Den BIOLOGICKÝ - EKOSYSTÉMY INTENZIVNĚ OVLIVNĚNÉ ČLOVĚKEM Po ukončení navržených činností budou studenti (žáci) schopni: - Odlovit vybrané živočichy a určit je pomocí atlasů nebo určovacích klíčů. - Určit vybrané druhy rostlin pomocí atlasů a určovacích klíčů - Zhodnotit na základě série jednoduchých chemických pokusů vlastnosti vody a půdy zkoumaných biotopů - Charakterizovat jednotlivé biotopy podle následující osnovy (funkce biotopu, abiotické podmínky biotopu, modelové rostliny biotopu, modeloví živočichové biotopu, potravní vztahy mezi organismy daného biotopu, zásahy člověka - pozitivní i negativní - do biotopu). - Na modelových příkladech vysvětlit ekologické pojmy producent, konzument, dekompozitor, potravní řetězec, potravní síť, potravní pyramida. Pomůcky do skupiny: Určovací klíč k určování bezobratlých živočichů žijících ve vodě (Rezekvítek), Určovací klíč k určování našich obojživelníků (Tereza), Určovací klíč k určování travin (Rezekvítek), různé atlasy k určování rostlin, obratlovců i bezobratlých, dalekohled, kelímkové lupy, entomologická síťka, smýkačka, planktonka, provázek o délce 4m Postup: Studenti se pohybují společně mezi jednotlivými stanovišti, na stanovištích pracují ve skupinách, učitel pomáhá s odlovem a určováním živočichů podle potřeby, aktivity doplňuje o didaktické hry a řídí diskuse nad některými problémovými otázkami. BIOTOP RYBNÍK 1) Rostliny jsou nedílnou součástí ekosystému rybník a to jak rostliny ve vodě, tak i na břehu. a) Pozorujte rostliny rostoucí na březích rybníka i ve vodě. b) Pokud spatříte některé z vyobrazených rostlin, zapište k jejich názvům písmeno V (pokud rostou ve vodě), B (pokud rostou v bahnitém břehu), S (pokud rostou na suchém břehu). (6 bodů) yuan j/rjf c) S pomocí atlasu nebo klíče k určování rostlin pojmenujte další rostliny rostoucí v rybníce a jeho okolí a zapište si jejich názvy. d) Pokud máte možnost, vytáhněte některou rostlinu rostoucí v bahnitém břehu a prohlédni si její podzemní části. Zakreslete je. e) Přemýšlejte a pokuste se vysvětlit: (4 body) Proč právě tyto rostliny rostou ve vlhkém prostředí u rybníka? Které z nich můžeme spatřit i na jiných stanovištích a proč? 2) Do rybníka patří ryby, ale pokud nejsme rybáři, nemáme mnoho možností tyto ryby pozorovat z blízka. Pokud budete mít příležitost, pokuste se pomocí tohoto jednoduchého klíče ryby určit. 1 a) mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutvička..... 2 b) tuková ploutvička chybí..... 3 2 a) drobné šupiny, velká ústa až k zadnímu okraji oka, zuby..... pstruzi - na bocích kromě černých i červené skvrny..... pstruh obecný potoční - černé skvrnky zasahují i na ocasní ploutev, boky s růžovým pruhem ..... pstruh americký duhový - mramorovaný hřbet..... sivěn americký b) malá ústa, velké šupiny, tělo beze skvrn..... síh c) malá ústa bez zubů, nápadně velká hřbetní ploutev ..... lipan podhorní 3 a) hřbetní ploutev posunutá dozadu nad řitní ploutev, torpédovitý tvar těla, široká ozubená tlama..... štika obecná b) hadovitý tvar těla, nepárové ploutve vytvářejí lem..... úhoř říční c) jednoduchá hřbetní ploutev s několika tvrdými paprsky na začátku, ostatní měkké, břišní ploutve přibližně v polovině těla..... 4 d) dvoudílná hřbetní ploutev..... 9 4 a) více než 3 páry vousků, malé oči, drobné šupiny zarostlé v kůži, malé ryby, bezzubé čelisti..... SEKAVCOVITÍ - 3 páry vousků, boky mramorované..... mřenka mramorovaná - 5 párů vousků, na bocích tmavý podélný pruh ... piskoř pruhovaný b) plochá hlava se 3 páry vousků, tělo bez šupin, malá hřbetní, dlouhá řitní ploutev, ozubené čelisti..... sumec velký c) bezzubé čelisti, jen požerákové zuby .