Pierce J. Howard Příručka pro uživatele MOZKU Z amerického originálu The owrcer's manuál for the brain přeložil MUDr. František Koukolík, DrSc. Vydalo nakladatelství Portál, s. r. o., Klapková 2, 182 00 Praha 8, jako svou 350. publikaci. Praha 1998 Návrh obálky Markéta Zindulková Odpovědná redaktorka Ida Vaňková Výtvarný redaktor Vladimír Zindulka Sazba Jana Zvěřinová Výroba ing. Rudolf Mates, Praha Tisk Česká typografie, a.s., Praha Vydání první Doporučená cena 329 Kč Touha po poznání: Vztah mozku a filozofie Jak se díváme na svět: Epistemologie a hledání míru Kdyby si stoupenci ruznýcli iíln/oíií uvědomili, jilk Jlliílti důležitá je to, co je rozděluje, mohli by uvidět krásu toho, en je 5] 'ojuje. Michael Carxaniga The Sociat Brain Slovo epistemologie pochází ze starořeckého episťémé - poznání. Epistemologie (gnozeologie, noetika, teorie poznáni) je definována jako studium podstaty, procesů i mezí poznání. Studuje vztahy poznání a skutečnosti, možnosti poznání. Epistemologie má ke kognitivní vědě, studiu vztahu vědomi a mozku, ze všech větví filozofie nejblíž. Jak se stane, že něco přijmeme jako znalost? Jakými metodami určíme, co je vědění? Jak se rozeznává? Jak rozlišíme vědění od nevědění? To jsou někteří; z otázek, jimiž se budeme zabývat v této kapitole. Téma 24.1 Northrop: Zdraví jako morálka V jednom období byli všichni studenti prvního ročníku University Ynl. ovlivněni knihou F. S. C. Northropa Logic of Sciences and the Hunut nities (Logika přírodních a společenských věd, 1947). Tato > r 1111.......j (cítěni hc/ sl in k I mi v. mysl.....Mi i Rozlišující príjmy (satnottiii liana. Nitmolin tvaí «1(1 i I *i» j in v získam1 pozoron.........koli mraky - povužovanŕ wsi in zc som islosl i • napr. i>l>!• >Ii\ Jakým způsobem se epistemolog staví k etickému uvažování? Northropovo pojetí považují za poutavé. V zásadě navrhuje, nliy naše etické chovaní rozšířilo naši fyzickou existenci. Chápeme li svou fyzickou existenci jako danost, která je dobrá jako taková, pak je olické uvfi/ovniii /iivisln na stavu naši fyzické existence. Z toho plyne, /<• pikyk,,li , m rtobd myilenka, klom zachovává nebo obnovuje Živol v joho ii-.l.. pndnllA, |« dobia, nillmtn opuk jo /lem li-nln postoj Máme sklon nahlížel skutečnost filtrem vlastních schémat. zdůrazňuje lidskou bytost jako bližního, s odpovědností za zdraví jak svého souseda, tak dalších lidi, zvířat a ostatních tvorů i celé Země. Užití Q Buďte dobrým sousedem. Q Uvažte vliv svých činů na fyzické a psychologické zdraví toho, kdo jim bude vystaven. Dokážete-li si představit smutek, který váš čin způsobí, je to důvod k tomu, abyste ho nevykonali. Dokážete-li si představit, že váš čin zvýší spokojenost, pokračujte v akci. Tento postup je velmi blízký Tolstého etice lásky. Ta lásku definuje jako jakýkoli čin, který rozmnožuje přirozenou podobu života, zatímco nenávist je čin, který se od rozmnožování přirozené podoby života odchyluje. L. N. Tolstého toto pojetí dovedlo k vegetariánstvi a tomu, že se vyhýbal všem loxickým látkám. 0 Pokuste se stanovit, co vám vaše smysly říkají (Northropový pojmy intuice) předtím, než se rozhodnete o výkladu smyslových vjemů (postulované pojmy}. Téma 24.2 Barllelt: Schéma jaka realita Frederick Bartlett (1932, viz téma 18.4) považuje za konečný základ naší osobní skutečnosti schémata. Z toho by plynulo, že je naše individuální vědění souborem schémat. Uvažuji-li při přípravě na cestu do Paříže o svých jazykových schopnostech ve francouzštině, jsem si vědom, že mým mateřským jazykem je americká angličtina. Schémata pro francouzské souhlásky typu va-i-ii, y a-t-il nemám vytvořená. Rozeznat je v mluvené podobě je tedy pro mne krajně těžké. Jinak řečeno, byl jsem vychován s velmi vyvinutým schématem pro reciprocitu. Necítím se úplně dobře, neopětuji-li dobrý čin, i tehdy, když někdo neopětuje můj