Paraziti člověka Základy biologie 2011 - 2012 Vzájemné vztahy (interakce)mezi populacemi •Populace – soubor jedinců téhož druhu žijících na v určitém čase na určitém místě •Rozlišujeme: A)negativní – konkurence, parazitismus B)kladné (mutualismus)- symbióza •Parazitismus = jeden organismus žije na úkor druhého organismu (hostitele); obvykle ho neusmrcuje • • Ekologická potravní pyramida •Vyjadřuje potravní vztahy ekosystému. •Velikost „patra“ pyramidy odpovídá množství energie, které je v něm obsaženo. •Spodní patro = zelené rostliny neboli producenti. •Nad nimi konzumenty I. řádu = býložravci. Ti se živí producenty. •Nad nimi konzumenti II. řádu = masožravci. Ti se živí býložravci. •Do této pyramidy vstupují také rozkladači a paraziti. V každém patře pyramidy se velká část energie ztrácí v podobě nevyužitelného tepla. Živočichové v každém patře pyramidy využívají asi 10 % energie a látek z patra předcházejícího. pyramida_ekologicka.jpg be2dcf924e03b1f978dab6ba925a5ecf_obr.gif faktory abiot a biot.jpg Potravní řetězce •Rozlišujeme 3 základní typy potravních řetězců: •1) pastevně kořistnický •2) rozkladný (dekompoziční) •3) cizopasný (parazitický) Pastevně kořistnický •Na počátku je vždy producent = zelené R •Dalšími články jsou vždy konzumenti vyšších řádů •Konzument vyššího řádu má tělo větší, ale populační hustotu nižší •Příklady: tráva ↔ hraboš ↔ poštolka bylina ↔ saranče ↔ ještěrka ↔ liška řasy ↔ perloočky ↔ ryby ↔ dravé ryby ↔ tuleň ↔ člověk Rozkladný (dekompoziční) řetězec •Rozklad organické hmoty na anorganické látky = mineralizace – uzavření řetězce – návrat látek – jsou nepostradatelní •Nekrofágové – potravou jsou uhynulé organismy •Saprofágové – potravou jsou těla v takovém stupni rozkladu, že již nemají zachovanou strukturu („hnijící“) •RŘ vede od odumřelé R nebo Ž hmoty přes četné návazné dekompozitory až k mikroorganismům, kteří mrtvou organickou hmotu zcela rozkládají a v konečné fázi mineralizují •Velikost jejich těla se postupně zmenšuje, početnost naopak zvyšuje až k neobyčejně vysokým hodnotám. •Iniciálními (počátečními) dekompozitory jsou živočichové, finálními (koncovými) rozkladači jsou mikroorganismy. •Protéká tudy nejvíce energie obsažené v ekosystému (až 90%) Cizopasný (parazitický) řetězec •Parazit žije na úkor hostitele, obvykle ho neusmrcuje. •Zahrnuje obvykle 2 - 3 články: hostitel (případně mezihostitel), parazit, hyperparazit (konzumující tělo parazita). • Velikost těla parazitů se zmenšuje, jejich početnost naopak zvětšuje. •Potravní vazby parazitů jsou často složité, někdy dochází ke střídání hostitelů nebo i rozdílným hostitelům u samců nebo samic parazita. •O těchto vztazích pojednává parazitologie. Paraziti •Endoparaziti – uvnitř těla - tasemnice •Ektoparaziti – vně těla - blecha 1. Prvoci •Jednobuněčné organismy •Oddělení: Bezbrví –Bičíkovci –Kořenonožci –Výtrusovci •Oddělení: Obrvení –Nálevníci Cilia A. Cizopasní bičíkovci •Trypanosoma spavičná (Trypanosoma gambiense) •Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) •Lamblie střevní (Giardia lamblia) •Ničivka (Leishmania) Trypanosoma spavičná (Trypanosoma gambiense) •Přenášena mouchou tse-tse v trávicím sekretu •Onemocnění – spavá nemoc •Parazituje v krevní plazmě •Způsobuje zduření mízních uzlin • a stále častěji se opakující horečky = • postižení bez léčení za několik měsíců • umírají naprostým vyčerpáním •Přenašeč – moucha bodalka ( tse- tse) •Místo výskytu – rovníková Afrika • • • Trypanosoma3500 Trypanosoma spavičná tryp Přenašeč trypanosomy spavičné trypanosoma tsetse Moucha tse-tse na zvířecí kůži Moucha