PORADA O NApRAJlI Jllcl KOMENSKÝ /]
Jak na vyučování podtématu "Místo, kde žijeme"
v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy
Helena Šimíčková
Úvod
Obsahová kurikulární integrace, která v současných
výchovně vzdělávacích programech
může probíhat prostřednictvím prvouky, přírodovědy
a vlastivědy, se pomocí Rámcového
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
(dále jen RVP ZV) bude realizovat v oblasti:
Člověk ajeho svět (viz RVP, s. 6). Vzdělávací
oblast Člověk a jeho svět je koncipována pro I. a
2. období základního vzdělávání (1. - 5. ročník).
Jde o integrovanou vzdělávací oblast, ve které se
propojuje učivo společenskovědní s přírodovědným
a s výchovou ke zdraví (poznávání živé a
neživé přírody, člověka a jeho základních činností,
formování zdravého životního stylu, základní
orientace v různých druzích techniky a
informatiky, osvojování základních pracovních
návyků a dovedností, jednoduché pracovní postupy
potřebné pro praktický život atd.). Princip
integrace, volený ohledem na komplexní způsob
poznávání mladších žáků, umožňuje vytváření
uceleného pohledu na svět - s případným
důrazem na některé detaily. Širší obsahové náměty
jsou předkládány opakovaně a narůstající
gradací (viz RVP ZV s. 39 - 40).
Předpokládám že v současnosti učitelé na
svých školách spolupracují na vytvoření školních
vzdělávacích programů (dále jen ŠVP). Při
této činnosti se neobejdou bez RVP zv. Budou-Ii
se více zamýšlet nad podtématem "Místo, kde
žijeme", doporučuji jejich pozornosti zejména
strany 12 - 28,39 - 40 v RVP Zv.
Podtéma: "Místo, kde žijeme"
Kompetence, které by žáci měli získat při vyučování
tohoto podtématu, jsou obsaženy v RVP
na s. 36, učivo, jehož prostřednictvím žáci tyto
kompetence získávají, obsahují s. 36 - 39. Při
vyučování tohoto podtématu se neobejdeme bez
učebnic (jedná se zejména o učebnice prvouky
a vlastivědy pro 1. stupeň základní školy). Přestože
podle mého názoru máme dnes učebnice
velmi dobře koncipované (např. učebnice vydavatelství
Nová škola Brno), nemohou učitelé
vyučovat konkrétní učivo o určité obci (městě
či vesnici) pouze podle učebnice, kde je pojato
značně obecně. O konkrétních věcech (krajině,
stavbách, památkách), s nimiž se mohou žáci
v bezprostředním okolí svého bydliště setkat, se
v učebnici neho oři. Učitelům se nabízí při vyučování
využít metody přímého poznání skutečnosti
na vycházkách mimo školní budovu (viz
Maňák, Švec 2003).
Využití vycházek při výuce pod tématu
"Místo, kde žijeme"
Vycházka má velký poznávací a výchovný
význam, aktivizuje žáka tím, že mu dává možnost
přímo pozorovat a zkoumat svět v bezprostředním
okolí místa, kde žije. Měla by být používána
všude tam, kde chceme a je žádoucí vytvářet
co nejpřesnější představy o přírodninách a
přírodních jevech, o památkách a o historických
místech a zároveň pozorovat skutečnost v přirozeném
prostředí. Pobyt žáků v přírodě zároveň
žáky aktivizuje, vzbuzuje jejich zájem a je
vhodný i ze zdravotních důvodů. Může probíhat
v rámci jedné vyučovací hodiny nebo spojením
více hodin v tzv. integrovaném vyučování (např.
spojením vlastivědy, tělesné výchovy a pracovních
činností se může prodloužit až na celé dopoledne).
Můžeme ji zařadit na počátek nového
tematického celku ve vlastivědě, kdy má motivační
charakter, nebo ji využijeme k získávání
materiálu pro vyučování, případně ji vřadíme
doprostřed celku k doplnění a konkretizaci
poznatků nebo i na závěr tématu, kdy slouží
k prohloubení učiva a k jeho fixaci. Pro učitele je
vycházka náročná zejména z hlediska její organizace
(snad právě proto ji mnozí učitelé ve své
práci vůbec nevyužívají).
/4 K DME N S K Ý
kách školní třídy (např. výstavka, samostatné
práce žáků s pracovním sešitem nebo pracovními
listy, vlastní záznam nebo nákres poznaného
pozorovaného a prožitého.
Obsah vycházky může mít komplexní charakter,
což umožňuje spojovat různá témata a
oučasně využívat mezipředmětových vztahu.