dobrý čin. Např. schéma „papej, ať má maminka radost" vede v dospělosti k protivnému sklonu přejídat se. Užiti D Poznejte svá schémata. Buďte si vědomi, že máme sklon vidět skutečnost jejich filtrem. Vyhmátneme-li, co nesouhlasí, můžeme vytvořit nová schémata. Vyžaduje to však vědomé úsilí. H Uvědomte si schémata druhých lidí. Pochopte, že pokud s vámi v něčem nesouhlasí, patrně se jedná o rozdíl vašich schémat. Petei Senge (1 990) taková schémata nazývá „mentální modely". Požaduje, abychom v zaměstnání i doma věnovali dostatečnou dobu nejprve identifikaci svých domněnek o nějaké otázce, pak je vzájemně porovnali a poté je užili k rozhodování, řešení problémů i plánovaní. Jestliže své domněnky vyslovíme, můžeme z nich objektivně volit ty, které se ve vztahu k danému problému zdají nejefektivnější. Stává se, že vaše domněnky jsou vhodnější než domněnky moje. Pak se múze stát, že nalezneme společné schéma, které vyřeší situaci, takže vyhrajeme oba, 0 Nacvičte si Sengeovu metodu sloupce v [evé polovino listu papíru (Senge, 1990). Poté co si s někým vyměníte názory na podstatné skutečnosti, pokuste se své klíčové výroky zapsat pod sebe na pravou polovinu listu papíru. Sloupec označte „Co jsem řekl". Do levo poloviny listu označené „Co jsem si myslel" zapište myšlenku, kteiu se skrývala za vašimi slovy. Tento postup pomáhá uvědomit si vlastni domněnky a vzory jednání. Zde je dvojice příkladů: Co jsem si myslel Co jsem řekl Jde to ke dnu Myslím, že jsme na dobré cestě Zdvořilost už vyvanula Mohu vám pomoci z kabalu? Téma 24.3 Healyová: Realita jako schéma Jane Healyová (1 990) uveřejnila zprávu, podle níž mimořádné dlou hé sledování televize v dětském věku způsobí, že tyto děti v dospělosti nemají vyvinutá schémata pro aktivní zvládnutí svého prostředí Sledováním světa televize, v némž není čas pro reflexi (nebo vnitřní ioi;) oni |o|i poliolxi, -,i drti vyl)ii(|ii|i jen nepatrnou dovodnosl nu '■loudini u i ^ i <. I, in si vybudujn m Ih-iihi ,,/kluiiHiiii Televizi sledujte společně se svými dětmi, aby vás výklad skutečnosti vyrovnával podání, které nabízí televizní program. vede k pláči, jenž způsobí nápravu" namísto schématu „zklamání vede k přemýšlení o příčině a práci na nápravě". Je jasné, že první schéma je součástí světa fantazie, ve světe skutečnosti nutně vede k frustraci. Užití El Dokud nemají děti pevně vestavěné základy čtení, matematiky, učení a interpersonálních vztahů, nedovolte sledování televizních programů. D Nalezněte způsob, který vtáhne děti [i dospělé) závislé na televizi způsobem „bav mne" do dlouhodobé, intenzivní zkušenosti ze společné činnosti malých lidských skupin. Touto skupinou může být jakákoli skupinka - volejbalové družstvo nebo vzájemně podpůrná skupina. O Televizi sledujte společně se svými dětmi, abyste svým výkladem porovnávali skutečnosti s televizním programem. Rozmlouvejte s nimi o tom, v čem vidíte svět podobně a v čem odlišně od způsobu, kterým jej uvádí televizní postavy,. Téma 24.4 E-prime: Jazyk v roli obětního beránka David Bourland jr. (cit, Bois, 1966) dokazuje, že sloveso být nás zavedlo do škodlivých návyků: 1 vyjadřování jednoznačných absolutních výroků („Rusko je říší zla"), 2 vyjadřování zraňujících jednoznačných výroků („Můj způsob je lepší než tvůj!). Bourland dokazuje, že bychom sloveso být měli z jazyka vy loučit, a tím se přimět k popisnějším, méně soudícím výrokům Po rovnejte si výrok: „Ty jsi horká hlava." s výrokom „Směl bych té ptfrov nat k letnímu dni?" Nebo výrok: „Je líny" s výrokom „Každou půl hodinu si udělá přestávku a vyrobí 80 % toho, ro by mél " Anglii (inu bez slovesa být pojmenoval Bouilcind I pumu Vymy.lnl v/mm , Mmy ji popisuje fc I ľ, kili- I |i- ti i idu ni, niM l< .l-m I I I .1 Posvátné systémy a měnící se paradigmata: V této kapitole se v chápání struktury poznání setkáte s několika molárními