tse-tse na lidské kůži Životní cyklus trypanosomy spavičné lifecycle Trypanosoma spavičná mezi červenými krvinkami Trypanosoma lifecycle Trypanosoma brucei tb tb-occ Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) •Způsobuje nemoc trichomoniázu = úporné záněty močových cest a hnisavé výtoky z pochvy •Šíří se pohlavním stykem – muž přenašeč (netrpí příznaky) • 300px-Trichomonas_LifeCycle.gif Lamblie střevní (Giardia lamblia) • Způsobuje horečnaté záněty tenkého střeva - mechanicky ničí svým přísavným diskem jeho stěnu • Pokryjí sliznici střeva, kterou tak zbaví resorpční schopnosti a naruší tím trávení - proto se jí říká tzv. kobercový parazit. • Nákaza - tvoří cysty, které odcházejí z těla ven - prostřednictvím znečištěné vody nebo potravin. Leishmania_major_promastigotes.jpg Ničivka (Leishmania) •Původce nemoci leishmanióza – různé druhy ničivek •– různé formy nemoci - postihuje játra, slezinu, kůži… •Nejzávažnější forma leishmaniózy známá také jako kala azar (z hindštiny = černá horečka) - parazitičtí prvoci se usídlují v lidských útrobách, především v játrech a slezině, což vede ke zvětšení a snížení funkce těchto orgánů. •Dále se projevuje horečkou, váhovým úbytkem a anemií. •Neléčená viscerální leishmanióza vede téměř vždy ke smrti hostitele •Přenašeči - komáři Životní cyklus ničivek •Probíhá mezi člověkem (hostitel) a komárem rodu Phlebotomus (přenašeč). •V těle hostitele se vyskytuje ve formě bez bičíku a napadá buňky jaterní nebo slezinné. •Množí se dělením, až buňka praskne a noví prvoci napadají další buňky. •Komár nasaje krev s parazity a v jeho zažívacím traktu vzniká bičíkatá forma, která se množí a při sání se opět nakazí člověk a v něm se zase množí bezbičíkatá forma. life-cycle_ničivka.jpg Životní cyklus leishmanie (ničivky) Kožní leishmanióza •Je nejčastější forma leishmaniózy, při níž parazité napadají kůži a působí její poškození. Neléčená kožní leishmanióza není smrtelná nemoc a většinou se poškozené okrsky kůže zahojí jizvou. • 800px-Skin_ulcer_due_to_leishmaniasis,.jpg B. Kořenonožci •Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytika) •střevní parazit •způsobuje krvavé průjmy a horečky menavka.jpg C. Výtrusovci •Paraziti bezobratlých živočichů i obratlovců •Střídají hostitele i generace pohlavní a nepohlavní = složité cykly •Název od sporogonie - stádia v rozmnožovacím cyklu – vznik „výtrusů“. •Patří sem: kokcidie, krvinkovky, toxoplazma malaria%20plasmodium Zimnička čtvrtodenní Kokcidie jaterní (Eimeria stiedae) •Nemoci zvířat - králíků a zajíců •Kokcidióza – hnisavé záněty žlučovodů – játra s bělavými skvrnami – nepoživatelná •Nákaza - v žlučovodech vzniká oocysta, ta je se žlučí vyplavena do střev a s výkaly se dostává z těla - zdroj nákazy dalších jedinců •Ochrana – okyselit vodu, pelyněk Mikroskopbild1 Krvinkovky - Zimnička čtvrtodenní •Vyvolává u člověka malárii. •Šíří se v tropech a subtropech. •Napadá červené krvinky. •Proces rozpadu erytrocytů je provázen horečkami. •Komár Anopheles – přenáší zimničku ve střevním traktu. Malaria-mosquito2 Přenos malárie malaria%20plasmodium malaria malaria3 Plasmodium Toxoplazma gondii •Parazituje zejména v bílých krvinkách •Je přenosná ze zvířat – nejčastěji koček •Projevy – dlouhodobé horečky, zduření mízních uzlin, únava •Nebezpečná pro těhotné ženy – poškození plodu • • 2. Kmen: Ploštěnci (Plathelmintes) •Motolice •Tasemnice •Uzpůsobení těla parazitickému způsobu života – redukce (NS) nebo ztráta některých soustav (trávicí) • - silně vyvinuta rozmnožovací soustava • - dýchání anaerobní • - kutikula – ochrana před trávicími