Slovo, slovní tvar

Určete počet slov:

dej to nalevo, dej to na levou stranu, šli jsme na horu, šli jsme nahoru, chtěl jsem

se podívat, myje se, směje se, byl bych napsal, oč se vsadíš, pro co se rozhodneš,

nemusíš se zaň stydět, dvě stě dvacet pět, dvě stě pětadvacet, řekls, řekl jsi, cos

jim řekl, bylo by to brzy z jara (zjara), schopný práce, práceschopný, ping-pong, C-

vitamin, česko-anglický slovník, žlutozelená barva, žluto-zelený vzor, jestlipak víš,

víš-li, jestli pak přijdeš, budu spát, budu doma, musíš být opatrný, byl pokládán za

hlupáka, byl bych bit, byl šťasten


Určete tvarotvorný základ a formant (koncovku):

domky, zahradníkovi, plamenům, kamarádkami, větrolamy, rybníka, ulic, rukama,

kuřete, poupaty, dětech, starostu, ostrově, jádru, ložiscích, výtiscích, kolezích, loďmi,

dobrodruzi, lovče, břemenem, hřišť, vepřového, nájemným

tvrdých, jasnými, hezkou, studentské, městští, bratrův, bratrově, sestřini, sestřiným,

cizímu, zdráva

dělají, malujeme, nesouce, uděláno, ber, poděkovali jsme, mlít, končím, oproštěni,

namáčejí

Slovní druhy

Určete slovní druhy:

Třicet pět let jsem balil starý papír na hydraulickém lisu, třicet pět let jsem si

myslil, že makulaturu a štampf nelze jináč presovat než tak, jak jsem to já dělal,

ale teď jsem se dozvěděl, že v Bubnech postavili gigantický lis, který nahradí dvacet

lisů, na jakých pracuju já. A když mi očití svědci řekli, že ten gigant dělá balíky ve

váze tři a čtyři centy a ty balíky vozí do vagónu pomocí zdvihacích vozíků, povídám

si, na to se musíš jít, Hanťo, podívat, to musíš vidět, vykonáš zdvořilostní návštěvu.


Určete, jakým slovním druhem mohou být výrazy (užijte jich ve větách):

a) večer, domů, pil, tři, veselí, dav, vždyť, mezi, hlavně, děl, černí, sil, nos, ať, až,

vrchní, během, bez, bicí, blízko, cestující, šli, co, copak, časem, dobrá, doprostřed,

dospělí, drahou, expres, fakt, hanba, hleď, hledí, slepí, horko, horší


b) hotové, hrůza, bílí, chladno, jak, jasno, jasně, jednou, jí, jistě, kampak, kde, když,

spíš, klidně, kolem, kolová, komplet, kýval, lepší, los, luk, lup, mimo, mina, má,

možná, na, náhodou, něco, nedaleko, nedávno, níž, ostatní, padlí, pak, páni, parno


Určete slovní druhy:

Ono se to pozná. – On to byl docela slušný člověk. – Ona se na něho podívala a on

na ni. – To se lehko řekne. – To se ti to mluví! – Nemyslel jsem si, že se ti tu bude

líbit, ale jsem rád. – Ale to se podívejme! – Že se ti chce! – To žes udělal sám? – Petr

ani Pavel nebyli doma. – Ani se neozval. – Ani nenapsal, ani nezavolal. – Musíme

to udělat jinak. – Nezlob, jinak dostaneš! – Ještě jsem neskončil. – Ještě se ptej! –

Nebylo mu dobře, tak seděl doma. – Tak to opravdu bylo. – Kdyby se tu tak objevil!

- Takhle se mi to nelíbí. – Což takhle dát si špenát? – To se vám takhle jednou

ze tmy ozvalo... – Neměj strach, vždyť už to je. – Vždyť jsem to říkal. – Dělal to

jen proto, aby se pochlubil. – Přišel dřív, proto se mohl v klidu porozhlédnout. –

(Už je to hotovo.) No proto! – Kdepak jste byli? – Aby se jí tak něco stalo! – Ale

kdepak. – Udělal to, třebaže se mu nechtělo. – Musíme vymyslet, co řekneme, třeba

že půjdeme do kina, nebo že nám není dobře. – Co se ti stalo? – Řekni nám, co se

stalo. – Ale co, nám je to jedno. – Co, co, co, mladíku!