Vycházka může mít také monotematický charakter,
kdy se věnujeme speciálně jen určitému
tématu. Výchovně lze vycházky využít zvláště
pro formování estetického cítění, lásky k vla ti
i pro plnění úkolů ekologické výchovy. Vycházka
dává možnost pro maximální využití regionálních
prvků ve výuce. Vycházka je však velmi
náročná na přípravu, organizaci a udržování
pozornosti a kázně. Vyžaduje správné řízení a
pedagogické zkušenosti. Osnovy předpokládají
vycházku v každém takovém učivu, kde bezprostřední
zkušenost lze jen těžko nahradit jinými
prostředky. Jde zvláště o učivo týkající se orientace
v obci, dopravy, změn v přírodě, pozorování
živočichů, rostlin v přirozeném prostředí, pozorování
práce lidí, poznávání kulturních památek
v určité lokalitě.
Dobře provedená vycházka předpokládá
ze strany učitele:
Určit trasu vycházky a sám si ji projít,
tak aby sám velmi dobře poznal místa určená
pro přímé poznávání skutečností ajevů.
Stanovit vzdělávací a výchovné cíle vycházky,
z nichž vyplývá veškerý další organizační
a metodický postup.
Stanovit dopředu, které nové pojmy budou
na vycházce objasněny.
Doporučit žákům vhodné oblečení a
obuv, dopředu je seznámit s trasou vycházky a
s úkoly, které budou během ní plnit uvést pomůcky,
které budou používat, upozornit je na
jevy, na něž se mají soustředit při pozorování,
určit jakým způsobem budou na vycházce pracovat
(uvést metodiku práce žáků).
Oznámit dobu konání vycházky a předpokládanou
dobu návratu do školy.
Po celou dobu konání vycházky musí
učitel zajistit náležitou interakci s žáky, učitel
usměrňuje pozorování a veškeré činnosti žáků,
může provádět i instruktáž a kontrolu plnění
úkolů.
Ukončit vycházku zhodnocením činnosti
žáků a celkovým shrnutím výsledků, jež
vyplývají z plnění jednotlivých úkolů.
Následně využít vycházku v podmínPříprava
žáků na vycházku:
Učitel sdělí žákům cíl (nebo cíle) vycházky a
rozebere nimi úkoly, které budou na vycházce
plnit. Dále seznámí žáky s trasou vycházky (případně
ji vyznačí na plánu nebo mapě). Oznámí
žákům dobu konání a dobu návratu do školy, doporučí
vhodné oblečení a obuv. Seznámí žáky
s požadavky na kázeň a dodržování bezpečno ti.
Důležité jsou rovněž informace o potřebných
pomůckách, materiálu apod.
Požadavky na učitele v průběhu vycházky:
Uplatňuje variabilitu metod, řídí pozorování.
Určuje pře ně činnosti žáků na stanovištích.
Jestliže je to vhodné, vede žáky ke sběru přírodnin.
Využívá herních činností a relaxace. Udržuje
kázeň žáků a zásady chování v přírodě, ve
městě, atd. Průběžně kontroluje činnosti žáků.
Shrne plnění úkolů, zhodnotí práci jednotlivých
skupin na vycházce.
V další části textu vycházím z toho, co jsem
realizovala s žáky během svého třicetiletého působení
jako učitelka na vesnické škole i na školách
sídlištních. V metodickém sdružení na ZŠ
Dvorského v Ostravě na sídlišti Bělský Les se
mnou spolupracovalo 6 - 8 kolegyň z paralelních
tříd. Působí-Ii učitelé na venkovských školách,
mohou zařadit vycházku vždy, když se jedná
o upevňování a fixaci žákovských kompetencí,
dovolí-Ii to počasí, několikrát během měsíce.
Na městských školách nemůžeme odstupovat od
vycházek a probírat rozdíly mezi městem a vesnicí
pouze obecně podle učebnice. a sídlištních
školách doporučuji jednu vycházku v bezprostředním
okolí školy při probírání učiva - světové
strany, obzor (náš obzor se zvětší tim, že
ystoupíme do 10. poschodí panelového domu),
dále vycházku do nejbližší vesnice (můžeme použít
i dopravní prostředky) a v neposlední řadě
vycházku do historického jádra města.
