Instrukce
A. Jako tazatelé dostáváte k dispozici dvě varianty dotazníku.Vybranému respondentovi, kterého
dobře znáte (nejlépe kolega z profese, přítel (pracující s lidmi), atp.) předložíte variantu, která má
v záhlaví každého listu na pravé straně nadpis „SEBEPOSOUZENÍ“ a požádáte ho, aby se na
základě svého sebehodnocení pokusil co nejlépe (odpovědně a pravdivě) anonymně vyplnit.
• Postupovat bude tak, že si dobře přečte každou položku a zakroužkuje číslo odpovědi, která mu
připadne „nejblíže skutečnosti“. Přesvědčíte se, že respondent instrukci porozuměl a pak
respondent dotazník vyplní (nejlepší je, když si dotazník někde v ústraní v klidu vyplní, ale
neodnáší ho domů, aby se eliminovalo nebezpečí, že bude ovlivněn názory blízkých lidí).
• Je vhodné respondenta upozornit, že vyplňování dotazníku je postupně stále obtížnější, protože
se začíná týkat velmi detailních faktorů, které mohou ovlivňovat úroveň komunikace (to se
ještě výrazněji týká i Vás jako „vnějšího pozorovatele“)
B. Tazatel (t.j. „Vy“) vyplní druhou variantu téhož dotazníku, která má v záhlaví každého listu na
pravé straně nadpis „POSOUZENÍ“ (prosím, nezaměnit dotazníky! Kdybyste omylem dali
respondentovi tuto variantu a pak ji vyměnili za variantu Sebeposouzení bude se domnívat, že se
tyto varianty budou nejspíše srovnávat a měl by tendenci se stylizovat do „objektivní polohy“,
odpovídat tak, jak „to asi budete vidí jiní“ a došlo by ke zkreslení výsledků (!).
C. Vyplněné dotazníky pak vložte do obálky tak, aby nedošlo k záměně a odevzdejte, prosím buď
v závěrečném cvičení, anebo na jméno J.Řezáč k sekretářce katedry psychologie nebo na vrátnici
Poříčí 31.
Prosím, dotazníky tiskněte a používejte výhradně jen pro potřeby tohoto šetření a nešiřte je ani
neprezentujte dále.