Výběr výzkumného vzorku
1
Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.
Základy pedagogické metodologie
Centrum pedagogického výzkumu
PdF MU
Subjekty výzkumu
předmětem výzkumu jsou jevy,
osoby, věci, procesy, archivní
záznamy, knihy atd.
2
lidé = subjekty výzkumu
Základní soubor (populace)
= všichni lidé, které výzkum
zkoumá
vymezení základního souboru musí
být přesné, aby bylo jasné koho se
3
být přesné, aby bylo jasné koho se
zjištěné výsledky týkají
Základní soubor
Př. základní soubor
všechny školy a žáci v ČR
to je velmi velký soubor, nelze z časových,
finančních aj. důvodů všechny zkoumat
4
=> Vše, co zjistíme platí pouze pro tento
základní soubor – pouze pro ČR, nikoli pro
všechny žáky a školy na světě
(a i pro ČR pouze tehdy, když byl zvolen
adekvátní způsob výběru vzorku)
Základní soubor
Př. základní soubor = všechny 9.
třídy ZŠ v Jihomoravském kraji
Vše, co zjistíme platí pouze pro
5
Vše, co zjistíme platí pouze pro
žáky 9. tříd ZŠ v JHM kraji,
nelze závěry výzkumu formulovat
obecně (žáci v ČR dělají to a to),
je třeba je formulovat přesně
(u zkoumaných žáků, žáků v JHM kraji se
zjistilo...)
Výběr výzkumného vzorku
Základní soubor bývá obvykle velký
celá ČR, celý region atd.) a nelze jej z finančních
časových aj. důvodů zkoumat celý.
Je třeba vybrat výzkumný vzorek.
6
základní soubor výzkumnývzorek
Výzkumný vzorek (výběrový soubor)
má dobře reprezentovat základní soubor
má všechny náležitosti základního souboru,
jen je menší, je zmenšeninou základního souboru
Př. pokud jsou základním souborem všechny 3.
7
Př. pokud jsou základním souborem všechny 3.
ročníky čtyřletých gymnázií v kraji Vysočina, je
třeba zjistit, kolik 3. ročníků v daném typu
studijního programu v daném kraji je.
Statistické údaje lze zjišťovat např. u českého
statistického úřadu (Statistická ročenka ČR aj.) a ve
Statistické ročence školství (www.uiv.cz)
rozhodující pro možnost zobecňovaní výsledků
získaných na výběrovém vzorku na základní
soubor je způsob výběru vzorku
Základní typy výběru výzkumného
vzorku
typvýběruvzorku
náhodný mechanický záměrný dostupný
8
náhodný mechanický záměrný
nestratifikovaný stratifikovaný
proporční
rovnoměrný
dostupný
Náhodný výběr
každý prvek základního souboru má stejnou šanci
dostat se do výběrového souboru
(reprezentativní výběr)
jediný faktor který hraje roli v tomto výběru je
náhodnost
9
náhodnost
náhodný výběr ve smyslu statistické
pravděpodobnosti
z hlediska teorie pravděpodobnosti se jedná o
nejlepší výběr – reprezentativní výběr
provádí se losováním
(žáky očíslujeme a losujeme) nebo pomocí tabulky
náhodných čísel sestavené počítačem
Náhodný stratifikovaný výběr
znaky pro stratifikaci volíme dle potřeb výzkumu (př.
pohlaví, věk, vzdělání, socioekonomický statut,
prospěch,..)
proporční výběr
rozložíme základní vzorek na podskupiny a poté dle
10
rozložíme základní vzorek na podskupiny a poté dle
proporcionálního zastoupení vybereme vzorek náhodně
př. rozlišíme malé a velké školy, školy městské a
venkovské, školy dle vzdělávacího programu
př. využívá se při výzkumu volebních preferencí
znakem pro stratifikaci je např. pohlaví, věk, vzdělaností úroveň,
sídlo, forma výdělečné činnosti atd.)
rovnoměrný výběr
rozložíme základní vzorek na podskupiny a poté
vybereme ve stejném počtu z každé skupiny subjekty do
vzorku
Mechanický výběr
vybíráme každou n-tou osobu
př. ze seznamu žáků, z telefonního
seznamu
nebezpečí: seřazení prvků nemusí
11
nebezpečí: seřazení prvků nemusí
být náhodné, může se projevit
nějaká pravidelnost ve výběru
(periodicita), a tím dochází ke
zkreslení výběru a pak i výsledků
výzkumu
Záměrný výběr
určíme relevantní znaky základního souboru,
které jsou podstatné pro náš výzkum
podstatné znaky stanovíme na základě teorie,
výzkumu, zkušeností apod.
jedná se o kvalifikovaný postup
12
jedná se o kvalifikovaný postup
(skupina expertů výběr navrhuje)
vyhledávají se subjekty, které daný znak mají
nedostatky:
zvětšováním souboru se nezlepšují jeho vlastnosti
(ověření vlastností výběru lze zkontrolovat na dalším
výběrovém souboru vybraném ale náhodným výběrem)
Dostupný výběr
výzkumník bere „co je po ruce“
(školy, na které je „puštěn“; školu
v sousedství; své bývalé učitele; žáky,
kteří jsou ochotni odpovědět apod.)
nedostatky:
13
nedostatky:
silné zkreslení výběru od základního
souboru,
závěry platí pouze pro ty subjekty,
které se výzkumu skutečně účastnili,
nelze nic zevšeobecňovat
Velikost výzkumného vzorku
neboli rozsah výzkumného vzorku
n (např. n = 220)
jak velký potřebujeme vzorek závisí
na požadované
14
na požadované
spolehlivosti výsledků,
požadované přesnosti
a variabilitě základního souboru
Velikost výzkumného vzorku
pokud je základní soubor nehomogenní (skládá se
z více podskupin), je třeba vzorek větší
(př. dotazník – na každou skupinu asi 50-60 lidí)
čím více proměnných chceme zkoumat, tím větší
by měl být rozsah vzorku
15
čím více proměnných chceme zkoumat, tím větší
by měl být rozsah vzorku
(př. chceme zkoumat pohlaví, ročníky školy atd.)
pokud ve výzkumu působí neznámé nebo
nekontrolované (nepozorované) proměnné
(např. v experimentu),
je třeba mít větší vzorek, aby se výskyt
nekontrolované proměnné ve vzorku znáhodnil
Velikost výzkumného vzorku
čím závažnější jsou důsledky výzkumu
(např. závažné politické rozhodnutí např. o
zrušení nekvalitních škol),
tím důležitější je správná a dostatečná velikost
vzorku
16
vzorku
velikost vzorku závisí také na časových a
finančních možnostech výzkumníka
dotazníků může být více než časově náročných
videonahrávek vyučovacích hodin
Literatura
Gavora, P. Úvod do pedagogického
výzkumu, Brno : Paido, 2000.
17