Upozorňuji na to, že naše současná města většinou
navazují na historické městské jádro. To
tvoří domy ze 16. - 18. století, s pozdně gotickými,
renesančními a barokními fasádami, oustředěnými
kolem hlavního náměstí a přilehlých
PORADA O NÁPRAIII IIICI KOMENSKÝ /5
ulic. V řadě měst toto jádro se středověkým půdorysem
nadále zůstává správním a obchodním
centrem. Mnohé objekty historického jádra byly
nedostatečnou údržbou v posledních desetiletích
zdevastovány. Navazuje zástavba z 19. a
první poloviny 20. století. Zahrnuje reprezentační
městské budovy (banky, pojišťovny, hotely,
obchodní domy, aj.), činžovní domy a průmyslové
objekty vybudované na tehdejší periferii. Po
druhé světové válce vedle výstavby rodinných
domků vznikala od 60. let často rozsáhlá panelová
výstavba, která dnes tvoří šedou bariéru obklopující
města.
Pro usnadnění pochopení učiva o vesnici a
městě doporučuji práci v týdenních tematických
blocích. Uvádím příklad týdenního tematického
bloku, v němž děti poznají centrum města, které
tvoří historické jádro a zástavbu z druhé polovinr
19. a počátku 20. století.
Putování po našem městě se skřítkem
Všudybylem
Zařazení učiva: Učivo doporučuji zařadit ve
Školních vzdělávacích programech od druhého
pololetí třetího ročníku a vefixačni fázi se k němu
vrátit ve 4. a 5. ročniku.
Očekávaný výstup: Žák vyznačí v jednoduchém
plánu místo svého bydliště a školy, cestu
na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším
okoli. Na plánu vyznačí i budovy, kterým
jsme se na vycházce více věnovali. Určí světové
strany v přírodě i podle mapy, orientuje se
podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu
a pobytu v krajině.
Integrace vzdělávacího obsahu z jiných
vzdělávacích oborů: Český jazyk a literatura
- druhy vět, produktivní komunikativní činnost,
práce s předem připravenou osnovou.
Matematika a její aplikace - upevňování a
procvičováni sčítáni, odčítání, násobení a dělení
v oboru do 100 (případně do 1000).
Člověk a svět práce - pokusíme se vyrobit
papírový model města.
Umění a kultura - malujeme naše město, jak
vypadá podle našich pěedstav skřítek Všudybyl.
Dramatická výchova jako metoda - skřítek
Všudybyl motivuje děti k tomu, aby lépe poznaly
svoji obec, případně nejbližší město, děti se
samy pokoušejí dramatizovat rozhovor s Všu-
dybylem.
Průřezová témata: Osobnostni a sociální
výchova - rozvíjet u dětí schopnost kooperace a
spolupráce ve skupinách.
Didaktická povaha příspěvku: expoziční i
fixační fáze výuky - určeno k probírání nového
učiva ijeho zapamatování.
Předpokládaný časový nárok: Tydenni tematický
blok
Nutné pomůcky a prostředky: Psací a kreslicí
potřeby, plánek okolí školy, kompasy nebo
buzoly, zápisník, tužka, fotografie našeho města.
Jestliže má škola potřebné vybavení - dataprojektor,
mohou učitelé přenášet vlastni fotografie
pořízené během vycházek nebo fotografie přímo
z webových stránek města.
Rozdělení týdenního tematického bloku na
jednotlivé dny
1. den: Co víme o našem městě?
2. den: Čím si rozšíříme své znalosti? - vycházka
do centra města.
3. den: Z minulosti našeho města - vycházkahrad
(případně zámek nebo jiná památná budova)
4. den: Naše zážitky
5. den: Co nového jsme se naučili?
Dílčí výstupy, které směřují k očekávaným
výstupům v RVP ZV
- Vytvářet u dětí kladný citový vztah ke svému
městu.
- Umět se orientovat na plánu města.
- Učit se číst mapový klič.
- Opakovat určování základních světových
stran na vycházce.
- Seznámit se s pojmy: obec, město, vesnice,
dopravní síť ve městě.
- Poznat některé významné budovy a památky
našeho města.
Aplikační úkoly:
- Poznat a vybarvit znak našeho města.
- Kooperací ve skupinách vytvořit model centra
města.
- Pokusit se spojenými silami ve skupině písemně
napsat fiktivní příběh o budoucnosti i minulosti
našeho města.
- Využít znalostí světových stran k základní
orientaci v našem městě.
- Ilustrovat vlastní zážitky.
/6 KO EIISKÝ
Klíčové kompetence týdenního tematického
bloku, ke kterým směřujeme:
- Žák rozvíjí chopnost kritického hodnocení.
- Žák se pokusí vybrat podstatné problémy,
které vyplynou z učiva.
- Žák se učí pracovat ve skupině.
