Bezpečnost osob, které se nacházejí v blízkosti konvektivních bouří (bouřek) Protože každá konvektivní bouře bývá doprovázena některým ze svých doprovodných jevů – elektrickými výboji (blesky), srážkami (přívalové deště, krupobití), nebo prudkým větrem či jeho nárazy. Tyto projevy se však nevyskytují samostatně, proto vždy musíme předpokládat jejich možné kombinace. Musíme zohlednit konkrétní situaci a prostředí, v němž se nacházíme, a posoudit který z těchto činitelů za daných okolností pro nás představuje větší nebezpečí – a podle vzniklé situace se zachovat. Elektrické výboje (blesky) Za bouřky není žádné místo bezpečné – jsou jen místa poměrně bezpečná (např. dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy) nebo automobily s uzavřenou plechovou karoserií, a naopak místa vysloveně riziková. Základní pravidlo je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Nelze však na toto absolutně spoléhat – často totiž nedokážeme odhadnout, jaká dráha bude pro blesk nevýhodnější. Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem. Nebezpečnou se situace stává v okamžiku, kdy již vidíme jednotlivé blesky, akutní nebezpečí hrozí když slyšíme i hřmění. Čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím se riziko zvyšuje. Za nejvíce rizikové lze považovat následující situace: - Pohyb osob v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; velmi nebezpečným je pohyb na horském hřebeni a na vrcholech hor. - Pobyt na vodní hladině – jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci,…. - Pohyb v jakékoliv otevřené krajině, kdy máme u sebe jakékoliv větší kovové předměty, nebo se jich dotýkáme. - Pobyt pod vzrostlejšími stromy. P o z o r – některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než okolní vyšší stromy a díky tomuto jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších!!! - Pobyt v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových), sloupů veřejného osvětlení, a poblíž elektrického vedení. - Pobyt na jakýchkoliv otevřených vozidlech – sportovních, stavebních, či zemědělských strojích, cyklistických kolech a motorkách. - Telefonování pevnými linkami a to i v uzavřených, chráněných místnostech, práce s počítači, či jakýmkoliv elektrospotřebičem připojeným k elektrické rozvodné síti. - Kontakt s vodou z vodovodu (mytí rukou, nádobí, sprchování,….). - Pobyt pod skalním převisem, ve vchodu do jeskyně nebo jakékoliv šachty. - Pokud jsme v blízkosti bouřky, může být nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zejména jsou-li pneumatiky a půda ještě suché. V okamžiku vystoupení se totiž můžeme stát „uzemněním“ našeho auta a tím iniciovat blesk. Za mokra by toto riziko mělo bát výrazně nižší. Naopak, za relativně bezpečný lze považovat pobyt v bouřce v autě s uzavřenou plechovou karoserií (nikoliv tedy v kabrioletu – byť se zataženou střechou, nebo v trabantu) – samozřejmě s přihlédnutím k dalším rizikům uvedeným níže za předpokladu přiměřeného snížení rychlosti jízdy. Stihneme-li to ještě před bouřkou, zatáhneme či demontujeme všechny antény, zatáhneme okénka a nedotýkáme se zbytečně kovových částí karosérie. Pokud nás bouřka zastihne v otevřené krajině, snažíme se vyhledat co nejnižší polohy – musíme však při tomto zvážit riziko nečekaného přívalu vody. Na vyvýšených místech zaujmeme co nejnižší polohu, nikoliv však vleže; zároveň se snažíme o co nejmenší kontakt našeho těla se zemí. Z tohoto důvodu je doporučována poloha v podřepu, avšak pokud možno na špičkách bot. Pokud jsme ve skupině, raději se rozdělíme a hlavně se nebudeme držet za ruce. Pokud by někdo ze skupiny