přístupy. Je možné, že některý z těchto přístupů zdravého rozumu vám dodá nástroj k tomu, abyste mezi občany světa nepřicházeli ze zapadlých vsi'. Téma 25.1 Pirsig: Dvacátý třeli žalm Úvod do epistemologie poskytl méně akademické veřejnosti Robeil Pirsig (1974) ve své autobiografické novele Zen a umění údržby motocyklu (Zen and the Art of Motorcycie Maintenance). Motocykl a detailní znalost jeho údržby se Pirsigovi staly ve výkladu episte mologie prvotní metaforou. Stoly se způsobem, jak se zaměřil na strukturu epistemologie, popis její funkce, i toho, co se stane, jestli se s touto funkci nebude zacházet podle pravidel. V jednom místu své knihy popisuje, jak uhýbá z dálnice směrem ke škole, a zaméřujn se na epistemologii náboženství. Myslím, že výsledkem je hluboký, a přitom prosty návod, jenž nám pomáhá spatřit univerzální pravdy, které jsou skryté ve zvláštnostech jednotlivých nábožotv.lvi Návod zní: Vyjdete z některého ze světových náboionslví, uiirli- jntliniíf no pojmy, ktmn ii/ivii |>"> bohu nrlio mc>-.iu postavu, nu vii, in/ 11 \ rxi hnil titvtíť i I i l /. ľ i i L r 11 r n. 11. i k 11111 -1 h 1111 ,h Coldn M,n,,u„ kých revolucí, 1 970). V pronikavé studii dějin vědy dal světu na hraní novou slovní hračku. Slovo paradigma je odvozeno ze starořeckého para neboli „vedle" a „deigma" neboli „ukázáno". Paradigma je doslovně něco, co je ukázáno vedle skutečné věci. Je to vzorec nebo model, množina náčrtků objasňujících strukturu, která je podkladem specifického jevu. Kuhn upřesňuje a definuje: „Paradigma je obecně uznané vědecké poznání, které na nějakou dobu vědecké obci poskytuje modelové problémy a řešení." (str. VIII). Nová paradigmata se objevují proto, že dokážou vyřešit větší počet problémů, zejména ty, které stará paradigmata vyřešil nedokázala. Kuhn napsal: „Selhání existujících pravidel ... je předehrou k hledání pravidel nových." (s, 68). Posun paradigmat obvykle předchází výskyt většího počtu teorií snažících se vysvětlit problémy, jejichž vysvětlení se starým paradigmatům nedaří. Kuhn v tomto ohledu do jistých podrobností vystopoval změnu Pristleyovy flogistonové teorie na Lavoisierovu kyslíkovou teorií [hoření. Pozn. překl.], Newtonovy teorie éteru na Einsteinovu teorii relativity, korpuskulárni teorie na teorii vlnovou. Změna paradigmat obecně vyžaduje zásadní „přezbrojení". Lidé, které změna paradigmat ovlivňuje, proto majísklon klást značný odpor. Snaží se předejít výdajům a námaze spjaté s učením novému paradigmatu. Přezbrojení je extravagance - jakmile k němu dojde, dokazuje to, že nové paradigma je na světě. Tato teorie dokonale vysvětluje přechod z pásové výroby padesátých let k paradigmatu let devadesátých, jemuž se říká Total Quality Management. V průběhu minulých čtyřiceti let přicházeli různí guruové s rozmanitými teoriemi, které se snažily vysvětlit jevy, jež se vysvětlit starému výrobnímu paradigmatu nedařilo. Teorie, jako byla teorie X-Y, teorie Z, statislická kontrola procesu a teorie DIRTFOOT (Do It Right The First Time, udělej to dobře hned napoprvé), závodily, aby nahradily studium pohybu pracovníků v čase, Ten byl v obchodním světě paradigmatem produkce. Kuhn poukázal na to, že nová paradigmata obvykle definuji 1. mladší lidé a/nebo 2. nováčci oboru. V obou případech lidé, kteíi nova paradigmata prosazuji, nejsou svázáni konvenčními postupy oboru lul./<- luipiikkid loponri, / minulu-.li manu '.patnou kvalitou vyiohkú, pio'.ridili paradigma kvality. I nm r Mmiow vydul v časopisu Time (1 4 I 1991, s. 65 66) Otffj olľ.nlitijii i sit/i)ctni •.taiyv< • kni/c o pti.