Dětský svět
Dětské naivní teorie
Epistemologická východiska vyučování
2. přednáška

VSTUPNÍ OTÁZKY:
•1.    Jak dítě rozumí světu, ve kterém žije? Jaké jsou jeho představy o světě a proč?
•2.    Můžeme jako dospělí zprostředkovat dítěti skutečné poznání?
•3.    Jaké to bude mít komplikace? S čím je nutno počítat?
•
•

Žák nepřichází do školy nevědomý, prázdný jako čistý list papíru, který učitelé teprve odshora dolů
popíší pravdivým a objektivním vědění o světě. Každé dítě už světu kolem sebe nějak rozumí, má o
něm své představy. Učební proces je pak vždy střetáváním jeho prvotních představ s novými
informacemi.

Dětský svět = svět „tady a teď.
•Podmínkou  jeho  poznávání  dítětem mladšího školního věku je proto „být při tom“.
•Učení je proto vždy:
•konkrétní
•situační
•vázáno na osobní zkušenost
•
•
•

Základní paradigma:
•Žák nepřichází do školy nevědomý, prázdný jako čistý list papíru, který učitelé teprve odshora
dolů popíší pravdivým a objektivním věděním o světě. Každé dítě už světu kolem sebe nějak rozumí,
má o něm své představy.
•Učební proces je pak vždy střetáváním jeho prvotních představ s novými informacemi.

Tradiční pojetí školy a vyučování (transmisivní):
•1.    Dítě přichází do školy a nic neví
•2.    Úkolem učitele je všechno je naučit
•3.    Inteligence je chápána jako suma vědomostí, které si dítě osvojí v průběhu školní docházky
•

Konstruktivistické pojetí školy a vyučování (humanistické):
•1.   Dítě přichází do školy a o světě ví spoustu věcí
•2.   Úkolem učitele je vytvořit při učení takové podmínky, aby si dítě svoje poznatky pod jeho
vedením utřídilo a (re)konstruovalo ve spolupráci s ostatními dětmi do reálného obrazu světa
•3.   Inteligence se rozvíjí v aktivní myšlenkové činnosti při učení
•

Dětské poznávání světa začíná od prvních okamžiků jeho života.
•ZDROJE:
Øsubjektivní zkušenost
Øpřebrané interpretace (od dospělých – “takhle to je” – prostřednictvím řeči, jazyka)
Øsociokulturně zprostředkovaná zkušenost (kulturní reprezentace)
Øvědecké poznání (škola)
•

V prvních třech stupních se formuje dětské poznání jako “dětské naivní teorie”, příp.
“prekoncepce”.
•Terminologický rámec:
•dětské naivní teorie mohou být chápány jako složitější konstrukty, kterými si děti vysvětlují
skutečnost (obsahují odpovědi na otázky co – proč – jak - s jakým výsledkem – k čemu to slouží)
•prekoncepce  =  osobní pojetí, individuální a specifická představa o určitých věcech a jevech –
předtím, než děti projdou  specifickou přípravou, výukou)
•
•miskoncepce = chybné pojetí
•

Dětské prekoncepce představují úhel pohledu  dětí na svět, přes který tento svět “čtou” a
vysvětlují si jej pro sebe (Pupala 2001, s. 212).
•Dětské znalosti o světě mají podobu velmi stabilních kognitivních struktur, které se poměrně
obtížně mění;
•pokud  je chceme dítěti pomoci nahradit dokonalejším schématem, musíme navodit tzv. kognitivní
zlom (Piaget) – AHA!!! zážitek.
•

Konstruktivistický přístup ke školní výuce předpokládá:
•opírat se o dětské prekoncepce (vycházet vždy z toho, co už dítě ví – příp. pomoci mu objevit
samostatně chybu – AHA!)
•umět dětské prekoncepce (miskoncepce) diagnostikovat!
•navodit ve skupině kooperativní vyučování a učení (“zdolávání” chybných koncepcí v sociální
korekci)
•

Úkoly do semináře:
Zadat dětem na praxi úkol (alespoň 3 děti, různý věk, příp. celá třída) a opatřit ke kresbě jejich
osobní komentář:
• 1. Kresba s komentářem:
•Namaluj zeměkouli  (kresba s komentářem)
•Nakresli, jak vypadá lidské tělo zevnitř  (vevnitř?).
•Nakresli, jak to vypadá v rybníce pod hladinou.
•
•Řekni, co jsi namaloval(a).
•(Pečlivě zaznamenat komentář)
•Zásada: nehodnotit, neopravovat „chyby“, v rozhovoru používat zásadně pojmy, kterými komentuje
dítě svůj výtvor
•2.   Napiš, co podle tebe znamenají tato slova (příp. jiná):
•potok – teplota – louka – poledne – pokrm
•peníze – láska – zdraví – nebezpečí – zábava
•
•
•

Úkol: udělat závěr (Co si s tím má počít učitel primární školy?…)
Aktualizováno: únor 2012