byl náhodou zasažen bleskem, je tak větší naděje, že v okolí bude osoba schopná poskytnout první pomoc. Pokud budeme pohromadě, v těsné blízkosti, v případě zásahu bleskem budou zasaženi nejspíše všichni ! Výše uvedené zásady opatrnosti platí i tehdy, když se bouřka jeví jako relativně vzdálená, zejména po vydatných srážkách, kdy se nám zdá, že bouřka již odchází. Bezpečnostní pravidla bychom měli zachovat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění. V případě zásahu a zranění člověka bleskem bývá nadějí pro postiženého včasná první pomoc – zpravidla je nutná masáž srdce a umělé dýchání. Proto není zcela od věci si jejich zásady čas od času zopakovat…. Vítr Vítr sám o sobě pro člověka bezprostřední nebezpečí většinou nepředstavuje. Nebezpečný je však svým působením na předměty a objekty, které člověka obklopují, případně v nichž se zrovna pohybuje. Za bouřek se nejčastěji prudký nárazový vítr vyskytuje na jejich čele, těsně před nástupem srážek. Zvláštní formou silného větru v konvektivních bouřkách jsou pak tornáda. Zatímco tornáda se většinou vyskytují v oblasti beze srážek, pro downbursty jsou typickými „průtrže mračen“, většinou doprovázené krupobitím. Nejvíce úrazů způsobených větrem jde na vrub vyvrácených stromů a ulámaných velkých větví a jejich následného pádu buď přímo na člověka, nebo na vozidlo v němž člověk právě sedí, nebo před jedoucí vozidlo s následnou havárií. Následující úrazy způsobené střešní krytinou a okapy. Ať je však původ silného větru jakýkoliv, lze se úrazům způsobených větrem vyhnout, pokud dodržíme následující: - Za silného větru se nebudeme zdržovat v blízkosti velkých stromů, u kterých může dojít k jejich vyvrácení nebo ulomení větších větví. Platí to jak pro člověka pohybujícího se volně krajinou, tak pro táboření ve stanech nebo různých chatkách, tak pobyt v zaparkovaném či jedoucím autě. - Ve městských ulicích omezíme za silného větru pohyb poblíž vyšších budov, a to bez ohledu na typ střešní krytiny – vítr může utrhnout jak jednotlivé střešní tašky, tak kusy plechových střech. Je–li to možné, přečkáme nejprudší nárazy větru někde v uzavřených prostorách nebo naopak na zcela volném prostranství. - Dáváme si pozor na možnost pádu drátů elektrického napětí. Pokud dráty vysokého napětí leží na zemi, zásadně se k nim nepřibližujeme (v jejich okolí hrozí nebezpečí tzv.. nebezpečí krokového napětí). - Za jízdy autem snížíme přiměřeně rychlost – nečekaný boční náraz větru může auto učinit neovladatelným, případně jej vytlačit ze silnice. - Pokud nás prudký vítr zastihne na vodní hladině, snažíme se co nejrychleji dostat na břeh. To platí jak pro plavání , tak pro pobyt na různých menších plavidlech (možnost jejich převrácení, případně potopení). Pokud se v naší blízkosti vyskytne tornádo, musíme si oproti předchozím radám navíc ještě dát pozor na následující: - Největším nebezpečím pro člověka jsou různé letící předměty a úlomky všeho možného (i nemožného), které tornádo může přemísťovat na značné vzdálenosti od místa jejich původu. Proto nejlepší, co můžeme v blízkosti tornáda udělat, je schovat se do dostatečně bezpečného úkrytu. Tím jsou obecně sklepy, suterénní místnosti, jádra bytů či budov, či alespoň místnosti bez oken. Zásadně nestojíme u oken a nesledujeme, co se děje kolem ! Různé stodoly, maringotky, převozné obytné buňky, chaty, karavany či domky postavené z dřevotřískových (či obdobných) materiálů bezpečný úkryt rozhodně neskýtají; v případě přímého zásahu tornádem budou nejspíše rozmetány či alespoň značně zdemolovány. Naopak zcela bezpečnými jsou železobetonové budovy