-d llir.cn, l-.ti-liill mel I 1770 V Idkc ( .l!lll'V(l V(i -.lutr WlM (HIM M Pťlll berton se domnívá, že lidé, kteří dosáhli vyšších vývojových stupňů, mají přizpůsobit svůj stupeň lidem, kteří zůstali na nižším stupni. Přitom musí doufat, že se jim je podaří dostat výš. Nemáme-li se vzájemně pozabíjet, musíme se naučit, jak rozmlouvat s lidmi, jejichž posvátné systémy se zásadním způsobem odlišují od těch našich. Pemberton nás nabádá k dodržování zákona ne-znehodnocování. Namísto odmítnutí posvátného systému jiného člověka zachmuřeným mlčením, přímým útokem nebo posměchem máme využít trojstupňovou odpověď: 1 Reagujte upřímně. Přiznejte, že jste dostali zabrat: „Hergot, tys mi dal." 2 Parafrázujte. Snažte se porozumět, jak druzí lidé jev vykládají, co říkají o povaze lématu: „Rád bych zjistil, jestli vám rozumím ..." Pemberton to nazývá pozitivní dospělý tvořivý překlad. 3 Zeptejte se. Ptejte se otázkami s otevřeným koncem, dozvíte se další podrobnosti, pozadí jevu i příklady. Ptejte se otázkami, které začínají slovy kdo, co, kdy, kde nebo kolik. Vyhněte se otázkám začínajícím slovem proč, často vyvolávají stres. Užití |] Jakmile lidé vědomě nebo nevědomě zaútočí na vaše posvátné systémy, myslete na to, abyste reagovali upřímně, parafrázovali je a opakovaně se ptali otázkami s otevřeným koncem. Cílem je vzájemné sdílení toho, co no tom „o čem to je", vidíte podobně i rozdílně. 0 Myslete na zákon ne-znehodnocování. Vyhněte se ničivému zvyku znehodnocovat výklad a hodnocení jiných lidí. Uznejte, že se jejich hodnocení od vašeho odlišuje, pokuste se jejich názoru lépe porozumět, nabídněte jím, že jim pomůžete pochopit hodnoceni vaše. Zjištění, že se něčí hodnocení nerovná hodnocení vašemu, velmi frustruje. Mějte na mysli, že obě strany interpretuji, obě strany mluví, o čem to je. Vytvořte prostředí, v němž se jednu strana múze od druhé strany učit. 25.1 Slupne vědeckého myšlení Ir. lvídee mul věda 11 iitľi lil V '.iK i m il.i . .I.i Vék Směr z^mw^ilMO«e__J>evj^^____ ,..,„,; já Hcdonismus Démon Egoceíitricita dôtství i y DŠtství Lidé jako já Absolutismus Hřích Máni pravdu já Mladí Lidé jako my Relativismus \emoe (skupina) "clil Dospě- Ti, kdo jsou Transakeio- Efekti-lost-1 v mém živ otř nalismus vila významní Dospě- Všichni lost-2 Epistemolog INezná-má možnost Já jsem bojovník za svobodu, ty jsi terorista Mluvíme o způsobu, kterým mluvíme Např. F. S. C. Northrop, velmi pokročilé názory Téma 25.5 Porovnání vývojových modelů V tématu 25.4 uvádím pět Pembertonových stupňů vývoje séman-v .......... v" tického věděni'. Existuje řada podobných vývojových modelů. Napad- lo mne uvést několik z nich vedle sebe k porovnání jejich výkladu, jak vyzráváme (viz tab. 25.2). Své první vývojové stadium, vnímáni', Pemberton popisuje jako stadium úplné nezralosti, charakterizované chaosem sobeckosti. Toto nerozumné stadium odpovídá stavu dětského ega transakční analýzy. V tomto vývojovém stupni je asi 10 % populace. Dospělí lidé, kteří iiinikd n......m.iltiii'l Šimli lín fwi I. lo i .«»Iii11' I II Will II, "lull .......Kmi'l .-, I'M') tib. 25.2 Porovnáni několika modelů vývoje myšleni omborton Kahlberg Plaget V89 1984 1977 Covey 1990 Peck 1987 i rll , I,, lil' 1|......I It.i/.kuš/ bolest Si'11/iiiiiiil'H irkľ siiidiiini Závislost ľ, .,,.,„:„„ t,. ľi,.,l„|,r. a.',!. myšleni /.ávisl.isl Koni«t vlní opri ai r lillll.l v . ill /,ák........Id KotikiY-íni opiiini I'm milní opil m i' ľokiuiibi udá KralriM Ithkn r>i mulm -ľ"«'•• \Im.I. i in m' ílu Km umalil I, ľillll.l K<;orľlltľisllui< Formalismus \Jľ/.avisl<»sl Skrpl irisům^ Vmijetiinií i-lixl MvKliľisitiun \/.iP unii /.mi ln-l MyHtii'ÍNliiiiu \ /.i|< niii.i /iimkIohI IVIyallľimiitiN uvázli v tomto vývojovém stadiu, jsou hlavní příčinou zmatků, bídy, těžkostí a válek ve světě. Sem patří S ad dá m Husajn a reverend Ji mmy Swaggart a James Bakker. Druhé a třetí stadium Pemberton nazývá částečnou zralostí. Podobají se stavu rodičovského ega, plného poctivosti, bez nezodpovědnosti charakterizující první stadium. Pemberton je přesvědčen, že ve druhém stadiu vývoje je 40 % a ve třetím stadiu 30 % populace. Čtvrté