(KAPROVITÍ) 5 5 a) dlouhá hřbetní ploutev (nad 13 měkkých paprsků)..... - v koutcích úst 2 páry vousků..... kapr obecný - bez vousků..... karas (obecný, stříbřitý) b) maximálně 2 páry vousků ..... 6 c) ústa bez vousků..... 7 6 a) 2 páry vousků..... parma obecná b) 1 pár vousků..... - velké šupiny, skvrnitá ocasní ploutev..... hrouzek obecný - drobné šupiny, okraje ploutví zaoblené..... lín obecný 7 a) dlouhá řitní ploutev (její baze je výrazně delší nežli baze hřbetní ploutve), kýl za břišními ploutvemi nepokrytý šupinami - vysoké ze stran zmáčklé tělo, v řitní ploutvi nejméně18 měkkých paprsků..... cejn (cejnek) - spodní ústa pod masitým rypákem..... podoustev nosák - nápadně nízko položené oči..... tolstolobik b) krátká řitní ploutev, břicho za břišními ploutvemi kryto šupinami... 8 8 a) břišní ploutve před hřbetní..... - malá rybka, na bocích velké splývavé skvrny, řitní ploutev vypouklá nebo uťatá, drobné šupiny..... střevle potoční - malá rybka s horními ústy, neúplná postranní čára, velké, lehce opadavé šupiny..... slunka stříbřitá - za břišními ploutvemi kýl krytý šupinami, šupiny velké, malá ústa vzhůru obrácená, břišní a řitní ploutve výrazně červené, oči žluté..... perlín ostrobřichý b) břišní ploutve pod hřbetní..... - břicho bez ostrého kýlu, ústa vodorovná, párové ploutve i oči červené..... plotice obecná malá rybka s vysokým tělem, vzadu na bocích rozšiřující se modrozelený pruh..... hořavka duhová nápadně široké čelo, válcovité tělo, šupiny tmavě lemované na skřelích paprsčité rýhy, ploutve šedé..... amur bílý velká terminálni ústa dosahující k přednímu okraji oka, řitní ploutev vypouklá, zaoblená, šupiny temně lemované, břišní a řitní ploutve červené..... jelec tloušť 9 a) V přední hřbetní ploutvi tuhé pichlavé tvrdé paprsky, tělo kryté šupinami..... (OKOUNOVITÍ ) - na konci přední hřbetní ploutve černá skvrna, drobné zuby, na bocích svislé pruhy (7-8).....okoun říční - na čelistech vpředu velké zuby, na bocích svislé, rozpadající se pruhy (12-13)..... candát obecný b) v přední hřbetní ploutvi tvrdé paprsky nepichlavé, vřetenovité tělo bez šupin.....(VRANKOVITÍ) vranka obecná PLOUTEV_Hiinr-rrji' M.OUTCY_»™ PLOOT£v ocusm" 2) Naopak velmi dobře se pozorují ptáci ne hladině rybníka a v jeho nejbližším okolí. a) Pomocí dalekohledu pozorujte ptáky rybníka a jeho nejbližšího okolí. b) Pojmenujte ptáky, které jste viděli za pomoci siluet na obrázku. c) Vyhledejte k jednotlivým ptákům jejich charakteristiky._(6 bodů) Černý pták velikosti kachny s typickým bílým zobákem a bílou skvrnou na čele. Nohy má s dlouhými zelenými prsty s plovacími kožními lemy. Vyžaduje hustou vodní vegetaci, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Živí se vodními rostlinami, hmyzem a měkkýši. Za kořínky rostlin se potápí i do větších hloubek. Část na zimu odlétá na jih, část u nás zůstává po celý rok. Je to poměrně velký pták převážně šedé barvy, spodina těla je světlejší a konce křídel černé. Na hlavě má typickou chocholku.krk esovitě prohlý. Hnízdí na stromech v koloniích. Potravu tvoří hlavně ryby (kolem 15 cm), dále obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz, korýši a měkkýši. Severní populace jsou z větší míry tažné, zimují jižněji od hnízdišť, naše většinou ve Středomoří. Je to jeden z našich největších ptáků, má dlouhý, zahnutým krk a oranžový zobák s hrbolem na kořeni zobáku. Barva těla je bílá. Hnízdo je postaveno z proutí a