enzymy Motolice jaterní (Fasciola hepatica) •celosvětově rozšířený parazit – nemoc fascilióza •má složitý vývoj - mezihostitel – plž (plovatkovití – v Evropě bahnatka malá) •definitivní hostitel: skot, ovce – žije v játrech a živí se krví •škody - 2 miliardy USD ročně •první zmínky už rok 1379 Francie – zpráva pro Karla V o produkci vlny – nemoc ovcí = jaterní hniloba – nevěděli, kdo to způsobuje – v 17. stol. objeven původce Fasciola_hepatica Motolice jaterní - vývoj • 400px-Fasciola_hepatica_cycle_in_Czech Ploštěnci Motolice krevnička močová.jpg krevnička.jpg Krevnička močová (Schistosoma haematobium) •Motolice - parazituje v cévách močových cest, způsobuje patologické změny v cévách, zduření jater a sleziny. • Projevem je krev v moči a ve stolici. Definitivním hostitelem je člověk, mezihostitelem měkkýši •Vajíčka vycházejí z těla s močí - mají hrot, při uvolňování způsobují krvácení při močení.. •Nemoc – bilharzióza •Samička a samec trvale spojeni • – samička v rýze krevnička.jpg Tasemnice (Cestoda) •Tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) •Tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus sagitanus) •Měchožil zhoubný (Echinoccocus granulosus) •Škulovec široký (Diphyllobothrium latum) •Endoparaziti – nemají tráv. soustavu, kutikula •Stavba těla – skolex (hlavička, rostelum – příchytné háčky, přísavky) + proglotidy (články) •Hermafroditi – mnoho vajíček •Larva – onkosféra, klidové stádium = boubel (larvocysta) Tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) •Žije v tenkém střevě člověka •Zdroj nákazy – vepřové maso s boubelí •Cyklus – uvolněná vajíčka pozře prase – vylíhne se onkosféra – krevní cestou je zanesena do svalu, kde tvoří boubele – člověk pozře nedokonale ošetřené maso – boubele se dostanou do žaludku, pak do střeva, kde se uchytí a tvoří články – dospěje, vznikají články plné vajíček, které jdou s výkaly ven •Hnojení výkaly – hygiena!!! Life_cycle_tasemnice dlouh.gif Tenia_solium_scolex.jpg Tasemnice dlouhočlenná Taenia_solium_clanek.JPG Hlavička - skolex Článek s pohlavními orgány tasemnice6.jpg Tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus sagitanus) •Dlouhá až 10 m – 2000 článků •Nemá háčky na skolexu •Zdroj nákazy nedokonale tepelně upravené hovězí maso tasemnice_bez_hlava.jpg tsemnice_bezb-telo.jpg boubel.jpg 258px-Taenia_saginata_adult_5260_lores.jpg Vývoj tasemnic vývoj tasemnice.gif tasemnice bezbranná.jpg Tělo tasemnice z článků mechozil_zhoubny2.jpg Měchožil zhoubný (Echinoccocus granulosus) •Velmi nebezpečný parazit člověka •Tělo jen 6 mm – hlavička + č články •V dospělosti v těle šelem •Mezihostitel – srnčí, zvěř, skot, ovce, kozy i člověk •Onkosféra se usazuje v játrech nebo plicích, kde vytváří boubel = echinokok velikosti až kedlubny – v něm mnoho hlaviček Ech_Gran.jpg cyklus-mechozila.bmp Vývoj měchožila EchinokokCysta.jpg Echinokok v mozku Cysty v těle psa - boubele Škulovec široký (Diphyllobothrium latum) •U obyvatel živících se rybami •10 m - 4000 článků •3 larvální stádia – v buchance – v rybě a konečném hostiteli • Ploštěnci Tasemnice škulovec široký.jpg Vývojový cyklus škulovce širokého škulovec-D_latum_Life_Cycle.gif škulovec_cyklus.jpg 3. Kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes) •Hlístice (nematoda) – převážně parazitické •oblé, válcovité nebo vláknité tělo • až na výjimky gonochoristé - pomocné pářící orgány: kutikulární bradavky, 1-2 pářící jehlice (spikuly), pářící plachetka •Lehká vajíčka – šíří se i vzduchem • Stručný přehled hlístic •Ascaris lumbricoides - škrkavka dětská •Vajíčko s výkaly (3-4 týdny larvy). Po