MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA BIOLOGIE
Bi2MP_KZCT Komplexní zahraniční cvičení v terénu
JESKYNĚ LOKVARKA
Vypracovaly: Lenka Žemličková
Eva Čtvrtníčková červen 2012
JESKYNĚ LOKVARKA
Poloha: 2 km východně od města Lokva v oblasti Gorski Kotar, 400 m od křižovatky Záhřeb –
Rijeka, nadmořská výška 760 m.n.m.
Gorski kotar - horská oblast v zázemí Kvarneru, ležící jen asi dvacet kilometrů daleko od
moře, je krajem, který se vyznačuje zalesněnými horami, vysokými až 1500 m, loukami a
jeskyněmi, vzácnými rostlinami, jež rostou jen v tomto kraji a výskytem zvířat, která žijí v
přírodě divoce jen málokde. Celá oblast Gorského Kotaru, včetně okolí Omladinského jezera,
která je proslulá svými krásnými (jedlovými, bukovými a smíšenými) lesy, je jedním z
největších souvislých lesních porostů v Chorvatsku. Kousek od vesnice Lokva je také hráz
přehradního Lokvarského jezera na stejnojmenné říčce.
Přírodní pamětihodnost - jeskyně Kalužina (špilja Lokvarka) se nalézá u osady Lokva (Kaluž)
nedaleko městečka Skrad. Je to jedna z nejhezčích jeskyní v Chorvatsku, která je vhodně
upravená a zpřístupněná turistům. Délka jeskyně 1200 m, pro návštěvníky přístupno 900 m.
Do nynějška byly prozkoumány a zpřístupněny pro návštěvníky 3 kolmo umístěné jeskynní
prostory. Rozhodnete-li se navštívit jeskyni Kalužinu, budete muset sejit do hloubky 150
metrů. Výškový rozdíl mezi vstupem a posledním bodem pro návštěvníky k dispozici, je 140
metrů. Kamenné podzemní sály zdobí bohaté jeskynní ozdoby - mnoho set let staré krápníky
rozmanitých tvarů.
Jeskyně se vyznačuje krásnými stalaktity a stalagmity.Jeskyně má několik galerií, přístupné
pro veřejnost jsou 3 galerie, ostatní přístupně pouze pro speleology .
Historie:
 objevena v roce 1911 obchodníkem Jakobem Bolfem – začala se využívat pro těžbu
vápence
 v roce 1912 poprvé zpřístupněna prvním návštěvníkům
 v roce 1935 instalované umělé osvětlení
 v roce 1961 uznána Ústavem pro ochranu přírody jako přírodní geomorfologická
památka
 v roce 1996 začal systematický výzkum jeskyně, který trvá dodnes
Geologie a hydrologie: Jeskyně byla vytvořena korozním působením vody ve čtvrtohorách
(pleistocén – diluvium), jde o projev tzv. krasových jevů.
Kras je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové
a podzemní vody (erozí a zejména korozí) v krajině, jejíž podklad tvoří
rozpustné horniny (vápenec či dolomit, sádrovec, halit). Voda vsakující z povrchu do podzemí
rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří jeskynní komplexy.
Jeskyně z pravidla vzniká v krasových oblastech, kde dochází k chemické reakci vody s
horninou, která má rozpouštěcí schopností. Voda, která se dostává na zem, většinou v
podobě srážek se začíná vsakovat do podloží. Vzhledem k tomu, že skalní bloky nejsou
jednolité, ale jsou protkány prasklinami či puklinami, dochází k vsaku vody po těchto
přirozených drahách. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování těchto
prasklinek na pukliny. V delším časovém horizontu dochází ke vzniku mohutných
podzemních prostor, které nazýváme jeskyně.
Koroze: déšť rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a stává se slabou kyselinou uhličitou. Ta
působí na karbonátovou horninu (vápenec, dolomit) a přeměňuje ji na rozpustný
hydrogenuhličitan vápenatý.
H2O + CO2 H2CO3
H2CO3 + CaCO3 Ca(HCO3)2
Stalaktit a stalagmit: Stalaktity a stalagmity (společně označované jako speleolity) vznikají
vysrážením uhličitanu vápenatého z vody bohaté na hydrogenuhličitan vápenatý, která
prosakuje stropní částí jeskyně. Stalaktity vyrůstají na stropě jako stébelnaté trubičky (brčka),
jejichž vnitřkem stéká voda. Jak uvnitř brčka narůstají jednotlivé krystaly, stalaktit sílí.
Stalagmity vyrůstají v místě, kde kapky vody odkapávající ze stalaktitů dopadají na zem.
Jestliže kapky jeskynní vody dopadají do malých bazénků obsahujících na dně zrnka hrubého
písku, mohou se jednotlivá zrníčka obalit vápencovými vrstvami a vytvořit jeskynní perly. Jiné
formy speleolitů představují stalaktitové záclony rostoucí podél okrajů skalních stěn.
Klimatické podmínky: s výjimkou vstupního prostoru, kde je teplota a vlhkost ovlivněna
ročním obdobím, je teplota půdy, vzduchu a vody relativně stálá v rozmezí 7,6 – 8,2 C,
vlhkost vzduchu je 100%
Fauna: většina živočichů, kteří se zde vyskytují, patří k endemitům Chorvatska, vyskytuje se
zde velké množství brouků
Druhy, které se zde vyskytují: Croatodirus Ozimec, Rhinolophus ferrumequinum vrápenec
velký, Rhinolophus hipposidero vrápenec malý, Oncorhynchus mykiss pstruh duhový,
Parastalita stygia, Brachydesmus inferus, Brachydesmus superferus
Obrázky:
Obrázek 1
Obrázek 2
Zdroje:
http://www.adriatica.net/common/destinations/story_cz__6p6ki3i3l__.htm
http://onecroatia.info/turisticke_atrakcije/lokvarsko-jezero-i-spilja-lokvarka/
http://hr.wikipedia.org/wiki/Lokvarka_(%C5%A1pilja)
http://www.ju-priroda.hr/3zasticeni/spilja-lokvarka.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeskyn%C4%9B
http://www.ju-priroda.hr/novosti-en/55-spilja-lokvarka.html