Liškutínová, 211678 Ivana Řehořková, 264997 Studijní kombinace: PR – VZ 2 Chorvatsko má velké bohatství rostlinných druhů (Obr. 1), mnoho z nich je chráněno zákonem. Pro původní rostlinstvo Jadranu je typická vždy zelená vegetace. Nejvíce vyskytujícím se společenstvím je machkie, jejíž součástí jsou zakrslé stromy, např. dub, jalovec, vavřín, rozmarýn. Frygana, tzv. řidší porost rozšířený na suchých vápencových svazích. Typickými zástupci frygany jsou pryšec, šalvěj, kozinec. Holokras je ukázka vápencových svahů a srázů, kde vegetace zcela mizí. Dalším společenstvím, je tzv. šibljak, vyskytující se ve výšce nad 300 m n. m., kde vždyzelená vegetace přechází v pásmo lesů a řídkých porostu s opadavými listy (dle Žumberak [online], 2010); (dle Nikolic, T. [online], 2001). Významné rody a řády Chorvatska jsou: bobovité, hvězdnicovité, linicovité, čekankovité, brukvovité, hvozdíkovité, miříkovité, hluchavkovité, růžovité, krtičníkovité, pryskyřníkovité, liliovité, šáchorovité, vstavačovité, brutnákovité, bukovité, šácholanovité, lilkovité, tykvovité, routovité, zvonkovité, břízové, javorovité, olivníkovité, pryšcovité, vrbovité, cykasovité, borovicovité, plavuňotvaré, přesličkotvaré (přeloženo podle Nikolic, T. [online], 2001). Obr. č. 1 Flóra Chorvatska Zdroj: http://hirc.botanic.hr/sist-bot/Documents/Sistematska%20botanika-04.pdf Skutečných lesu je zde velmi málo. Nejrozšířenější jsou dubové a habrové lesy, v nejvyšších oblastech bukové lesy. Tyto lesy jsou domovem několika ohrožených a chráněných druhů, jako je Iris a Daphne Croatica blagayana . Naopak téměř všude vyskytující se je hojná planika (Arbutus unedo) s výraznými červenými plody, které jsou zpracovávány na zavařeniny, či nenáročný Rohovník obecný 3 (Ceratonia siliqua) s plody, tzv. svatojánský chléb. (dle Žumberak [online], 2010); (dle Chorvatsko [online], 2011). Mezi další běžné dřeviny patří lokvát japonský (Eriobotrya japonica), vřesovec stromovitý (Erica arborea) pitospora (Pittosporum tobira). Pistora je neopadavá, vždy zelená a bíle kvetoucí. Z jehličnatých stromů jsou nejhojnější různé druhy borovic, např. borovice halepská (Pinus halepensis), borovice přímořská (Pinus pinaster), pinie (Pinus pinea) a borovice černá (Pinus nigra) (dle Chorvatsko [online], 2011). Importovanými rostlinami, které se tu plně aklimatizovaly, jsou palmy, oleandry, agave, aloe, cypřiše, obrovské plantáže mandarinek, atd. (dle Chorvatsko [online], 2011). Olivovníky, které rodí prakticky bez péče, patří k hlavním rostlinám pěstovaným pro užitek. Olivovník evropský z čeledi olivovníkovitých je stálezelená, teplo a sucho milná dřevina, která vyžaduje slunné stanoviště a vápenité půdy. Strom olivovníků vytváří košatou korunu a větve porostlé trny. Vyšlechtěné olivovníky rostoucí ve středozemí jsou typické zkrouceným sukovitým kmenem, větve olivovníku jsou podseté delšímu listy, které jsou vstřícné, celokrajové a kopinaté. Oválné plody vznikají z drobných bílých květů vytvářejících latovité květenství. Dužina těchto oválných zelených, později temně fialových plodů obsahuje velké množství oleje, který tvoří významnou složku nejen středomořské kuchyně. Tento olej obsahuje vysoký podíl mono-nenasycených mastných kyselina a vitamínu C, který působí v těle jako antioxidant. Proto by měl být zastoupen v racionální výživě (dle AtlasRostlin.cz [online], 2010). Obr. Č. 2.: Olivovník evropský (Olea europaea) Zdroj:http://fotka.atlasrostlin.cz/olivovnik-evropsky/fotky-pridane-uzivateli-878 4 Dobré