spolknutí vajíčka se uvolňují larvy ve střevě - krevním oběhem do plic - do hltanu - do tenkého střeva - dospívání. Toxiny, odnímání živin, perforace střeva. •Podobné druhy u jiných obratlovců (prase, pes, kůň.) • •Enterobius vermicularis - roup dětský •3-12 mm, slepé a tlusté střevo, u dětí (nechutenství, poruchy trávení). Autoinfekce. •Samička klade v noci vajíčka v okolí řitního otvoru - svědění. •Velmi hojný v dětských kolektivech. • •Wucheria bancrofti - vlasovec mízní •V lymfatickém systému člověka: městnání lymfy - elefantiáza. Hypertrofie orgánů. • •Dracunculus medinensis – vlasovec medinský •V tropech, samička vysouvá část těla z těla hostitele ve vodním prostředí. Symbol lékařství. • •Trichinella spiralis - svalovec stočený •Samičky 3-4 mm, k vývoji mezihostitel. Při pozření svaloviny s encystovanými larvami - uvolnění ve střevě - do cévního systému - larvičky zanášeny do svaloviny - encystace (i několik let). U nás - prase divoké (bránice). • Životní cykly hlístic •geohelminté – část vývojového cyklu prodělávají ve vnějším prostředí a dospělci cizopasí – např. tenkohlavec, roup, škrkavka •biohelminté – larvální vývoj probíhá v mezihostiteli (plži, hmyz,žížaly, obratlovci) •infekční larvy (u parazitických hlístic) přicházejí do těla hostitele: a)pasivně - s potravou b)aktivně - pronikají pokožkou a vnikají do krevního oběhu, odkud jsou zaneseny do místa lokalizace Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) •Celosvětově rozšířený parazit člověka a lidoopů – nejběžnější parazit člověka – 1,4 miliardy lidí infikováno – nemoc askarióza; •parazituje v tenkém střevě; •nákaza je nebezpečná při velké invazi škrkavek - nebezpečí perforace nebo ucpání střeva nebo dýchacích cest. •Na tyto komplikace ročně na světě umírá 8 000 – 100 000 lidí. • Vývojový cyklus škrkavky •1) Oplozená vajíčka se uvolňují ven z těla hostitele společně s výkaly. •2) Při nedostatečné hygieně jsou pozřena člověkem. •3) Larva se z trávicího ústrojí dostává do krve. •4) Larva putuje krevním oběhem do plic –vykašláváním a následným polknutím se vrací do trávicí trubice. •V poslední fázi se larvy dostávají do tenkého střeva, kde pohlavně dospívají. • Škrkavka dětská Vývojový cyklus škrkavky AscariasisLifeCycle Škrkavka dětská Ascaris_lumbricoides Škrkavka dětská Vajíčko škrkavky LARVA OPOUŠTĚJÍCÍ VAJÍČKO –ŠKRKAVKA PSÍ Škrkavka kočičí Roup dětský (Enterobius vermikularis) •Žije v tenkém střevě dětí, případně dospělých •Onemocnění oxyurióza – podráždění až vyčerpání, úporné svědění, vyrážky •Samičky kladou v noci vajíčka kolem řitního otvoru – svědění •Nákaza – vzduchem, infikované prádlo, nedostatečná hygiena •Autoinfekce • Roup dětský foto_005 parasite3small _17451 Roup dětský roup Samička roupa dětského Vajíčka roupa dětského Whipworm Life Cycle 1) Vajíčka se vylučují stolicí. 2)V půdě vajíčka procházejí vývojem dvoubuněčného stadia, 3)buňky se dělí, 4) dále se z nich vyvinou embrya; vajíčka se stanou přenosnými v průběhu 15 až 30 dní. 5)Po infikování (ruce, které přišly do kontaktu s kontaminovanou půdou, nebo kontaminovaným jídlem) se vajíčka zahnízdí v tenkém střevě, uvolní larvy, které dospívají a vyvinou se v dospělé paraziti v tlustém střevě . 6)Dospělí červi (přibližně 4 cm délky) žijí ve slepém střevě a vzestupném tlustém střevě. Dospělí červi se v této oblasti uhnízdí ve sliznici. Dospělé samičky nakladou vajíčka 60 až 70 dní po nákaze. Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) Whipworm • Hlístice také nazývaná „lidský bičíkovec“ • Dospělá samička měří zhruba 35-50 mm, a dospělý sameček okolo 30-45 mm. • Dospělé samičky uvolní ve slepém střevě zhruba 3.000 až 20.000 vajíček denně. Délka života dospělých červů je zhruba jeden rok. Trichuris trichiura - tenkohlavec lidský vlasovec_5image007.jpg Trichuris trichiura - tenkohlavec lidský Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) - přední část těla je nitkovitá, zadní část silnější; - tenkou částí se zanořuje do střevní sliznice, tlustší konec vyčnívá do střeva; - parazitují u savců ve střevní sliznici tlustého střeva – živí se krví a tkání (záněty); - velikost 30–55 mm; - žije až 6 let; - vajíčka se objeví ve stolici až za 60 – 90 dní po nákaze - nepotřebuje mezihostitele – larvy dospívají během 3 měsíců - - Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) •Projevy: trávicí obtíže, nevolnost, bolesti břicha •závisí množství parazitů = toxoalergické působení parazitů + traumatizace zažívacího traktu: lehčí záněty - různě intenzivní krvácení - slizniční vředy - prolaps rekta (vyhřeznutí konečníku) • Trichurióza/trichocefalóza je zvláště v rozvojových zemích jednou z častých příčin podvýživy, růstové retardace a trvale snižuje imunokompetenci hostitele. •Nákaza: vodou nebo potravou kontaminovanou vajíčky (typický tvar citrónu) - jsou vysoce odolná, v půdě vydrží infekční až 6 let. •Nejstarší nálezy pocházejí z koprolitů amerických indiánů starých snad až 11 tisíc let. •Známý je i jejich objev ve střevním obsahu zmrzlé mumie muže zemřelého před 5300 lety v Ötzalských Alpách. Svalovec stočený (Trichinella spiralis) •způsobuje „trichinelózu“ u masožravců i všežravců včetně člověka • k nákaze dojde pozřením nedostatečně tepelně zpracovaného masa, ve kterém jsou zapouzdřené larvičky • hostitelé – drobní hlodavci, divoká prasata, lišky, ale mohou to být i domácí zvířata (prase, méně kočka nebo pes) •nákaza koluje především u divoce žijících masožravců a všežravců Svalovec stočený (Trichinella spiralis) • Trichinella spiralis - svalovec stočený Svalovec stočený (Trichinella spiralis) •Nákaza – infikovaným masem - kontrola na jatkách - v masném průmyslu je dodnes postup zavedený již roku 1864 Rudolfem Virchowem •již druhý den po pozření infikovaného masa uvolněné larvy svalovce v tenkém střevě dospívají a kopulují •po dalších pěti dnech přichází na svět první živé larvy, •během až dvouměsíčního života samička uvolní 500–1500 larev = masivní nákaza, Svalovec stočený (Trichinella spiralis) •Trichinelóza – dvě fáze: střevní a svalová • Střevní fáze trvá přibližně týden a projevuje se jako bolesti břicha, zvracení a průjem – léčba silnými projímadly. •V svalové fázi larvy pronikají ze střeva do lymfy a krve - po 2–3 dnech se dostávají do příčně pruhovaných svalů – opouzdří se, encystují v modifikovaných svalových buňkách, které jim zajistí výživu. •Při napadení jiných tkání se cysta nevytvoří - larva je buď zlikvidována imunitním systémem, nebo se vrací do oběhu. •Průběh svalové fáze závisí na množství larev v organizmu - projevuje se horečnatým stavem, únavou, otoky, vyrážkou, bolestmi v postižených příčně pruhovaných svalech i poruchami jejich funkce… •Při masivní infekci a vysoké toxémii může trichinelóza i dnes končit smrtí. 