bez oken. - Auto příliš bezpečný úkryt před tornádem neskýtá, byť na tuto otázku nejsou odborníci příliš zajedno. Na jednu stranu může poskytnout úkryt před drobnějšími létajícími předměty, na druhou stranu se samo může stát „kořistí“ tornáda. Pokud se s autem nechtěně dostaneme do bezprostřední blízkosti tornáda, raději zastavíme (dál od vyšších stromů) a zůstaneme připoutáni uvnitř. Většina našich (českých) tornád je naštěstí příliš slabá, než aby auto nazvedla, případně různě převracela. Většina smrtelných případů v souvislosti s pobytem v autu, které se dostalo do silného tornáda, (především v USA) byla způsobena tím, že osoby v něm nebyly připoutány a při jeho převracení byly z auta katapultovány a následně autem přimáčknuty. - Pokud nás tornádo chytne v otevřené krajině, snažíme se vyhledat úkryt alespoň v různých terénních prohlubních, které nás alespoň částečně ochrání před padajícími stromy a různými letícími předměty. Rukama si snažíme ochránit především hlavu, hrudník a břicho. - Je-li to jen trochu možné, tornádu se raději zdáli vyhneme; rozhodně si nebudeme hrát na „lovce bouří“ ( kteří většinou podstatně lépe vědí, co si za dané situace mohou dovolit). - Pokud nás tornádo překvapí například při toulkách po severoamerických Velkých pláních, vyhledáme nejbližší veřejný protitornádový úkryt (většinou veřejné knihovny, státní budovy, stadiony a jiné) a řídíme se pokyny místních autorit (většinou policistů nebo hasičů). Při dlouhodobějším pobytu v ohrožených oblastech (zejména východně od Skalistých hor) je vhodné se co nejdříve po příjezdu informovat na umístění nejbližšího veřejného protitornádového úkrytu. Přívalový déšť Silné přeháňky, spojené s bouřkovou činností, jsou v letním období poměrně častým a běžným jevem, ale ve většině případů mají pouze krátké trvání (do 30 min.), což souvisí s dynamikou bouřkové oblačnosti. Někdy však může být bouřková buňka mimořádně aktivní a ve velmi krátkém čase z ní vypadne extrémní množství srážek, které pak nestačí „normálně“ odtéct z oblasti, kde napadly. Jindy se bouřková oblačnost může „zorganizovat“ do podoby většího množství bouřkových buněk, které opakovaně vznikají v přibližně stejné oblasti. Za takové situace pak dochází k velmi nebezpečné akumulaci konvektivních srážek, které se již nestačí vsakovat či „normálně“ odtékat. V obou uvedených případech tak může dojít k velmi nebezpečným povodním z přívalových dešťů, nazývaným přívalové povodně. Ty jsou nebezpečné především svou rychlostí a prudkostí, a též tím, že mohou přeměnit „nevinné“ malé potůčky (či jen suchá koryta) v životu nebezpečný živel. Nejnebezpečnější jsou v horách, kde se vlivem sklonitého terénu zvyšuje jejich rychlost a ničivost, přičemž současně dochází k sesuvům bahna a kamení. Vzhledem k tomu, že Český hydrometeorologický ústav i povětrnostní služby ve většině států světa neustále zkvalitňují monitoring a systém předpovědi počasí se zvyšujícím se důrazem na varovnou službu před nebezpečnými povětrnostními jevy, je stále pravděpodobnější, že na možné nebezpečí přívalových srážek budete předběžně upozorněni sdělovacími prostředky, zejména veřejnoprávními. Je nutné ovšem zdůraznit, že konkrétné místo, kde se nebezpečné bouřkové lijáky mohou vyskytnout, dopředu předpovědět prakticky nelze. Jste-li potenciálně ohroženi přívalovými srážkami či následnou přívalovou povodní, je nutné při upozornění především pozorněji sledovat dění ve svém okolí, připravit se na možnost povodně a samozřejmě se chovat v souladu s protipovodňovými opatřeními dané obce či místních autorit. V případě, že jste zodpovědní za chod