SEMINÁŘ
„PSYCHOLOGIE VE ŠKOLNÍ PRAXI“
Učitelovy postoje k žákům
Učitelovo očekávání

Učitelovy postoje (nejen) k žákům
¨postoj – hodnotící vztah
¤viz sociální psychologie
¤ (témata postoje a atribuce)
¨složka rozumová i citová
¨projevuje se jako chování
¤t.j. tendence reagovat na určité pedagogické situace, skupiny žáků i jednotlivce ustáleným
způsobem
¤
¨je nutné je reflektovat
¤(proč dělám to, co dělám; co mne k tomu vede?)
¨

Charakteristiky učitelových postojů (Mareš, 1995)
¨výběrovost
¤(k různým „objektům“ různé)
¨orientovanost
¤(postoj kladný, záporný a neutrální)
¨intenzita
¤(různá „síla“ – od málo vyhraněného vztahu po nekritickou zaujatost)
¨obecnost
¤(postoj je souhrnem mnoha odpovědí stejného typu)
¨přenositelnost
¤(postoj je přenášen i do jiných situací vnímaných učitelem jako podobné, i když objektivně mohou
být zcela jiné)
¨relativní stálost
¤(obtížně se mění)

Vznik učitelových postojů k žákům
¨na základě bezprostřední interakce
¤„ten-co-mne-trefil-houbou-do-obličeje“
¤„ta-jejíž-matka-na-mne-řvala“
¨ovlivněny i osobností učitele
¤temperament, UPV, vývoj profesní role učitele;
¤syndrom vyhoření atd.
¨informacemi od jiných učitelů
¤pověst třídy, žáka
¨na základě učitelova postoje k celé třídě
¨

Vliv na výuku
(např. Pelikán, Helus, 1983 atd.)
¨učitelé mají vyhraněný postoj (+/-) k více než 2/3 svých žáků, což se ve výuce projevuje v podobě:
¨
¨distribuce učitelovy pozornosti (+/-)
¨hodnocení – nadhodnocování žáků ke kterým má učitel kladný vztah (hodnocení příčin – atribuce)
¨třídní učitelé znají své žáky lépe (menší míra atribuční chyby)
¨kladný postoj učitel snáze zaujímá k žákům blížícím se jeho „ideálu“, nebo jemu samému podobným ;)

Žákovy charakteristiky ovlivňující postoj učitele
¨nebezpečí heuristik a „psychologizování“
¤např. píle jako znak nadání; sečtělost, přizpůsobivost  jako znak nadání atp.
¨komunikativní dovednosti žáka
¤důležitější pro výsledné hodnocení je „jak“ a ne „co“ žák říká;
¤dívky bývají verbálně zdatnější atp.
¨kontext pedagogické situace a školní třídy
¤výkon nebo chování v porovnání se spolužáky
¨

Typy vyhraněných postojů učitele
ve vztahu k žákům
¨výrazně kladný postoj učitele k určitým žákům
¨mírně kladný postoj učitele k určitým žákům
¨neutrální postoj učitele k určitým žákům
¨záporný postoj učitele k určitým žákům
¨
¨většina učitelů ovšem žáky vnímá diferencovaně;
¨třídní učitelé většinou ještě diferencovaněji – proč?

Negativní dopady
¨převažuje-li v učitelových postojích neobjektivita, zaujetí a nespravedlnost
¤ narušuje to celkovou atmosféru výuky
¤zvyšuje napětí mezi učitelem a třídou
¤narušuje vztahy mezi žáky ve třídě
¤zhoršuje možnosti pedagogické práce ostatních učitelů (není to tedy PNJ ;)

Učitelovo očekávání
¨vychází z postoje k žákovi (třídě)
¨„soukromá diagnostická nálepka“
¨kladný i záporný pól
¤sebenaplňující se předpovědi (viz sociální psych. Rosenthalův efekt )
nPygmalion (Galatea) efekt
n(Rosenthal, Jacobsonová; Helus)
nUčitelé ve škole dostali tipy na „šikovné děti“ (ve skutečnosti průměrní žáci). Během roku se
těmto dětem výrazně zlepšil prospěch (vliv očekávání učitelů). Učitelé se chovali k těmto vybraným
dětem jinak - častěji je vyvolávali, více je chválili atd.
nGolem efekt
n(častější – Mertin)
nPrůběh: (1) snaha (2) rezignace (3) negativní aktivita

Negativní působení očekávání
¨u většiny učitelů malý efekt
¤(cca 5% ve výkonu žáků při srovnání s nezávislým hodnocením)
¨závažné u učitelů, kteří:
¤mají nepřiměřená očekávání u některých žáků
¤neberou v potaz zpětnou vazbu o nereálnosti svých očekávání
¤přeceňují nebo podceňují žáka dlouhou dobu
¤své očekávání systematicky prosazují ve vyučování a dlohodobě se k žákovi chovají velmi
specifickým způsobem
¤mají výrazné a vyhraněné názory na vlastní činnost a činnost žáků

Dopady zejména na žáky, kteří:
¨jsou citliví na učitelovo jednání
¤zejména u mladších žáků (srv. Ericson, 8 věků člověka)
¨mají tendenci se poddat nebo přijmout učitelovo očekávání
¨svými charakteristikami (+/-) vybočují z průměru
¨liší se od ostatních žáků v míře kontaktu s učitelem (vyhledávají jej nebo se mu vyhýbají)

Nutnost reflexe ze strany učitele
¨učitelova subjektivní odpovědnost
¤„Kdo může za školní neúspěch žáka?“
¤ (např. Mareš, Kantorková, Skalská, 1994)
¨
¨brát v potaz reálné možnosti žáka a individuální normu
¨formativní hodnocení
¨pedagogický takt, UPV

LITERATURA K DALŠÍMU STUDIU
¨MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU 1995. ISBN 80-210-1070-3. s. 159-177
¨GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido 2005. ISBN 80-7315-104-9
¨FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-966-6. s. 27-43 a
140-155.
¨ŠEĎOVÁ, K. a kol. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál 2012.
¨
¨