243 Trichinella spiralis – vývojový cyklus Zapouzdřené larvy svalovce Trichenelóza • vlasovec medinsky.jpg Vlasovci •Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) •- ucpávají mízní cévy hostitele - městnající lymfa způsobuje zbytnění částí těla – elefantiáza • Vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) •-v tropech, samička vysouvá část těla z těla hostitele ve vodním prostředí. Symbol lékařství. • vlasovec-medinsky.jpg FRO2db1a4_ALAMY_A4JTW1.jpg Aeskulapova hůl.png vlasovec mízní 6.jpg valasovec_mizni-Wuchereria_bancrofti_1_DPDX.JPG Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) Elefantiáza vlasovec_mizni_elef.jpg Vlasovec oční ( Loa loa) •Ve spojivkovém vaku – způsobuje: -oční záněty -nádory kůže – kamerunské boule Loa loa oeil vlasovec ocni.jpg 4. Kroužkovci (Annelida) •Vnější paraziti – chitinové zoubky •Pijavky • Hltanovky V ústech jsou 3 jemně ozubené kutikulární zuby, sloužící k nařezávání pokožky hostitele nebo drcení drobných živočichů. * až 15 cm * saje krev teplokrevným živočichům * do rány přitom vylučuje protisrážlivý hirudin * po plném nasátí vydrží několik dní hladovět * u nás v teplých stojatých vodách na J Moravě Ve středověku byla pokládána na těla nemocných – odebírala jim „nemocnou zkaženou krev“. (Hirudo medicinalis) Pijavka lékařská Hirudo medicinalis Pijavka lékařská •V přední části s vychlípitelným chobotem nebo třemi svalovými lištami s ozubenými čelistmi. • Sací jícen, žaludek s četnými slepými výběžky. •Řitní otvor na dorzální straně. •Dlouhodobé trávení krve. Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) [USEMAP] léčba pomocí pijavek kutikulární čelisti hltan přední úsek střeva zadní úsek střeva slepé výběžky střeva zadní přísavka • hltanovka pij pija pijavka lékařská velká tlustá pijavice b (15) typická lokalita výskytu pijavky lékařské Tropická suchozemská krevsající pijavice rodu Haemadipsa. Hltanovka bahenní Na stěnách dlouhého hltanu 3 podélné svalové lišty na drcení potravy. * 5 cm * tekoucí i stojaté vody * nejběžnější pijavice u nás * živí se drobnými živočichy * snáší i mírný stupeň znečištění (Erpobdella octoculata) Chobotnatka rybí Středem ústní přísavky se vychlipuje svalnatý a chobotovitý hltan k sání krve a lovení drobné potravy. (Piscicola geometra) * ektoparazit ryb * saje krev * velké kruhovité přísavky * píďalkovitý pohyb nebo vlnivé plavání Blechy •Dospělé blechy jsou vnějšími, druhotně bezkřídlými (ekto-) parazity ptáků a savců, jejichž krví se živí. Mají ze stran zploštělé tělo klínovitého tvaru a porostlé dozadu směřujícími tuhými brvami. blechy larva Larva blechy Dospělec Vši •Veš dětská •Veš šatní •Veš muňka 9880B_ves Ploštice – Štěnice domácí bed_bug_cimex Ektoparazit člověka Ploštice – Štěnice domácí hemi15 Ektoparazit člověka Ploštice – Štěnice domácí Detail sacího ústrojí 5. Členovci •Roztoči: •Klíště obecné n200404221512_Ixodes-ricinus 0110608 kliste_big Nemoci přenášené klíšťaty •Klíšťová encephalitida •Lymeská borelioza •Tularemie •Varoáza mitered Ohniskové nákazy image011 Lymeská borelioza •Lymeská borelióza (LB) je komplexní onemocnění vyvolané bakteriemi Borrelia burgdorferi. Je to bakterie patřící ke spirochetám, což jsou bakterie spirálovitého tvaru a patří mezi ně i původce syfilis a leptospirózy. Scanning electron micrograph of the causative agent of lyme disease, Borrelia burgdorferi.. Scientists at Gundersen Lutheran Medical Center study the immune response after infection with these organisms Projevy boreliozy - erytém mullegger-1 Použité zdroje •Daněk, G.: Zoologie. SPN, Praha, 1978 •Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha, 1997 •http://www.hlasek.com •http://www.insektenfotos.de •http://www.foto-album.cz •http://www.hmyz.net •http://www.biolib.cz Použité zdroje •http://www.tfsoft.cz/photo •http://www.microscopy-uk.org.uk •http://www.bioweb.uncc.edu •Bašovská, M. a kol.: Biologie pro 2.ročník gymnázií. SPN, Praha, 1985 •Romanovský, A. a kol.: Obecná biologie. SPN, Praha, 1985 • A už zase umíte o kus víc!!! s17