a páté stadium nazývá úplnou zralostí, 15 % populace je ve čtvrtém stadiu a 5 % populace v pátém stadiu. Tato stadia jsou stadii „nejzdravějšími". Právě těchto 20 % lidí dodržuje zákon ne-znehodnocování (viz téma 25.4). To jsou lidé mluvicí „o tom", aniž by zaměňovali vlastní způsob hodnocení s reálným světem. Jsem přesvědčen, že T. H. Huxley ve výroku „iracionálně zastávané pravdy mohou poškozovat víc než rozumné omyly" mluvil o druhém a třetím Pembertonově stadiu. Užití D Stanovte si cíl zabydlet se ve čtvrtém a pátém stadiu. Přečtěte si knihy autorů citovaných v této kapitole. Učte se dohodnout s lidmi, jejichž posvátné systémy se liší od vašich, s cílem spíše porozumět než zvítězit. Účastněte se spiše toho, čemu říká Senge (1990) dialog, než toho, čemu říká diskuse. Q Člověk ve vedoucím postavení by měl být alespoň ve čtvrtém stadiu. Do vedení volte jedince ochotné komunikoval. Literatura Kuhn, T. S.: The Structure of Scientific Revolutions. (2nd. ed.) Chicago, University of Chicago Press, 1970. Pemberton, W. H.: Sanity for Survival: A Semantic Approach to Conflict Resolution. San Francisco, Graphic Guides, 1989. Pirsig, R. M.: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance: An inquiry into Values. New York, Morrow, 1974. Stevens, W.: The Collected Poems of Wallace Stevens. New York, Knopf, 1 967 /.itcrtitum t> l",t:ilinii Crick, F: VVi/n Ulniu dull Prohn mi |?97 ( i mini lll'.ovc i I ) I /illflily i'a|inllMli>llfirnt>. k ělnvěkn vládnoucím u tidika liftem v tak velké rusí/ svila příliš nehodil. Skuteěností však hylo. že nikde nebyl ani Sullan si s tím tak lámal hlavu, a: lni málem lie: silte. Tu si v; pomněl no bahalehn iitu jeni "In hodoval ve VŠevli li au tet h stelu. Sultánova tvář se rozzářila úsměvem. A hned měl plén: zabaví peníze bohatého žida, kterého polapí otázkami ó náboženství. Sultánovi poslové našli žida v jeho obchodě. Obklopovalo ho vzácné a drahé zboží. Jakmile žid předstoupil před vládcovu tvář, sultán, se zeptal, které náboženství je na světě nej lepší. Na odpověď čekal s neproniknutelnou tváří. Ryl si zcela jist, že žida shledá vinným. Rekne-li žid, že nejlepsí náboženství je židovské, může být obžalovtín z nepřátelství proti sultánovu náboženství. Jestliže však ubohý žid odvětí, že nejlefiší náboženství je islám, pak sultán s tri tun jal ním pohledem zvolá: „Proč tedy vyznátuíš židovskou ' .J Li. viru r Ubohý žid pnddédl, na co sultán myslí, sviti klid všit k neztratil. Pronikavýma očima pohlédl no sultánu u mírným hlasem, který neprozrnzovul bouři v nitru, odpověděl: ..Pane. byl jednou jeden otce. }lěl tři syny n prsten se vzácným kamenem, jeni byl nejnťtdheinějšt na celém světě, Každý ze synů otře prosil. ob\ prsten přenechat právě jemu. Když otec viděl, ie prsten clttěji všichni 1ii. n i se 1.1 rif*n /. i IH-jV) -.snu | n >/.l i ,i i n m llltl/r Hľ /lil 111 k i 1111 k i 11 ku \ ii I \ jfvi jako Ii.mi.iIiI Rcilph Wi.l.l.. Enimofi synové, povolni zručného klenotníka n řekl mu; „Mistře, zhotov mi další dva prsteny, přesně stejné jako je tento prsten, vlož do nich kameny, které se přesně podobají tomuto kameni.1" Klenotník, jenž byt mistrem svého umění, vytvořil dva další prsteny, které se tak dokonale podobaly prstenu původnímu, že nikdo, s výjimkou samotného otce, nerozeznal ten pravý. Když otec pocítil, že brzo umře. poslal pro své tři syny. Každému z nich tajně dal jeden prsten, takže si všichni mysleli, že mají len pravý. „A tak, můj pane," dokončil své vyprávění žid, „o vírách vám mohu říci, že jsou tři. Otec, jenž je na nebesích, může říci, která je nejlepší. My jsme synové a každý z nás věří, že má tu pravou." Suli<ína natolik ohromila moudřet a hluboká odpověď, že nevěděl, jak by žida obžaloval, a tak ho propustil. Bohatý žid tím unikl ze spárů sultána, který by zcela jistě zabavil celý jeho majetek, kdyby uslyšel