Jak se děti učí 5
Vývoj pojetí hodnot:
HODNOTY   A   MORÁLKA

Mravní a  hodnotový vývoj dítěte je podle psychologů úzce provázán s vývojem intelektuálním (viz
Piaget).
Lze jej také ukázat na vývoji  mravního usuzování.
ÜDěti přecházejí od sebestředného myšlení, kdy vše nahlížejí ze svého hlediska,  k takovému
usuzování, které jim umožní postavit se na místo druhých.  Teprve tehdy, když jsou schopny tohoto
způsobu myšlení,  jsou schopny i opravdového morálního usuzování.
Ü

J. Piaget – 2 stádia:
1.stádium heteronomní morálky – zhruba do konce mladšího školního věku (podle zralosti dětí) do
10-11 let:
Ü- dítě chápe autoritu dospělého jako naprosto legitimní, nepochybuje o oprávněnosti trestu
2.stádium autonomní morálky – zhruba starší školní věk a výše (11 let a výše)
Ü-  dítě se osamostatňuje v mravním usuzování
Ü

L.. Kohlberg  - 3 stádia mravního vývoje  (viz  Fontana, s. 234):
 I. stádium prekonvenční - předškolní věk;
Ü
Ü(Piaget:  předoperační stádium myšlení) –
Üna počátku: amorální stádium (egocentrismus: dobré je to, co je dobré pro mne),
Üposléze  individualismus - hledání osobního prospěchu – odměna a trest („tržní“ přístup, dobrý čin
se musí vyplatit)
Ü1. etapa: zaměření na trest a poslušnost (chování se utváří zpevňováním – posilování a utlumování)
Ü2. etapa:  individualistická účelovost a výměna (správný čin se musí vyplatit) – dítě se chová
k druhým dobře proto, že samo z toho něco má
Ü

II.  stádium konvenční
(mladší a střední školní věk;  7-11 let)
Ü(Piaget:  stádium konkrétních operací) – mravní jednání i hodnocení se podřizuje skupině (správný
chlapec, hodná dívka); autorita a sociální pořádek jsou přijímány jako přirozená povinnost. Správné
je takové jednání, které je schvalováno autoritou a je také  přijímáno skupinou. Je možné, že se
dítě jinak chová pod veřejnou kontrolou  a  bez ní;  význam veřejného mínění.
Ü  3. etapa -   plnění požadavků autority a konformita („hodné dítě“)
Ü    4. etapa -  řád a zákon (respekt k společenskému  uspořádání a dodržování pravidel a zákonů,
funguje svědomí)
Ü

III. stádium postkonvenční (12 let a výše);
Ü(Piaget: stádium formálních operací) – jednání směřuje k nalezení „společné úmluvy“ ve vztahu
k platným pravidlům (užitečnost a právo jednotlivce) a  smysl pro povinnost a zákonnost (pravidla
je často žádoucí měnit).
ÜNakonec (v nejvyšším stádiu) dospívá k univerzálním etickým zásadám  (kategorický imperativ -
Kant) „vyšší princip mravní“   ….čiň tak, jak chceš, aby tobě činili druzí. Jedinec dokáže vidět za
úroveň povrchní spravedlnosti a oprávněnosti (občanská neposlušnost).
Ü5. etapa: společenská úmluva, smysl pro spravedlnost a zákonnost
Ü6. etapa: univerzální etické zásady
Ü

Jak zjistit, ve kterém stadiu mravního vývoje se dítě nachází?
Ü
ÜKohlberg - metoda  řešení mravních dilemat (tato metoda se však zaměřuje na mravní usuzování,
nikoli na skutečné   jednání a chování);
Ü- jeho dilemata jsou  spíše znepokojivá – negativně formulovaná. Např.:
ÜMatka uzavře se svou dcerou Janou dohodu, že když bude celý týden umývat nádobí, bude pak v sobotu
za to moci jít na diskotéku. Jana poctivě každý den umývá nádobí, ale když přijde sobota, matka jí
oznámí, že si vše rozmyslela a že Jana  na diskotéku jít nesmí. Jana ale tajně odejde z domu a na
diskotéku jde; před odchodem to ale řekne své sestře Marii. Měla by to Marie říci matce?
Ü

Návod k řešení:
ÜDěti v 1. stádiu: Marie by to matce měla říci, protože kdyby na to matka přišla, potrestá ji za
to, že to neřekla.
ÜDěti ve 3. stádiu: převáží vztah k autoritě nad obavami z trestu: Není správné,  když děti mají
před rodiči tajnosti.
ÜDěti v 5. stádiu: pokud to Marie matce neřekne, podílí se na lži své sestry  a lež je vždy mravně
špatná, i když matka se také nezachovala správně, když porušila svůj slib Janě.
ÜDěti v  6. stádiu  se už řídí svými vlastními mravními zásadami a jsou různé možnosti řešení:
Ü· ”dvě zla nedávají jedno dobro”
Ü· Marie by neměla zklamat matčinu důvěru, ať se děje cokoli
Ü· matka se nezachovala správně a Mariino mlčení je ze dvou zel to menší
Ü

Pozor! úroveň morálního usuzování není zcela stabilní a může být u jednoho dítěte v různých
situacích různá:
Ünapř.  platí, že děti mohou měnit své hodnoty podle okolností, což znamená, že nedokážou své
morální zásady zobecnit – např. považují za přijatelné:
Üzalhat učiteli, ne však svému nejlepšímu kamarádovi
Üpodvádět při písemce ve třídě, ne však při veřejné zkoušce
Üukrást něco v obchodě, ale ne rodičům
Ü

Příběhy s morálním obsahem s 4 typy situací: agrese vůči osobě, agrese vůči věci, krádež a lež)
ÜVerze pro chlapce:
ÜJednou o přestávce vzal Miloš tajně Pavlovi jeho novou obrázkovou knížku; moc se mu totiž líbila.
Pavel se to ale dověděl a chtěl, aby mu ji vrátil. To ale Miloš nechtěl udělat, že prý mu ji nedá.
Když se tedy Miloš nedíval, šel Pavel tajně k jeho lavici a vzal si jednu knížku, co tam ležela.
Bylo to spravedlivé? Co bys dělal ty, kdybys byl Pavel? Co bys dělal, kdybys byl u toho?
Ü

Verze pro děvčata:
ÜPředstav si, že jste se školou na výletě a spolužačka ti vezme jídlo, které máš s sebou. Tys sice
dobře viděla, že ti jídlo bere, ale než jsi stačila něco udělat, jídlo bylo snědené. Co bys dělala?
Co bys dělala, kdyby jídlo snědla jiné spolužačce?
Ü

Pozitivně vyznívající příběhy by mohly směřovat spíše k  prosociálnímu jednání – např.:
Ü
ÜKája cestou na oslavu narozenin uvidí  svého kamaráda Honzu, který spadl z kola  a  potřebuje
pomoc. Kája ale ví, že když se zastaví a pomůže, nestihne autobus a přijde o dort a zmrzlinu. Má
Honzovi pomoci?
Ü
Ü

Děkuji za pozornost.
ÜLiteratura:
ÜSTŘELEC, S. a kol.
ÜVACEK, P.
ÜHEIDBRINK
ÜPIAGET
Ü
Ü
ÜDuben 2012