rákosí. Potravu tvoří vodní rostliny. Je to částečně tažný pták. VOLAVKA TOTCLAVA POLÁK CHOCHOLACKA LYSKA CCRNA Samec je uhlově černý s bílými boky, na hlavě má splývavou chocholku. Samice je tmavohnědá a chocholka je jen naznačena. Hnízdo staví většinou v bažinatých porostech bezprostředně obklopených vodou. Za potravou (měkkýši, hmyz i larvy, korýši i malé ryby, semena a malé plody, méně časté jsou zelené části rostlin) se potápí do hloubky. Zůstává u nás i v zimě. Snadno rozpoznáme samce od samice - samec má zelenou hlavou s bílým páskem okolo krku, tělo má hnědě skvrnité, samice je celá hnědě skvrnitá. Hnízdo je umístěno na zemi poblíž vody, je kryté travou. Živí se rostlinami, plži, červy, pulci a žábami. Potravu hledají na hladině nebo pod vodou (nanejvýš potopí hlavu pod hladinu a zadek zvednou kolmo vzhůru). Prezimuje na nezam rzajících vodních plochách. Je to poměrně velký pták, černě zbarvený, s tenkým na špičce zahnutým zobákem a lysým hrdelním vakem. Odpočívá na kamenech nebo stromech u vody ve vzpřímeném postoji s často roztaženými křídly. Hnízdí ve velkých koloniích na listnatých stromech. Živí se výlučně rybami o velikosti 10 až 20 cm. Je to částečně tažný pták, někdy u nás prezimuje. LA&UT VELKÁ a) Pozorujte a porovnejte vzhled a chocholačky. (10 bodů) POLÁK CHOCHOLAČKA - barva samice: - barva samce: - plavou ... jednotlivě - v párech - v hejnu - za potravou se potápí... celí - jen hlavou - pod hladinou vydrží_s (změř stopkami) ání kachny divoké a poláka KACHNA DIVOKÁ - barva samice: - barva samce: plavou ... jednotlivě - v párech - v hejnu - za potravou se potápí... celí - jen hlavou - pod hladinou vydrží_s (změř stopkami) 4) Rybník není domovem jen ryb, ale také dalších obratlovců. a) Pozorujte břeh, zda neuvidíte některého z našich plazů. b) Jarní měsíce jsou obdobím, kdy se obojživelníci stahují k vodním nádržím za účelem páření. Pokud některého z nich odlovíte, pokuste se jej určit pomocí jednouchého určovacího klíče. c) Vylovte z vody pomocí sítka vajíčka nebo pulce obojživelníků a pořádně si je prohlédněte. Zakroužkujte, ve které fázi vývoje se právě nacházejí. (2 body) Datum: 5) Jen tišší pozorovatelé spatří některého ze savců, kteří jsou svým životem vázaní na vodu. Častěji můžeme pozorovat pouze známky jejich přítomnosti - ohlodané kmeny a větve od bobrů, díry ve břehu od ondater a podobně. a) Rozhlédněte se kolem sebe, zda nespatříte některou z těchto pobytových znaků. b) Prohlédněte si obrázky těchto savců žijících u vody a rozhodněte, zda jsou to masožravci, býložravci nebo všežravci a co by jim u tohoto rybníka mohla sloužit jako potrava. (4 body) 6) Na rybník a vodní prostředí je vázané velké množství bezobratlých živočichů. Někteří zde žijí celý svůj život, jiným slouží jen na počátku života. a) Sítkem vylovte vodní bezobratlé živočichy a pokuste se je určit pomocí jednoduchého určovacího klíče. b) Zapište názvy živočichů, které jste vylovili a určili. Zakroužkujte, zda jsou vázaní na vodu po celá život nebo jen v larválním stádiu. (10 bodů) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) (celý život/jen larvy) 7) Opomíjenou, avšak velmi důležití skupinou bezobratlých jsou drobní korýši, kteří tvoří základ zooplanktonu. Zooplankton je potravou mnoha živočichů. a) Pokuste se zalovit planktonkou a pozorujte pomocí lupy svůj úlovek. b) Navrhněte, kteří z pozorovaných živočichů by se mohl živit tímto zooplanktonem. ......... (2 body) 8) Doplňte nebo zakroužkujte o biotopu RYBNÍK (25 bodů) Rybník je ekosystém přirozený / umělý. Rybník slouží člověku pro_,_, _, ale v krajině má také funkci_ a_ Voda v rybníce má různou kvalitu ovlivněnou teplotou, ale také způsobem a intenzitou využívání této vody. Pro organismy žijící v rybníce jsou důležité faktory jako V okolí rybníka najdeme dřeviny jako a také mnohé byliny_ Ze živočichů zde najdeme_ Ti všichni jsou navzájem propojeni potravními vztahy, uveďte dva příklady potravních řetězců biotopu rybník. Člověk do biotopu rybníka zasahuje mnoha způsoby, některé jsou někdy výhodné jen pro člověka a jindy pro celý biotop jako příklad_ BIOTOP POLE 1) Doplňte nebo zakroužkujte o biotopu pole. (5 bodů) Pole jsou biotopy přirozené / umělé, z hlediska délky trvání dočasné / trvalé Pole slouží člověku především jako _, ale v krajině má také funkci_a_. 2) S pomocí lupy pozorujte odebrané vzorky půdy a zkoumejte vlastnosti odebraných vzorků. (10 bodů) Zkoumaný vzorek půdy obsahuje:_ Půda ve zkoumaném vzorků má tyto vlastnosti: Zkoumaný vzorek půdy je půdní druh: 3) Na poli najdeme rostliny kulturní - užitkové. Napište příklady těchto rostlin do jednotlivých sloupců tabulky třídění polních plodin podle uživatelského hlediska. ZRNINY OKOPANINY TECHNICKÉ PLODINY OBILOVINY LUSKOVINY OLEJNINY PRADNE R. 4a) Prohlédněte si nejbližší pole a na základě pozorování zapište údaje o polní plodině pěstované na tomto poli. (12 bodů) Pěstovaná plodina -_ byla vyseta na jaře / podzim. Dnes_(datum) je vysoká_cm, má / nemá vytvořené květy / květenství, právě je / není v období květu. Barva vegetativních částí je_a barva květu - plodu je_. Tato polní plodina patří mezi_(uživatelské hledisko) se využívá pro výrobu..._. Ve vyznačeném dílci (1 m2) - roste_různých druhů rostlin. Mimo záměrně pěstovanou plodinu to jsou plevele jako_ 4b) Stejným způsobem pozorujte a zapište údaje o dalším polní plodině ve vašem okolí. Pěstovaná plodina -_ byla vyseta na jaře / podzim. Dnes_(datum) je vysoká_cm, má / nemá vytvořené květy / květenství, právě je / není v období květu. Barva vegetativních částí je_a barva květu - plodu je_. Tato polní plodina patří mezi_(uživatelské hledisko) se využívá pro výrobu..._ Ve vyznačeném dílci (1 m2) - roste_různých druhů rostlin. Mimo záměrně pěstovanou plodinu to jsou plevele jako_ 5a) Jako plevele označujeme rostliny, které rostou tam, kde je nechceme mít. Jakým způsobem plevele přežívají, přestože jim člověk v jejich růstu brání? 5b) Prohlédněte si obrázky plevelů a pokuste seje najít na „vašem" poli. 6a) I když se to na první pohled nezdá, pole může být domovem mnoha živočichů. Rozhlédněte se kolem sebe, zda některé z vypsaných živočichů nezpozorujete. Pokud ano, zakroužkujte název tohoto zvířete, případně chybějící název dopište. HRABOŠ POLNÍ(_) POŠTOLKA OBECNA(_) SYSEL OBECNÝ(_) SKŘIVAN POLNÍ(_) KÁNĚ LESNÍ(_) PRASE DIVOKÉ(_) BĚLÁSEK ZELNÝ(_) CVRČEK POLNÍ(_) ŽÍŽALA OBECNÁ(_) KRECEK POLNI(_) BAŽANT OBECNÝ(_) SRNEC OBECNÝ(_) STRAKA OBENÁ(_) KOROPTEV POLNÍ(_) ROPUCHA ZELENÁ(_) ČMELÁK ZEMNÍ(_) MANDELINKA B RAM B O RVÁ(_) KRTONOŽKA OBECNÁ(_) 6b) Na následující straně najdete obrázek pole s vyobrazenými živočichy, které můžete na poli spatřit. Doplňte na linky za názvem živočichů ve cvičení 6a číslo jako na obrázku. (7 bodů) 6c) Všichni živočichové i rostliny na poli jsou mezi sebou propojeni potravními vztahy. Pomocí šipek vytvořte potravní síť mezi živočichy ve cv. 6a. (10 bodů) 7) Nakreslete dva zemědělské nástroje nebo stroje, které se využívaly pro stejnou činnost na poli v minulosti a v současnosti. V MINULOSTI V SOUČASNOSTI 8) Doplňte o poli: (10 bodů) Člověk do biotopu pole zasahuje mnoha způsoby, jejichž záměrem je zvýšení úrody jako například_ Může však také zasahovat tak, aby přírodu jako celek poškozoval co nejméně, jako například__ EKOSYSTÉM LOUKA 1) Louka, to jsou především byliny. a) Hledejte na louce vyobrazené rostliny - pokud je najdete, nalepte do čtverce nad nimi jejich květní lístky. (12 bodů) b) Názvy dalších rostlin, které vás zaujaly určete pomocí atlasu k určování rostlin. 