některou z odpovědí, na něž cekal. Epistemologie nás učí umění dobrých odpovědí na dobré otázky. Sultánova otázka vycházela z úzkého hlediska. Žid odpověděl na základě globální perspektivy epistemologa, kterého daleko víc zajímají vzájemné strukturální vztahy věcí než jejich jedinečnost. V tomto smyslu se epistemolog snaží poznat boha nikoli z hlediska jedinečného náboženství, ale z hlediska univerzálního občanství na kosmické lodi jménem Země. Tato kapitola popisuje základní komunikační dovednosti, které jsou stavebními kameny duševního zdraví a přežití, a zároveň uměním celkového i osobního porozuměni. ik In in ku llllk.li l 'l pi i v iľ/.ov ;i I Ml-1 \ \ SAÍ I iill 1 iii i. lil lid i Tm nin/kii Téma 26.1 Uměni mezilidské komunikace Umri.....e/ilidské komunikace je stavebním kamenem duševního zdraví Efektivní komunikace se dá považoval za nejvyšší vyjádřeni činnosti lidského mozku (Black, 1991) No molekulární úrovni sn odehrává komunikace cestou interakci iontů, bílkovin a neuronu No lovinct inolrirní se uskutečňuje prostřednictvím devíti základních i ,i. utrodků 1 Umění ptát se: Dávejte přednost otázkám s otevřeným koncem, začínajícím slovy co, kdy nebo kde, před otázkami s uzavřeným koncem, na které se odpovídá ano/ne. 2 Umění naslouchat: Parafrázujte komentáře svých partnerů. Ptejte se jich, dokud si nejste zcela jisti, že chápete jejich smysl. 3 Umění konstruktivní kritiky: Kritizujte popisným neobviňujícím způsobem. Kritiku doprovoďte nějakým přiměřeným uznáním, například způsobem „všechno zlé je k něčemu dobré". 4 Umění, uznal: Lidem říkejte věcně, přesně a konkrétně, co se jim podařilo a co z toho plyne pro vás i pro společenství, případně pro obojí. 5 Umění stavět na nápadech druhých lidí: Odvolávejte se na předchozí nápad svého partnera, spíš než byste soutěživě prosazovali svůj vlastní. 6 Umění dávat instrukce: Svým partnerům povolte, aby vám opakovali vaše vlastní instrukce. Obě strany si tím zajisti, že je správně chápou. 7 Umění aserlivity: Své názory a pocity vyjadřujte objektivně, neútočné. 8 Umění zvládat konflikly: Naučte se chápat skryté potřeby obou stran, které jsou v konfliktu. Nalézejte společnou strategii, která uspokojí obě potřeby; užívejte strategii „vyhrnieme oba". 9 Umění vydával neverbální signály: Využijte schopnosti svého těla k tomu, abyste dokázali sdělit uznaní, pozornost a pozitivní citový vztah svou bezprostředností, uvolněnosti i aklivi tou. Varovaní čtenářům: Spolknotn li VŠO, Cf) |(! v teto knizo. může vás lo ohro/il mi zdrávi O všech těchto tématech pojednává mnoho knih, článků, filmů a videokazet. Jednou z těch lepších je kniha Michaela a Tempe Thomasových Getting Commitmeot af Work [Co mám dělat, aby mne práce zaujala, 1990). Pramen, v němž byste našli poučení o všech devíti dovednostech najednou, neznám. Pravě se pokouším přemluvit svou manželku a profesní partnerku Jane, aby takovou knihu napsala. Užití Q Vyhodnoťte stupeň, s nímž zvládáte vyjmenovaných devět dovedností, tím že požádáte o zpětnou vazbu lidi ve svém okolí, kteří jsou pro vás významní. Požádejte je, aby ohodnotili známkou, v jaké míře zvládáte tyto dovednosti. Poté určete priority nutného dalšího vývoje a systematicky se učte dovednostem, v nichž jste slabší. Pracujte na sobě denně. □ Učte se komunikovat s dětmi. Jsou rády, když se jim věnujete. Staňte se dobrovolnými vychovateli. Je to dobrá příležitost jak k vlastnímu výcviku, tak k tomu, že prospějete svému okolí (dodatek Ricka Bradleye). O Napište si jednotlivé body a při diskusi se na ně občas podívejte. H V knihovně se můžete dovědět o mnoha dalších pramenech. Téma 26.2 Umění komunikace Umění interpersonální komunikace bychom měli chápat jako součást širšího epistemologického procesu. Několik variant této vývojové dovednosti se probírá v tématech 25.4 a 25.5. Nejjednodušší podobu procesu popsal Stephen