místních varovných systémů, je vhodné prověřit jejich funkčnost. Máte-li přístup na internet, doporučujeme zvýšenou měrou sledovat informace na stránce http://www.chmi.cz/ či na www stránkách podniků Povodí (http://www.povodi.cz). Pokud povodeň bezprostředně nehrozí, ale bouřková oblačnost je již pozorovatelná, je vhodné přinejmenším tuto oblačnost pozorněji sledovat, zda se příliš dlouho (více než hodinu) nezdržuje na jednom místě, v oblasti proti proudu vodního toku, který by Vás mohl případně ohrozit. Nebezpečí přívalových srážek je tím větším, čím níže jsou mraky nad terénem, což indikuje větší množství vláhy v atmosféře. Dalším indikátorem možné nebezpečnosti bouří jsou výrazně mimoběžné směry větru v různých hladinách, pozorovatelé podle tahu mraků. Silné srážky mohou být naznačeny velkou frekvencí blesků za nápadné absence hlasitého hřmění, které je silnými srážkami často významně utlumeno. Je samozřejmé, že možnost pozorování je významně snížena v nočních hodinách, kdy je možné se řídit pouze pozorovatelnými bleskovými výboji či hřměním. Zvláště nebezpečné jsou přívalové povodně pro letní turistické kempy, které mohou být umístěny v údolních nivách. Jste-li svědkem přívalových srážek v dané oblasti či v oblasti proti proudu vodního toku, je nutné zvýšit ostražitost a při sebemenší známce nebezpečí se co nejkratší cestou vzdálit do bezpečí, tj. většinou do nejbližšího svahu. Je též rozumné na tuto možnost myslet již při stavbě stanu či parkování automobilu. Výše uvedené zásady jsou spíše zásadami předběžné opatrnosti, nyní se budeme zaobírat pokyny v případě, že povodeň již začíná hrozit (tyto zásady platí i pro ostatní typy povodní, nejen pro přívalové). Jestliže začínají přicházet varovné zprávy o přicházející povodni, je nutné se řídit následujícími instrukcemi: - Řídíme se případnými pokyny hasičů, policie a povodňových orgánů. - V případě relativního dostatku času si připravíme nouzové zavazadlo a sledujeme zprávy (místní rozhlas, celostátní rozhlas…). - Varujeme ostatní ohrožené osoby v okolí. - Zabezpečíme svůj dům či svěřené objekty proti vniknutí vody (sklepní okna, vchodové dveře…). - Přemístíme cenné věci do vyšších pater (včetně potravin a vody). - Připravíme se na nouzové opuštění objektu, uzavřeme přívody plynu, vody a vypneme el. energii. Jestliže povodeň již nastala, zdůrazňujeme následující zásady: - Řídíme se případnými pokyny policie, hasičů a povodňových orgánů. - V případě nedostatku času či nejasné situace co nejrychleji opustíme ohrožené místo; zvláště nebezpečnými jsou rokle, kaňony a údolí, které opouštíme do nejbližšího svahu. - Varujeme ostatní ohrožené osoby. - Přecházíme-li zaplavené území, nepokoušíme se přecházet proud vody na místech, kde je hloubka vody větší než výška kole-proud může mít neočekávanou sílu. - Nepřejíždíme autem zaplavenou vozovku, most či terén, kde nemůžeme odhadnout výšku vody-při ponoření karoserie do vody se překvapivě lehce ztratí kontakt pneumatiky s povrchem vozovky a automobil se může dostat snadno mimo vozovku, most či brod do nebezpečné hloubky nebo do proudu. Relativně bezpečný je průjezd tehdy, kdy se karoserie do vody neponoří. Platí to i pro terénní automobily. - V případě, že Váš automobil zůstane stát ve vodě, je nutno jej co nejrychleji opustit. - Na mostech i na exponovaných vozovkách v průběhu povodně navíc hrozí nebezpečí jejich zřícení, pročež se jim, pokud to bude možné, vyhýbáme. - Zvláště pozorně je nutno řídit v noci, kdy lze jen obtížně odhadnout stupeň zaplavení terénu a vozovky. - Nenecháváme bez dozoru děti, pro které jsou zvláště nebezpečné