- Žáci se učí respektovat navzájem.
- Žáci se učí chápat, že každý člen skupiny
může být jejím platným členem.
- Žáci se snaží přispět všemi svými silami
k řešení problematiky.
- Žáci si začínají uvědomovat zodpovědnost
za provedení daných úkolů.
Stručná charakteristika jednotlivých dnů:
1. den - Vyučování o našem městě, či o našem
nejbližším městě, jedná-li se o žáky vesnické
školy, můžeme zahájit v kterémkoli ročníku
primární školy rozhovorem učitele maňáskem
- (ten může, ale nemusí představovat skřítka
Všudybyla, Všudy byl může třeba být přítelem
maňáska, kterého učitel zrovna vla tní, takže
není potřeba pořizovat nového). Maňá ek motivuje
děti pro přijetí následného učiva rozhovorem.
Zjišťuje, co už děti o městě vědí (učitel tedy
bude mlt možnost vyjít při vyučování z prekognic
dětí). Je tliže má učitel možnost využít dataprojektor,
připraví si (např. pomocí webových
stránek o městě) některé obrázky významných
budov centra města, sakrálních památek, pohledů
do sadů a parků města a zprostředkuje jejich
poznání dětem tím, že je motivuje pro přímé
poznání na dopolední vycházce - případně
exkurzi, jež proběhne v následujícím dni. Jestliže
učitel nemá možnost využít dataprojektor,
může z obrázků o městě připravit pro děti poster,
a takje seznámit s objekty, které budou moci poznat
přímo na vycházce. Maňásek se může dětí
dále ptát a doporučit jim, jak se mají na vycházku
připravit a co si s sebou vzít. ásleduje výuka
mateřského jazyka - Naše město ve větách a
slovech. Učitel si předem připraví na tabuli text
o městě, který bude obsahovat různé věty podle
postoje mluvčího ke skutečnosti, a děti mají
určovat, o jaký druh věty se jedná. Dále mohou
děti v článku, který učitel připraví pro každou
dvojici zvlášť, určovat již známé slovní druhy,
zejména slove a, podstatná jména, předložky,
případně spojky, dále následuje rozlišení vět na
věty jednoduché a souvětí. Děti pracují ve dvojicích,
zpětnou vazbouje kontrola správného ře ení.
V matematice počítáme se Všudy bylem, nejprve
podle karet opakujeme pamětné počítání.
Ve skupinách potom pomocí počítáni rozšifrujeme
názvy některých objektů, typických pro naše
město (např. v Ostravě by to byly tyto objekty ová
radnice, divadlo Antonína Dvořáka kostel
sv. Václava, atd.) Každá kupina obdrží šifrovací
tabulku s čísly a písmeny a složitější příklady se
závorkami - kontrolou správného řešení je vyluštění
zašifrovaného vzkazu. V závěru dne děti
namalují, jak by podle nich měl vypadat Všudybyl,
který je bude provázet na vycházkách i ve
vyučování.
2. den - Celé dopoledne se budeme pohybovat
v centru na eho mě ta. Seznámíme se s budovou
radnice (případně vyjedeme až do jejího
nejvyššího patra a z ptačí per pektivy nazíráme
na naše mě to), navštívíme největší náměstí
v centru města, seznámíme se s dalšími památnými
budovami a kostely, podíváme e i do
městského muzea, kde budeme pozorně sledovat
výklad průvodce a mimo jiné si prohlédneme i
zakládající listinu města a dovíme se, kdo jej
založil. Můžeme sledovat i další exponáty, které
hovoří o životě v pravěku a přibližují nám i
celý charakter regionu. Projdeme e pěší zónou
v centru města a za výklady jednotlivých obchodů
sledujeme a zapisujeme ceny jednotlivých
druhů zboží, největší oblibě se jistě budou těšit
ceny školních pomůcek. Na závěr pobytu v centru
města můžeme ještě na štívit výstavu obrazů
v Domě umění
3. den - Navazujeme druhou dopolední vycházkou
spojenou tentokrát prohlldkou nejbližšího
hradu nebo zámku (případně kláštera,
či jiné významné památky). V památkovém
objektu děti opět provází průvodce, pokud je
v zámku či na hradě umístěna další expozice,
můžeme ji také shlédnout. Po relaxaci v zámeckém
parku můžeme sledovat přírodu v okolí hradu
či zámku, zabývat se sběrem přírodnin ( na
podzim např. listů, na jaře různých bylin, které
se pokusíme podle atlasů a klíčů určit.) Na závěr
pobytu v přírodč následují tělovýchovné aktivity
- např. hra "Škatule, škatule, hejbejte se", hod
kamenem do kmene stromu, běh na určité vyznačené
trati, atd. podle toho, co nám nabídnou
PDRADA D NÁPRJlflt fltel KOMENSKÝ /7
přírodní podmínky ve zvolené lokalitě. aším
úkolem bude stejně jako včera dopravit se včas
ke škole, abychom stihli oběd ve školní družině.
a obou vycházkách může učitel fotografovat
nejen významné objekty ve městě, ale i aktivity
dětí při jejich poznávání.