Covey (1990). Úlohu jedince spatřuje ve vývoji od závislosti k nezávislosti, v dalším kroku pak k spoluzá-vislosti. Budete-li trvale cvičit své komunikační schopnosti, budete se vyvíjet tímto směrem. Užití [] Sve komunikační schopnosti nerozvíjejte jako pouhé jednotlivé nástroje svého osobního vybaveni. Ujasněte si, co jejich prostřednictvím stavíte. Poznejte svůj cil - ať je jím moudrost, duševní zdraví, mír, láska nebo spoluzávislost. Coveyova kniha The Seven Habits oř Highly Eífectivc Peop/e (Sedni zvyků vysoce zdatných lidi, 1990) je nejlepšim textom, s nimž jsem se co do souvislostí a procesu vývoje uvedených dovednosti dosud setkal. fl Dalii popis i ■ 11 -1 tivnn h tpúsobú rozvíjeni svý< h komuniko< nu h dovedností najdete v knize PembertonovA (1989) a Pockové (198/) Téma 26.3 Tělesné a duševní zdraví jedince, zdravé vztahy ve společenství Společenství je rozšířením jedince. Zdraví společenství, ať jde o manželství, obchodní firmu, tým nebo bridžový klub, je přímo úměrné zdraví jedinců, kteří společenství tvoří. Peter Senge (1990, s. 193) píše: „Společenství se učí pouze prostřednictvím učících se jedinců. Učení jedinců nezaručuje učení společenství. Bez učení jedinců se však společenství neučí." Bez učení není vývoj. Kazuo Inamori tvrdí: „ Nejsou-li sami zaměstnanci dostatečně motivováni ke kritickému rozboru situace ...(společenství) se nebude vyvíjet." (Senge, 1990, s. 139-140). Roz-hodneme-li, že jsme na věčné časy dospěli ke správným odpovědím, rozhodli jsme, že další vývoj není důležitý. Ve skutečnosti znamenají naše výroky přinejlepším přiblížení k pravdě. Den za dnem děláme vše, co dokážeme, abychom postoupili o tisícinu milimetru blíže. Pouť k cíli je věčná. Osobní mistrovství je jedním ze Sengeho pěti směrů výcviku, které učící se společenství potřebují. Píše (s. 142): „Lidé s vysokou úrovní osobního mistrovství se celý život učí. S učením nejsou nikdy hotovi." Samozřejmě, že se v jistém smyslu nikdy nedozvíme skryte pravdy vesmíru. Skepsi vůči arogantní vědecké presumpci vševědoucnosti vyslovuje Capra (1984), Gleick (1987) a Heisenberg (1962). S naprostou jistotou nevíme nic. Přinejlepším můžeme stanovit pravděpodobnosti. Své odhady můžeme trvale vylepšovat. Jestliže se však pustíme do systému proto, abychom jej vylepšili, mohou být důsledkem našeho zásahu nepředpokládané a nepředvídatelné poruchy. Musíme se naučit smiřovat s chaosem. Kontrola je iluze. V apokalyptické novele Michaela Crichtona Jurský park (1990, s. 313) vědec Malcolm praví: Teorie chaosu právě dokázala, že nepředvídatelná*i máme ve svých životech zakotvenou. Je in něco tul, běžného jako bouřka, kterou nedokážeme předpověděl. Takže velká vize vědy, stará celá staletí - sen o totálni kontrole - v našem staletí zemřela. I ,\ véda dělala, co delu. I ahy-clmni to my poslouchali. Věda vidy říkala, lev matem n<-m okamžiku nvvt eše. ale ie se in tiaknnei Tím mám na mysli, že do ní můžete vejít pro trochu jídla i několik bmlutnihu i myšlenek a vzít si, co se vám zdá, že byste mohli potřebovat. Vraťte přihnu vin k se k ní, až vás budou trápit starosti, o nichž se v některé z kapitol syňj /.ivul píše. Například problémy spjaté se stárnutím rodičů a přátel, starosti, shledtí \ ,il které dělá nemotivované dítě, přítel či zaměstnanec, či hlodavá v pnivtliíiTi nespokojenost s vlastní schopností naučit se něco zpaměti. Tato kniha příhinnioNli by vám měla nabídnout konkrétní praktické nápady, anebo přinej- To tlriiltr menším vám říci o příslušných informačních pramenech. je jediiiyni V jistém smyslu jsem zaséval semena. Vás zvu, abyste z ně- |n .' id za to, že věk výzkumu je živ a zdráv. Počínaje nadšenci zabývajícími ......I Uílín se zdatností a zdravím, konče veleknězi kvality obchodních a akcio |ii \ mim vých společností, všichni šíří evangelium trvalého vylepšováni. Trvale Henry w.n.i