výnosy poskytují Chorvatsku fíkovníky pěstované dále od moře a ve výškách i nad 300 m n. m. Vysoké rostlinstvo je na ostrově vzácností. Dominují zde nižší rostliny, odolné proti zimnímu chladu - především různé traviny. Na svazích v hustých keřích rostě nejrozšířenější krásně vonící šalvěj, dále chřest ve středně kamenitých oblastech a u kamenných zdí. Na pastvinách rostě Třezalka se zlatožlutými květy narůstající do výše až 70 cm (dle Novalja [online], 2012); (dle Chorvatsko [online], 2011). Velmi častou rostlinou je fenykl (pažsky „kromac“), kterého můžeme poznat podle tmavozelené lodyhy a intenzivní vůně. V oblastech, chráněným před větrem, může lodyha fenyklu dorůst do výšky až 2 m. Dále se v Chorvatsku můžeme setkat s nízkým keřem pelyňkem, který je velmi hořký. S až metr vysokým keřem rozmarýnu, šípkem a s ostružinami, tvořícími husté keře, na nichž rostou černé plody (dle Novalja [online], 2012). Typickou rostlinou Chorvatska je levandule. Říká se o ní, že její atraktivní květy a příjemná vůně pomáhá při nespavosti a harmonizuje činnost trávícího traktu. Řeč je o levanduli lékařské (Lavandula angustifolia) z čeledi hluchavkovitých. Tento silně aromatický polokeř má dřevnaté stonky, které jsou přímé, vystoupavé a pokračují zelenými bylinnými větvemi s jednoduchými čárkovanými listy. Sytě fialové květy jsou uspořádány do koncových květenství. Silice obsažená v levanduli lékařské uvolňuje křeč hladkého svalstva trávící trubice, což umožňuje použití při trávících obtížích., jejich sedativních účinků můžeme využít při nervovém podráždění. Dále se používá v aromaterapii či ve středomořské kuchyni, jako dekorace nebo při odpuzování hmyzu (dle Skružná, J.[online], 2001 - 2012). Obr. Č. 3.: Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) Zdroj:http://botany.cz/cs/lavandula-angustifolia/ 5 Vinná réva je rozšířenou plodinou celého přímoří, která se zde pěstovala odedávna a dávala obživu desítkám tisíc rodin. Na přelomu 19. a 20. stol. a na začátku 20. stol. řádil v zemi zavlečený révokaz (fyloxery), který zapříčinil následné zničení téměř všech vinohradů. Katastrofa vyhnala ožebračené zemědělce ve statisících do emigrace. Proto můžeme ještě dnes na velkých plochách, např. na ostrovech Brač a Hvar, na poloostrově Pelješac a jinde vidět opuštěné, kameny ohrazené vinohrady, dnes zpustlé a zarostlé (dle Chorvatsko [online], 2011). V deltě Neretvy se ve velkém pěstuje zelenina (rajčata, papriky aj.), ovoce (mandarinky, pomeranče, citrony, broskve, meruňky a v poslední době i kiwi, které na celém přímoří úplně zdomácnělo, jakoby bylo autochtonní rostlinou). Na některých místech v blízkém vnitrozemí, ovlivněném přímořským klimatem (např. v okolí Imotského), se pěstuje tabák (dle Chorvatsko [online], 2011). Obr. č. 4. Srovnání flóry Chorvatska s ostatními zeměmi. 6 Zdroj: http://hirc.botanic.hr/sist-bot/Documents/Sistematska%20botanika-04.pdf V Chorvatsku se můžeme také setkat s divoce rostoucí kaparou trnitou Capparis spinoza. Často se pne po zdech nebo ji můžeme vidět jako nízký poléhavý keř s kvítky bílofialové barvy, které se otevírají po ránu a dopoledne. Jde o místní specialitu, kterou labužnící oceňují jako chutnou ingredienci pokrmů, afrodiziakum a v neposlední řadě, jaké léčivou rostlinu. Aby se rozvinula její chuť, je třeba neotevřená poupata naložit do nálevu nebo do soli (dle Chorvatsko [online], 2011). Mezi významné zástupce rostlinstva Chorvatska patří citrusy, které jsou u nás známe především pro své šťavnaté