různé strouhy, propusti a kanály. - Při pohybu v zaplavených objektech nepoužívejte otevřený oheň a nekuřte, neboť se může vznítit případný hořlavý materiál (trochu překvapivé při povodni, ale je to tak….). Po povodni zdůrazňujeme tyto zásady: - Stále se řídíme případnými pokyny policie, hasičů a povodňových orgánů. - Jakékoliv potraviny, které přišly do styku s vodou z povodně, nesmíme používat (hrozí nebezpečí infekce). - Před použitím vodu převařujte do doby, než bude potvrzena nezávadnost jejich zdrojů. - Veškeré elektrické spotřebiče, které přišly do kontaktu s vodou, je potřeba před použitím prověřit. - Nenavštěvujte zbytečně zaplavené oblasti, kde můžete komplikovat záchranné či obnovovací práce. Kroupy - Kroupy jsou poměrně běžným jevem doprovázejícím bouřky, ale nebezpečným začíná být krupobití tehdy, když se vyskytnou kroupy o průměru větším než cca 2 cm. Výjimečně se mohou vyskytnout kroupy o průměru nad 5 cm, které pak mohou způsobit vážná zranění či velké hmotné škody. V případě blížícího se nebo začínajícího krupobití – zvláště při výskytu krup větších velikostí – se doporučuje okamžitě vyhledat bezpečný úkryt, případně poskytnout pomoc osobám, které byly zastiženi na otevřeném prostranství. Zvláště ohroženými jsou děti a drobnější živočichové. Jestliže řídíme vozidlo, okamžitě zastavíme na bezpečném místě (nejlépe pod stromy, nebo pod jiným vhodným úkrytem), neboť kroupy mohou poničit karoserii či rozbít (zejména přední) skla automobilů. Máme-li po ruce nějakou těžkou deku, přehodíme ji přes přední okno a alespoň část karoserie. Protože největší kroupy se zpravidla vyskytují až na závěr krupobití, vyčkáme v úkrytu až do jeho naprostého odeznění. Bouřky a jejich možné kombinace Jak již bylo řečeno v úvodu, většinou se výše popsané jevy při silnějších bouřích nevyskytují zcela osamoceně, ale buď společně nebo v určitém sledu za sebou. Typická silná bouře začíná postupným nebo prudkým zesílením větru (nárazy větru, výjimečně tornádem), krátce poté zpravidla přijde přívalová přeháňka, doprovázená výrazným zesílením bleskové aktivity, načež po zeslabení větru a srážek se na závěr dostaví krupobití. Jindy se vše může odehrát bez úvodního zesílení větru, nebo v jiných případech může krupobití přijít téměř současně s prvotním nárazem větru a nástupem srážek – vždy záleží jednak na typu bouře, jednak na naší poloze vůči jejímu středu a směru postupu bouře. Protože často ani profesionální meteorologové nedokáží v terénu odhadnout, co mohou v zápětí od bouře očekávat, tím spíše „normální“ lidé by měli raději vždy počítat se všemi myslitelnými projevy bouře – tak, jak byly výše popsány. Co je nám platné, když náš automobil společně s námi schováme před kroupami pod vysoký strom, když vzápětí blesk nebo vítr ulomí korunu a ta nám vzápětí přistane na střeše? Co je nám platné, když se před blesky schováme do úzké rokle, když nás vzápětí spláchne přívalová vlna? Nebo naopak – co je nám platné, když před stoupajícím potokem utečeme na nejvyšší kopec, kde si nás vzápětí najde náhodný blesk. Tímto nechceme v žádném případě tvrdit, že ať děláme cokoliv, tak se pouze ochráníme před jedním z jevů. Naopak, chceme pouze zdůraznit, že naše chování by mělo zohlednit všechna možná rizika za dané situace, v níž se zrovna nacházíme. Vždy bychom se měli chovat tak, abychom pokud možno minimalizovali všechna reálná rizika, přičemž minimalizace jednoho faktoru by neměla vyvolat zvýšení ostatních….. Čísla tísňových volání v případě nouze: 150 nebo 112 hasiči 155 zdravotnická záchranná služba první pomoci 158 Policie ČR 156 městská policie