4. den - Jestliže vlastní škola dataprojektor,
můžeme tento den zahájit shlédnutím toho, co
jsme v obou předchozích dnech zažili. Jinak
se věnujeme již vyvolaným fotografiím, pomocí
nichž zopakujeme, co nového o našem městě
jsme přímým poznáním skutečnosti v obou minulých
dnech poznali. Následuje vyprávění podle
předem připravené osnovy. Žákům můžeme
klást tyto otázky: Kam jste se vypravili v úterý?
Jaké bylo počasí? Kterou důležitou budovu, v níž
sídlí městský úřad, jste viděli? Jaké další památné
budovy mohou shlédnout návštěvníci našeho
města? Proč jsme e podívali i do městského muzea?
Které důležité exponáty jsme zde shlédli? O
čem vypovídají? Jakou výstavu jsme navštívili?
Kam jsme se vypravili ve středu? Čím byl zajímavý
výklad průvodce? - zde si může učitel doplnit
konkrétní otázky podle výkladu průvodce.
Co jsme obdivovali mimo historickou budovu?
Které přírodní zajímavosti jsme spatřili? atd.
Dále žáci dostávají skupinový úkol. Představte
si, že budete žít ve městě za sto let, jak to v něm
asi bude ypadat? Co všechno mužeme zažít?
Skupi na si zvolí jednoho zapisovatele a společně
vymýšlejí příběh. Následuje presentace příběhů
a jejich zhodnocení. Práce ve skupinách pokračuje
tím způsobem, že si děti podle zápisů cen
školních potřeb, případně učebnic nebo knih vymýšlejí
slovní úlohy a společně je řeší. V závěru
dne se poku íme ještě své zážitky z uplynulých
dvou dnů výtvarně ztvárnit - vznikne obrazová
galerie" aše město .•
5. den - Zahajujeme opět rozhovorem s Všudybylem.
Tentokrát srovnáme oučasné fotografie
města s fotografiemi, které nás eznámí
s tím, jak vypadaly známé objekty před sto lety.
Jako motivaci k tomuto tématu můžeme využít
poslech písně 1.Nohavici: "Kdybych žil v Těšíně
před sto lety". Děti srovnávají současné fotografie
s minulými a vyhledávají rozdíly.
Pak se společně ve skupině pokusí vymyslet
a zapsat příběh, který se před sto lety mohl
ve městě odehrát. Následuje jeho presentace a
zhodnocení. V budoucnu se může učitel k oběma
vymyšleným příběhům ještě vrátit. Pokračujeme
prácí místní pověstí. Dvojice žáků obdrží
kopírováním rozmnoženou pověst ( např.
O tom, jak vznikl městský znak nebo některou
jinou), děti pověst čtou a reprodukují ji podle
předem připravené osnovy nebo otázek. Celotýdenní
blok zakončíme opět skupinovou prací,
kdy se jednotlivé skupiny pokusí vyrobit model
jednotlivých částí města z kartonů. V závěru celého
týdne instalujeme výstavku, která bude obsahovat
modely jednotlivých částí města, obrazovou
galerii, případně některá přepsaná vypravování
z minulosti i budoucnosti našeho města.
Závěrem
K napsání tohoto příspěvku mě přiměl výstup
mých posluchaček na oborové projektové praxi
na PdF Ol). Studentky byly posta eny před úkol
učit v hodině prvouky O rozdílech mezi městem
a vesnicí v podmínkách školní třídy přesně podle
učebnice prvouky ( ová škola Brno). Byl to
pro ně úkol velmi náročný. Uvědomila jsem si,
že postupovat přesně podle učebnice prvouky,
i kdyby byla sebelépe napsána, nezaručí učiteli,
že po kytne žákům potřebné kompetence. je
potřeba volit jiný postup. Možná vám bude lépe
vyhovovat ten, který jsem výše popsala.
Literatura:
MANAK, 1.; ŠVEC, Y. Výukové metody.
Brno: Paido, 2003.
Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání. tařeč: INFRA, 2005.