ovocné plody. Nejznámějším zástupcem z čeledi je citroník limonový (Citrus limon) pocházející z oblasti Asie. Stromy citroníku dosahují průměrné výšky 3 – 10 metrů. Kmen citroníku je zelený, přímý s velkým počtem trnitých větví, jež jsou porostlé lesklými, jasně zelenými listy (dle iDNES.cz [online], 2010). Tyto nikdy neopadavé listy jsou střídavé, vejčité, podlouhlé, kožovité, řapíky jsou bez křídel. Bílo-růžové květy citroníku vyrůstají až na konci nebo v paždí větví, z nichž pět až osm lístků je korunních, kalich je srostlý a tyčinek je velký počet. Plodem jsou bobule, které mají osm až dvanáct pouzder vyplněných dužinou, ve kterých se ukrývají semena. Tyto semena obsahují dva až tři zárodky. Tomuto jevu se říká polyembryonie. Citrónová kůra je vlastně oplodí, které se skládá ze dvou vrstev, vnější žlutá vrstva a vnitřní bílá vrstva. V těchto vrstvách jsou obsaženy polysacharidy pektiny a hořká látka limonem (dle AtlasRostlin.cz [online], 2010). Citroníky potřebují dostatek světla a kyselé půdy, se teplotou bez mrazů a teplotních velkých výkyvů. Ovocné plody citroníků jsou oblíbené nejen pro svoji osvěžující chuť, pro svoji ysokou nutriční hodnotu, díky obsahu vitamínu C a již zmiňovaným pektinem (dle iDNES.cz [online], 2010). Vitamín C je významný antioxidant, který nám pomáhá v boji proti volným radikálům, pektin jako významný polysacharid známý především jako rozpustná vláknina tvoří důležitou součást naší stravy. Jednoduché cukry obsažené v plodu nám mohou sloužit jako rychlý zdroj energie. 7 Dřevo z citroníku je zase vhodné pro použití v řezbářských prací, neboť je velmi tvrdé (dle AtlasRostlin.cz [online], 2010). Obr. č. 5.: Citroník limonový (Citrus limon) Zdroj: http://im.atlasrostlin.cz/citronik-limonovy/814/8147-gallery_main-wxsmj.png Fotografie dalších významných druhů citrusů Obr. č. 6.: Mandarinka obecná (Citrus reticulata) Zdroj:http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=12273 Obr. č. 7.: Grapefruit (Citrus paradisi) 8 Zdroj:http://www.varbak.com/grapefruit-stromu-vetva-grapefruit-obr%C3%A1zok/ Obr. č. 8.: Citroník limetka (Citrus aurantifolia) Zdroj:http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/prodej/Citrus-hystrix---limetka 9 Seznam použité literatury  ATLASROSTLIN.CZ. Citroník limonový. [online]. c 2010 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: .  ATLASROSTLIN.CZ. Olivovník evropský. [online]. c 2010 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: .  CHORVATSKO. Flóra a fauna. [online]. c 2001 - 2011 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: < http://www.chorvatsko.cz/tema/kapary.html>.  CHORVATSKO. Flóra a fauna. [online]. c 2001 - 2011 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: .  IDNES.CZ. Citroník limonový (Citrus limon). [online]. c 1999 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: .  NIKOLIC, T. Glavne skupine makroklasifikacija, filogenija. Flora Hrvatske. [online]. c 2001 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: < http://hirc.botanic.hr/sist- bot/Documents/Sistematska%20botanika-04.pdf>.  NOVALJA. Flora ostrova Pag. . [online]. c 2006 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: < http://www.novalja.cz/chorvatsko/vylety-priroda/priroda-chorvatsko/flora- ostrova-pag/>.  SKRUŽNÁ, J. Levandule lékařská (Lavandula angustifolia L.). [online]. c 2001 - 2012 [cit. 2012- 20-06]. Dostupné na Word Wide Web: .  ŽUMBERAK. Biologija. [online] [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: .