něco vylepšovat však nedokážete, nezabýváte-li se výzkumem, ne Bno.hci sledujete-li a nevyhodnocujete-li jeho výsledky, nezavedete-li je přiměřeným způsobem do svého života. Zdůrazňuji nutnost kritického postoje. Zrovna tak, jako jsem do své knihy zařadil ikonu s nápisem Pozor!, nabádám vás, abyste měli trvale zapnutý svůj detektor nesmyslu, jakmile Stí setkáte s návrhem něco vylepšit. Nedávno jsem listoval mci(|(i/iin-m /ubývajícím se budoucností. Spatřil jsem v nem reklamu na ttililrll.it |n> |n|im/ umám budete inteligentnější". Po bavila mne, stejně jako znepokojila. Zavolal jsem na telefonní číslo uvedené u reklamy. Pani, která mi odpověděla, jsem požádal, aby mi poslala kopii výsledků testování uvedené látky. Nic takového neměla. Řekla, že vše, co mi může poslat, je poněkud rozšířena podoba reklamy, kterou jsem četl. Čekám dodnes. Odmítl jsem, mimochodem, její nabídku bezplatné třicetidenní dávky. S tímto druhem nezodpovědné reklamy se budeme setkával stále častěji, reklama bude naléhavější a promyšlenější. Všichni musíme dělat vše, co dokážeme, abychom byli co nejlépe informováni 0 tom, co je účinné, co je nebezpečné a co je jednoduše k ničemu. V první kapitole jsem popsal pět ústředních principů kognitivní vědy a poznamenal jsem, že se k nim v závěrečné kapitole vrátíme. Tato chvíle přišla. Snad je bude výhodné zopakovat a připomenout příklady, které se v této příručce objevují: Nativismus. Význam pochopení velké role, kterou hraje genetika a dědičnost, zjistíte také v částech pojednávajících o pohlaví, inteligenci, osobnosti, dietě. Jednota. Kontinuum vědomí-mozek zvláště vysvitne v částech zabývajících se nemocemi, stárnutím, motivací a emotivitou. Zapojení. Význam synaptické štěrbiny - zejména způsobu, jak ji uchovat v pořádku - vyplyne z částí zabývajících se pamětí, učením, cvičením, léky a drogami. 1 zií je mne zapojení. Pochopení vzájemných vztahů tisíců mozkových systémů má základní význam pro pochopení paměti, tvořivosti, uspořádání pracoviště i epistemologii. kontrola. Životně důležitý význam míry kontroly nad různými situacemi v životě je základní pro porozumění motivaci, epistemologii, inteligenci, učení a stárnutí. je možné získávat jistý druh kriminalistických důkazů, které byly dříve zjistitelné jen z krevního vzorku. Jakmile výzkum rozšíří naše představy o tom, co je pravdivé a skutečné, začnou se měnit paradigmata, někdy nezřetelně, jindy se zemětřesením. Přehlédnu-li způsoby, jimiž kognitivní vědy ovlivňují naše životy, zdá se mi, že právě uprostřed největších proměn je deset paradigmat: Tradiční paradigma Vznikající paradigma 1. Motivace působí zvenčí. 1. Motivace působí z nitra. 2. Existují čtyři základní osobnostní rysy. 2. Objevuje se pětifaktorový model. 3. Stárnutí znamená snížené schopnosti. 3. Užívej své nervové buňky, nebo o ně přijdeš! 4. IQ je jednorozměrný akademický pojem. 4 IQ je m no h o rozměrový pojem týkající se inteligentního řešení běžných problémů. 5. Mezi pohlavími nejsou rozdíly. 5. Mozky mužů a žen jsou zapojeny odlišně. 6. Vývoj osobnosti ovlivňuje hlavně prostředí. 6. Vývoj osobnosti ovlivňuje hlavně dědičnost. 7. Příčinou nemocí jsou choroboplodné zárodky. 7. Nemoci jsou ovlivňovány vědomím. 8. Dieta nemá vztah k mozku. 8. Dieta ovlivňuje duševní funkce 9. Mozek je druh počítače. 9. Mozek je druhem lékárny. 10. Paměť je získávání celých epizod. 10 Paměť tvoří epizody z částí informace. Možná, že těchto rozlišených deset paradigmatických změn vytvoří základ nové knihy! Do té doby... Tempo, s jakým se rozvíjí výzkum mozku, nás ponerhova In-/ dechu. V průběhu doby, kdy jsem psal tuto knížku a vy jsle ji . Hli, některé její informace přibyly, jiné byly zpochybněny. Kdo vi, v kterém směru učiní výzkum další velký krok a co to bude znamenat pro vás život? Jo to teprve měsíc, co jsem zjistil, že i z nehtů prstů mi nohou