2) Pro louku jsou typické traviny. (5 bodů) a) Na louce utrhněte si od každého druhu trávy, která zde roste, jeden kus. b) Společně vytvořte kytice travin jednoho druhu. Kolik druhů travin jste zde nalezli? c) Pokuste se určit traviny s pomocí klíče k určování trav. Zapište názvy druhů travin, které se vám podařilo určit._ 3) Přestože se to na první pohled nezdá, louka je plná živočichů. Žije zde velké množství zástupců především hmyzu (6 nohou) a pavoukovců (8 nohou). a) Rozhlédněte se po louce a pozorujte živočichy, kteří zde poletují. Většinou to budou zástupci motýlů. Pokuste se je odlovit pomocí síťky a určit s pomocí atlasu. ..... (5 bodů) Z motýlů se na louce vyskytují:_ Z ostatních zástupců ulovených pomocích síťky to jsou:_ b)Také na rostlinách žije mnoho druhů bezobratlých. Odlovte je pomocí smýkačky a pozorujte. Pokuste se je také určit s pomocí atlasu. (5 bodů) V nejhojnějším počtu byli do smýkačky odloveni zástupci_ 4) Zvláště v létě se louka ozývá vrzáním kobylek, sarančat a cvrčků. a) Prohlédněte si na obrázku nepřímý vývoj sarančete, porovnejte jednotlivá vývojová stádia. Čím se liší larvy od dospělce? b) Porovnejte svůj úlovek ze smýkačky s obrázky a odpovězte na otázky. (5 bodů) Jaké je dnešní datum?_ Odlovili jste více sarančat nebo kobylek?_ Kolik jste odlovili cvrčků?_ Odlovili jste některé dospělé jedince sarančat?_ Odlovili jste některé dospělé jedince kobylek?_ c) Pokuste se vysvětlit, co ovlivnilo váš dnešní úlovek cvrčků, sarančat a kobylek. (3 body) 5) Na louce žijí také obratlovci, ovšem jen ti, kteří se mohou v případě nebezpečí rychle schovat pod zem nebo rychle utéct či uletět. a) Chvíli tiše pozorujte (nejlépe s pomocí dalekohledu) louku, zda některého z obratlovců nezahlédnete. b) Prohlédněte si na protější straně obrázky obratlovců, které můžete potkat na louce. Pojmenujte je a připište k nim P (pokud se v případě nebezpečí schovají pod zem) a U (pokud v případě nebezpečí rychle utečou nebo uletí). c) Připište názvy dalších obratlovců, které můžete pozorovat na louce. 6) Doplňte nebo zakroužkujte o LOUCE (20 bodů) Horská louka a suché stráně stepního charakteru jsou ekosystémy přirozené / umělé, kulturní louka je ekosystém přirozený / umělý. Louka slouží člověku pro_,_, ale v krajině má také funkci_a_. Na louce a jejím okraji najdeme dřeviny jako jsou růže šípková, trnku, černý bez, líska, ale především zde roste mnoho bylin jako například_ Ze živočichů zde můžeme vidět Ti všichni jsou navzájem propojeni potravními vztahy, například (uveďte dva modelové potravní řetězce pro biotop louka): Člověk do biotopu louky zasahuje mnoha způsoby, některé jsou výhodné pro člověka, jiné pomáhají zachování lučního charakteru biotopu jako např. 7) V přírodě je nutné zachování určitého poměru producentů, konzumentů a dekompozitorů (rozkladačů), který můžeme vyjádřit potravní pyramidou. Dokreslete organismů žijících v biotopu louka do potravní pyramidy. (10 bodů) Rozkradači -bakterie, houby, někteří živočichové Vrcholový predátoři Konzumenti II. řádu - masožravci Konzumenti I. řádu - býložravci